Syntax (větná skladba)

Syntax - úvod Jazykovědná disciplina, která se zabývá tvořením a stavbou vět a souvětí Základní jednotka – věta / výpověď VĚTA– teoretický vzorec vztahů mezi slovy („nikdo ji nikdy neviděl“) Např. (Po) – Př Pt 1 Pt 2

Syntax - úvod VÝPOVĚĎ – realizace věty v konkrétní komunikační situaci Je vždy jedinečná a vázaná na kontext Mluvčí ji vytváří s určitým záměrem – odpovídá komunikační funkci Např. Řeknu to tátovi. – jaké funkce může mít? Lze měnit slovosled (To řeknu tátovi. Tátovi to řeknu.) – jedna věta, ale různé výpovědi

Druhy vět / výpovědí Základem každé věty (výpovědi) je sloveso v určitém tvaru – proč? Druhy vět (výpovědí): 1) DVOJČLENNÁ VĚTA – tvořená podmětem a přísudkem (Eva je zdravá. Eva marodí.) Podmět nemusí být vyjádřen (obvykle 3. os. pl.: Psali to na internetu.) 2) JEDNOČLENNÁ VĚTA – chybí podmět a není pro něj vyjádření, obvykle ve 3. os. sg. („to“)

Jednočlenné věty - typy Přírodní jevy (Prší. Schyluje se k bouři.) Smyslové vjemy (V kamnech praská.) Subjektivní stavy (Zvoní mi v uších. Přitížilo se jí.) Vnější okolnosti (Došlo k nejhoršímu. Bylo vidět Sněžku.)

Druhy vět / výpovědí 3) VĚTNÝ EKVIVALENT Chybí přísudek Často expresivní zvolání či nápis na ceduli Náhradou přísudku může být: Podstatné jméno (Národní park Šumava.) Přídavné jméno (Skvělé!) Příslovce (Skvěle!) Infinitiv slovesa (Zavřít sešity!) Částice (Ano.) Citoslovce (Fuj!)

Cvičení PRACOVNÍ SEŠIT, s. 48/4 a, b) Vyjádřete jednočlennou větou, že: Děti pociťují stesk po rodičích. Uhodil blesk a zaduněl hrom. V noci přišel déšť a vítr. Nastal soumrak. Chlapec měl pláč na krajíčku. Po operaci pocítil pacient úlevu. Celá třída ztichla. Ozval se zvonek na konci hodiny.

Syntaktické vztahy Např. Mladý hospodář přinesl rychle chléb a slaninu. Vztahy mezi větnými členy ve větě (výpovědi) – 2 typy: PODŘADNOST – vztah mezi členem řídícím a členem závislým Tyto členy tvoří skladební dvojici Řídící člen určuje tvar a částečně i význam závislého členu Např. mladý hospodář, hospodář přinesl, přinesl chléb SOUŘADNOST – vztah mezi členy na stejné úrovni Tyto členy tvoří skladební skupinu Např. chléb a slaninu

Syntaktické vztahy - VÝZNAMOVÉ Vztahy založené na věcném významu větných členů 1) U PODŘADNOSTI (skladebních dvojic): A) Predikace (přisuzování) B) Determinace (určování) 2) U SOUŘADNOSTI (skladebních skupin): A) Koordinace (přiřazování) B) Apozice (přistavování)

1. PODŘADNOST A) PREDIKACE (přisuzování) Vztah mezi podmětem a přísudkem („základní skladební dvojice“), zakládá větu Vyskytuje se pouze u dvojčlenných vět Např. hospodář přinesl B) DETERMINACE (určování) Jedno slovo blíže určuje význam slova druhého Např. mladý → hospodář přinesl ← chléb přinesl ← rychle

2. SOUŘADNOST A) KOORDINACE (přiřazování) Vztah mezi členy, které mají ve větě se stejnou funkci, ale každý označuje něco jiného Např. chléb a slaninu; Smetana i Dvořák se proslavili v cizině B) APOZICE (PŘISTAVOVÁNÍ) Vztah mezi členy, které mají ve větě se stejnou funkci a každý z nich označuje jinými slovy totéž Tzv. přístavek se odděluje čárkami z obou stran! Např. Božena Němcová, slavná česká spisovatelka, se proslavila povídkou Babička. Václav, syn Karla IV., se nevyrovnal schopnostem svého otce.

Typy koordinace – tzv. poměry SLUČOVACÍ – mezi členy stejné důležitosti Spojky a, i, ani, jak – tak, jednak – jednak Např. koupil jablka a hrušky STUPŇOVACÍ – jeden člen je důležitější než druhý Spojky dokonce, ba i, nejen – ale i Např. koupil jablka, a dokonce i hrušky; nejen chytrý, ale i pilný ODPOROVACÍ – jeden člen popírá význam druhého Spojky ale, avšak, nýbrž Např. koupil jablka, ale ne hrušky; mladý, a přesto zkušený

Typy koordinace – tzv. poměry VYLUČOVACÍ – platí jen jeden z členů (silné / slabé vylučování – ovlivní psaní čárky) Spojky nebo, či, buď – nebo Např. koupím jablka nebo hrušky; Být, či nebýt? PŘÍČINNÝ – jeden člen vyjadřuje příčinu druhého Spojka neboť DŮSLEDKOVÝ – jeden člen vyjadřuje důsledek druhého Spojky (a) proto, tedy, tudíž, a tak VYSVĚTLOVACÍ – jeden člen objasňuje obsah druhého Spojky vždyť, totiž

Cvičení – určete typ poměru: postižena byla jak flóra, tak fauna neumím číst ani psát úraz těžký, ne-li smrtelný mladší, ale již šedivý vlajkové či světelné signály neobjevili doupě, nýbrž skrýš nejen krása, ale i dobrota levný, a proto přijatelný modrý, a sice azurový ať bylo hezky, nebo ošklivo

Cvičení – určete významové vztahy: Mladý hospodář přinesl rychle chléb a slaninu. Za dřevěným plotem si hráli Jeníček a Mařenka. Pavel, nadějný astronom, přesně viděl pohyblivý bod na obloze. Honza dostal od otce novou knihu.

Syntaktické vztahy - FORMÁLNÍ Vztahy založené na formální (vnější) podobě slov Týkají se jen členů ve vztahu podřadnosti, u souřadně spojených členů se nevyjadřují! 3 typy: A) SHODA B) ŘÍZENOST C) PŘIMYKÁNÍ

Formální vztahy A) SHODA: člen řídící a člen závislý se shodují ve svých tvarech (mluvnických kategoriích) V pádě, čísle a rodu: mladý ← hospodář, ten ← hospodář V osobě, čísle a rodu (= shoda podmětu s přísudkem): hospodář → přinesl

Formální vztahy B) ŘÍZENOST: Řídící člen určuje tvar (mluvnické kategorie) členu závislého, aniž by se shodovaly Např. přinesl → chléb; stavba → mostu; podobný → otci C) PŘIMYKÁNÍ: Řídící člen nemůže ovlivnit tvar členu závislého, jejich vztah je jen významový Např. přinesl → rychle; píseň → o lásce

Shrnutí – syntaktické vztahy Základní vztah Významový vztah Formální vztah Příklad PODŘADNOST PREDIKACE shoda hospodář přinesl DETERMINACE mladý hospodář řízenost přinesl chléb přimykání přinesl rychle SOUŘADNOST KOORDINACE xxx chléb a slaninu APOZICE chléb, pečivo z mouky a pšenice