MÍSTNÍ SPRÁVA II. PrF MU v Brně © petr průcha, 2017

I. EVROPSKÁ CHARTA MÍSTNÍ SAMOSPRÁVY (sdělení MZV ČR č. 181/1999 Sb.) dokument Rady Evropy, který byl přijat (podepsán prvními státy) v říjnu 1985 ve Štrasburku, a který nabyl platnosti po předepsané ratifikaci stanoveným minimálním počtem členských států k 1.9.1988 Česká republika Evropskou chartu místní samosprávy podepsala v květnu 1998 a po její ratifikaci se Charta stala pro Českou republiku platnou dnem 1.9.1999 upravuje základní otázky postavení a poslání místní samosprávy, a to : ústavní a zákonné základy místní samosprávy, pojem místní samosprávy a tzv. rozsah místní samosprávy, ochrana hranic místních správních jednotek, správní struktury a zdroje k plnění úkolů místních společenství, podmínky výkonu odpovědnosti na místní úrovni, institut dozoru nad činností místních společenství, finanční zdroje místních společenství, právo místních společenství se sdružovat, soudní ochrana místní samosprávy

Ústavní soud ve spojení s Chartou poukázal na limity svobody územní samosprávy, a to když v nálezu ze dne 5.2.2003, sp.zn. Pl. ÚS 34/02 uvedl: Český ústavní standard místní samosprávy je doplněn a obohacen standardem, který vyplývá z mezinárodních závazků České republiky, jmenovitě Charty místní samosprávy. …. Charta není klasickou smlouvou o lidských právech, netýká se jednotlivců, nýbrž společenství občanů, zakládá kolektivní práva. Z toho vyplývají zvláštnosti jejího výkladu a aplikace. Pravidla jí vyjádřená, která tvoří evropský standard místní samosprávy, jsou stěží přímo uplatnitelná (self-executing). …… Práva zaručená Chartou územní samosprávě smluvních stran jsou rámcová. Charta sama v řadě ustanovení počítá s podrobnou vnitrostátní právní úpravou, která zajisté představuje meze, ve kterých se územní samospráva bude pohybovat. Rozhodně nezaručuje úplnou svobodu územní samosprávy. Ta není evropskou tradicí. Zákony, popř. další předpisy podle volby a tradice smluvních stran mohou podrobně vymezovat okruh záležitostí spravovaných územní samosprávou včetně těch, které má samospráva za povinnost sledovat, její organizaci včetně podoby a postavení jednotlivých orgánů, určovat rámec pro hospodaření, přiznávat majetek a její finanční zdroje. Už vůbec Charta nečiní z územní samosprávy svrchovaná tělesa blížící se státům. (www.concourt.cz) .

II. ÚSTAVNĚPRÁVNÍ ZÁKLADY MÍSTNÍ SPRÁVY Ústava České republiky Čl. 8, 13, 79, hlava sedmá Ústavy, čl. 99 – 105 (ústavněprávní vymezení územní samosprávy) Listina základních práv a svobod Čl. 17, 18, 21, 44 Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky

Zaručuje se samospráva územních samosprávných celků. Čl. 8 Ústavy České republiky Zaručuje se samospráva územních samosprávných celků. Promítá se dále dílem do ústavní, a zejména do podústavní (zákonné), úpravy organizace a činnosti samosprávy územních samosprávných celků, záruk zákonnosti, včetně soudní ochrany. Čl. 13 Ústavy České republiky Hlavním městem České republiky je Praha. Čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky Ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Hlava sedmá Ústavy („Územní samospráva“) Česká republika se člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky. Čl.100 Územní samosprávné celky jsou územními společenstvími občanů, která mají právo na samosprávu. Zákon stanoví, kdy jsou správními obvody. Obec je vždy součástí vyššího územního samosprávného celku. Vytvořit nebo zrušit vyšší územní samosprávný celek lze jen ústavním zákonem.

Obec je samostatně spravována zastupitelstvem. Vyšší územní samosprávný celek je samostatně spravován zastupitelstvem. Územní samosprávné celky jsou veřejnoprávními korporacemi, které mohou mít vlastní majetek a hospodaří podle vlastního rozpočtu. Stát může zasahovat do činnosti územních samosprávných celků, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem stanoveným zákonem. Čl.102 Členové zastupitelstev jsou voleni tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva. Funkční období zastupitelstva je čtyřleté. Zákon stanoví, za jakých podmínek se vyhlásí nové volby zastupitelstva před uplynutím jeho funkčního období.

Působnost zastupitelstev může být stanovena jen zákonem. Čl.103 - zrušen Čl.104 Působnost zastupitelstev může být stanovena jen zákonem. Zastupitelstvo obce rozhoduje ve věcech samosprávy, pokud nejsou zákonem svěřeny zastupitelstvu vyššího územního samosprávného celku. Zastupitelstva mohou v mezích své působnosti vydávat obecně závazné vyhlášky. Čl.105 Výkon státní správy lze svěřit orgánům samosprávy jen tehdy, stanoví-li to zákon.

Listina základních práv a svobod (5) Státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podmínky a provedení stanoví zákon. Čl.18 (1) Petiční právo je zaručeno; ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu má každý právo sám nebo s jinými se obracet na státní orgány a orgány územní samosprávy s žádostmi, návrhy a stížnostmi.

. Čl. 21 Občané mají právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců. Volby se musí konat ve lhůtách nepřesahujících pravidelná volební období stanovená zákonem. Volební právo je všeobecné a rovné a vykonává se tajným hlasováním. Podmínky výkonu volebního práva stanoví zákon. Občané mají za rovných podmínek přístup k voleným a jiným veřejným funkcím. Čl. 44 Zákon může … zaměstnancům státní správy a územní samosprávy ve funkcích, které určí, .. omezit .. právo uvedené v čl. 27 odst. 4 (právo na stávku)

III. ZÁKONNÁ ÚPRAVA MÍSTNÍ SPRÁVY navazuje na Evropskou chartu místní samosprávy ústavně právní úpravu základem je právní postavení obcí je výrazem „smíšeného modelu“

Nejvýznamnější prameny zákonné úpravy zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 131/2002 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů

PRÁVNÍ POSTAVENÍ OBCÍ, ZÁKLAD SAMOSPRÁVY OBCÍ obec jako základní územní samosprávný celek s povahou veřejnoprávní korporace „právní subjektivita“, obec je právnickou osobou základ samosprávy obcí územní, osobní, ekonomický, organizačně kompetenční

PŮSOBNOST OBCÍ v činnosti se diferencuje mezi realizací samostatné působnosti, a přenesené působnosti povaha, rozdíly, vzájemné vztahy, diferenciace ve vázanosti právem Pozn.: Pokud zvláštní zákon upravuje působnost obcí a nestanoví, že jde o přenesenou působnost obce, platí, že jde vždy o samostatnou působnost (§ 8 zákona o obcích).

Kategorizace obcí (dle rozsahu přenesené působnosti), a působnost jen některých obcí obce I. kategorie II. kategorie III. kategorie obce s  matričním úřadem obce se stavebním úřadem

Velikostní struktura obcí k 1. 1. 2012 Celkem 56,0 % všech obcí jsou obce do 500 obyvatel. kategorie obcí do 199 obyvatel (24,4 %) kategorie obcí od 200 - 499 obyvatel (31,6 %), V obcích do 500 obyvatel žije pouze 7,9 % celkové populace České republiky. Tyto obce však zabírají víc než 1/3 rozlohy České republiky. Velký počet obcí do 1 000 obyvatel. kategorie od 500-999 obyvatel (21,7 %).

Orgány obcí a měst zastupitelstvo obce (města) rada obce (města) výbory zastupitelstva rada obce (města) komise rady starosta obecní úřad (městský úřad) zvláštní orgány obce (města)

Obecní úřad obecní úřad tvoří starosta, místostarosta (místostarostové), tajemník obecního úřadu, je-li tato funkce zřízena, a zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu (zákona č. 312/2002 Sb.) v čele obecního úřadu je starosta rada obce může zřídit pro jednotlivé úseky činnosti obecního úřadu odbory a oddělení, v nichž jsou začleněni zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu funkce tajemníka obecního úřadu se zřizuje povinně v obcích s pověřeným obecním úřadem a v obcích s rozšířenou působností, v ostatních obcích záleží na úvaze; tajemník je zaměstnancem obce

Statutární města Kladno, České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Liberec, Jablonec nad Nisou, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Brno, Zlín, Olomouc, Přerov, Chomutov, Děčín, Frýdek-Místek, Ostrava, Opava, Havířov, Most, Teplice, Karviná, Mladá Boleslav a Prostějov. území statutárních měst se může členit na městské obvody nebo městské části s vlastními orgány samosprávy územně členěná statutární města upravují své vnitřní poměry ve věcech správy města statutem, který je vydáván formou obecně závazné vyhlášky statutárního města

Statutárními městy jsou Kladno, České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Liberec, Jablonec nad Nisou, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Brno, Zlín, Olomouc, Přerov, Chomutov, Děčín, Frýdek-Místek, Ostrava, Opava, Havířov, Most, Teplice, Karviná, Mladá Boleslav a Prostějov.

Pořadí - město - obyvatel - rozloha (v km²) 1 Praha  1272 690 496,09 Hlavní město 2 Brno 384 277 230,19 Statutární město 3 Ostrava 302 456 214,22 Statutární město 4 Plzeň 169 688 137,66 Statutární město 5 Liberec 102 247 106,09 Statutární město 6 Olomouc 100 043 103,33 Statutární město 7 Ústí nad Labem 95 003 93,95 Statutární město 8 Hradec Králové 94 242 105,69 Statutární město 9 České Budějovice 93 883 55,60 Statutární město 10 Pardubice 91 073 82,66 Statutární město 11 Havířov 79 679 32,08 Statutární město 12 Zlín 76 010 118,85 Statutární město 13 Kladno 69 178 36,97 Statutární město 14 Most 67 030 86,94 Statutární město 15 Karviná 59 627 57,49 Statutární město 16 Opava 58 643 90,61 Statutární město 17 Frýdek-Místek 58 193 51,59 Statutární město 18 Karlovy Vary 53 737 59,10 Statutární město 19 Jihlava 50 760 87,85 Statutární město 20 Teplice 50 728 23,77 Statutární město 21 Děčín 50 620 117,69 Statutární město 22 Chomutov 49 784 29,26 Statutární město 23 Přerov 45 438 58,48 Statutární město 24 Jablonec nad Nisou 45 255 31,38 Statutární město 25 Mladá Boleslav 44 778 28,95 Statutární město 26 Prostějov 44 526 39,04 Statutární město Třebíč, Česká Lípa,Třinec,Tábor

Na úrovni statutárního města vystupují . Na úrovni statutárního města vystupují namísto starosty – primátor namísto městského úřadu – magistrát pozn.: ostatní orgány mají pojmenování obdobné jako je tomu u obcí, resp. jiných měst Městské obvody a městské části jednají za statutární město v záležitostech jim svěřených zákonem a v mezích zákona statutem. Městské obvody a městské části nemohou vydávat obecně závazné vyhlášky nebo nařízení.

Statutární město BRNO, členění na městské části (29) .

SHRNUTÍ, ZÁVĚR