Ekonomický liberalismus - základní východiska Pavel Seknička TNH 1 – (2.) seminář Doplněk ke stručnému přehledu ekonomických teorií

Obsah Bernard de Mandeville a jeho dílo, Fyziokraté, Fr. Quesnay Adam Smith a jeho dílo, Základní východiska a souvztažnosti ekonomického liberalismu

Bernard de Mandeville (1670 – 1733) Nizozemský filozof a politický ekonom, který prožil velkou část svého života v Anglii. Základním dílem je Bajka o včelách s podtitulem soukromé neřesti – veřejné blaho z roku 1714 (Mandeville, B.: The Fable of the Bees: or Private Vices, Publick Benefits. Oxford, Clarendon Press, 1924) Uvedené dílo navázalo na politický taktát (esej) Bzučící úl z roku 1705, které mělo název Grumbling Hive, or Knaves Turn‘d Honest.

Bernard de Mandeville E svém díle Bajka o včelách použil Mandeville pojem „neviditelná ruka“ (trhu), který později převzal a hlouběji vysvětlil Adam Smith. Používá však i další pojmy např. dělba práce. Podle J. M. Keynese však Mandeville v bajce definoval i základní pravidlo keynesiánské ekonomie: tzv. paradox spořivosti

Bernard de Mandeville Další díla Mandevilla byla: Esej o původu morální ctnosti (An Enquiry into the Origin of Moral Virtue) Esej o dobročinnosti a školách pro chudé (Essay on Charity and Charity School) Esej o podstatě společnosti (Search into the Nature of Society) Mandeville se zabývá kritikou altruistické morálky a charity, ale zároveň interpretuje sebeúctu (jako vlastní hodnotu) a důstojnost jež souvisí s uznáním okolí. Poukazuje též na nedostatek realismu konceptu „mravních citů“.

Fyziokraté Fr. Quesnay (1694 – 1774) Významný představitel fyziokratů, lékař madame Pomadour i krále Ludvíka XV, po roce 1750 se začíná zajímat o ekonomii a začíná používat kvantitativní metody. Hlavní dílo: Ekonomická tabulka (1758) Fr. Quesnay kladl důraz na konkurenci, hospodářskou svobodu a uskutečňování principu „laisses faire – laisses paseer“. Hlavní dílo bylo prvním pokusem o interpretaci ekonomického koloběhu, rozdělování hodnot mezi všechny třídy (vrstvy) společnosti v podmínkách svobodné konkurence, která odpovídala systému přirozeného, resp. přírodního pořádku, přirozený odpor proti monopolům, jelikož omezuje konkurenci a iniciativu lidí.

Adam Smith (1723 – 1790) Hlavní dílo: Teorie mravních citů (The Theoty of Moral Sentiments) z roku 1759 Pojednání o podstatě a původu bohatství národů (An Inquiry into the Nature and Causes the Wealth of Nations) z roku 1776

Adam Smith - etika Základním pojmem je sympatie, kterou Smith chápe jako soucit a pohnutku pro mravní čin, Sympatie je klíčem pro vysvětlení mravního soudu, mravního souhlasu či nesouhlasu, Sympatie vytváří společenské pouto – pohnutku k činu, základ soucítění, Správnost činu – utilitaristický pohled (podpora všeobecného štěstí),

Adam Smith – hodnocení správného činu Hodnocení mravního činu: Sympatie s pohnutkou jednajícího, Sympatie s věčností toho, komu čin přináší výhodu, Čin je v souladu s obecnými pravidly morálky, Čin může dodatečně získat potvrzení z potěšení, tj. utilitární pohled na užitečnost činu.

Adam Smith - hodnoty V teorii mravních citů je diskutován vztah mezi základními ctnostmi, zejména mezi spravedlností a prospěšností. Spravedlnost je v tomto vztahu chápána jako negativní ctnost – nečinění zla jiným, zatímco prospěšnost byla pozitivní ctností, spočívající v činění dobra. Zabývá se však i prozíravostí a sebeovládáním, což jsou hodnoty spadající spíše do mravní psychologie a vystupují do popředí zájmu později v souvislosti s dílem Bohatství národů.

Adam Smith Koncept mravních citů Sympatie (soucit, pocit sounáležitosti) a pocit spravedlnosti – základ jednání a chování, Dobrovolné podřízení se pravidlům etiky, Stát je pravidlem spravedlnosti, zejména sociální spravedlnosti – sociální zákony, V demokratickém státě vládne ekonomická a politická konkurence – základ demokratického principu.

Adam Smith - zakladatel klasické ekonomie Koncept klasické ekonomie vychází z jeho díla Bohatství národů z roku 1776, v kterém rozpracoval tyto doktríny: Dělba práce, Neviditelná ruka trhu, Ekonomický liberalismus, na základě laissez – faire, Koncept přirozeného řádu, Pracovní teorie hodnoty.

Adam Smith - neviditelná ruka trhu Koncept „neviditelné ruky trhu“ říká, že jednotlivec, který má na zřeteli pouze svůj vlastní prospěch je veden neviditelnou rukou trhu k výsledku, který nebyl součástí jeho záměru. Shora uvedený koncept musíme odlišovat od „konceptu ekonomického liberalismu, doktríny lassez – faire“ , která říká, že ekonomické záležitosti společnosti jsou nejlépe spravovány samotnými jednotlivci a bez zasahování nějaké kolektivní autority.

Koncepce „přirozeného práva“ Adam Smith ve své koncepci přirozeného řádu navazuje na koncept „ přirozeného práva“ a „společenské smlouvy“: Ekonomie jako systém přirozené harmonie, tj. „přirozeného řádu“ Filozofie „společenské smlouvy“, základy se zrodily v éře T. Hobbese a J. Locka, Základní přirozená práva: Právo na život, Právo na svobodu, Právo na vlastnictví.

Vztah etiky a ekonomie Koncept přirozeného práva a společenské smlouvy → koncept přirozeného řádu ↓ Koncept mravních citů Koncept neviditelné ruky trhu Přístup A. Smitha k trhu (k tržnímu systému) je vyvážený

Model „homo economicus“ Na klasickou ekonomii navazuje neoklasická škola, která na bázi „neviditelné ruky trhu“ vytvořila model „homo economicus“, který zahrnuje tyto základní komponenty: Maximalizuje vlastní zájem, Je výsledkem racionálního jednání, Jednání směřuje k maximalizaci zisku, Důležité informace jsou k dispozici (koncept úplné informovanosti), Lidské jednání dokážeme ovládnout a krátkodobě odhadnout.