Vyvlastnění a jiná omezení vlastnického práva JUDr. Jakub Handrlica, Ph.D. Katedra správního práva a správní vědy, Právnická fakulta UK v Praze

Obsah Vymezení základních pojmů Ústavně-právní základy Hmotně-právní úprava (vyvlastňovací tituly) Řízení o odnětí, nebo omezení vlastnických práv k nemovitostem (procesně-právní úprava)

Vymezení základních pojmů I. Vymezení základních pojmů

Prameny Pražák, G. Das Recht der Enteignung in Österreich: Unter Berücks. der auswärtigen Gesetzgebungen und der einheimischen Spruchpraxis. Prag: Mercy , 1877. Hoetzel, J. Vyvlastnění. In: Hoetzel, J., Weyr, F., Pošvář, J., Štafl, A. (eds.): Slovník veřejného práva československého, Sv. VI, Brno: Nakladatelství Rovnost, 1948, s. 487 -519. Hoetzel, J. Správní právo, Část všeobecná. Řada spisů právnických a hospodářských, 2. vyd., Praha:, Melantrich, a. s., 1937.

Vymezení pojmu vyvlastnění „Možno jest definovati je podle našeho práva jako zásah do určitých subjektivních práv, zvláště do práva vlastnického, ve prospěch všeužitečného díla, kterým se práva ruší a zároveň pro jiného práva zakládají, a to zpravidla za náhradu“ Hoetzel, J. Správní právo, Část všeobecná. 1937, s. 304.

Charakteristické znaky Vydání správního aktu Přítomnost veřejného zájmu Vznik, zánik, nebo přechod věcného práva ve smyslu práva soukromého (práva vlastnického, práva odpovídajícího věcnému břemeni, práva stavby) Náhrada za omezení vlastnického práva

Charakteristické znaky Vyvlastňovací nález (individuální správní akt) Vyvlastňovací řízení Expropriant (vyvlastnitel) Vyvlastňovací (expropriační) titul Expropriát (vyvlastňovaný) Všeužitečné dílo Věcné právo (vlastnické právo, právo odpovídající věcnému břemenu, právo stavby) vzniká, resp. zaniká v důsledku nabytí právní moci vyvlastňovacího nálezu

Vymezení pojmu vyvlastnění Vyvlastnění je nutno odlišovat od jiných právních institutů a to zejména od: konfiskace (propadnutí věci) znárodnění policejních zásahů jiných omezení vlastnických práv

Jiná omezení vlastnického práva Mezi jiná omezení vlastnického práva patří zejména: ochranná a bezpečnostní pásma zákonná věcná břemena chráněná území stavební uzávěra záplavová území asanace území územní rezervy zóny havarijního plánování mimořádná veterinární opatření

Jiná omezení vlastnického práva Vznik jiných omezení vlastnického práva: zákon podzákonné právní předpisy správní akt opatření obecné povahy jiné formy veřejnoprávních jednání jednostranný úkon oprávněného subjektu

Ústavně- právní základy II. Ústavně- právní základy

Listina základních práv a svobod (3) Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem. (4) Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu.

Listina základních práv a svobod Omezení vlastnických práv k věcem (movitým i nemovitým): plynoucí přímo ze instituce sociální závaznosti vlastnictví (nevyžaduje se per se náhrada) splňující podmínky stanovené v čl. 11 odst. 4 LZP (striktně se vyžaduje náhrada za omezení vlastnického práva)

Listina základních práv a svobod Stávající doktrína vychází z konstatování, že omezení vlastníka z důvodu sociální funkce vlastnictví je možné, pokud: je stanoveno zákonem sleduje legitimní cíl zachovává vztah přiměřenosti mezi omezením pro vlastníka a výhodou pro ostatní.

Listina základních práv a svobod Příklady omezení vlastnických práv, které lze zařadit pod čl. 11 odst. 3 LPS: ochranná a bezpečnostní pásma chráněná území stavební uzávěra záplavová území zóny havarijního plánování mimořádná veterinární opatření

Listina základních práv a svobod náhrada za omezení vlastnického práva může být dle předpisů veřejného práva přiznána jenom v tom případě kdy takovou náhradu předpis veřejného práva za omezení přiznává v případě absence výslovného nároku na náhradu takovou náhradu správní orgán přiznat nemůže pro tyto případy přichází dle judikatury Nejvyššího soudu v úvahu subsidiární aplikace ustanovení civilního práva o neoprávněném obohacení

Veřejnoprávní omezení vlastnického práva a institut neoprávněného obohacení „Pokud je právní důvod omezení vlastnického práva spatřován v normách veřejného práva, platí, že normy veřejného práva nemohou bez dalšího vyloučit vznik soukromoprávního vztahu z bezdůvodného obohacení, a to zejména tehdy, pokud taková veřejnoprávní norma sama neupravuje náhradu za omezení vlastnického práva v souladu s požadavkem vyjádřeným v čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. V těchto případech je proto nutné vycházet přiměřeně ze závěrů Ústavního soudu vyjádřených v nálezu ze dne 21. 11. 2007, sp. zn. IV. ÚS 652/06 (N 202/47 SbNU 613). V citovaném nálezu Ústavní soud uvedl, že "i když zákonodárce může omezit vlastnické právo ve prospěch soukromých osob, jestliže jde o veřejný zájem, je třeba odlišovat různé případy omezení vlastnického práva a účely těchto omezení,"takže "[p]ři právním hodnocení je třeba zohlednit případy, kdy se jedná pouze o plnění veřejného zájmu […] bez tvorby zisku, od případů souvisejících s podnikáním, byť státem podporovaným.“ Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 9. 2012., sp. zn. 28 Cdo 3010/2011

Doporučená literatura k tématu Adamová, H. Bezdůvodné obohacení v užívacích vztazích založených normami veřejného práva. Právní fórum, 2011, č. 9, s. 427 – 429. Šimáčková, K. Komentář k čl. 11 odst. 3 in Wagnerová, E., Šimíček, V., Langášek, T., Pospíšil, I., a kol. Listina základních práv a svobod. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2012, s. 312 – 322.

Hmotně-právní úprava (vyvlastňovací tituly) III. Hmotně-právní úprava (vyvlastňovací tituly)

Vyvlastňovací tituly Vyvlastňovací zákon sám vyvlastňovací tituly neupravuje, odkazuje na zvláštní zákony Vyvlastňovací (expropriační) tituly svědčí vždy určitému subjektu (expropriantovi), kterým může být subjekt veřejného, nebo soukromého práva Vyvlastňovací titul vymezuje charakter věcného práva, které má vzniknout, zaniknout, nebo přejít v důsledku vyvlastnění

Vyvlastňovací tituly Stavební zákon § 170 Účely vyvlastnění (1) Práva k pozemkům a stavbám, potřebná pro uskutečnění staveb nebo jiných veřejně prospěšných opatření podle tohoto zákona, lze odejmout nebo omezit, jsou-li vymezeny ve vydané územně plánovací dokumentaci a jde-li o a) veřejně prospěšnou stavbu dopravní a technické infrastruktury, včetně plochy nezbytné k zajištění její výstavby a řádného užívání pro stanovený účel, b) veřejně prospěšné opatření, a to snižování ohrožení v území povodněmi a jinými přírodními katastrofami, zvyšování retenčních schopností území, založení prvků územního systému ekologické stability a ochranu archeologického dědictví, c) stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu, d) asanaci (ozdravění) území. (2) Právo k pozemku nebo stavbě lze odejmout nebo omezit též k vytvoření podmínek pro nezbytný přístup, řádné užívání stavby nebo příjezd k pozemku nebo stavbě. (3) Řízení o vyvlastnění práv k pozemkům a stavbám, příslušnost k jeho vedení a podmínky vyvlastnění upravuje zvláštní právní předpis51).

Vyvlastňovací tituly Energetický zákon § 24 (4) Provozovatel přenosové soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 3 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu4e), vydá příslušný vyvlastňovací úřad na návrh provozovatele přenosové soustavy rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části.

Vyvlastňovací tituly Zákon o elektronických komunikacích § 104 (4) Nedojde-li s vlastníkem dotčené nemovitosti k uzavření písemné smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene podle odstavce 3 nebo prokáže-li podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť, že vlastník dotčené nemovitosti není znám nebo není určen anebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo je-li vlastnictví nemovitosti sporné, či vlastník v dispozici s ní omezen, rozhodne o návrhu podnikatele zajišťujícího veřejnou komunikační síť na zřízení věcného břemene vyvlastňovací úřad podle zvláštního právního předpisu44a). Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť může vykonávat oprávnění uvedená v rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu o omezení vlastnického práva k dotčené nemovitosti ode dne vykonatelnosti tohoto rozhodnutí.

Vyvlastňovací tituly Občanský zákoník § 1243 (1) Právo stavby se nabývá smlouvou, vydržením, anebo, stanoví-li tak zákon, rozhodnutím orgánu veřejné moci.

IV. Řízení o odnětí, nebo omezení vlastnických práv k nemovitostem (procesní úprava vyvlastnění)

Přehled právních úprav Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury

Přehled právních úprav Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě novelizovaný zákonem č. 405/2012 Sb. s účinností od 1. 2. 2013 !!!

Podmínky vyvlastnění Ad a) Podmínky v případě, že vlastník je znám, je známo jeho bydliště, je možné mu doručovat na známou adresu a není omezen v nakládání s předmětem vyvlastnění Ad b) Podmínky v případě, že vlastník není znám, není známo jeho bydliště, nebo mu není možné doručovat na známou adresu a není omezen v nakládání s předmětem vyvlastnění

Ad a) 90 denní lhůta vyvlastnění je přípustné, pokud se vyvlastniteli nepodařilo ve lhůtě 90 dnů uzavřít smlouvu o získání práv k pozemku nebo ke stavbě potřebných pro uskutečnění účelu vyvlastnění. Lhůta k uzavření smlouvy počíná běžet dnem následujícím po doručení návrhu na uzavření smlouvy vyvlastňovanému (§ 5 odst. 1).

Ad a) náležitosti navrhované smlouvy K návrhu smlouvy je vyvlastnitel povinen předložit znalecký posudek, podle kterého navrhl vyvlastňovanému cenu za získání potřebných práv k pozemku nebo ke stavbě (§ 5 odst. 2 písm. a). K návrhu smlouvy je vyvlastnitel dále povinen předložit informaci o účelu vyvlastnění, tedy o konkrétním záměru, který nelze uskutečnit bez získání potřebných práv k pozemku nebo ke stavbě od vyvlastňovaného, s upozorněním, že nedojde-li k uzavření smlouvy, je možné ve veřejném zájmu získat tato práva vyvlastněním (§ 5 odst. 2 písm. b). Pokud je předmětem smlouvy část pozemku, je nedílnou součástí návrhu smlouvy geometrický plán tuto část pozemku vymezující (§ 5 odst. 3). Smlouva o získání potřebných práv k pozemku nebo ke stavbě musí založit právo vyvlastňovaného na vrácení převedených práv, pokud nebude zahájeno uskutečňování účelu převodu do 3 let od uzavření smlouvy (§ 5 odst. 4).

Ad b) Výše uvedené podmínky nemusejí být splněny, pokud vyvlastňovaný není znám, není-li znám jeho pobyt, nebo nepodařilo-li se mu doručit na známou adresu (§ 5 odst. 5 písm. a). Původní právní úprava stanovovala, že toto se týkalo tolika známé adresy v cizině, co již ponovu neplatí. Výklad pojmu známá adresa ovšem může v praxi činit potíže. Dle mého soudu by měl investor vycházet především z evidence v katastru nemovitostí, resp. z údajů v obchodním rejstříku a to za předpokladu, že mu vlastník předmětné nemovitosti nesdělil adresu odlišnou. To ovšem bude vždy zapotřebí doložit v listinné podobě jako přílohu žádosti. V každém případě platí, že v případné budoucí právní úpravě by bylo záhodno pojem „známé adresy“ dále objasnit. Výše uvedené podmínky nemusejí být splněny, je-li vyvlastňovaný omezen ve smluvní volnosti rozhodnutím soudu o nařízení výkonu rozhodnutí, kterým mu bylo zakázáno převést vlastnické právo k pozemku nebo ke stavbě na někoho jiného (§ 5 odst. 5 písm. b). Tato nová právní úprava reaguje na skutečnost, že dřívější právní úprava měla za následek nutnost nabízet uzavření smlouvy i v těch případech, kdy je vlastník, resp. jeden ze spoluvlastníků nemohl platně uzavřít.

Zánik práv třetích osob – omezení vlastnického práva Práva třetích osob k vyvlastněné nemovitosti zanikají jenom v důsledku odnětí vlastnického práva (§ 6). Ve srovnání s dřívější právní úpravou není zánik práv třetích osob vázán na jakékoliv pozitivní rozhodnutí ve vyvlastňovacím řízení, ale toliko na rozhodnutí o odnětí vlastnických práv. Tato na první pohled toliko kosmetická změna má za následek, že podle nové právní úpravy zde nedochází k zániku práva zástavního, podzástavního, zajišťovacího převodu práva, nájemního, práva z věcného břemene atd. v důsledku rozhodnutí, které stanovuje toliko omezení vlastnického práva k předmětné nemovitosti, např. zřízením věcného břemene. Tato nová právní úprava zcela racionálně reaguje na problémy, které předchozí úprava vyvolávala a kdy např. v důsledku zřízení věcného břemene zřízení a provozu zařízení veřejné technické infrastruktury na části pozemku mělo automaticky zaniknout právo nájemní, ačkoliv pozemek mohl být i nadále zemědělsky bez jakéhokoliv omezení užíván. Ponovu tedy zůstávají tato práva v případech omezení vlastnického práva ve vyvlastňovacím řízení nedotčena. V případě nájmu je ovšem dána pronajímateli možnost nájem vypovědět.

Zánik práv třetích osob – odnětí vlastnického práva Dle nové právní úpravy je zánik práv třetích osob spojen toliko s odnětím vlastnického práva k nemovitosti v důsledku vyvlastňovacího řízení. Platná právní úprava přitom počítá s tím, že rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu vymezí toliko ta práva třetích osob, která vyvlastněním nezaniknou (§ 24 odst. 3 písm. b). Ostatní práva třetích osob, zejména tedy právo zástavní, právo podzástavní, a právo předkupné k předmětné nemovitosti tedy zanikají ex actu, ovšem bez nutnosti toto výslovně zahrnout do výrokové části rozhodnutí. Výjimku představuje právo nájmu bytu, nebytového prostoru, stavby nebo pozemku (§ 7 odst. 1). Tato práva vyvlastněním automaticky nezanikají, pronajímateli je ovšem oprávněn je vypovědět (§ 7 odst. 2). Vyvlastněním dále nezanikají věcná břemena, u nichž veřejný zájem vyžaduje, aby i po vyvlastnění pozemek nebo stavbu nadále zatěžovala (§ 8).

Žádost o zahájení řízení katastrální mapa se zákresem pozemků a staveb navržených k vyvlastnění, doplněnou situací z jiných mapových podkladů, které vyjadřují graficky právní vztahy k nemovitostem v případech, kdy tyto vztahy nebyly dosud v katastrální mapě vyznačeny; geometrický plán ve trojím vyhotovení, a to v případě, že se navrhuje provést omezení, nebo odnětí vlastnického práva jenom k části pozemku; územní rozhodnutí, vyžaduje-li jeho vydání pro daný účel vyvlastnění zvláštní právní předpis a není-li stavební úřad, který je vydal, současně vyvlastňovacím úřadem; listiny prokazující splnění podmínky vyvlastnění uvedené v § 5, včetně prohlášení o tom, že ve stanovené lhůtě se vyvlastniteli nepodařilo získat dohodou potřebná práva k poze znalecký posudek za účelem stanovení náhrady při odnětí, nebo omezení vlastnického práva, byl-li opatřen na žádost vyvlastňovaného, nebo na žádost vyvlastnitele, jestliže s tím vyvlastňovaný vyslovil souhlas, tento znalecký posudek musí obsahovat jak obvyklou cenu i cenu zjištěnou podle oceňovacího předpisu účinného ke dni podání žádosti; znalecký posudek ta účelem stanovení náhrady pro oprávněného ze zaniklého věcného břemene podle oceňovacího předpisu účinného ke dni podání žádosti, byl-li opatřen na žádost vyvlastňovaného, nebo na žádost vyvlastnitele, jestliže s tím vyvlastňovaný vyslovil souhlas;

Řádné opravné prostředky Obecně je z pohledu nové právní úpravy možné rozlišit dvě situace: Buď odvolání směruje jenom proti některému z výroků o náhradě za odnětí, nebo omezení vlastnického práva (§ 24 odst. 4), nebo směruje kromě jiného proti některému z výroků o odnětí, nebo omezení vlastnického práva (§ 24 odst. 3).

Odvolání směruje jenom proti některému z výroků o náhradě za vyvlastnění Nově je stanoveno, že směruje-li řádný opravný prostředek jenom proti výroku o náhradě za odnětí, nebo omezení vlastnického práva (§ 24 odst. 4), nemá tento opravný prostředek ex lege odkladný účinek (§ 25 odst. 2 in fine). Předmětné rozhodnutí se proto stává v okamžiku oznámení účastníkům řízení předběžně vykonatelným. Nenapadené výroky rozhodnutí nabývají právní moci

Odvolání směruje proti některému z výroků o odnětí, nebo omezení vlastnického práva Směruje-li ovšem odvolání proti některému z výroků o odnětí, nebo omezení vlastnického práva (§ 24 odst. 3), má toto odvolání odkladný účinek i na ostatní výroky rozhodnutí. Zde i nadále platí, že odkladný účinek takového odvolání nelze vyloučit (§ 25 odst. 2). Vyvlastnitel tedy v tomto případě nemůže začít s realizací svého záměru na cizích nemovitostech. Stejně tak i náhrada za odnětí, nebo omezení vlastnických práv bude vyplacena teprve po nabytí právní moci druhostupňového rozhodnutí.

Soudní přezkum odnětí, nebo omezení vlastnického práva k nemovitosti Nová právní úprava se po 1. únoru 2013 vrací k duálnímu modelu soudního přezkumu pravomocných rozhodnutí o odnětí, nebo omezení vlastnických práv k nemovitostem. To reflektuje mimo jiné i poměrně kritická vyjádření odborné veřejnosti ve vztahu k „unifikaci“ soudního přezkumu, kterou přinesla minulá právní úprava. Nově se stanovuje, že výrok o odnětí, nebo o omezení vlastnického práva k nemovitosti (§ 24 odst. 3) lze přezkoumat v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu podle soudního řádu správního, zatímco výrok o náhradě (§ 24 odst. 4) lze projednat v podle částí páté občanského soudního řádu (§ 28 odst. 1).

Odkladný účinek Na rozdíl od dosavadní úpravy, která podání žaloby přiznávala ex lege odkladný účinek, nově má odkladný účinek jenom žaloba, kterou vyvlastňovaný napadá výrok o odnětí, nebo omezení vlastnického práva k nemovitosti (§ 28 odst. 4). Nově je tedy odkladný účinek ex lege vázán jenom na soudní obranu proti zásahu do vlastnického práva, kterou činí vyvlastňovaný. Speciální právní úpravu obsahuje § 4 odst. 2 zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury: Je-li podána žaloba proti rozhodnutí podle zákona o vyvlastnění, přizná soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením žalobě odkladný účinek, jestliže je žalobce závažně ohrožen ve svých právech a přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem. Z dikce uvedeného ustanovení plyne, že dle této úpravy nemá automaticky odkladný účinek ani žaloba proti výroku o odnětí, nebo omezení vlastnického práva.

Přezkum přiznané náhrady v řízení podle části páté občanského soudního řádu Důvody pro přiznání dodatečné náhrady jsou nyní v právním předpise taxativně vypočteny a krajský soud je jimi vázán. Východiskem je zde stanovení obvyklé ceny předmětné nemovitosti s tím, že ponovu platí, že cena nemovitosti se pro účely stanovení náhrady určí vždy podle jejich skutečného stavu a účelu užití ke dni podání žádosti o vyvlastnění (§ 10 odst. 5). Těmito důvody jsou ponovu následující: délka vlastnictví pozemku nebo stavby více než 15 let od nabytí za úplatu (zde může být stanovena částka ve výši až 40 % z přiznané náhrady), poloha nemovitosti v zastavěném území (zde může být stanovena částka ve výši až 10 % z přiznané náhrady), poloha nemovitosti v území se zvláštní architektonickou hodnotou, případně se zvláštní historickou hodnotou (zde může být stanovena částka ve výši až 10 % z přiznané náhrady), význam pozemku nebo stavby pro podnikatelskou činnost (zde může být stanovena částka ve výši až 20 % z přiznané náhrady). Z povahy a charakteru výše uvedených důvodů plyne, že mohou být soudem uplatňovány kumulativně. S ohledem na relativně přísně stanovené podmínky je ovšem možné dovozovat, že aplikace těchto nově stanovených důvodů nebude v praxi soudů častá. § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).

Literatura k tématu Handrlica, J. Řízení o odnětí, nebo omezení vlastnických práv nově. Právní rozhledy, č. 7, 2013, s. 229-235. Dostupné online: http://www.ipravnik.cz/cz/clanky/civilni-proces/art_8699/rizeni-o-odneti-nebo-omezeni-vlastnickych-prav-k-nemovitostem-nove.aspx Handrlica, J. Expropriační tituly subjektů soukromého práva. Právník, č. 10, 2016, s. 818-828.

Děkuji Vám za pozornost jakub.handrlica@prf.cuni.cz