Judikatura v trestním právu se vztahem k obchodnímu právu II. JUDr. František Púry, Ph.D. Nejvyšší soud České republiky

Trestní judikatura související s obchodním právem a podnikáním Subsidiarita trestní represe Hospodaření a nakládání s majetkem obchodních společností a družstev Porušení povinnosti péče řádného hospodáře, resp. odborné péče Úpadkové trestné činy Porušení zákazu konkurence Nekalosoutěžní jednání Neoprávněné podnikání Nevedení účetnictví, jeho zkreslování atd. Ostatní případy (zkrácení daní, podvody atd.)

Subsidiarita trestní represe Stanovisko trestního kolegia NS uveřejněné pod č. 26/2013 Sb. rozh. tr. Výklad zásady podle § 12 odst. 2 TZ, která stanoví, že trestní odpovědnost a důsledky z ní vyplývající lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, v nichž nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiných právních předpisů (např. občanského a obchodního práva) Jde tedy o pojetí trestního práva jako „ultima ratio“, vedle nebo místo prostředků jiných právních odvětví a jejich případných sankcí

Hospodaření a nakládání s majetkem obchodních společností a družstev Osoby jednající za obchodní společnost nebo družstvo mají dvojí vztah k majetku těchto korporací: jednak s ním hospodaří jako s vlastním, takže se mohou dopustit trestného činu podmíněného dispozicí s vlastním majetkem pachatele, např. poškození (svého) věřitele nebo zvýhodnění věřitele (§ 222 odst. 1 a § 223 TZ), byť je dlužníkem obchodní korporace jednak je to pro ně majetek cizí, takže se mohou dopustit např. trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku (§ 220 a § 221 TZ)

Opatrování a správa cizího majetku Jde o pojmy použité v ustanoveních § 220 a § 221 TZ (resp. dříve v § 255 a § 255a TZ 1961) povinnost může být označena i jinak V mimotrestních předpisech se vyskytují i jiné pojmy, např. péče řádného hospodáře obhospodařování majetku nakládání s majetkem investování majetku ochrana majetku právo činit majetkové dispozice apod. Může být stanovena přímo zákonem nebo na základě zákona určitou smlouvou

Opatrování a správa cizího majetku Podle obchodního zákoníku (do ) péče řádného hospodáře (zejména v § 194 odst. 5 ObchZ) náležitá péče (do v § 194 odst. 5 ObchZ) odborná péče (např. podle § 66 odst. 2 a § 567 odst. 1 ObchZ) Podle zákoníku práce – ochrana majetku zaměstnavatele povinnost zaměstnance [§ 301 písm. d) ZPr] povinnost vedoucího zaměstnance [§ 302 písm. g) ZPr] Podle nového občanského zákoníku (č. 89/2012 Sb.) péče řádného hospodáře (§ 1411 NOZ a další) Podle zákona o obchodních korporacích (č. 90/2012 Sb.) péče řádného hospodáře (§ 51, § 52 ZOK a další)

Péče řádného hospodáře Podle NOZ zejména v ustanoveních § 159 odst. 1 pro člena voleného orgánu právnické osoby § 454 pro prokuristu zastupujícího podnikatele § 949 pro opatrovníka spravujícího majetek dítěte § 1411 pro správce cizího majetku § 2342 odst. 1, § 2343 odst. 1 pro pachtýře Podle ZOK zejména v ustanoveních § 49 pro členy kontrolního orgánu obchodní korporace § 51 až § 53 pro jiné orgány obchodní korporace, včetně orgánů statutárních

Porušení péče řádného hospodáře Rozhodnutí velkého senátu trestního kolegia NS uveřejněné pod č. 41/2010 Sb. rozh. tr. návaznost na judikát R 18/2006-II. ohledně a. s. trestný čin podle § 220 TZ může být spáchán porušením péče řádného hospodáře, kterou je povinen dodržovat jednatel společnosti s ručením omezeným (§ 135 odst. 2 + § 194 odst. 5 ObchZ) společník s. r. o., i když je jediným společníkem, není vlastníkem majetku této s. r. o., který je pro něj cizím majetkem proto na něm může způsobit škodu, za kterou nese trestní odpovědnost nyní jde o povinnost vyvozovanou z ustanovení § 159 odst. 1 NOZ a § 51 odst. 1 a § 52 odst. 1 ZOK

Porušení péče řádného hospodáře Usnesení NS sp. zn. 5 Tdo 1224/2006 zákonem uložená povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek ve smyslu § 220 TZ (dříve podle § 255 TZ z roku 1961) vyplývá pro představenstvo akciové společnosti z ustanovení § 192 odst. 1 a § 194 odst. 5 ObchZ (obchodní vedení a. s. a péče řádného hospodáře) člen představenstva a. s. nemusí mít všechny odborné znalosti, postačí takové, které mu umožní poznat hrozící škodu a zabránit jejímu vzniku podobně u jednatele s. r. o. (§ 135 odst. 2 ObchZ) a člena představenstva družstva (§ 243 odst. 8 ObchZ) nyní jde o povinnost členů orgánů vyvozovanou z ustanovení § 159 odst. 1 NOZ a § 51 odst. 1 a § 52 odst. 1 ZOK

Porušení povinnosti při správě cizího majetku Rozhodnutí č. 25/2008 Sb. rozh. tr. zákonem uložená povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek (§ 220 TZ, § 255 TZ z roku 1961) může být založena i zákoníkem práce pro zaměstnance, resp. vedoucí zaměstnance [§ 301 písm. d), § 302 písm. g) ZPr] tuto obecnou povinnost je třeba posuzovat podle konkrétního postavení zaměstnance pachatel musí mít povinnost a oprávnění pečovat o konkrétní majetek zaměstnavatele a nakládat se svěřenými majetkovými hodnotami

Porušení povinnosti při správě cizího majetku Rozhodnutí č. 14/2009-I. Sb. rozh. tr. a usnesení NS sp. zn. 5 Tdo 1510/2006 výklad důležité povinnosti opatrovat nebo spravovat cizí majetek ve smyslu § 221 TZ (resp. dříve podle § 255a TZ z roku 1961) její porušení je s ohledem na její charakter a význam zpravidla spojeno s nebezpečím vzniku značné škody na cizím opatrovaném nebo spravovaném majetku taková povinnost může vyplývat pro zaměstnance ze zákoníku práce nebo z pracovní smlouvy povinnost může být konkretizovaná i ústním pokynem osoby oprávněné jednat za zaměstnavatele

Porušení povinnosti při správě cizího majetku Usnesení NS sp. zn. 5 Tdo 1466/2008 řešení případu tzv. souběžného pachatelství u trestného činu spáchaného z nedbalosti, kde oba pachatelé odpovídají za celou způsobenou škodu (trestný čin podle § 255a TZ z roku 1961, nyní podle § 221 TZ) Rozhodnutí č. 34/2010 Sb. rozh. tr. možnost spáchání trestného činu podle § 220 TZ (§ 255 TZ z roku 1961) též správcem konkursní podstaty, resp. nyní insolvenčním správcem škodou není pouze krátkodobé poskytnutí majetku z konkursní (majetkové) podstaty, který byl do ní poté vrácen výklad pojmu „škoda“ v návaznosti na její pojetí v občanském a obchodním právu

Možnost spáchání trestného činu příliš nízkou cenou za zakázku Usnesení NS sp. zn. 5 Tdo 96/2013 a 5 Tdo 1626/2014 řešen trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1 TZ, který spáchal jednatel s. r. o., jejímž jediným společníkem bylo město škoda byla způsobena tím, že obviněný jednatel jako uchazeč v rámci veřejné soutěže nabídl příliš nízkou cenu za stavební práce provedené ve prospěch zadavatele cena neodpovídala dosažitelné ceně v daném místě a čase obvyklé, byla nižší, a tím mělo dojít ke škodě s. r. o. v podobě ušlého zisku zrušen původní odsuzující rozsudek pro nejasnost, jaká cena byla v čase a místě činu obvyklá opětovně rozhodnuto, cena upravena novým posudkem znalce, podáno nové dovolání, které už bylo odmítnuto

Úpadkové trestné činy Rozhodnutí č. 17/2009 Sb. rozh. tr. závazkový právní vztah mezi věřitelem a dlužníkem jako předpoklad spáchání trestného činu poškození věřitele podle § 222 TZ (dříve § 256 TZ z roku 1961) Rozhodnutí č. 17/2011 Sb. rozh. tr. možnost spáchat trestný čin zvýhodnění věřitele podle § 223 TZ (dříve § 256a TZ z roku 1961) dispozicemi jen s takovým majetkem, který je použitelný k uspokojení pohledávky právě toho věřitele, který tím měl být dotčen (vliv zástavního práva) výklad úmyslného zavinění pachatele

Úpadkové trestné činy Rozhodnutí č. 64/2013 Sb. rozh. tr. výklad znaků trestného činu způsobení úpadku podle § 224 odst. 1 písm. e) TZ (tzv. rizikový obchod) Rozhodnutí č. 2/2015 Sb. rozh. tr. řešeno uplácení insolvenčního správce jako trestný čin podplacení podle § 332 odst. 1 TZ s poukazem na § 334 odst. 3 TZ, nikoli trestný čin pletich v insolvenčním řízení podle § 226 odst. 3 TZ týká se to případů, v nichž jsou v insolvenčním řízení řešeny pohledávky z obchodních vztahů vysloven obecnější závěr, že aktivní i pasivní úplatkářství ve veřejné i v soukromé sféře se primárně postihuje podle § 331 a § 332 TZ o trestných činech přijetí úplatku a podplacení

Možnost zneužití insolvenčního návrhu k vydírání a pomluvě Rozhodnutí č. 49/2015 Sb. rozh. tr. podání insolvenčního návrhu bez splnění podmínek úpadku toho, vůči němuž návrh směřuje, s cílem donutit ho tím k plnění, k němuž není povinen, může být pohrůžkou jiné těžké újmy ve smyslu trestného činu vydírání podle § 175 TZ charakteristika insolvenčního návrhu, který není dovoleným prostředkem k donucení, je-li použit v rozporu se zásadami insolvenčního řízení (§ 5 InsZ), a to ve snaže uškodit tomu, vůči němuž směřuje, přičemž pachatel si je vědom nesplnění podmínek úpadku takový návrh obsahující nepravdivé údaje, podaný se záměrem vyvolat účinky s ním spojené včetně publikace návrhu v insolvenčním rejstříku přístupném veřejnou datovou sítí, může být zároveň trestným činem pomluvy podle § 184 TZ

Porušení zákazu konkurence Rozhodnutí č. 39/2006 Sb. rozh. tr. jde o trestný čin zneužití informace a postavení v obchodním styku podle § 255 odst. 2 TZ (resp. dříve § 128 odst. 2 TZ z roku 1961) tato skutková podstata není blanketní ani odkazovací, nevyžaduje porušení zákazu konkurence uvedeného v obchodním zákoníku (či nyní v NOZ nebo v ZOK) výklad toho, kdy jde o stejný nebo podobný předmět činnosti dvou nebo více subjektů, u nichž pachatel působí v určitém postavení v daném případě šlo o jednatele (ekonomicky slabé) s. r. o. a člena představenstva (ekonomicky silné) a. s. pachatel zatížil a. s. závazkem směnečného rukojmího, který musela a. s. uhradit za s. r. o. i se značným navýšením zcela nedůvodné a neoprávněné přenesení podnikatelského rizika s. r. o., včetně reálně hrozící ztráty, na a. s.

Porušení zákazu konkurence Rozhodnutí č. 41/1999 Sb. rozh. tr. Rozhodnutí č. 36/2000 Sb. rozh. tr. Rozhodnutí č. 21/2002-III. Sb. rozh. tr. Rozhodnutí č. 31/2003-II. Sb. rozh. tr. Rozhodnutí č. 53/2012 Sb. rozh. tr. Usnesení NS sp. zn. 5 Tdo 290/2006 Rozsudek NS sp. zn. 4 Tz 2/2000

Nekalá soutěž Rozhodnutí č. 9/2007-I. Sb. rozh. tr. týká se ještě trestného činu podle § 149 TZ z roku 1961 a nekalosoutěžního jednání podle generální klauzule v § 44 odst. 1 ObchZ nevyžadoval se užší konkurenční vztah mezi soutěžiteli nyní již jsou podmínky trestní odpovědnosti poněkud jiné v § 248 odst. 1 TZ, kde jsou vyjmenované jen zvláštní případy nekalé soutěže (dříve podle § 45 až § 52 ObchZ, nyní podle § 2977 až § 2987 NOZ) zde šlo o zlehčování ve smyslu § 50 odst. 1 ObchZ (nyní § 2984 NOZ) spočívající v rozšiřování nepravdivé informace o dodavateli určitého zboží, že hrozí prohlášení konkurzu na jeho majetek se snahou pachatele levněji odkoupit pohledávky od věřitelů dotčeného dodavatele zboží (podnikatele) nekalá soutěž v podobě zlehčování (§ 50 odst. 1 ObchZ; nyní § 2984 NOZ) však vyžaduje užší konkurenční vztah mezi soutěžiteli

Neoprávněné podnikání Rozhodnutí č. 9/2010 Sb. rozh. tr. spáchání trestného činu neoprávněného podnikání podle § 251 TZ (dříve podle § 118 TZ z roku 1961) prováděním činností, na něž se nevztahoval živnostenský list, tj. překročením tohoto oprávnění tento trestný čin lze spáchat, i když podnikatel prováděl určité práce za použití subdodavatelů, kteří rovněž neměli potřebné oprávnění vyžaduje se „větší rozsah“ podnikání, ale nikoli způsobení škody nebo získání prospěchu Usnesení NS sp. zn. 5 Tdo 877/2007 příklad neoprávněného podnikání advokáta, který poskytoval právní služby i poté, co byl vyškrtnut ze seznamu advokátů České advokátní komory Rozhodnutí č. 66/2013 Sb. rozh. tr. poskytováním právních služeb ve větším rozsahu nikoli advokátem může být spáchán trestný čin neoprávněného podnikání, ale ne ve všech případech

Zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění Rozhodnutí č. 7/2009 Sb. rozh. tr. příklad trestného činu podle § 254 odst. 1 TZ (dříve podle § 125 odst. 1 TZ z roku 1961) zatajení účetních dokladů (knih, zápisů atd.) Usnesení NS sp. zn. 5 Tdo 536/2008 úmyslné nesplnění povinnosti podnikatele obnovit ztracené, zničené, poškozené atd. účetnictví Rozhodnutí č. 50/2006 Sb. rozh. tr. příklad trestného činu podle § 254 odst. 2 TZ (dříve podle § 125 odst. 2 TZ z roku 1961) nepodání návrhu na zápis zákonem stanoveného údaje do obchodního rejstříku (změny sídla obchodní společnosti)

Zkrácení daně a podobné povinné platby Rozhodnutí č. 20/2002 Sb. rozh. tr. jde o trestný čin podle § 240 TZ (dříve podle § 148 TZ z roku 1961) spáchaný zatajením části zdanitelného příjmu z podnikání větší rozsah zkrácení je stejný jako větší škoda nebo větší prospěch (nyní nejméně Kč) příklad zkrácení daně z příjmů fyzických osob podnikajících v rámci sdružení bez právní subjektivity – jeden pachatel zkrátil daň vůči všem fyzickým osobám jako účastníkům sdružení pachatelem může být i ten, kdo není plátcem nebo poplatníkem zkrácené daně, resp. daně, ohledně které byla vylákaná výhoda orgány činné v trestním řízení nejsou vázané tím, k jakým výsledkům ohledně daňového úniku dospěl v daňovém řízení finanční úřad, protože jde o předběžnou otázku ve smyslu § 9 odst. 1 TŘ, která se posuzuje v trestním řízení samostatně

Zkrácení daně a podobné povinné platby Rozhodnutí č. 22/2005-I. Sb. rozh. tr. rozdíl mezi zkrácením daně a vylákáním výhody na dani (DPH) ve smyslu § 240 odst. 1 TZ (dříve § 148 odst. 1 a 2 TZ z roku 1961) možnost zkrácení daně i nepodáním přiznání k dani, vznikla-li povinnost přiznat a zaplatit daň (též rozhodnutí č. 34/2006 Sb. rozh. tr.) možnost spáchat trestný čin neoprávněným uplatněním požadavku na vrácení nadměrného odpočtu DPH

Zkrácení daně a podobné povinné platby Rozhodnutí č. 25/1968 Sb. rozh. tr. Rozhodnutí č. 53/1974 Sb. rozh. tr. Rozhodnutí č. 35/2001 Sb. rozh. tr. Rozhodnutí č. 29/2005-I. Sb. rozh. tr. Rozhodnutí č. 30/2006 Sb. rozh. tr. Rozhodnutí č. 34/2006 Sb. rozh. tr. Rozhodnutí č. 37/2006 Sb. rozh. tr. Rozhodnutí č. 45/2007 Sb. rozh. tr. Rozhodnutí č. 54/2009 Sb. rozh. tr. Rozhodnutí č. 29/2013 Sb. rozh. tr. Rozhodnutí č. 38/2013 Sb. rozh. tr. Rozhodnutí č. 45/2014 Sb. rozh. tr.

„Ne bis in idem“ a zkrácení daně Právní řád v ČR nevylučuje postih v daňovém řízení (penále) a trestní stíhání za zkrácení daně daňová sankce je dokonce obligatorní důsledek ze zákona V české judikatuře NS, NSS i ÚS zatím platí, že sankce uložené v daňovém řízení nejsou překážkou v trestním postihu za zkrácení daně, např. usnesení NS sp. zn. 5 Tdo 223/2007, 5 Tdo 749/2014 rozsudky NSS sp. zn. 1 Afs 1/2011, 5 Afs 28/2013 usnesení ÚS sp. zn. II. ÚS 3803/11 Rozhodnutí č. 40/2015-II. Sb. rozh. tr. obecně k posuzování překážky „ne bis in idem“ podle tzv. Engel kritérií ESLP

„Ne bis in idem“ a zkrácení daně Judikatura ESLP se postupně vyvíjí k názoru, že penále uložené v daňovém řízení má trestní povahu a je překážkou „ne bis in idem“ pro případný trestní postih za daňové trestné činy naposledy rozsudek ESLP ve věci Lucky Dev proti Švédsku ze dne (stížnost č. 7356/10) i relativně nízké daňové penále může založit uvedenou překážku zřejmě to povede ke změně české judikatury, hledá se i legislativní řešení (MS x MF), zatím bez výsledku

„Ne bis in idem“ a zkrácení daně Reakce NSS v usnesení ze dne , sp. zn. 4 Afs 210/2014 věc předložena rozšířenému senátu NSS v odůvodnění přehled judikatury NSS i ESLP předkládající senát NSS je názoru, že daňové penále má povahu trestu otázku, zda jde o trest s účinky podle § 40 odst. 6 LPS a čl. 6 a 7 EÚLP, předložil rozšířenému senátu NSS, který to potvrdil daňové penále má povahu trestu, ale rozšířený senát NSS již neřešil překážku „ne bis in idem“ k existenci této překážky se bude muset vyjádřit Nejvyšší soud lze očekávat, že shledá tuto překážku musí jít o i o totožnost subjektu, jinak bude asi nadále platit rozhodnutí pod č. 51/1997 Sb. rozh. tr.

Podvod Rozhodnutí č. 24/2006 Sb. rozh. tr. nemožnost spáchání podvodu podle § 209 TZ (dříve podle § 250 TZ z roku 1961) s využitím omylu soudu, k němuž někdo podal žalobu s nepravdivými údaji, resp. návrh na vydání směnečného platebního rozkazu opírajícího se o padělanou směnku v případě doložení návrhu padělanou směnkou může jít o trestný čin podle § 234 odst. 3 alinea 2 TZ (dříve podle § 140 odst. 2 alinea 2 za použití § 143 TZ z roku 1961) v obdobných případech je třeba dovodit omyl jiné osoby, nikoli soudu (viz rozhodnutí č. 51/2011 Sb. rozh. tr. – řízení o dědictví)

Podvod Rozhodnutí č. 27/2012 Sb. rozh. tr. možnost spáchání trestného činu podvodu, resp. pokusu, a to v souvislosti s vyplněním a prodejem tzv. blankosměnky, kterou byl zajištěn závazek dlužníka samotné využití vyplňovacího práva věřitele k takové směnce není trestným činem padělání a pozměnění cenného papíru nebo platebního prostředku (§ 233 odst. 2 alinea 1 za použití § 238 TZ, § 234 odst. 3 alinea 1 TZ), ani když bylo učiněno v rozporu s obsahem či podmínkami takového práva byla-li ovšem blankosměnka vyplněna a posléze prodána za situace, že závazek, který zajišťovala, už byl splněn, může jít ze strany majitele takové směnky o podvod nebo o jeho pokus spáchaný na úkor dlužníka

Vysvětlivky TZ – zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů TZ z roku 1961 – zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů TŘ – zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů ObchZ – zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (platný do ) NOZ – zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ZOK – zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích Sb. rozh. tr. – označení judikátu v oficiální Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek vydávané Nejvyšším soudem, část trestní (pořadové číslo/ročník) … Tdo …/… – spisová značka, pod kterou lze rozhodnutí vyhledat na internetových stránkách Nejvyššího soudu