Správní právo Vyučující: JUDr. Alena Kliková, Ph.D. Kontakt : Masarykova univerzita, Právnická fakulta, katedra správní vědy a správního práva - konzultační hodiny – po dohodě

Ukončení předmětu Zkouška – písemná USI VUT

Literatura I Jurníková, J. a kol., Správní právo – zvláštní část, MU, 2011 Průcha, P. a kol. Správní právo – obecná část, MU, Brno 2011 Skulová, S. a kol., Správní právo procesní, Eurolex Bohemia a.s.r., Praha 2005 Odborné časopis (správní právo, Veřejná správa, Právní zpravodaj apod.)‏ Internet Denní tisk

Literatura II Marek, K., Průcha, P., Stavební právo, MU Brno, 2008 Doležal, J., Mareček, J., Vobořil, O.: Stavební zákon v teorii a praxi, Linde, Praha 2006, Hába, J., Janas, T., Švancarová, Š., Slovník definic a výklad některých vybraných pojmů stavebního práva, díl I. a díl II., ABF Praha 2003 Trajer, V.: Katastr nemovitostí Meritum, Aspi, 2006

Program přednášek

Veřejná správa Opak správy soukromé = vykonávána ve veřejném zájmu =převážně vrchnostenský charakter =čl. 3 odst. 2 LSP „státní moc může být uplatňována jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví“

Veřejná správa Materiální pojetí – činnost státních nebo jiných veřejných institucí, která svým obsahem není činností zákonodárnou ani soudní (ty jsou blíže specifikovatelné = negativní vymezení)‏. Rozhodující kritérium – druh činnosti. Formální pojetí – důraz kladen na instituce, které mají působnost a pravomoc řešit veřejné úkoly, pokud nejsou přikázány Parlamentu nebo soudům. Rozhodující kritéria – povaha, charakter instituce, veřejné úkoly, které má plnit, působnost.

Rozdíly Zákonodárná moc – vytváření právní rámec = veřejná správa je činností podzákonnou a výkonnou (podíl na ZM – zák. iniciativa)‏ Soudní moc – provádění zákonů nezávislými orgány, nalézání práva ve sporu = VS - vztahy subordinace, autoritativní aplikace práva, (soudní kontrola veřejné správy)‏

Dělení veřejné správy Státní správa – subjektem je stát, představovaný správními orgány, výkon se děje jménem státu a v jeho zájmu Samospráva – je vykonávána jinými veřejnoprávními subjekty než státem dělení: - územní (čl. 8)‏ - zájmová

Stát Území (teritorialita) – státní hranice (čl. 11 Ústavy „území České republiky tvoří nedílný celek, jehož státní hranice mohou být měněny jen ústavním zákonem.“)‏ Obyvatelstvo (personalita) – cizinec x státní občan (čl. 12 Ústavy)‏ Moc – dělba, personální výsost, teritorialita Uznání mezinárodním společenstvím

Teritorialita princip teritoriality uplatnění územní jurisdikce vůči všem fyz. a práv. osobám nacházejícím se na území daného státu stát uplatňuje moc nezávisle na statusu osoby moderní státy rozhodují, která fyz. osoba je žádoucí (per grata) nebo nežádoucí (non grata) obvyklým pravidlem je princip vzájemnosti (státy se dohodnou na tom, že u svých občanů vzájemně nebudou požadovat vízovou povinnost)

Personalita P rincip personality vypovídá o vztahu mezi státem a jeho občanem tento vztah překonává území státu (i když se občan pohybuje na území jiného státu, je stále ve vztahu ke státu, jehož je občanem) mezi státy existují vzájemné dohody, které upravují takové to vztahy v této souvislosti se objevuje otázka exempcí (otázka vynětí osob z územní jurisdikce) fyzické osoby zastupují vysílající stát, mají výsady a imunity musí však mít zmocnění a stát, na kterém se nachází, s tím musí souhlasit

Čl. 2 odst. 1,2,3, čl. 8, čl. 67, čl. 79, čl. 99 – 105 Ústavy ČR Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Vláda, ministerstva, územně-samosprávné celky. Výkon státní správy lze svěřit orgánům samosprávy jen tehdy, stanoví-li tak zákon.

Správní právo Soubor veřejnoprávních norem, které upravují organizaci a činnost veřejné správy Samostatné právní odvětví 1. Předmět 2. Metoda právní regulace 3. Soudržnost právních norem 4. Zájem společnosti

Správní právo – pokr. Právní odvětví veřejného práva = návaznost na ostatní právní odvětví charakteristika: - chrání veřejný zájem - upravuje vztahy mezi nerovnými subjekty - umožňuje správní donucení - konkrétní obsah jeho realizace je určování úřední mocí - administrativně právní metoda regulace

Systém správního práva SP organizační – základní zásady organizace veřejné správy, pravomoc a působnost SP hmotné – podmínky a předpoklady realizace práv a povinností SP procesní – postup při rozhodovacím procesu SP trestní – odpovědnost za správní delikty

Vnitřní členění správního práva Obecné Zvláštní Procesní

Prameny správního práva Formy, v nichž nacházíme platné právo Dělení – materiální - formální Kontinentální systém práva (NPA)‏ Psané právo Prameny hierarchicky uspořádány

Členění pramenů správního práva Dle orgánu, který je vydal Dle stupně právní síly Zda jsou prvotní nebo odvozené

Druhy pramenů Mezinárodní právo - č. 10 „ Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva“ (od )‏ =aplikační přednost

Druhy pramenů 1. Ústava a ústavní zákony - ústavní normy upravují postavení veřejné správy, její kompetenci a pozici adresátů jejich působení - nejvyšší právní síla – stabilita - - role ústavního soudnictví

Druhy pramenů 2. Zákony - hlavní pramen vnitrostátního práva - Parlament ČR - legislativní proces, legislativní pravidla

Druhy pramenů 3. Podzákonné NPA Atribut výkonné moci, Znaky: - rychlost, - specializace, - pružnost (možnost kdykoli změnit nebo zrušit)‏

Druhy pramenů - vláda – nařízení (čl. 78)‏ - ústřední správní úřady – vyhlášky (čl. 79 odst. 3)‏ územně samosprávné celky – nařízení a obecně závazné vyhlášky

Charakteristika pramenů správního práva Působnost 1. Osobní 2. Věcná 3. Územní 4. Časová – platnost x účinnost

Normy správního práva Co je to norma ? (obecně závazné pravidlo chování vydané ve státem předepsané formě a vynutitelné státní mocí)‏ Znaky: regulativnost, právní závaznost, obecnost, vynutitelnost Systematizace: hypotéza, dispozice, sankce

Členění norem Regulativní x ochranné Zavazující x zmocňující Přikazují x zakazují Hmotně právní x procesně právní Oprávněnostní x povinnostní Organizačně právní x kompetenční

Realizace norem Přímá – samotné chování subjektů správního práva Aplikace – činnost orgánů veřejné správy - autoritativní proces (nositelé veřejné moci)‏ - rozhodovací proces (akt aplikace práva)‏

Interpretace norem Výklad norem - vyložení právního obsahu Druhy: podle subjektu, metody, rozsahu podle subjektu a) legální (závazný výklad zmocněného interpreta) b) autentický (tvůrce normy) c) prováděný aplikujícím orgánem (závazný inter partes – mezi stranami) d) doktrinální (vědecký) e) oficiální (služebně závazný)

Pokr. Podle metody: a) Jazykový (gramatický, lingvistický) b) Logický (např. analogie, argument opaku, apod.) c) Systematický (srovnávání s jinými normami) d) Historický (dle toho za jakých okolností byla norma přijata)

Pokr. 3. Podle rozsahu: a) Doslovný b) Zužující c) Rozšiřující

Správní uvážení Stav, kdy s existencí určitého skutkového stavu není jednoznačně spojen jediný nutný právní následek Volba jednoho z více právní normou předvídaných řešení Příklad: správní úřad uloží pokutu ve výši Kč správní úřad může uložit pokutu až do výše Kč

Neurčité pojmy Norma správního práva používá výraz, který blíže obsahové nevymezuje Obsah je nutno posuzovat případ od případu, a to na základě posouzení dané situace Příklad: veřejný zájem, veřejný pořádek

Analogie Platné právo nemá příslušnou právní úpravu řešení určitých skutkových vztahů = použití právní úpravy obdobných právních stavů !! Ve správním právu se nepřipouští!!

Subjekty správního práva Ten, kdo je nositelem práv a povinností stanovených normami správního práva 2 kategorie: a) nositelé pravomoci b) adresáti působení - adresáti - obecné dělení : a) fyzické osoby b) právnické osoby

Fyzické osoby Podřadné, nerovné působení a) Způsobilost k právům a povinnostem - obecně narozením (právní skutečnost – věk (6 let – povinná školní docházka), vzdělání (studium na vysoké škole), státní občanství (branná povinnost))‏

FO b) způsobilost k právním úkonům - obecně zletilost (18 let)‏ (od 15 let občanské průkazy, řidičské průkazy sk. M, od 21vozidla požární ochrany apod.)‏ - rozumové a ovládací schopnosti - zbavení (soud)‏ - zastupování

FO c) způsobilost k protiprávním úkonům - institut odpovědnosti - správní delikty

Právnické osoby Pojem práva soukromého (§ 18 zák. č. 40/1964 Sb.)‏ 1. Sdružení FO a PO 2. Účelová sdružení majetku 3. Jednotky územní samosprávy 4. Jiné subjekty stanovené zákonem 5. Stát

Právnické osoby – pokr. Vznik zápisem do rejstříku Důležitá je veřejnoprávní subjektivita Dělení: a) vykonavatelé b) adresáti

Správní orgány Pravomoc – souhrn oprávnění a povinností, kterými správní orgán disponuje pro potřeby plnění úkolů a řešení otázek Působnost – okruh otázek, které správní orgán projednává, rozhoduje a realizuje (aspekt územní a věcný)‏

Správní orgán Úřední osoby – tvoří personální základ SO - jednají jménem správního orgánu a vystupují jako jejich představitelé - Pouze u orgánů úředního typu - vykonávají úřední činnost profesionálně jako služební povinnost - Mohou svými pokyny zavazovat pracovníky ve vztahu podřízenosti

Úřední osoby – veřejná služba Pojem veřejná služba - označení právního postavení veřejných zaměstnanců, tj. civilních zaměstnanců ve veřejné správě (územní samospráva, stát, veřejné služby). Systém veřejné služby - kariérní systém (trvalý služební poměr, služební a platový postup) a smluvní systém.

Pracovní řád pro úředníky - Říjen Denně před začátkem pracovní doby jsou povinni úředníci důkladně za mésti kancelář, vybrati popele z kamen a utříti prach. 2. Úředníci zodpovídají dále za to, že kancelář bude vždy řádně vytopena. Potřebné palivo obstarají na svůj náklad. 3. Soukromé hovory jsou v pracovní době nežádoucí. 4. Řádná pracovní doba jest 12 hodin denně. V případě potřeby musí každý úředník pracovati bez vyzvání přes čas. 5. Jakákoliv politická činnost úředníků má za následek okamžité propuštění.

Pracovní řád pro úředníky - Říjen V kouření a požívání lihovin se očekává od uředníků zdrženlivost. 7. K dámám a výše postaveným osobám se úředník chová slušně. 8. Jako četba se doporučuje bible. Není námitek proti jiným knihám, pokud jsou tyto mravně nezávadné. 9. Poviností každého úředníka je péče o zdraví. V případě nemoci není nároku na mzdu. Každý úředník, který ma pocit odpovědnosti, by si měl proto pravidelně ukládati ze své mzdy přiměřenou částku pro případ nemoci či jiné nepředvídané potřeby. 10. Úředníci se nesmějí při práci mýliti. Kdo se při své práci dopouští častěji chyb, bude propuštěn.

Pracovní řád pro úředníky - Říjen Kdo odporuje šéfovi, dokazuje tímto, že před ním nechová potřebné úcty. Z této skutečnosti se vyvodí důsledky. 12. Úřednice jsou povinny vésti zbožný a cudný život. 13. O dovolenou mohou úředníci žádati jen z naléhavých rodinných důvodů. Tato je však neplacena. 14. Úředníci nechť mají stále na mysli, že tisíce jiných osob jsou ochotny okamžitě nastoupit na jejich místa. 15. Úředníci nesmějí nikdy zapomenouti, že jsou svému principálovi povinni vděčností, neboť je jejich živitelem.

Organizace veřejné správy Organizační principy 1. Centralizace a decentralizace 2. Koncentrace a dekoncentrace 3. Systém jmenovací a systém volební 4. Systém monokratický a systém kolegiální 5. Systém územní a rezortní

Příklady - decentralizace Výkon státní správy územně- samosprávnými celky (přenesená působnost)

Příklady - dekoncentrace Ministerstvo průmyslu a obchodu jako jeden správní resort se rozdělí na dvě resortní ministerstva – horizontální dekoncentrace Správní dozor ve věcech finančních se přenese z ministerstva na finanční ředitelství nebo z finančního ředitelství na finanční úřady (vertikální dekoncentrace)

Struktura organizace Veřejná správa Státní správa samospráva Přímá státní správa Nepřímá státní správa Územní samospráva Zájmová samospráva

Organizace Základ – hlava třetí Ústavy – moc výkonná - hlava sedmá - územní samospráva

Státní správa Prezident republiky - volen Parlamentem – společná schůze obou komor Vláda - jmenována, kolegiální orgán, odpovědnost poslanecké sněmovně Zřizuje poradní orgány, např. Legislativní rada ‏

Ministerstva a jiné ústřední orgány Zákon č. 2/1969 Sb. Např. Ministerstvo zemědělství, financí, spravedlnosti, vnitra, apod. (celkem 14)‏ Jiné ústřední orgány: př. Český báňský úřad, Úřad průmyslového vlastnictví, Český statistický úřad apod.

Ústřední správní úřady podřízené ministerstvům MŠMT – Česká školní inspekce MZdr – Český inspektorát lázní a zřídel, Inspektorát omamných a psychotropních látek MS – Vězeňská služba ČR MPaO – Česká energetická inspekce, Česká obchodní inspekce, Puncovní úřad, Licenční úřad MŽP – Česká inspekce životního proistředí, Český hydrometeorologický ústav MZe – Česká zemědělská a potravinářská inspekce, Státní veterinární správa ČR, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Česká plemenářská inspekce

Specializované územní správní úřady Působnost omezena věcně i územně Dekoncentrace Příklad: - Finanční ředitelství a finanční úřady - Úřady práce - Krajská veterinární správa - Okresní správa sociálního zabezpečení - Katastrální úřady

Sbory Ozbrojené – Policie ČR Neozbrojené – Hasičské záchranné sbory

Samospráva Územní - obce - kraje Zájmová – stavovské organizace – komory a společenstva (povinné a nepovinné členství)‏ - veřejné vysoké školy

Obecní zřízení Počet obcí : Právní úprava: zák. č. 128/2000 Sb., o obcích Zakotvení v Ústavě, čl. 8 a hlava VII.

Postavení obcí Poprvé v roce 1849 (tzv. prozatímní obecní zřízení)‏ Územně samosprávní jednotky Územní společenství občanů s právem na samosprávu

Kategorizace obcí 1. Obce 2. Města (3 000 obyvatel)‏ 3. Statutární města – územně členěná - územně nečleněná §4 zákona – taxativní výčet

Základ samosprávy obcí 1. Osobní základ 2. Územní základ 3. Mocenský základ 4. Ekonomický základ

Působnost 1. Samostatná (stát smí zasahovat jen vyžaduje-li to ochrana zákona)‏ 2. Přenesená (výkon státní správy svěřené obci zákonem)‏ - tzv. smíšený systém

Přenesená působnost Členění obcí: - obce, - obce s pověřeným obecním úřadem, - obce s rozšířenou působností

Výčet pověřených obecních úřadů a obcí s rozšířenou působností 1. Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností a vyhl. č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností. 2. Obcí s pověřeným obecním úřadem je 388 a obcí s rozšířenou působností 205.

Orgány obcí 1. Zastupitelstvo 2. Rada 3. Starosta 4. Obecní úřad

Zastupitelstvo Kolegiální volený orgán Počet členů odvozen od počtu obyvatel do 500 obyvatel 5 až 15 členů nad 500 do obyvatel 7 až 15 členů nad do obyvatel 11 až 25 členů nad do obyvatel 15 až 35 členů nad do obyvatel 25 až 45 členů nad obyvatel 35 až 55 členů.

Zastupitelstvo - samostatná působnost - tvorba vůle - obecně závazné vyhlášky

Rada obce Kolegiální volený orgán z řad zastupitelů Počet 5 až 11 (vždy lichý)‏ Nevolí se v obcích, kde má zastupitelstvo méně jak 15 členů Nesmí převýšit 1/3 počtu členů zastupitelstva Volena zastupitelstvem

pravomoc Výkonný orgán v oblasti samostatné působnosti V oblasti přenesené přijímá nařízení

Starosta Monokratický volený orgán Volen zastupitelstvem (odpovědnost)‏ Stojí v čele obce Signace a reprezentace

Obecní úřad Jediný orgán úředního typu Výkon přenesené působnosti V čele starosta Tajemník obecního úřadu

Kraje Zřízeny ústavním zák. č. 347/1997 Sb. Faktická úprava zák. č. 129/2000 Sb. Počet: 14 (Praha)‏

Orgány 1. Zastupitelstvo 2. Rada 3. Hejtman 4. Krajský úřad

Statutární města zákonem výslovně určená členění na městské obvody nebo městsné části s vlastními orgány Statut města (OZV)‏ Orgány – primátor, magistrát (úřady městských částí), zastupitelstvo, rada

Činnost veřejné správy Základní formy - vydávání správních aktů (individuálních, normativních) - veřejnoprávní smlouvy - faktické úkony

Správní akty - Vydávání normativních správních aktů - Vydávání individuálních správních aktů (rozhodnutí, vyjádření, osvědčení, sdělení, souhlasy, doporučení apod.)‏ - Vydávání aktů smíšené povahy (opatření obecné povahy, akt se vztahuje na neurčitý okruh adresátů, ale v konkrétně určené věci)‏

Správní akty - normativní Vnitřní - vydávání interních normativních aktů (interní normativní instrukce nebo normativní akty řízení, slouží k řízení podřízených pracovníků a orgánů, které jsou daným orgánem řízeny a jemu podřízeny)‏ Vnější – obecně závazné vyhlášky

Správní akty - individuální Vnitřní - vydávání interních individuálních pokynů (individuální služební pokyny)‏ Vnější - rozhodnutí, vyjádření, osvědčení, sdělení, souhlasy, doporučení apod.

Veřejnoprávní smlouvy Dohoda mezi dvěma nebo více stranami, alespoň jedna je subjektem veřejné správy Musí být uzavřena v souvislosti s výkonem veřejné správy Upravuje veřejná práva a povinnosti Dělení :subordinační, koordinační, o převodu práv a povinností

Koordinační Stát, veřejnoprávní korporace, jiné právnické osoby zřízené zákonem a právnické a fyzické osoby, pokud vykonávají zákonem nebo na základě zákona svěřenou působnost v oblasti veřejné správy, mohou za účelem plnění svých úkolů vzájemně uzavírat veřejnoprávní smlouvy. Územní samosprávné celky mohou vzájemně uzavírat veřejnoprávní smlouvy týkající se plnění úkolů vyplývajících z jejich samostatné působnosti při výkonu veřejné moci, jen stanoví-li tak zvláštní zákon.

Předmět koordinačních smluv výkon státní správy výkon úkolů vyplývající ze samostatné působnosti.

Subordinační smlouvy Stanoví-li tak zvláštní zákon, může správní orgán uzavřít veřejnoprávní smlouvu s osobou, která by byla účastníkem podle § 27 odst. 1, kdyby probíhalo řízení podle části druhé, a to i namísto vydání rozhodnutí. (podmínka účinnosti – souhlas)‏ Veřejnoprávní smlouvu lze uzavřít i po zahájení řízení podle části druhé. Poté, co veřejnoprávní smlouva byla uzavřena, správní orgán usnesením řízení zastaví.

Smlouvy podle § 162 Podmínky pro uzavření smlouvy podle § 162 „ nevylučuje-li to povaha věci nebo nestanoví-li zvláštní zákon jinak “ povaha věci to vylučuje např. pokud by nabyvatel nesplňoval podmínky pro udělení oprávnění některé zákony převod veřejných subjektivních práv výslovně vylučují souhlas správního orgánu, který by o věci rozhodoval

Faktické úkony Formy činnosti, které mají pro adresáta přímé důsledky Obvykle namísto ISP v případě naléhavosti situace, nebo vynucení splnění povinnosti POZOR – zákonný rámec – čl. 2 odst. 3 Ústavy!! Dělení: faktické pokyny – příkazy a zákazy (př. Policie ČR)‏ exekuční úkony – nebyla dobrovolně splněna uznaná povinnost - SŘ bezprostřední zákroky – odvrácení nebezpečí, donucovací prostředky – Policie ČR

Nicotné právní akty Právní akt není v důsledku určité závažné vady právním aktem, tj. není způsobilý vyvolat právní účinky Důvody: 1. věcná nepříslušnost - § 77 s.ř. - prohlašuje nadřízený správní orgán

nicotnost 2. absolutní nedostatek formy – (uložení povinnosti dopisem či ústně)‏ 3. neexistující subjekt – povinnost uložena obchodnímu jménu 4. neurčitost, nesmyslnost či vydání rozhodnutí na základě NPA, který ještě není účinný

nicotnost Vyslovuje soud - § 65 odst. 1 s.ř.s. - § 68 písm. c)‏ „žaloba je nepřípustná tehdy, je-li jediným důvodem tvrzená nicotnost, nedomáhal-li se žalobce vyslovení nicotnosti v řízení před správním orgánem“ (odvolací řízení či přezkumné řízení)‏