D ĚJINY ÚSTAVNOSTI Mgr. Vladimír Velešík

Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Svitavy ANOTACE 1.Kód DUMu: VY_32_INOVACE_6.SV.01 2.Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Vytvořeno: září Ročník: Vyšší stupeň osmiletého gymnázia a čtyřleté gymnázium (RVP-G) 5.Anotace: Vzdělávací oblastČlověk a společnost Vzdělávací oborObčanský a společenskovědní základ Tematický okruhObčan ve státě Materiál slouží ke stručnému seznámení žáků s problematikou vývoje ústavnosti na území České republiky. Jsou zde zachyceny základní vývojové etapy ústavního práva, a to vždy s ohledem na současnost. Pomůcky: interaktivní tabule, učebnice.

Dějiny ústavnosti ČR

Ústava (konstituce – hlava státu je vázána spolupůsobením voleného zastupitelstva =parlamentu)  základní zákon státu; právní akt nejvyšší právní síly ostatní zákony s ní musí být v souladu  nesmějí jí odporovat); dokument, který by měl mít dlouhodobou platnost Obsah ústavy: postavení občanů (např. kdo je občan státu) postavení občanů (např. kdo je občan státu) charakter státu (např. konstituční monarchie, republika) charakter státu (např. konstituční monarchie, republika) státoprávní uspořádání (např. federace, unitární stát) státoprávní uspořádání (např. federace, unitární stát) soustavu nejvyšších orgánů a jejich pravomoci soustavu nejvyšších orgánů a jejich pravomoci státní symboly, hlavní město státní symboly, hlavní město procedury navrhování a schvalování zákonů i samotné ústavy procedury navrhování a schvalování zákonů i samotné ústavy kontrolu ústavnosti kontrolu ústavnosti

Dějiny ústavnosti ČR základem každé demokratické ústavy je princip dělby moci  státní moc musí být rozdělena na tři složky, jejichž pravomoci musejí být navzájem odděleny základem každé demokratické ústavy je princip dělby moci  státní moc musí být rozdělena na tři složky, jejichž pravomoci musejí být navzájem odděleny 1. zákonodárná (legislativní) moc = parlament 2. výkonná moc (exekutiva) = vláda 3. soudní moc (jurisdikce) = soustava soudů princip brzd a rovnovah = jednotlivé složky státní moci se svými pravomocemi navzájem vyvažují a omezují (tj. rozhodnutí každého jednoho ze tří základních ústavních orgánů mohou být ostatními orgány korigována, popřípadě zcela zrušena) princip brzd a rovnovah = jednotlivé složky státní moci se svými pravomocemi navzájem vyvažují a omezují (tj. rozhodnutí každého jednoho ze tří základních ústavních orgánů mohou být ostatními orgány korigována, popřípadě zcela zrušena)

Dějiny ústavnosti ČR Funkce ústav  celá řada funkcí, kterými ovlivňuje chod celé společnosti právní funkce právní funkce organizační funkce organizační funkce ideová a kulturní funkce ideová a kulturní funkce integrační funkce integrační funkce

Dějiny ústavnosti ČR Třídění ústav: a, psané a nepsané b, normativní, nominální, sémantické c, flexibilní (pružné) a rigidní (tuhé) d, oktrojované, dohodnuté, revoluční e, původní a přenesené

Dějiny ústavnosti ČR Přijímání ústavy  vyžaduje se mnohem větší společenský souhlas a, reprezentativním orgánem (např. ústavodárné shromáždění = parlament)  vyžaduje se tzv. kvalifikovaná většina (u nás 3/5 většina) b, přímým hlasováním obyvatelstva = referendum

Dějiny ústavnosti ČR a, Ústavní vývoj do roku „dubnová“ ústava z roku 1848  byla první rakouskou ústavou; byla oktrojovaná (nařízená, tj. vyhlášena rozhodnutím císaře bez souhlasu říšského sněmu, tj. parlamentu); nikdy nevstoupila v platnost 2. „březnová“ ústava z roku 1849  druhá rakouská ústava; oktrojovaná; zrušena tzv. silvestrovskými patenty z  obnoven absolutismus 3. „únorová“ ústava z roku 1861  třetí rakouská ústava; jejímu vydání předcházelo vydání tzv. Říjnového diplomu v roce 1860 – císař se vzdal absolutismu; opět oktrojovaná; upravovala vznik nové říšské rady (panská a poslanecká sněmovna)  postupný vznik konstituční monarchie 4. „prosincová“ ústava z roku 1867  platila pouze v Předlitavsku, a to do roku 1918; uzákonila dualismus

Dějiny ústavnosti ČR uzákonila Říšskou radu  skládala se z poslanecké (dolní) a panské (horní) sněmovny  do horní sněmovny se nevolilo; členy jmenoval císař; tzv. virilisté = tj. nevolení členové s osobním hlasem, členství vázáno na určitou hodnost či úřad (arcibiskup pražský, rektor pražské univerzity); do poslanecké sněmovny postupně zavedeny přímé volby; voliči s volebním právem rozděleni do volebních kurií (nakonec 5), a to podle volebního (majetkový = daňového) censu  omezení volebního práva podle výše majetku uzákonila Říšskou radu  skládala se z poslanecké (dolní) a panské (horní) sněmovny  do horní sněmovny se nevolilo; členy jmenoval císař; tzv. virilisté = tj. nevolení členové s osobním hlasem, členství vázáno na určitou hodnost či úřad (arcibiskup pražský, rektor pražské univerzity); do poslanecké sněmovny postupně zavedeny přímé volby; voliči s volebním právem rozděleni do volebních kurií (nakonec 5), a to podle volebního (majetkový = daňového) censu  omezení volebního práva podle výše majetku stanovila všeobecná práva občanů – duševní svoboda, svoboda hospodářská, svoboda národnosti stanovila všeobecná práva občanů – duševní svoboda, svoboda hospodářská, svoboda národnosti upravovala nezávislost soudní moci upravovala nezávislost soudní moci roku 1897 zavedeno všeobecné volební právo roku 1897 zavedeno všeobecné volební právo roku 1907 zavedeno rovné volební právo roku 1907 zavedeno rovné volební právo

Dějiny ústavnosti ČR b, Ústavní vývoj v letech 1918 – tzv. „Prozatímní“ ústava  přijata ihned po vzniku ČSR, upravovala činnost Revolučního národního shromáždění; nejdříve přijata tzv. „recepční“ norma (zákon) 2. Ústavní listina ČSR  přijata ; vycházela z ústavy Francouzské republiky; skládala se z preambule a šesti hlav; platila do roku 1938, poté opět

Dějiny ústavnosti ČR zákonodárnou moc představovalo dvoukomorové Národní shromáždění  skládalo se z poslanecké sněmovny (300 poslanců volených na 6 let, aktivní volební právo od 21 let, pasivní od 30 let) a senátu (150 senátorů volených na 8 let, aktivní volební právo od 26 a pasivní od 45 let); obě komory voleny poměrným volebním systémem zákonodárnou moc představovalo dvoukomorové Národní shromáždění  skládalo se z poslanecké sněmovny (300 poslanců volených na 6 let, aktivní volební právo od 21 let, pasivní od 30 let) a senátu (150 senátorů volených na 8 let, aktivní volební právo od 26 a pasivní od 45 let); obě komory voleny poměrným volebním systémem  aktivní volební právo = právo volit  pasivní volební právo = právo být volen prezident volen na sedm let; mohl být zvolen pouze dvakrát; výjimka byla udělena T. G. Masarykovi (zvolen 4x – 1918, 1920, 1927, 1934); jakýkoliv prezidentův úkon vyžadoval ke své platnosti spolupodpis (kontrasignaci) odpovědného člena vlády prezident volen na sedm let; mohl být zvolen pouze dvakrát; výjimka byla udělena T. G. Masarykovi (zvolen 4x – 1918, 1920, 1927, 1934); jakýkoliv prezidentův úkon vyžadoval ke své platnosti spolupodpis (kontrasignaci) odpovědného člena vlády již v roce 1918 zrušeny šlechtické tituly, zavedeno volební právo žen již v roce 1918 zrušeny šlechtické tituly, zavedeno volební právo žen

Dějiny ústavnosti ČR Mnichovská dohoda  faktický konec suverenity; porušení mezinárodního práva, porušení československé ústavnosti Mnichovská dohoda  faktický konec suverenity; porušení mezinárodního práva, porušení československé ústavnosti autonomie Slovenska; Česko-Slovensko autonomie Slovenska; Česko-Slovensko v prosinci 1938 schválen zmocňovací zákon  dával právo vládě nahradit zákony zákonnými opatřeními v prosinci 1938 schválen zmocňovací zákon  dával právo vládě nahradit zákony zákonnými opatřeními konec republiky  vyhlášením Protektorátu Čechy a Morava 16. března 1939 konec republiky  vyhlášením Protektorátu Čechy a Morava 16. března 1939 v roce 1944 vyhlásil E. Beneš obnovení ústavního pořádku (ústavní restituce)  definoval dobu nesvobody a zákony vydané v této době za neplatné v roce 1944 vyhlásil E. Beneš obnovení ústavního pořádku (ústavní restituce)  definoval dobu nesvobody a zákony vydané v této době za neplatné exilové vedení  státní rada, vláda a prezident  do října 1945 měl prezident právo vydávat dekrety (na návrh vlády a s jejím souhlasem)  všechny dekrety prošly později rehabilitací (byly dodatečně schváleny) Prozatímním shromážděním exilové vedení  státní rada, vláda a prezident  do října 1945 měl prezident právo vydávat dekrety (na návrh vlády a s jejím souhlasem)  všechny dekrety prošly později rehabilitací (byly dodatečně schváleny) Prozatímním shromážděním

Dějiny ústavnosti ČR Ústava 9. května 1948 vznik národních výborů vznik národních výborů omezení soukromého vlastnictví omezení soukromého vlastnictví umožňovala obcházení lidských práv umožňovala obcházení lidských práv zavedeno tzv. lidově demokratické zřízení zavedeno tzv. lidově demokratické zřízení

Dějiny ústavnosti ČR Socialistická ústava – roku 1960 definována vedoucí úloha komunistické strany ve společnosti a ve státě definována vedoucí úloha komunistické strany ve společnosti a ve státě změna názvu státu  ČSSR – byl vybudován socialismus změna názvu státu  ČSSR – byl vybudován socialismus

Dějiny ústavnosti ČR Ústavní zákon o Československé federaci z roku 1968  doplňoval ústavu společné Federální shromáždění (skládalo se z Sněmovny lidu – měla 200 poslanců a Sněmovny národů – měla 150 poslanců); platil zde zákaz majorizace, tj. nemohlo dojít k přehlasování zástupců jednoho národa zástupci druhého společné Federální shromáždění (skládalo se z Sněmovny lidu – měla 200 poslanců a Sněmovny národů – měla 150 poslanců); platil zde zákaz majorizace, tj. nemohlo dojít k přehlasování zástupců jednoho národa zástupci druhého v rámci federace dvě rovnoprávné republiky  ČSR (zákonodárným sborem ČNR – Česká národní rada) a SSR (zákonodárným sborem SNR – Slovenská národní rada) v rámci federace dvě rovnoprávné republiky  ČSR (zákonodárným sborem ČNR – Česká národní rada) a SSR (zákonodárným sborem SNR – Slovenská národní rada)

Dějiny ústavnosti ČR Listopad 1989 odstraněn čtvrtý článek ústavy o vedoucím postavení komunistické strany odstraněn čtvrtý článek ústavy o vedoucím postavení komunistické strany zakotveny základní zásady právního státu zakotveny základní zásady právního státu umožněna volná soutěž politických stran umožněna volná soutěž politických stran Pomlčková válka – spory o název státu  Česká a Slovenská Federativní Republika (ČSFR) schválila ČNR novou ústavu; účinnost nabyla , a to společně s Listinou základních práv a svobod schválila ČNR novou ústavu; účinnost nabyla , a to společně s Listinou základních práv a svobod jde o ústavu psanou, přenesenou, dohodnutou, rigidní (3/5 většina členů Parlamentu), v době svého vzniku i nominální jde o ústavu psanou, přenesenou, dohodnutou, rigidní (3/5 většina členů Parlamentu), v době svého vzniku i nominální

Zpětná vazba Ústava České republiky byla schválena Českou národní radou Jedním ze zásadních bodů v nové ústavě představovalo zavedení Senátu a Nejvyššího správního soudu do českého ústavního pořádku. Přesto došlo k ustavení obou orgánů zákonodárné a soudní moci mnohem později, v případě Senátu v roce 1996, Nejvyššího správního soudu ještě o několik let poté. Ústava České republiky byla schválena Českou národní radou Jedním ze zásadních bodů v nové ústavě představovalo zavedení Senátu a Nejvyššího správního soudu do českého ústavního pořádku. Přesto došlo k ustavení obou orgánů zákonodárné a soudní moci mnohem později, v případě Senátu v roce 1996, Nejvyššího správního soudu ještě o několik let poté. Ústava České republiky byla v této době (než došlo k ustavení obou institucí) ústavou: Ústava České republiky byla v této době (než došlo k ustavení obou institucí) ústavou: a, nominální a, nominální b, normativní b, normativní c, sémantickou c, sémantickou

Zpětná vazba Několik prvních ústav v dějinách rakouské a rakousko-uherské ústavnosti bylo přijato panovníkem na základě jeho autority, tedy nikoli z vůle parlamentu. Několik prvních ústav v dějinách rakouské a rakousko-uherské ústavnosti bylo přijato panovníkem na základě jeho autority, tedy nikoli z vůle parlamentu. Takovýmto ústavám říkáme: Takovýmto ústavám říkáme: a, dohodnuté a, dohodnuté b, revoluční b, revoluční c, oktrojované c, oktrojované

Zpětná vazba Ústava z roku 1960 charakterizovala Československo jako stát: a, lidově demokratický b, socialistický c, komunistický

Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Svitavy Materiál je určen pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízeních. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu. Zdroje a literatura 1.DAVID, Roman. Ústava České republiky, Listina základních práv a svobod: úplné znění doplněné poznámkami a úvodem do problematiky. 1. vyd. Olomouc: FIN, 1996, 254 s. ISBN BARTONÍČKOVÁ, Klára. Občanský a společenskovědní základ - přehled středoškolského učiva. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2009, 272 s. Maturity. ISBN DAVID, Roman. Politologie: základy spolec ̌ enských ve ̌ d. 1. vyd. Olomouc: FIN, 1995, 373 p. ISBN