OKO – občanské kompetence občanům registrační číslo : CZ.1.07/3.1.00/

OBČANSKÉ PRÁVO

Kupní smlouva  Kupní smlouva je nejčastěji uzavíranou smlouvou. Vzhledem k obrovskému rozsahu věcí, které mohou být jejím předmětem (od bonbónů v obchodě po továrnu či elektrárnu), musí být její úprava flexibilní, ale zároveň dostatečně komplexní, aby pokryla široké spektrum situací, při nichž je smlouva uzavírána.

 Kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní. Kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.  Kupní smlouva nemá předepsanou písemnou formu, proto ji lze uzavřít i ústně. Písemná forma je vyžadována, převádí-li se smlouvou věcné právo k nemovité věci.  Smlouva o dodání spotřebního zboží, které je nutné sestavit nebo vytvořit, se vždy považuje za kupní smlouvu. O kupní smlouvu nejde, pokud ten, komu má být věc dodána, předal druhé straně podstatnou část toho, čeho je k vyrobení věci zapotřebí. V takovém případě se bude jednat o smlouvu o dílo.  Pokud má být věc odeslána, pak je odevzdána kupujícímu tím, že je předána dopravci k přepravě.

 Při podstatném porušení smlouvy má kupující právo na:  -odstranění vady výměnou nebo doplněním,  -opravu,  -přiměřenou slevu z kupní ceny,  -odstoupení od smlouvy.  Pokud prodávající v přiměřené lhůtě vadu neodstraní, může kupující požadovat přiměřenou slevu, nebo odstoupit od smlouvy.  U nepodstatného porušení smlouvy má kupující právo na:  -odstranění vady  -nebo přiměřenou slevu z kupní ceny.  Pokud neodstraní prodávající vadu věci včas nebo vadu odmítne odstranit, může kupující požadovat slevu z kupní ceny, nebo odstoupit od smlouvy.  Do odstranění vady nemusí kupující platit část kupní ceny odpovídající právu na slevu.

 Vedle odpovědnosti za vady je nutné rozlišovat záruku za jakost, jejíž délka se určuje smluvně nebo prohlášením prodávajícího.  Pro případ koupě nemovité věci má kupující právo na přiměřenou slevu z kupní ceny, pokud pozemek nemá výměru určenou v kupní smlouvě. Pro případ skrytých vad stavby přizná soud kupujícímu právo z vadného plnění i po uplynutí běžné pětileté lhůty, v případě, že vada byla prodávajícímu známa.

Vedlejší ujednání u kupní smlouvy  Výhrada vlastnického práva  Pokud si prodávající vyhradí k věci vlastnické právo, tak se kupující stane vlastníkem teprve zaplacením kupní ceny. Nebezpečí škody na věci na kupujícího ale přechází již jejím převzetím.  V PRAXI: Výhradu vlastnického práva bude vyžadovat prodávající strana - ze strachu, aby neprodala nemovitost bez zaplacení kupní ceny. Běžně se toto řeší zaplacením kupní ceny do úschovy třetí strany (advokát, notář, banka). Podepsané kupní smlouvy jsou v úschově, na katastr nemovitostí jsou vloženy až po zaplacení kupní ceny do úschovy.

 Výhrada zpětné koupě  Z ujednání o výhradě zpětné koupě vzniká kupujícímu povinnost převést na požádání věc prodávajícímu za úplatu zpět. Kupující vrátí prodávajícímu věc v nezhoršeném stavu a prodávající vrátí kupujícímu kupní cenu.  Výhradu zpětné koupě lze uplatnit jak na věc movitou, tak na věc nemovitou. Není vyžadována písemná forma. Výhrada zpětné koupě zavazuje dědice.  Pokud není ujednána lhůta, ve které má prodávající právo žádat vrácení věci, platí pro movitou věc tříletá lhůta a pro nemovitou věc desetiletá lhůta.

 Výhrada zpětného prodeje  Obdobná právní úprava jako u výhrady zpětné koupě.  Předkupní právo  U předkupního práva jsou stranami předkupník a koupěchtivý. Ujedná-li si předkupník k věci předkupní právo, vzniká dlužníku povinnost nabídnout věc předkupníkovi ke koupi, pokud by ji chtěl prodat koupěchtivému.  Předkupník zaplatí kupní cenu v ujednané lhůtě nebo do osmi dnů po nabídce u věci movité a do tří měsíců u věci nemovité - jinak předkupní právo zanikne.  Nabídka ke koupi nemovité věci vyžaduje písemnou formu.  Výhrada předkupního práva zavazuje dědice.

 Koupě na zkoušku  Kdo koupí věc na zkoušku, kupuje s podmínkou, že věc ve zkušební lhůtě schválí.  Pokud si strany neujednají zkušební lhůtu, činí u movitých věcí tři dny a u nemovitých věcí jeden rok od uzavření smlouvy.  V PRAXI: Jako kupující, budete možná toto ujednání po prodávajícím vyžadovat. Jako prodávající, ale budete zásadně proti. Raději dáte přednost kupujícímu, který chce opravdu koupit a od kterého neočekáváte, že vám po roce užívání nemovitosti koupi neschválí.  Platí, že kupující věc schválil, neodmítl-li ji ve zkušební době. Kupující nemá právo věc odmítnout, nemůže-li ji vrátit ve stavu, v jakém ji převzal. K změnám vyvolaným vyzkoušením věci se nepřihlíží.

 Výhrada lepšího kupce  Uzavřením kupní smlouvy s výhradou lepšího kupce nabývá prodávající právo dát přednost lepšímu kupci po určitou lhůtu. Lhůta činí u movitých věcí tři dny, u nemovitých věcí jeden rok od uzavření smlouvy. Zda je nový kupec lepší, rozhoduje prodávající - může dát přednost novému kupci, ačkoli první nabízí vyšší cenu.  V PRAXI: Z pozice prodávajícího je to velice lákavé ujednání. Svou nemovitost prodáte dnes za 1 mil. Kč, ale v dalších 12 měsících jí budete dál inzerovat a nabízet. Pokud najdete kupce, který je ochoten zaplatit 1.2 mil. Kč, dáte přednost ve stanovené lhůtě lepšímu kupci a od původní kupní smlouvy odstoupíte. Z pozice kupujícího tento bod nejspíš rezolutně odmítnete a raději koupíte jinou nemovitost, u které prodávající nevyžaduje toto ujednání.

Prodej zboží v obchodě  Obchodem nejsou pouze kamenné prodejny, ale prodej prostřednictvím elektronických prostředků (e-shopy ).  Věc nemá při převzetí vady, pokud má vlastnosti, které si strany ujednaly, hodí se k účelu, který je pro věc tohoto druhu obvyklý, je v odpovídajícím množství, jakosti a vyhovuje požadavkům právních předpisů. Zachovává se zároveň domněnka, že pokud se projeví vada v průběhu šesti měsíců od převzetí, má se za to, že věc byla vadná již při jejím převzetí. Kupující má právo na bezplatné a včasné odstranění vady, možnost vždy požadovat slevu z kupní ceny zboží namísto ostatních nároků, které mu vyplývají z vadného plnění. Možnost požadovat slevu z kupní ceny může být praktická v případě, kdy kupující nechce čekat na opravu autorizovaným servisem a je schopen si věc opravit svépomocí s tím, že mu bude poskytnuta přiměřená sleva.

Darovací smlouva  Darovací smlouva je jednou z nejběžnějších smluv v lidském životě. Vždyť např. rodiče či prarodiče běžně věnují věci či finanční částky svým dětem. I v takovém případě dochází z právního pohledu k uzavření darovací smlouvy, byť si to valná většina dárců a obdarovaných ani neuvědomuje.  Darovací smlouvou projevuje dárce štědrost vůči obdarovanému a obdarovaný není vůči dárci vázán k protiplnění.  Darovací smlouvou dochází k bezplatnému převodu vlastnického práva k věci a obdarovaný tuto nabídku přijímá. Jde o právní akt, a to i v případě, kdy je darovací smlouva uzavřená jen ústně.

 Chcete-li darovat věc nemovitou či věc, která je zapsána do veřejného seznamu, musíte to udělat písemně. Darovat je možné všechen současný majetek nebo maximálně polovinu majetku budoucího. Pokud se zásadně změní okolnosti (např. dar by ohrozil dárcovu výživu či vyživovací povinnost) po uzavření darovací smlouvy, může dárce od darování odstoupit. Darování pro případ smrti se posuzuje jako odkaz.

 Společenská úsluha  Za darování se nepovažuje plnění ze společenské úsluhy. Představte si situaci, kdy dobrovolně pomáháte své babičce na zahrádce. Babička vás však nemůže donutit v pomoci pokračovat, pokud si najdete jinou zálibu. Společenská úsluha velmi úzce souvisí s pravidly slušného chování. U společenské úsluhy totiž není úmyslem stran se právně zavázat.  Slib  Nově je zavedena závaznost slibu, kdy dárce je zavázán k odevzdání daru. Není ale již zakotvena povinnost platit úrok z prodlení. Obdarovaný tak bude oprávněn požadovat jen samotný dar. Např. slíbím darovat auto, nakonec ale nemohu. Bohužel obdarovaný si již v očekávání daru koupil zimní pneumatiky. Cenu těchto pneumatiku budu muset uhradit).  Zákon upravuje také darování zdravotnickému či sociálnímu zařízení v případě, kdy sám dárce byl v péči tohoto zařízení. Takové darování je neplatné.  Darování podpory  Nově je zaveden institut darování podpory, kdy se dárce zaváže obdarovaného pravidelně podporovat.

Darování pro případ smrti  Specifickým darováním je darování pro případ smrti. Darování pro případ smrti se nyní posuzuje zpravidla jako odkaz, pokud je darování závislé na podmínce přežití dárce obdarovaným – odkaz je odvolatelný. V situaci kdy podmínka chybí, jedná se o darování pro případ smrti, u kterého dar odvolat nelze.

Odvolání daru  Odvolat dar lze ve dvou případech, a to pro hrubý nevděk obdarovaného vůči dárci a pro nezaviněné upadnutí dárce do nouze.  1. Pro hrubý nevděk obdarovaného vůči dárci  Lhůta pro odvolání daru je zkrácena z dosavadních tří let na dobu jednoho roku.  2. Pro nezaviněné upadnutí dárce do nouze  Pokud upadl dárce po odevzdání daru nezaviněně do takové nouze, že nemá na vlastní nutnou výživu nebo na nutnou výživu osob, k nimž má zákonnou vyživovací povinnost, pak může dar odvolat.

Podnikání  Předtím, než se rozhodnete, kterou z možných forem podnikání si vyberete, je potřeba si nejprve ujasnit, zda vůbec vaše činnost bude podnikáním.  Podnikání vykonává ten, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

Abyste mohli být podnikatelem, musí být splněny tyto podmínky:  1. Soustavná činnost vykonávána s vidinou, že bude vykonávána i nadále. Nesmí se jednat o činnost náhodnou, nahodilou nebo příležitostnou – ta není podnikáním.  Za soustavnou činnost však lze považovat i to, když je podnikatel zaměstnán a podniká pouze ve svém volném čase nebo podniká pouze v určité roční době. Podnikáním je i činnost prováděná několikrát do roka s úmyslem ji opakovat.  2. Samostatnost - osoba, která činnost provozuje, může sama rozhodovat o době a místě výkonu činnosti a organizaci práce podle své vlastní svobodné úvahy a volby. Dále musí finančně sama zajišťovat chod podnikání a sama čerpat a rozhodovat o použití zisku z činnosti. Pokud činnost nevykazuje tyto vlastnosti, nejedná se o samostatnou činnost, ale může naplňovat charakteristiku nezákonného švarcsystému.  3. Podnikatel provádí svoji činnost pod vlastním jménem a je-li zapsán do obchodního rejstříku, pod názvem firmy.  4. Vlastní odpovědnost - nelze se zbavit rizika a odpovědnosti vyplývající z podnikání. Podnikatel – fyzická osoba odpovídá za veškeré závazky vyplývající z jeho podnikání.  5. Dosažení zisku je hlavním cílem podnikatelského snažení.

Předpisy k výkonu podnikání  živnostenský zákon - zákon č.455/1991 Sb.  jiný předpis (advokáti, daňoví poradci, banky, loterie)  zákon č. 85/2004 Sb., o zemědělství  Pro účely ochrany spotřebitele se za podnikatele považuje ten, kdo uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele. Podnikatelem je také osoba zapsaná v obchodním rejstříku, má k podnikání živnostenské nebo jiné oprávnění. Podnikatel, který nemá obchodní firmu, právně jedná při svém podnikání pod vlastním jménem.

Obchodní firma  Obchodní firmou je jméno, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku. Obchodní firma nesmí být zaměnitelná ( ochrana práv náleží pouze tomu, kdo obchodní firmu použil poprvé) a nesmí působit klamavě. Právo k obchodní firmě se posuzuje jako právo majetkové.  Místo podnikání podnikajících fyzických osob je jejich sídlo.

Rodinný závod  Jedná se o zvláštní typ obchodního závodu (dříve „podnik“) a je definován jako závod, ve kterém společně pracují manželé nebo alespoň s jedním z manželů i jejich příbuzní až do třetího stupně nebo osoby s manžely sešvagřené až do druhého stupně a který je ve vlastnictví některé z těchto osob.  Z definice je patrné, že podstatným prvkem v tomto typu závodu není předmět činnosti, nýbrž osoby účastnící se provozu rodinného závodu.  Pokud má dojít k prodeji rodinného závodu nebo jeho části (spoluvlastnického podílu) platí, že k němu mají členové rodiny předkupní právo.  Institut rodinného závodu je tedy ideálním řešením pro případy, kdy potřebujete výpomoc s podnikáním od rodinných příslušníků a zároveň nechcete sjednávat pracovní nebo jinou obdobnou smlouvu.

Prokura  Udělením prokury zmocňuje podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku prokuristu k právním jednáním, ke kterým dochází při provozu obchodního závodu, popřípadě pobočky, a to i k těm, pro která se jinak vyžaduje zvláštní plná moc.  Při udělení prokury musí být výslovně uvedeno, že jde o prokuru. Uděluje-li podnikatel prokuru pro některou pobočku svého obchodního závodu nebo pro některý z několika svých obchodních závodů, označí výslovně pobočku nebo obchodní závod.

Zákaz konkurence  Zákaz konkurence se nyní vztahuje i na zástupce podnikatele (na vlastní nebo cizí účet nesmí činit nic, co spadá do oboru obchodního závodu), zákaz zneužití dominance vůči slabší straně (kvalita odborníka ani hospodářské postavení nesmí být zneužity k dosažení nerovnováhy) a informační povinnost podnikatele (na všech obchodních listinách a v rámci informací zpřístupňovaných veřejnosti musí podnikatel vždy uvádět své jméno a sídlo.

Obchodní tajemství  Obchodní tajemství tvoří konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem a u nichž vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení.  - např. know how, receptura, technologie řízení a provozu

Typy podnikání  OSVČ - osoba samostatně výdělečně činná –živnostník, který ke svému podnikání potřebuje živnostenský list a profese, které živnostenský list nepotřebují. Fyzická osoba může na základě živnostenského oprávnění, které prokazuje výpisem ze živnostenského rejstříku, provozovat živnost:  -ohlašovací – dále se dělí na řemeslnou, vázanou a volnou,  -koncesovanou.  Obchodní společnosti  Komanditní společnost – k.s.  Veřejná obchodní společnost – v.o.s  Společnost s ručení omezením – s.r.o.  Akciová společnost – a.s.  Družstvo  Nadace, neziskové organizace

Kritéria pro volbu podnikatelské formy  -počet zakladatelů  -požadavky na minimální velikost základního kapitálu  -způsob a rozsah ručení za závazky vzniklé podnikatelskou činností  -oprávnění k řízení  -finanční možnosti  -míra právní regulace  Některé obory mohou mít zákonem stanovené konkrétní požadavky, např. týkající se odbornosti a praxe, dále pak náročnost (fyzická osoba se těžko bude podílet na velkých investičních projektech, daňové zatížení (jiné zdanění fyzických osob a jiné právnických), podíl na zisku a ztrátě aj.

Fyzická osoba - živnost  Živnost je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Proto jako živnostník vystupujete pod svým jménem a ručíte za své podnikatelské aktivity celým svým majetkem.  Živnosti ohlašovací - oprávnění provozovat ohlašovací živnost vzniká podáním písemného ohlášení na předepsaném tiskopise u příslušného živnostenského úřadu, nevyžaduje se souhlas či rozhodnutí živnostenského úřadu. Dle požadované odborné způsobilosti, se rozlišují tři druhy ohlašovacích živností:  řemeslné,  volné,  vázané.  Koncesované živnosti - mohou být provozovány výhradně na základě státního povolení - koncese. Oprávnění provozovat živnost vzniká dnem doručení koncesní listiny. Na vydání koncesní listiny není právní nárok. Mezi koncesované živnosti jsou řazeny obory, u kterých je riziko ohrožení života, zdraví, majetku a zákonem chráněných veřejných zájmů.  Zvláštním druhem živnosti jsou živnosti provozované průmyslovým způsobem, tzv. průmyslové živnosti.

Právnická osoba – obchodní korporace  Společnost s ručením omezeným – s.r.o.  Založení: fyzickými nebo právnickými osobami (i jen 1 osoba).  Základní kapitál: min. 1 Kč.  Ručení majetkem: společnost ručí veškerým majetkem, společník do výše nesplaceného vkladu.  Orgány: valná hromada – nejvyšší orgán, statutární orgán – jednatel či jednatelé  Akciová společnost – a.s.  Založení: jeden zakladatel (pouze právnická osoba) nebo více zakladatelů.  Základní kapitál: rozvržený na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě (ZK při veřejné nabídce akcií min Kč, ZK bez veřejné nabídky akcií min Kč).  Ručení majetkem: celým svým majetkem, akcionáři neručí za závazky společnosti

 Veřejná obchodní společnost – v.o.s.  Založení: min. dvě osoby.  Základní kapitál: není stanoven.  Ručení majetkem: osoby ručí svým majetkem (společně a nerozdílně).  Vznik: zápisem do obchodního rejstříku.  Komanditní společnost – k.s.  Založení: dva a více společníků.  Základní kapitál: vkládá komandista v min. výši Kč.  Ručení majetkem: komandisté ručí do výše vkladu, komplementář ručí celým svým majetkem.  Orgány: společnost vedou komplementáři

Družstvo  Založení: min. 5 fyzických osob nebo min. 2 právnické osoby.  Popis: společenství neuzavřeného počtu osob založené za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních nebo jiných potřeb svých členů.  Ručení majetkem: družstvo ručí celým svým majetkem, členové neručí za závazky družstva.  Vlastníci (členové družstva) do družstva nevnáší peníze, ale většinou jiné majetkové hodnoty (v zemědělských družstvech to bývá půda, zvířata či později tzv. transformační podíly, v bytových družstvech činnost členů při výstavbě bytových domů) - tato forma podnikání je na ústupu.

Zdroje:  Zákon. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník   