OBCHODNÍ PRÁVO II JUDR. MGR. BARBORA VLACHOVÁ

STRUKTURA PŘEDMĚTU 1.Pojem a prameny obchodního práva 2.Smluvní právo 3.Korporátní právo 4.Insolvenční právo

POJEM A PRAMENY OBCHODNÍHO PRÁVA

POJEM OBCHODNÍHO PRÁVA samostatná právní a pedagogická disciplína patří do práva soukromého vzniklo tím způsobem, že byly z jednotlivých právních odvětví vyčleněny ty normy, které se tykají obchodů nebo obchodníků anebo jich obou společně přijetím nového občanského zákoníku došlo ke zrušení obchodní zákoníku jako kodexu obchodního práva obchodní závazky, ochrana hospodářské soutěže, řešení sporů, korporátní právo, insolvenční právo, veřejné zakázky

nová právní úprava sjednocuje pravidla pro obchodní i neobchodní vztahy, poskytuje větší volnost subjektům a flexibilitu právním vztahům sjednocení právní úpravy závazků díky novému občanskému zákoníku právní úprava je moderní a liberální, klade větší odpovědnost na jednotlivé subjekty dispozitivnost právní úpravy - „Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona“ (§ 1 odst. 2 ) limity - dobré mravy, veřejný pořádek, zákon, ochrana osobnosti

HISTORIE OBCHODNÍHO PRÁVA ius mercatorum Ius commercium za dob totality potlačeno zákoník mezinárodního obchodu (1963) hospodářský zákoník (1964) obchodní zákoník (1991) zákon o obchodních korporacích (2012)

PRAMENY OBCHODNÍHO PRÁVA zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních

zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů

ZÁKLADNÍ POJMY podnikatel – vykonává výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem, a to samostatně na vlastní účet a odpovědnost soustavně za účelem dosažení zisku osoba zapsaná v obchodním rejstříku osoba, která má k podnikání živnostenské nebo jiné oprávnění podle jiného zákona

obchodní firma – jméno, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku odlišné od běžného pojetí pojmu nesmí být zaměnitelná a klamavá jmenná, věcná, fantazijní, smíšená sídlo podnikatele – adresa zapsaná v obchodním rejstříku pokud není podnikatel zapsán do obchodního rejstříku, je to místo hlavního obchodního závodu, popř. bydliště

obchodní závod – organizovaný soubor jmění vytvořený podnikatelem, který slouží podnikateli k provozování jeho činnosti (dříve „podnik“) pobočka – část obchodního závodu, která se vyznačuje hospodářskou a funkční samostatností, a o níž podnikatel rozhodl, že bude pobočkou (dříve „organizační složka podniku“) odštěpný závod – pobočka zapsaná do obchodního rejstříku

JEDNÁNÍ PODNIKATELŮ se liší podle toho, zda se jedná o fyzickou osobu, nebo o právnickou osobu fyzická osoba – podnikatel jedná osobně, sama za sebe právnická osoba – vždy za ní jedná její zástupce, jednání se pak právnické osobě přičítá jedná prostřednictvím svého statutárního orgánu (individuální nebo kolektivní)

PRÁVNÍ JEDNÁNÍ dříve právní úkon = projev vůle směřující ke vzniku, změně, nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny a plynou ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran konání nebo opomenutí o právní jednání nejde, pokud - není zjevně projevena vážná vůle stran, právní jednání je neurčité a nesrozumitelné a obsah nelze zjistit ani výkladem

DRUHY PRÁVNÍCH JEDNÁNÍ jednostranné, dvoustranné, vícestranné adresované a neadresované mezi živými (inter vivos) a pro případ smrti (mortis causa) úplatné, bezúplatné a smíšené (za úplatu nižší, než je obvyklá hodnota plnění) kauzální (kauza je patrná) a abstraktní (není vyjádřena) formální (zákon předepisuje formu) a neformální nominátní (typizované, výslovně upravené) a inominátní

FORMY PRÁVNÍHO JEDNÁNÍ libovolná forma právního jednání, pokud není forma přikázána zákonem nebo ujednáním stran rozeznáváme formy: konkludentní mlčky ústní písemné zvláštní

NÁSLEDKY VADNÝCH PRÁVNÍCH JEDNÁNÍ právní jednání trpí vadou, jestliže není splněna některá z náležitostí právního jednání požadovaná zákonem následky vadných právních úkonů jsou spojeny s rozporem právního úkonu s objektivním právem NOZ upouští od masivního konceptu absolutní neplatnosti ve prospěch relativní neplatnosti a zavádí pojem zdánlivého právního jednání (nicotnosti)

ZDÁNLIVÉ PRÁVNÍ JEDNÁNÍ právní jednání, které nesplňuje náležitosti požadované zákonem (chybí vůle jednající osoby, vůle nebyla zjevně projevena, pro neurčitost nebo nesrozumitelnost nelze zjistit obsah ani výkladem) ke zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží, tzn., hledí se na něj jako by jednáno vůbec nebylo byl-li však projev vůle mezi stranami dodatečně vyjasněn, nepřihlíží se k jeho vadě a hledí se, jako by tu bylo právní jednání od počátku

NEPLATNOST PRÁVNÍHO JEDNÁNÍ je třeba spíše hledět jako na platné než jako neplatné má-li neplatné právní jednání náležitosti jiného právního jednání, platí toto jiné právní jednání (konverze) je třeba odlišit od konvalidace (odpadnutí důvodů neplatnosti) a ratihabice (dodatečného schválení) možná částečná neplatnost – zbytek platí ten, kdo způsobil neplatnost nemá právo to namítnout nebo uplatnit pro sebe výhodu

DŮVODY NEPLATNOSTI rozpor s dobrými mravy nebo odporuje-li právní jednání zákonu nemožnost předmětu plnění jednání osobou nesvéprávnou nebo v duševní poruše nedodržení stanovené formy jednání jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou – vždy pokud byla v omyl strana uvedena druhou stranou lstí (i v případě vedlejší či nepodstatné okolnosti)

NÁSLEDKY NEPLATNOSTI je-li neplatnost stanovena na ochranu zájmů určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba neplatnost relativní; k absolutní neplatnosti je třeba, aby k nemravnosti nebo protizákonnosti přistoupilo narušení veřejného pořádku - pak může k neplatnosti právního jednání přihlédnout soud i bez návrhu právní jednání učiněné pod hrozbou násilí není neplatné absolutně, ale pouze relativně; připouští se totiž, že i s tím k čemu je jednající donucen může souhlasit

ZASTOUPENÍ PODNIKATELŮ jednání, při kterém zástupce činí právní jednání s účinky pro zastoupeného zákonné zastoupení: kdo je při provozování obchodního závodu pověřen určitou činností, je zmocněn ke všem úkonům, k nimž při této činnosti obvykle dochází vedoucí odštěpného závodu ve věcech týkajících se odštěpného závodu

podnikatele zavazuje jednání jiné osoby v jeho provozovně, nemohla-li třetí osoba vědět o tom, že jednající osoba k tomuto jednání není oprávněna smluvní zastoupení - platí obecná ustanovení občanského zákoníku zvláštním případem je prokura – podnikatel zmocňuje prokuristu ke všem úkonům, ke kterým dochází při provozu podniku, s výjimkou oprávnění zcizovat a zatěžovat nemovitosti

OBCHODNÍ REJSTŘÍK veřejný seznam, který je veden rejstříkovými soudy (krajské) zapisují se do něho: obchodní korporace další osoby, o kterých to stanoví zákon zahraniční osoby (mimo EU) fyzické osoby, které dosáhly za poslední dvě po sobě jdoucí účetní období obrat vyšší než 120 mil. Kč fakultativně ostatní fyzické osoby-podnikatelé

zapisované údaje o právnických osobách: den vzniku, zrušení a zániku s uvedením právního důvodu název a sídlo předmět činnosti údaje o statutárním orgánu prohlášení právnické osoby za neplatnou zahájení insolvenčního řízení insolvenční správce přeměny právnických osob výkon rozhodnutí či exekuce na obchodní podíl

účinky zápisu konstitutivní –právní relevance až dnem zápisu do obchodního rejstříku deklaratorní –účinky nastávají od okamžiku, kdy ke skutečnosti fakticky dojde, bez ohledu na její zápis obchodní rejstřík se dělí na: vlastní rejstřík – oddíly, složky sbírka listin – dokumenty princip materiální a formální publicity

SMLUVNÍ PRÁVO

ZÁVAZKOVÉ PRÁVO upravuje vztahy mezi věřiteli a dlužníky závazkové poměry jsou zaměřeny na změnu majetkových hodnot jeden subjekt (věřitel) má od druhého subjektu právo na určité plnění a druhý subjekt (dlužník) je povinen to poskytnout společné závazky –více dlužníků, nebo více věřitelů, dílčí nebo solidární, pasivní a aktivní solidarita

SMLOUVA právní jednání mezi dvěma a více stranami, jehož cílem je zřízení závazku vždy nejméně dva subjekty dlužník a věřitel opačné právní postavení – strany smlouvy shoda vůle a projevu vůle nejčastější právní důvod vzniku závazku níže bude pojednáno o závazcích týkajících se podnikatelů

PRINCIPY SMLUVNÍHO PRÁVA pacta sunt servanda zásada dobré víry povinnost jednat poctivě princip autonomie vůle svoboda uzavření smlouvy zásada bezformálnosti smluv ochrana slabší smluvní strany

ZMĚNY ZÁVAZKŮ v subjektu postoupení smlouvy změna na straně věřitele postoupení pohledávky změna na straně dlužníka převzetí dluhu přistoupení k dluhu převzetí majetku v obsahu novace narovnání

POSTOUPENÍ SMLOUVY dlužník i věřitel subjekty – postupitel, postupník, postoupená strana povaha smlouvy to nevylučuje postoupená strana s tím souhlasí nebylo dosud plněno účinkům může zabránit postoupená strana odmítavým prohlášením vůči postupiteli, do 15 dnů od zjištění, že postupník neplní převzaté povinnosti

POSTOUPENÍ POHLEDÁVKY i bez souhlasu dlužníka (notifikační povinnost) subjekty – postupitel, postupník, dlužník vztahuje se i na příslušenství a práva s pohledávkou spojená nelze postoupit pohledávku, kterou není možné zcizit, která zaniká smrtí nebo jejíž obsah by se změnou věřitele k tíži dlužníka změnil bezúplatně nebo za úplatu (postupitel odpovídá až do výše úplaty novému věřiteli)

PŘEVZETÍ DLUHU třetí osoba převezme dluh za dlužníka do závazkového právního poměru vstupuje nový dlužník na místo původního dlužníka. subjekty – věřitel, přejímatel, dlužník věřitel musí souhlasit obsah závazku nezměněn pokud je dluh zajištěný třetí osobou, zajištění trvá jen pokud tato osoba se změnou dlužníka souhlasí

PŘISTOUPENÍ K DLUHU k závazku přistupuje třetí osoba, která se stává dlužníkem vedle původního dlužníka oba jsou zavázáni společně a nerozdílně subjekty – věřitel, nový dlužník, dlužník dohoda mezi novým dlužníkem a věřitelem nevyžaduje se souhlas původního dlužníka v případě zajištění třetí osobou lze proti ní nastoupit jen v případě, že souhlasila

PŘEVZETÍ MAJETKU jedna osoba od druhé převezme veškerý majetek nebo jeho poměrnou část. subjekty – věřitel, zcizitel, nabyvatel nabyvatel se stává společně a nerozdílně se zcizitelem dlužníkem z dluhů, které souvisí s převzatým majetkem a o nichž nabyvatel věděl, nebo musel vědět – nejde obejít dohodou nabyvatel nemusí plnit více než je hodnota nabytého majetku (omezení neplatí, pokud se jedná o osobu blízkou)

NOVACE dva typy: privativní novace a kumulativní novace privativní novace –dosavadní závazek se dohodou ruší a nahrazuje se závazkem novým, dochází k zániku závazku jednoho a vzniku závazku nového kumulativní novace – původní závazek se změní v dohodnutém rozsahu, původní závazek trvá a k němu kumulativně přistupuje další závazek v pochybnostech se má za to, že se jedná o kumulativní novaci

NAROVNÁNÍ pokud jsou o vzájemných právech a povinnostech mezi stranami spory či pochybnosti (často generální narovnání) zaniká dosavadní závazek, který je nahrazen novým, na kterém se strany dohodnou narovnání se považuje za platné, i kdyby vyšlo dodatečně najevo, že některá ze stran dohodnuté právo v době sjednání neměla pokud by však druhá strana omyl vyvolala lstí, bude narovnání neplatné

ZÁNIK ZÁVAZKŮ právní skutečnost, se kterou se pojí zánik závazku ne vždy je věřitel uspokojen způsoby zániku závazků: splnění, dohoda, započtení, odstupné, splynutí, prominutí dluhu, výpověď, odstoupení od smlouvy, následná nemožnost plnění, smrt dlužníka nebo věřitele

splnění – dlužník musí především dluh splnit řádně (tj. bez vad – jinak nastává odpovědnost za vady) a včas (jinak nastává odpovědnost za prodlení) – splnění se může domáhat pouze ta strana, která již sama plnila, nebo je připravená plnit současně s druhou stranou dohoda – strany se mohou dohodnout, že závazek zaniká, aniž by došlo k jeho změně či vzniku závazku nového

započtení – dlužník a věřitel vzájemné pohledávky stejného druhu – dojde k odečtení – jednostranné započtení (z vůle jedné strany), nebo dvoustranné započtení (z vůle obou stran) – dvoustranné započtení - lze jakoukoliv pohledávku, zakázáno započtení u pohledávek výživného pro nezletilé dítě prominutí dluhu - věřitel má možnost dlužníkovi dluh prominout, a vzdát se tak svého práva na plnění

jednostranné započtení: – vzájemné pohledávky stejného druhu – prohlášení vůči druhé straně – pohledávky vymahatelné u soudu – zakázáno u pohledávek na náhradu újmy na zdraví, pokud druhá pohledávka není stejného charakteru – zakázáno u pohledávky mzdy, platu, či odměny ze závislé činnosti přesahující jejich polovinu

odstupné – dohodou lze stanovit možnost vyplacení ze závazku, a to zaplacením odstupného druhé straně (ne pokud už strana přijala od druhé strany plnění, nebo sama plnila) splynutí - dlužník a věřitel splynou v jednu osobu, nikdo nemůže být sám sobě dlužníkem nebo věřitelem následná nemožnost plnění – v průběhu trvání závazku se stane plnění dluhu nemožným (plnění není nemožné, lze-li dluh splnit za ztížených podmínek, s většími náklady, až po sjednaném čase )

výpověď – jednostranný projev vůle smluvní strany a uplynutím výpovědní doby (obecná výpovědní doba 3 měsíce) odstoupení od smlouvy - jednostranné právní jednání, které ruší od počátku právní poměr v okamžiku, kdy dojde druhé straně smrt dlužníka nebo věřitele – závazku, který je vázán na osobu dlužníka nebo věřitele, u dlužníka se jedná o plnění, které mělo být provedeno osobně dlužníkem, u věřitele se jedná o plnění omezené jen na jeho osobu

ZAJIŠTĚNÍ ZÁVAZKŮ zajišťovací prostředky nahrazují věřiteli splnění dluhu v případě, že není dlužníkem splněn řádně a včas zajišťovací prostředky: zástavní právo, zadržovací právo, ručení, finanční záruka, zajišťovací převod práva, dohoda o srážkách ze mzdy a jiných příjmů některé zajišťovací prostředky mohou být poskytnuty třetí osobou

UTVRZENÍ ZÁVAZKŮ nezajišťují splnění dluhu, ale zvýhodňují věřitele jiným způsobem nedojde k uspokojení věřitele utvrzovací prostředky staví na jisto, že závazek trvá, nebo zvyšují celkovou výši dluhu prostředky utvrzení závazků – uznání dluhu, smluvní pokuta

VYBRANÉ SMLUVNÍ TYPY kupní smlouva – povinnost prodávajícího odevzdat kupujícímu určitou věc a umožnit mu nabytí vlastnického práva, povinnost kupujícího věc převzít a zaplatit za ni kupní cenu darovací smlouva - závazek dárce bezplatně převést vlastnické právo k věci na obdarovaného, který tento dar přijímá výprosa – půjčitel přenechá bezplatně věc k užívání výprosníkovi, a to bez určení doby a účelu.

výpůjčka – závazek půjčitele přenechat nezuživatelnou věc k dočasnému bezplatnému užívání vypůjčiteli zápůjčka – zápůjčitel přenechá vydlužiteli zastupitelnou věc s tím, že mu má po určité době vrátit věci stejného druhu úvěrová smlouva – závazek, ve kterém úvěrující poskytne určitou peněžní částku, kterou úvěrovaný vrátí i s úroky nájemní smlouva – pronajímatel přenechá nájemci věc k dočasnému užívání, který je povinen platit za to nájemné

SPOTŘEBITELSKÉ SMLOUVY podnikatel uzavírá smlouvu se spotřebitelem (osoba, která jedná mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu povolání) musí být především jasně a srozumitelně sděleny všechny potřebné informace o zboží či službě, která je předmětem smlouvy, totožnosti podnikatele, ceně zboží nebo služby, způsobu platby, dalších poplatcích, způsobu dodání, podmínkách ukončení závazku apod.

pochybnostech o významu se použije výklad pro spotřebitele nejpříznivější ochrana i před tzv. zneužívajícími klauzulemi, které posouvají rovnováhu mezi právy a povinnostmi v neprospěch spotřebitele zvláštní ustanovení – uzavírání smluv distančním způsobem, uzavírání smluv mimo obchodní prostory, smlouvy o finančních službách, smlouvy o dočasném užívání ubytovacího zařízení a jiných rekreačních službách (tzv. timesharing)

KOUPĚ ZÁVODU dříve prodej podniku kupující nabývá vše, co k závodu jako celku náleží (dluhy, pohledávky, zaměstnanci) prodávající je povinen prodej oznámit bez zbytečného odkladu všem svým věřitelům a dlužníkům - zhorší-li se prodejem dobytnost pohledávky věřitele, má právo domáhat se u soudu neúčinnosti prodeje vůči němu (lhůta 1 měsíc ode dne, kdy se o prodeji závodu dozvěděl nejpozději však do 3 let)

PACHT ZÁVODU pacht – obdobný jako nájem, ale užívání i požívání věci (braní plodů a užitků) pachtýř jej užívá způsobem a v rozsahu, v jakém je toho třeba k řádnému provozování závodu pachtýř se stává věřitelem pohledávek a dlužníkem dluhů, které s provozem závodu souvisí (zánikem pachtu přejdou zpět) propachtovatel musí oznámit věřitelům a dlužníkům, že závod propachtoval

NÁJEM PROSTORU SLOUŽÍCÍHO K PODNIKÁNÍ na nájem prostoru nebo místností, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru možnost označení nemovitostí štíty apod. jen se souhlasem pronajímatele v přiměřeném rozsahu možnost převodu nájmu na jinou osobu právo na náhradu za převzetí zákaznické základny, pokud skončí nájem výpovědí ze strany pronajímatele (ne pokud hrubé porušení povinností)

skončení nájmu – zvláštní ustanovení o výpovědi výpověď nájemce - ztratil-li způsobilost k činnosti, přestal-li být z objektivních příčin prostor způsobilý k výkonu činnosti, porušuje-li pronajímatel hrubě své povinnosti vůči nájemci výpověď pronajímatele - má-li být nemovitost odstraněna nebo přestavována, porušuje-li nájemce hrubě své povinnosti vůči pronajímateli. výpovědní doba 3 měsíce (u nájmu na dobu neurčitou 6 měsíců) do 1 měsíce lze proti výpovědi vznést námitky (pokud to nepomůže pak soudní přezkum)

PODNIKATELSKÝ NÁJEM VĚCÍ MOVITÝCH pronajímatel, jehož podnikání spočívá v pronajímání věci, se nájemní smlouvou zavazuje přenechat nájemci movitou věc k užívání na dobu určitou, a to za nájemné vada věci - nájemce právo na poskytnutí jiné věci sloužící k témuž účelu pronajímatelem nájemce neodpovídá za opotřebení věci způsobené řádným užíváním výpověď ze strany nájemce – kdykoliv v desetidenní výpovědní době