Rámcový vzdělávací program (RVP) školní vzdělávací program (ŠVP) Zpracoval: Bc. Hromčík Adam Fakulta sportovních studii
Rámcový vzdělávací program (RVP) Kurikulární dokument státní úrovně Stanovuje obecný rámec závazných požadavků pro jednotlivé stupně a obory vzdělání Formuluje pravidla pro tvorbu ŠVP Zaváděn na ZŠ, SŠ a G postupně od Získání klíčových kompetencí: naučit se poznávat, zvládnout metody, jak se učit využívat nové informační a komunikační technologie informace zpracovávat, měnit je ve znalosti a aplikovat umět kriticky myslet a hodnotit
Klíčové kompetence v základním vzdělávání Změna pohledu na požadované cíle vzdělávání Zaváděno po celé Evropě Moderní pedagogika posledních let má za cíl přechod od předávání informací a znalostí k získání dovedností, které by žáci udrželi natrvalo a měly by jim umožnit celoživotní vzdělávání – kompetence Různě se prolínají (multifunkční a vždy jen jako výsledek celkového procesu vzdělávání K utváření a rozvíjení klíčových kompetencí směřují všechny předměty Mít určitou kompetenci znamená: dokázat se v určité přirozené situaci přiměřeně orientovat, provádět vhodné činnosti, zaujmout přínosný postoj Nahrazen obecný pojem profil absolventa a zpřesnění požadavků na výstupy školního vzdělávání.
Rámcový vzdělávací program ZŠ
Kompetence k učení na konci ZŠ vzdělání žák vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, ochota věnovat se dalšímu studiu Vyhledává,třídí informace - na základě pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě, práce s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvedení věci do souvislostí → vytváří komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy, pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k učení, posouzení vlastního pokroku, určení překážek → své učení zdokonalit, kriticky zhodnotit výsledky svého učení a diskutuje o nich.
Kompetence k řešení problémů vnímá problémové situace ve škole i mimo ni, rozpozná a pochopí problém, promyslí a naplánuje způsob řešení vyhledá informace vhodné k řešení nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky, využití získaných vědomosti a dovednosti samostatně řeší problém, volí vhodné způsoby řešení (logické, matematické a empirické postupy) ověřuje prakticky správnost řešení problémů a osvědčené postupy aplikuje, sleduje přitom vlastní pokrok kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit, uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí a činy
Kompetence komunikativní formuluje a vyjadřuje své myšlenky v logickém sledu,výstižně,kultivovaně naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně reaguje, zapojuje se rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů užívaných gest informačních a komunikačních prostředků využívá informační a komunikační prostředky a technologie využívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k plnohodnotnému soužití s lidmi
Kompetence sociální a personální spolupracuje ve skupině, s pedagogy vytváří pravidel práce v týmu utváří příjemnou atmosféru v týmu, na základě ohleduplnosti a úcty při jednání s druhými přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, efektivní spolupráce s druhými vytváří si pozitivní představu o sobě samém
Kompetence občanské respektuje přesvědčení lidí,váží si jejich vnitřních hodnot, schopen vcítit se do situací ostatních, odmítá hrubé násilí základní principy, zákony a společenské normy, je si vědom svých práv a povinností rozhoduje se zodpovědně v dané situaci, poskytne účinnou pomoc,zodpovědný v krizových situacích respektuje, chrání a ocení naše tradice a kulturní i historické dědictví, projevuje smysl pro kulturu základní ekologické souvislosti, respektuje požadavky na kvalitní životní prostředí
Kompetence pracovní používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení, dodržuje pravidla, plní povinnosti přistupuje k výsledkům práce z hlediska kvality, funkčnosti, hospodárnosti a společenského významu, a ochrany zdraví využívá znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu vlastního rozvoje orientuje se v základních aktivitách potřebných k uskutečnění podnikatelského záměru a k jeho realizaci U gymnaziálního vzdělávání chybí kompetence pracovní a objevuje se kompetence k podnikavosti.
nový školský zákon dává možnost mnohem větší integrace obsahů jednotlivých předmětů. spojování předmětů do takzvaných vzdělávacích oblastí → snížení počtu případů, kdy obsahy řady předmětů se vzájemně překrývají, a k žákům se tak často dostávají dvakrát i vícekrát, odděleně v rámci samostatných předmětů
Vzdělávací obsah základního vzdělávání Na ZŠ do 9 a Gymnázií do 8 vzdělávacích oblastí Jazyk a jazyková komunikace (Čj a literatura, Cizí jazyk) Matematika a její aplikace Informační a komunikační technologie Člověk a jeho svět – pouze 1. stupeň ZŠ Člověk a společnost (Dějepis, Výchova k občanství) Člověk a příroda (Fyzika, Chemie, Přírodopis, Zeměpis) Umění a kultura (Hudební výchova, Výtvarná výchova) Člověk a zdraví (Výchova ke zdraví, Tělesná výchova) Člověk a svět práce
jeden nebo více vzdělávacích oborů → jeden i více vyučovacích předmětů, integrací více oborů → integrovaný vyučovací předmět učební plán souhrnný (2. stupeň, gymnázium) min. týdenní časová dotace pro vzdělávací oblasti 10 hodin pro ZŠ a 8 hodin pro G celková maximální týdenní časová dotace pro 8 vzdělávacích oblastí včetně DČD (24 h), průřezových témat (časová dotace je čerpána z DČD) - 2. stupni ZŠ 122 h Gymnázia 132 h (26 h tvoří DČD)
Disponibilní časová dotace další cizí jazyk, každá škola povinnost nabídnout od roku 2011 nejpozději od 8. ročníku volitelných vzdělávacích obsahů posílení časové dotace jednotlivých vzdělávacích oblastí a oborů nad rámec minimální časové dotace průřezová témata doplňující vzdělávací obory vzdělávací obsahy podporující žáky se speciálními vzdělávacími potřebami
maximální týdenní časová dotace pro 6. a 7. ročník 30 h. a pro 8. a 9. ročník 32 h. minimální časová dotace pro 6. a 7. ročník 28 h. a pro 8. a 9. ročník 30 h. časová dotace u gymnázia min. 27 h. max. 35 h. různé zájmy a předpoklady žáků zohledněny pomocí volitelných předmětů (od 7. roč. - rozhoduje ředitel) nad rámec TČD možnost nepovinných předměty dle podmínek školy a zájmů žáků (pohybové a sportovní aktivity a zdravotní tělesná výchova)
Průřezová témata jako součást rámcového učebního plánu povinná součást základního vzdělávání a reprezentující okruhy aktuálních problémů současného světa a stávají se nedílnou součástí základního vzdělání, umožňující individuální uplatnění žáků, jejich vzájemnou spolupráci a pomoc rozvíjet osobnostní (oblast vědomostí, dovedností a schopnostní), postojovou a hodnotovou stránku jedince. Nejsou koncipována jako vyučovací předměty, ale jako témata prolínající se celým obsahem vzdělávání, procházejí napříč vzdělávacími oblastmi. Témata mohou být integrována do vyučovacích předmětů nebo mohou být vyučována prostřednictvím projektů. Základní a gymnaziální vzdělávání - vymezena průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova Výchova demokratického občana (u gymnaziálního vzdělávání chybí) Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Multikulturní výchova Environmentální výchova Mediální výchova
Tematické okruhy průřezových témat prochází napříč vzdělávacími oblastmi,propojují vzdělávací obsahy oborů Využití témat jako samostatných předmětů, projektů, seminářů, kurzů apod. Komplexnější vzdělávání, rozvoj klíčových kompetencí Podmínkou účinnosti je jejich propojenost s obsahem předmětů a činností žáků ve škole i mimo školu.
Učební osnovy každá oblast charakterizována → cílové zaměření a obsah vzdělávacích oborů cílové zaměření vzdělávací oblasti → k čemu je žák veden, aby dosahoval postupně klíčových kompetencí škola zajišťuje propojenost vzdělávacího obsahu s klíčovými kompetencemi → výchovné a vzdělávací strategie předmětů vzdělávací obsah oborů tvořen očekávanými výstupy a učivem Očekávané výstupy - využití osvojeného učiva v praktických situacích aběžném životě - výstupy v RVP ZV na konci 9. ročníku jsou závazné - výstupy u RVP G jsou závazné pro 4. ročník učivo v tematických okruzích → prostředek k dosažení očekávaných výstupů RVP je doporučeno k rozpracování → na úrovni ŠVP závazné
Školní vzdělávací program - ŠVP Kurikulární dokumenty školní úrovně,zpracované podle RVP. Škola podle možností vytváří svůj vlastní ŠVP, vymezuje své vzdělávací záměry, sestavuje konečný učební plán učební osnovy a stanovuje pravidla pro hodnocení žáků učitelé se společně radí, hledají nové možnosti efektivního vzdělávání vyřazuje se nepodstatné, nevyhovující možnost ovlivnit co se na škole bude učit, jak se to bude učit, jaké výsledky od žáků očekávat a jak hodnotit.
vypracování ŠVP → ředitel školy, řídí práci na tvorbě zpracování jednotlivých částí ŠVP → podílejí všichni učitelé možnost vytvářet povinné a volitelné předměty využití projektů a jiných forem vzdělávání umožňuje učitelům rozvíjet tvořivý styl práce posiluje autonomii a profesionální odpovědnost učitelů (volnější volba obsahu učiva podle potřeb - odpovědnost za výsledky vzdělávání v souladu s RVP ZV
Použité zdroje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (se změnami provedenými k Prah a: Výzkumný ústav pedagogický, [online]. [cit ]. Dostupné z WWW:. MAŇÁK, J.; JANÍK, T.; ŠVEC, V. Kurikulum v současné škole. 1. vyd. Brno: Paido, s. ISBN Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (se změnami provedenými k Prah a: Výzkumný ústav pedagogický, [online]. [cit ]. Dostupné z WWW:.
Díky za pozornost