Klasická politická ekonomie Klasická škola

Klasická politická ekonomie 1776 (Smithovo Pojednání o bohatství národů) (díla prvních marginalistů) 1776 (Smithovo Pojednání o bohatství národů) (díla prvních marginalistů) základ moderní ekonomické teorie - v jejich díle „dořešena“ velká část základních ekonomických otázek základ moderní ekonomické teorie - v jejich díle „dořešena“ velká část základních ekonomických otázek jejich pohled spíše spekulativní, neměli nástroje ekonomického modelování, aby dokázali aplikovat teorii na praxi jejich pohled spíše spekulativní, neměli nástroje ekonomického modelování, aby dokázali aplikovat teorii na praxi

Charakteristika klasické PE Rozvíjí se ve VB a Fr. v době prům.revoluce 2.pol. 18. st., 1.pol. 19. st. Rozvíjí se ve VB a Fr. v době prům.revoluce 2.pol. 18. st., 1.pol. 19. st. je makroekonomická, nemá mikroekonomické základy (např. chybí křivky D a S) je makroekonomická, nemá mikroekonomické základy (např. chybí křivky D a S) klíčová otázka : Co způsobuje bohatství národů? klíčová otázka : Co způsobuje bohatství národů? odpověď: dělba práce, specializace, teorie komparativních výhod odpověď: dělba práce, specializace, teorie komparativních výhod kritika merkantilismu kritika merkantilismu zkoumá tvorbu bohatství (tvorbu statků) a jejich rozdělování zkoumá tvorbu bohatství (tvorbu statků) a jejich rozdělování předpokládá, že statky mají nějakou vnitřní hodnotu předpokládá, že statky mají nějakou vnitřní hodnotu

Klasická politická ekonomie 1. generace 1. generace - Adam Smith ( ) - Adam Smith ( ) - Thomas R. Malthus ( ) - Thomas R. Malthus ( ) - David Ricardo ( ) - David Ricardo ( ) - Jean B. Say ( ) - Jean B. Say ( ) 2. generace 2. generace - John Stuart Mill ( ) - John Stuart Mill ( ) 3. generace 3. generace - Karl Marx ( ) - Karl Marx ( )

Adam Smith ( ) Bohatství národů (Pojednání o podstatě a původu bohatství národů, 1776 ) inspirován Lockem a Humem, inspirován Lockem a Humem, liberální názory spojil do uceleného systému politické ekonomie bohatství národa nespočívá na straně poptávky, ale nabídky - je souhrnem individuálního bohatství všech egoistickými zájmy vedených jednotlivců = maximalizace individuálního bohatství > maximalizace bohatství společnosti bohatství národa nespočívá na straně poptávky, ale nabídky - je souhrnem individuálního bohatství všech egoistickými zájmy vedených jednotlivců = maximalizace individuálního bohatství > maximalizace bohatství společnosti tím, že člověk sleduje vlastní zájem, prospívá druhým! tím, že člověk sleduje vlastní zájem, prospívá druhým!

A.Smith – zastánce svobodného trhu Tržní mechanismus chápal jako samoregulující se přirozený řád ovládaný tzv. neviditelnou rukou trhu – stát by neměl do ekonomiky (příliš) zasahovat, ale musí stanovit pravidla hry Tržní mechanismus chápal jako samoregulující se přirozený řád ovládaný tzv. neviditelnou rukou trhu – stát by neměl do ekonomiky (příliš) zasahovat, ale musí stanovit pravidla hry „To, že dostaneme svůj oběd, není dobrotou řezníka, sládka nebo pekaře, ale pramení to z jejich vlastního zájmu... Každý z nich má na zřeteli jen svůj vlastní zisk, a je přitom... veden neviditelnou rukou trhu, aby napomohl dosažení cíle, jejž ani nezamýšlel – ke zvětšení blahobytu všech.“ „To, že dostaneme svůj oběd, není dobrotou řezníka, sládka nebo pekaře, ale pramení to z jejich vlastního zájmu... Každý z nich má na zřeteli jen svůj vlastní zisk, a je přitom... veden neviditelnou rukou trhu, aby napomohl dosažení cíle, jejž ani nezamýšlel – ke zvětšení blahobytu všech.“

Adam Smith ( ) 3 zdroje bohatství: individuální touha po zbohatnutí a možnost jejího svobodného uplatňování individuální touha po zbohatnutí a možnost jejího svobodného uplatňování dělba práce a specializace (ta nasměruje každého do oblasti, pro niž má nejlepší předpoklady) dělba práce a specializace (ta nasměruje každého do oblasti, pro niž má nejlepší předpoklady) mezinárodní dělba práce - totéž na mezinárodní úrovni, s tím, že bohaté jsou jen ty národy, které překonaly rozdrobenost (spolupráce) a odstranily ochranářskou politiku (cla, subvence na dovoz atd.) - viz teorie absolutních výhod mezinárodní dělba práce - totéž na mezinárodní úrovni, s tím, že bohaté jsou jen ty národy, které překonaly rozdrobenost (spolupráce) a odstranily ochranářskou politiku (cla, subvence na dovoz atd.) - viz teorie absolutních výhod

Adam Smith ( ) Teorie kapitálu – je nutný k bohatství, rozlišuje fixní kapitál (budovy) a oběžný kapitál Teorie kapitálu – je nutný k bohatství, rozlišuje fixní kapitál (budovy) a oběžný kapitál dodatečný kapitál vyvolá dodatečnou práci – kapitalisté jsou užiteční, zaměstnávají dělníky dodatečný kapitál vyvolá dodatečnou práci – kapitalisté jsou užiteční, zaměstnávají dělníky s jeho dílem se vyrovnávali takřka všichni pozdější ekonomové, byť je někteří odmítali; ovlivnil též např. K. Marxe, J. M. Keynese nebo M. Friedmana s jeho dílem se vyrovnávali takřka všichni pozdější ekonomové, byť je někteří odmítali; ovlivnil též např. K. Marxe, J. M. Keynese nebo M. Friedmana

Thomas R. Malthus ( ) Populační teorie (Esej o populaci, Populační teorie (Esej o populaci, 1798) 1798) protiklad ke Smithovu „optimismu“ protiklad ke Smithovu „optimismu“ lidstvo je odsouzeno k věčné chudobě, protože lidé reagují na každé zvýšení bohatství zvýšením populace - bohatství se rozplyne mezi větší počet hlav - příčinou není ekonomický, politický a sociální systém, ale biologický populační zákon lidstvo je odsouzeno k věčné chudobě, protože lidé reagují na každé zvýšení bohatství zvýšením populace - bohatství se rozplyne mezi větší počet hlav - příčinou není ekonomický, politický a sociální systém, ale biologický populační zákon

Thomas R. Malthus ( ) Populační růst (populace roste geometrickou řadou) je rychlejší než růst zdrojů (potravin – aritm.ř.) – hrozí hlad (teorie podspotřeby), argumentoval vývojem v USA Populační růst (populace roste geometrickou řadou) je rychlejší než růst zdrojů (potravin – aritm.ř.) – hrozí hlad (teorie podspotřeby), argumentoval vývojem v USA Mzdy jsou na úrovni existenčního minima: celkový objem mezd je dán produktivitou kapitálu, pokud roste počet L a neroste produktivita kapitálu, musí w klesat Mzdy jsou na úrovni existenčního minima: celkový objem mezd je dán produktivitou kapitálu, pokud roste počet L a neroste produktivita kapitálu, musí w klesat Malthusův odkaz: dojde ropa, apod. – mýtus vyčerpání zdrojů Malthusův odkaz: dojde ropa, apod. – mýtus vyčerpání zdrojů

David Ricardo ( ) Zásady politické ekonomie a zdanění (1817) – pokrok je akumulace kapitálu, která je možná jen při určité míře zisku Železný zákon mzdový dělníkova mzda nemůže dlouhodobě přesáhnout existenční minimum, protože pak by zahltila trh práce dodatečná dělnická pracovní síla a mzda by opět klesla na minimum dělníkova mzda nemůže dlouhodobě přesáhnout existenční minimum, protože pak by zahltila trh práce dodatečná dělnická pracovní síla a mzda by opět klesla na minimum minimum není hranice živoření, ale „normální úroveň“ minimum není hranice živoření, ale „normální úroveň“ mnozí ekonomové i dnes soudí, že tyto zákony jsou platné pro nižší vývojová stádia kapitalismu mnozí ekonomové i dnes soudí, že tyto zákony jsou platné pro nižší vývojová stádia kapitalismu

David Ricardo ( ) Syn židovského holandského obchodníka (“brokera“) žijícího v Londýně Syn židovského holandského obchodníka (“brokera“) žijícího v Londýně Ve 14 letech poslíčkem na burze, později obchodníkem s cennými papíry - úspěch na poli finančním - výnosné a geniální spekulace - již v 25 letech milionářem. Ve 14 letech poslíčkem na burze, později obchodníkem s cennými papíry - úspěch na poli finančním - výnosné a geniální spekulace - již v 25 letech milionářem. Zastánce volného mezinárodního obchodu- bojoval za zrušení anglických "obilných zákonů" (Corn Laws), které podle něj představovaly hlavní brzdu hospodářského rozvoje staré Anglie. Zastánce volného mezinárodního obchodu- bojoval za zrušení anglických "obilných zákonů" (Corn Laws), které podle něj představovaly hlavní brzdu hospodářského rozvoje staré Anglie "Esej o vlivu nízké ceny obilí na nízké zisky z kapitálu„ - obhajoba svobodného dovozu obilí do Anglie "Esej o vlivu nízké ceny obilí na nízké zisky z kapitálu„ - obhajoba svobodného dovozu obilí do Anglie Ke konci života zvolen do anglického parlamentu Ke konci života zvolen do anglického parlamentu

David Ricardo ( ) Teorie komparativních výhod – i když země není v ničem nejlepší, může se zúčastnit mezinárodního obchodu a mít výhodu, i když má vyšší pracovní náklady než jiná země Teorie komparativních výhod – i když země není v ničem nejlepší, může se zúčastnit mezinárodního obchodu a mít výhodu, i když má vyšší pracovní náklady než jiná země Autor pracovní teorie hodnoty – práce je jediným zdrojem hodnoty, společensky nutné náklady práce tvoří hodnotu statku Autor pracovní teorie hodnoty – práce je jediným zdrojem hodnoty, společensky nutné náklady práce tvoří hodnotu statku Formuloval zákon klesajících mezních výnosů Formuloval zákon klesajících mezních výnosů

Pracovní teorie hodnoty u klasiků Cena zboží přes pohyby na trhu tíhne k nějakému trvalému základu - co je tímto základem? Snaha najít vnitřní (objektivní) hodnotu, nezávislou na subjektivním ocenění spotřebitele nemůže to být užitečnost - Smithův paradox: proč jsou diamanty(které nejsou nijak užitečné) drahé a voda (která je nutná k životu) levná?(sám Smith nedokázal odpovědět)>>> je třeba odlišit užitnou hodnotu a směnnou hodnotu nemůže to být užitečnost - Smithův paradox: proč jsou diamanty(které nejsou nijak užitečné) drahé a voda (která je nutná k životu) levná?(sám Smith nedokázal odpovědět)>>> je třeba odlišit užitnou hodnotu a směnnou hodnotu může to být práce, resp. pracovní čas může to být práce, resp. pracovní čas A. Smith: k ulovení bobra je třeba obvykle dvakrát víc času, než k ulovení jelena, pak se budou směňovat dva jeleni za jednoho bobra >>> podle Smithe však toto neplatí. D. Ricardo: PTH jako univerzální teorie ceny a hodnoty - zlato není desetkrát dražší než stříbro kvůli poptávce na trhu, ale kvůli desetkrát větší náročnosti jeho vytěžení D. Ricardo: PTH jako univerzální teorie ceny a hodnoty - zlato není desetkrát dražší než stříbro kvůli poptávce na trhu, ale kvůli desetkrát větší náročnosti jeho vytěžení J.B. Say: faktorem výroby je práce, kapitál a půda (objektivně existují odvětví se stejnou ziskovostí, ale rozdílnou pracovní náročností) J.B. Say: faktorem výroby je práce, kapitál a půda (objektivně existují odvětví se stejnou ziskovostí, ale rozdílnou pracovní náročností)

Jean-Baptiste Say ( ) Sayův zákon trhu - každá nabídka statku vytváří příjmy, od nichž se odvozuje poptávka po ostatních statcích: po ostatních statcích: Agregátní nabídka vždy vytvoří stejně velkou agregátní poptávku !.....jedna ze základních myšlenek makroekonomie! Agregátní nabídka vždy vytvoří stejně velkou agregátní poptávku !.....jedna ze základních myšlenek makroekonomie! Do ekonomické teorie zavedl postavu podnikatele, který najímá a kombinuje výrobní faktory v zájmu uspokojení potřeb spotřebitele

John Stuart Mill ( ) „Zásady politické ekonomie“ - až do konce 19.stol.nejpoužívanější učebnice ekonomie nákladová teorie (hodnoty) - nákladem nákladová teorie (hodnoty) - nákladem výroby jsou kromě mezd také zisky! - hodnotu určuje i práce a kapitál - hodnotu určuje i práce a kapitál ovlivněn utilitarismem - jak maximalizovat uspokojení? ovlivněn utilitarismem - jak maximalizovat uspokojení? neviditelná ruka trhu sice efektivně alokuje zdroje ve výrobě, ale je efektivní i při rozdělování plodů výroby mezi lidi? neviditelná ruka trhu sice efektivně alokuje zdroje ve výrobě, ale je efektivní i při rozdělování plodů výroby mezi lidi? utilitarismus: pokud dá boháč část svého příjmu chudákovi, úbytek štěstí boháče je menší než přírůstek štěstí chudáka utilitarismus: pokud dá boháč část svého příjmu chudákovi, úbytek štěstí boháče je menší než přírůstek štěstí chudáka Mill: zákony výroby jsou přirozené a neměnné, ale zákony přerozdělování jsou věcí společenské smlouvy - obhajoba role státu v ekonomice Mill: zákony výroby jsou přirozené a neměnné, ale zákony přerozdělování jsou věcí společenské smlouvy - obhajoba role státu v ekonomice

Dějiny ekonomického učení V pol. 19.stol. se politická ekonomie rozdělila na dvě větve: V pol. 19.stol. se politická ekonomie rozdělila na dvě větve: socialistický směr – K.Marx:dílo“Kapitál“ socialistický směr – K.Marx:dílo“Kapitál“ neoklasicismus - zkoumání podmínek tržní rovnováhy – vztah nabídky, poptávky a ceny neoklasicismus - zkoumání podmínek tržní rovnováhy – vztah nabídky, poptávky a ceny - Poptávka závisí na mezní užitečnosti - Poptávka závisí na mezní užitečnosti - tento směr se dělí na 3.školy: - tento směr se dělí na 3.školy: 1. rakouská – teorie mezního užitku 2. lausanneská – teorie celkové rovnováhy 3. cambridgeská – teorie dílčí rovnováhy

Utopický / vědecký socialismus termín marxistů - jejich myšlenky nelze plně realizovat termín marxistů - jejich myšlenky nelze plně realizovat počátek 19. století - snahy o lepší, svobodnější, humánnější a spravedlivější společnost počátek 19. století - snahy o lepší, svobodnější, humánnější a spravedlivější společnost kolektivismus místo soukromého vlastnictví (které je příčinou hospodářských krizí a morálního úpadku/honba za ziskem) kolektivismus místo soukromého vlastnictví (které je příčinou hospodářských krizí a morálního úpadku/honba za ziskem) společný život lidí v rovnosti a společné práci společný život lidí v rovnosti a společné práci

Robert Owen ( ) ve 20. letech jeden z nejbohatších továrníků v Anglii ve 20. letech jeden z nejbohatších továrníků v Anglii snažil se ve své továrně snažil se ve své továrně o vytvoření příznivého prostředí pro dělníky, stavěl jim školy, domy, knihovny, pracovní den omezil na 10 hodin, zrušil dětskou práci pak odešel do USA, vybudoval kolonii New Harmony - snaha o nový způsob bezpeněžního hospodaření, což se nezdařilo pak odešel do USA, vybudoval kolonii New Harmony - snaha o nový způsob bezpeněžního hospodaření, což se nezdařilo vrátil se do Anglie, kde se věnoval organizování dělníků vrátil se do Anglie, kde se věnoval organizování dělníků

Francouzský socialismus jádrem systému dobrovolné hospodářské komunity mající společné vlastnictví, se kterým společně hospodaří - nahrazení individuálního vlastnictví družstevním jádrem systému dobrovolné hospodářské komunity mající společné vlastnictví, se kterým společně hospodaří - nahrazení individuálního vlastnictví družstevním hospodářské komunity se nemusí prosazovat revolucí, ale uspějí v hospodářské soutěži samy hospodářské komunity se nemusí prosazovat revolucí, ale uspějí v hospodářské soutěži samy proudy francouzského socialismu: proudy francouzského socialismu: Asociacionismus - Charles Fourier, Luis Blanc Anarchismus - Pierre J. Proudhon Saint-simonismus - Henri de Saint-Simon

Henri de Saint-Simon ( ) nejradikálnější - odmítal soukromé nejradikálnější - odmítal soukromé vlastnictví, konkurenci a svobodu názorů ideálem autoritářská vláda a centrální ideálem autoritářská vláda a centrální plánování na vědeckých principech sociální inženýrství - ekonomika a celá společnost je řízena shora, inteligencí vzdělané a osvícené elity sociální inženýrství - ekonomika a celá společnost je řízena shora, inteligencí vzdělané a osvícené elity

Karl Heinrich Marx ( ) filozof a sociolog filozof a sociolog ideový tvůrce myšlenky komunismu ideový tvůrce myšlenky komunismu jeho dílo je směsicí ricardiánské ekonomie a jeho dílo je směsicí ricardiánské ekonomie a hegeliánské / komunistické filozofie hegeliánské / komunistické filozofie převzal a rozvinul / interpretoval Ricardovy teorie, ale byla mu cizí myšlenka přirozeného řádu - místo ní prosazoval ideu historického materialismu - společenský a ekonomický řád a ekonomické zákony jsou poplatné historicky dosaženému stupni vývoje společnosti - dějiny jsou založené na ekonomických pravidlech převzal a rozvinul / interpretoval Ricardovy teorie, ale byla mu cizí myšlenka přirozeného řádu - místo ní prosazoval ideu historického materialismu - společenský a ekonomický řád a ekonomické zákony jsou poplatné historicky dosaženému stupni vývoje společnosti - dějiny jsou založené na ekonomických pravidlech marxismus leninismus marxismus leninismus

Marxovo pojetí společnosti Teorie neustálého konfliktu ve společnosti Teorie neustálého konfliktu ve společnosti hegelovská dialektika - vývoj jako stálý konflikt tezí a antitezí, který ústí v syntezi - Marx: základní vlastnost společenského řádu je konflikt různých společenských tříd hegelovská dialektika - vývoj jako stálý konflikt tezí a antitezí, který ústí v syntezi - Marx: základní vlastnost společenského řádu je konflikt různých společenských tříd Dějiny všech dosavadních společností jsou dějinami třídních bojů. Svobodný a otrok, patricij a plebejec, baron a nevolník, cechovní mistr a tovaryš, vedli nepřetržitý boj, tu skrytý, tu otevřený, boj, který pokaždé skončil revolučním přetvořením celé společnosti nebo společným zánikem bojujících tříd. Dějiny všech dosavadních společností jsou dějinami třídních bojů. Svobodný a otrok, patricij a plebejec, baron a nevolník, cechovní mistr a tovaryš, vedli nepřetržitý boj, tu skrytý, tu otevřený, boj, který pokaždé skončil revolučním přetvořením celé společnosti nebo společným zánikem bojujících tříd. konflikt se neustále opakuje, až dojde k poslednímu stádiu konfliktu - proletariátu a buržoazie - a k revoluci konflikt se neustále opakuje, až dojde k poslednímu stádiu konfliktu - proletariátu a buržoazie - a k revoluci řešením je společnost bez sociálních tříd odstraňující příčinu třídního boje - soukromé vlastnictví - a to i za cenu násilí řešením je společnost bez sociálních tříd odstraňující příčinu třídního boje - soukromé vlastnictví - a to i za cenu násilí

Marxova ekonomie Teorie nadhodnoty (teorie vykořisťování) aplikace Ricardovy teorie pracovní hodnoty „zboží“ na pracovní sílu - její hodnota je dána hodnotou zboží tvořícího dělníkovo existenční minimum (potřebné k reprodukci jeho pracovní síly) aplikace Ricardovy teorie pracovní hodnoty „zboží“ na pracovní sílu - její hodnota je dána hodnotou zboží tvořícího dělníkovo existenční minimum (potřebné k reprodukci jeho pracovní síly) kapitalista zaplatí dělníkovi pouze mzdu odpovídající této hodnotě pracovní síly, ten ovšem svou prací vytváří hodnotu větší - rozdíl = nadhodnota, kterou si ponechává kapitalista, tím dělníka vykořisťuje (totéž u Ricarda, jen se místo o „hodnotě pracovní síly“ mluví o „existenčním minimu“ a místo o „nadhodnotě“ o „nadvýrobku“) kapitalista zaplatí dělníkovi pouze mzdu odpovídající této hodnotě pracovní síly, ten ovšem svou prací vytváří hodnotu větší - rozdíl = nadhodnota, kterou si ponechává kapitalista, tím dělníka vykořisťuje (totéž u Ricarda, jen se místo o „hodnotě pracovní síly“ mluví o „existenčním minimu“ a místo o „nadhodnotě“ o „nadvýrobku“) třebaže sám Ricardo svou teorii nakonec zpochybnil, Marx ji používá spíše v ideologickém smyslu jako argument pro revoluci - v „ekonomickém slova smyslu“ uznával, že dělníci ani v komunismu nedostanou všechny plody své práce - v kapitalismu slouží k akumulaci kapitálu, tedy k investicím a tím růstu národního bohatství třebaže sám Ricardo svou teorii nakonec zpochybnil, Marx ji používá spíše v ideologickém smyslu jako argument pro revoluci - v „ekonomickém slova smyslu“ uznával, že dělníci ani v komunismu nedostanou všechny plody své práce - v kapitalismu slouží k akumulaci kapitálu, tedy k investicím a tím růstu národního bohatství

Karl Marx a jeho dílo Manifest Komunistické strany (Komunistický manifest - Manifest der Kommunistischen Partei). Napsáno s Friedrichem Engelsem, vydáno anonymně v Londýně 1848 Manifest Komunistické strany (Komunistický manifest - Manifest der Kommunistischen Partei). Napsáno s Friedrichem Engelsem, vydáno anonymně v Londýně 1848 Ke kritice politické ekonomie (Zur Kritik der politischen Ökonomie). Berlín 1863 Ke kritice politické ekonomie (Zur Kritik der politischen Ökonomie). Berlín 1863 Kapitál. Kritika politické ekonomie. (Das Kapital. Kritik der politischen Oekonomie.) Kapitál. Kritika politické ekonomie. (Das Kapital. Kritik der politischen Oekonomie.) Výrobní proces kapitálu, Hamburk 1867 Výrobní proces kapitálu, Hamburk 1867 Proces oběhu kapitálu, vydal Friedrich Engels, Meissner, Hamburk 1885 Proces oběhu kapitálu, vydal Friedrich Engels, Meissner, Hamburk 1885 Celkový proces kapitalistické výroby, Vydal Friedrich Engels, Hamburk 1894 Celkový proces kapitalistické výroby, Vydal Friedrich Engels, Hamburk 1894

Marxistický socialismus Karel Marx - Východiskem je pracovní teorie hodnoty - Den se dělí na 2 části: - pracovní dobu nutnou - pracovní dobu nutnou - pracovní dobu nadbytečnou - pracovní dobu nadbytečnou - Kapitalismus odsouzen k zániku (budou následovat hosp.krize a revoluční převraty, řešením bude socialismus) - „Das Kapital“ - třídní boj mezi vykořisťovateli a vykořisťovanými (nadhodnotu, kterou dělník vyrobí, si přisvojí kapitalista)

Shrnutí – klasická ekonomie Adam Smith 1776 Laissez-faire Laissez-faire Bohatství národů (Wealth of Nations) Bohatství národů (Wealth of Nations) David Ricardo Principles od Political Economy and Taxation (1817) Principles od Political Economy and Taxation (1817) Thomas R. Malthus Jean B. Say: Pojednání o politické ekonomii (1803); Katechismus politické ekonomie (1817)

Shrnutí Klasická ekonomie představuje konstituování ekonomie jako vědy. Klasikové se zabývali především tvorbou národního bohatství a jeho rozdělováním. Smithovo dílo "Bohatství národů" líčí kapitalismus volné konkurence jako přirozený řád spočívající na fungování neviditelné ruky trhu. Teorie hodnoty A. Smitha je poznamenána snahou nalézt vnější hodnotu zboží nezávislou na subjektivním ocenění spotřebitele. Jeho pokračovatel D. Ricardo mj. obohatil ekonomickou teorii svým učením o teorii komparativní výhody. T. R. Malthus proslul jako představitel ponuré ekonomiky, protože tvrdil, že zatímco zdroje obživy lidstva rostou řadou aritmetickou, roste lidská populace řadou geometrickou. J. B. Say vstoupil do dějin ekonomického myšlení zákonem trhu. J. S. Mill je autorem první komplexní učebnice ekonomie.

Literatura 1) Holman, R.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck ) Sojka, M.: Kdo byl kdo. Praha, Libri ) Kvasničková, A.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, M. Horák-REGO1999 4) Kuba, Z.: Testy z Dějin ekonomického myšlení a podnikání. Ostrava,VŠP a. s. 2005