AŘG ČR duben 2008, Čelákovice

podmínky řízení gymnázií  pro téměř 80% ředitelů jsou platné předpisy potenciálním původcem krizových situací  95% respondentů připouští, že stanovené požadavky jsou téměř nesplnitelné a že řídící práci nelze z hlediska kontrolních orgánů konat zcela dobře (více než 80 % jednoznačných odpovědí)  pro téměř 100% dotázaných jsou právní přepisy spíše nepřehledné a neustálené, podobně jako současný školský systém  75 % ředitelů považuje tuto skutečnost za komplikaci v řídící práci

lidské zdroje  získání potřebných odborníků (jak pedagogů i nepedagogických pracovníků) je obtížné  možnosti motivace podřízených včetně získání dalších členů vedení školy jsou omezené  oblast lidských zdrojů a podmínky pro získání potřebných pracovníků považuje za slabé místo pro svou řídící práci 70 až 80 % respondentů  ředitel má velmi odlišnou pozici ve srovnání s manažery v jiných oborech často musí pracovat s lidmi, které si nevybral v ideální situaci a platné předpisy neumožňují operativně provádět personální změny zlepšující nevhodný stav

finanční podmínky  způsob financování škol je relativně přijatelný pro přibližně stejný počet dotázaných, jako pro množství těch, pro které je poměrně nepřijatelný  téměř 20 % dotázaných se jeví způsob využívání finančních prostředků tak komplikovaný, že narušuje řídící práci  téměř 25 % dotázaných ředitelů považuje časování přidělovaných příspěvků za nevhodné a narušující plánování činností  podobné množství ředitelů tvrdí, že tok finančních prostředků je neprůhledný  jistě se projevují odlišná pravidla jednotlivých zřizovatelů a vztah jednotlivých ředitelů k této oblasti

konfliktní situace  množství krizových, popř. nepříjemných situací není vysoké  výši nadtarifních složek mzdy vnímá téměř 40 % respondentů jakou možnou příčinu zhoršených vztahů ve škole, pro 70 % dotázaných není ale jejich rozdělování nepříjemnou činností  nejčastější konfliktní situace nastávají pro více než 20 % ředitelů s pedagogy, nejmenší nesoulad lze nalézt ve vedení školy (pod 10 %), o něco vyšší frekvence byla zjištěna ve vztazích se zřizovatelem

povinnosti ředitele  jen necelých 10 % dotázaných má dostatek času na kontrolní činnost a je zároveň schopno dobře kontrolovat všechny oblasti činnosti školy  kontrolní činnost provádí pravidelně zanedbatelná část ředitelů, 30 % ji provádí spíše pravidelně  přestože více než polovina dotázaných připouští, že ředitel má rozumět všem oblastem činnosti školy, v plné míře by za ni sám měl odpovídat pouze podle 34 % dotázaných  existuje hluboký rozpor mezi široce pojatými povinnostmi s rozsáhlou odpovědností a nedostatkem času a prostředků k jejich plnění

motivace  finanční ohodnocení je výrazným motivačním prvkem pro 5% ředitelů, pro 25 % částečně  disproporce se projevují ve vztahu finančního ohodnocení a množstvím pracovních povinností - jen 14 % odpovědí připouští určitou odpovídající relaci mezi oběma faktory, jednoznačný souhlas je zastoupen zanedbatelnou hodnotou  žádný ředitel se nehlásí jednoznačně k tvrzení, že má dostatek času na získávání nových poznatků a jejich implementaci do praxe, naopak 90 % dotázaných připouští, z toho 35 % jednoznačně, že pro tyto aktivity čas nenacházejí  za manažera se jednoznačně považuje přibližně pouze 9 % dotázaných, více než 60 % se s touto odpovědí spíše neztotožňuje  70 % ředitelů (z toho 30 % jednoznačně) se považuje spíše za operativní pracovníky, kteří musí řešit okamžité problémy

vztahy se zřizovatelem  zřizovatelé nejsou řediteli chápáni jako hrozba, zároveň ale příliš nepomáhají a neusnadňují řídící práci ani vzájemnou komunikaci  zasahování do rozhodování a kompetencí ředitele částečně potvrzuje 20 % dotázaných  nestandardní postupy zřizovatele při prosazování individuálních zájmů potvrzuje zanedbatelný zlomek respondentů  kritéria pro své hodnocení dobře zná 35 % dotázaných, dalších 20 % částečně  přibližně 40 % ředitelů se domnívá, že jim zřizovatel nějak práci komplikuje, o něco menší množství naopak konstatuje z jeho strany určitou pomoc  role školské rady je v uvedených souvislostech nevýznamná  svou pozici považuje více než polovina respondentů za relativně pevnou, jednoznačně toto tvrzení akceptuje 8 % dotázaných ředitelů  lze připustit, že vztahy se zřizovatelem jsou zřejmě natolik formalizované a nečetné, že příliš pozitiv ani negativ přinést nemohou

finanční ohodnocení ředitele  kromě srovnání s dalším členem vedení školy jsou zahrnuty také údaje o extrémech (některé výrazně nízké údaje jsou zřejmě jen krátkodobým důsledkem zásahu zřizovatele)  pro další srovnání byl jako určitý referenční vzor zvolen pracovník mimo okruh managementu školy s nejvyšším ročním příjmem v organizaci

Děkuji za pozornost a poskytnutá data. Další anketa pro AŘG?