AŘG ČR duben 2008, Čelákovice
podmínky řízení gymnázií pro téměř 80% ředitelů jsou platné předpisy potenciálním původcem krizových situací 95% respondentů připouští, že stanovené požadavky jsou téměř nesplnitelné a že řídící práci nelze z hlediska kontrolních orgánů konat zcela dobře (více než 80 % jednoznačných odpovědí) pro téměř 100% dotázaných jsou právní přepisy spíše nepřehledné a neustálené, podobně jako současný školský systém 75 % ředitelů považuje tuto skutečnost za komplikaci v řídící práci
lidské zdroje získání potřebných odborníků (jak pedagogů i nepedagogických pracovníků) je obtížné možnosti motivace podřízených včetně získání dalších členů vedení školy jsou omezené oblast lidských zdrojů a podmínky pro získání potřebných pracovníků považuje za slabé místo pro svou řídící práci 70 až 80 % respondentů ředitel má velmi odlišnou pozici ve srovnání s manažery v jiných oborech často musí pracovat s lidmi, které si nevybral v ideální situaci a platné předpisy neumožňují operativně provádět personální změny zlepšující nevhodný stav
finanční podmínky způsob financování škol je relativně přijatelný pro přibližně stejný počet dotázaných, jako pro množství těch, pro které je poměrně nepřijatelný téměř 20 % dotázaných se jeví způsob využívání finančních prostředků tak komplikovaný, že narušuje řídící práci téměř 25 % dotázaných ředitelů považuje časování přidělovaných příspěvků za nevhodné a narušující plánování činností podobné množství ředitelů tvrdí, že tok finančních prostředků je neprůhledný jistě se projevují odlišná pravidla jednotlivých zřizovatelů a vztah jednotlivých ředitelů k této oblasti
konfliktní situace množství krizových, popř. nepříjemných situací není vysoké výši nadtarifních složek mzdy vnímá téměř 40 % respondentů jakou možnou příčinu zhoršených vztahů ve škole, pro 70 % dotázaných není ale jejich rozdělování nepříjemnou činností nejčastější konfliktní situace nastávají pro více než 20 % ředitelů s pedagogy, nejmenší nesoulad lze nalézt ve vedení školy (pod 10 %), o něco vyšší frekvence byla zjištěna ve vztazích se zřizovatelem
povinnosti ředitele jen necelých 10 % dotázaných má dostatek času na kontrolní činnost a je zároveň schopno dobře kontrolovat všechny oblasti činnosti školy kontrolní činnost provádí pravidelně zanedbatelná část ředitelů, 30 % ji provádí spíše pravidelně přestože více než polovina dotázaných připouští, že ředitel má rozumět všem oblastem činnosti školy, v plné míře by za ni sám měl odpovídat pouze podle 34 % dotázaných existuje hluboký rozpor mezi široce pojatými povinnostmi s rozsáhlou odpovědností a nedostatkem času a prostředků k jejich plnění
motivace finanční ohodnocení je výrazným motivačním prvkem pro 5% ředitelů, pro 25 % částečně disproporce se projevují ve vztahu finančního ohodnocení a množstvím pracovních povinností - jen 14 % odpovědí připouští určitou odpovídající relaci mezi oběma faktory, jednoznačný souhlas je zastoupen zanedbatelnou hodnotou žádný ředitel se nehlásí jednoznačně k tvrzení, že má dostatek času na získávání nových poznatků a jejich implementaci do praxe, naopak 90 % dotázaných připouští, z toho 35 % jednoznačně, že pro tyto aktivity čas nenacházejí za manažera se jednoznačně považuje přibližně pouze 9 % dotázaných, více než 60 % se s touto odpovědí spíše neztotožňuje 70 % ředitelů (z toho 30 % jednoznačně) se považuje spíše za operativní pracovníky, kteří musí řešit okamžité problémy
vztahy se zřizovatelem zřizovatelé nejsou řediteli chápáni jako hrozba, zároveň ale příliš nepomáhají a neusnadňují řídící práci ani vzájemnou komunikaci zasahování do rozhodování a kompetencí ředitele částečně potvrzuje 20 % dotázaných nestandardní postupy zřizovatele při prosazování individuálních zájmů potvrzuje zanedbatelný zlomek respondentů kritéria pro své hodnocení dobře zná 35 % dotázaných, dalších 20 % částečně přibližně 40 % ředitelů se domnívá, že jim zřizovatel nějak práci komplikuje, o něco menší množství naopak konstatuje z jeho strany určitou pomoc role školské rady je v uvedených souvislostech nevýznamná svou pozici považuje více než polovina respondentů za relativně pevnou, jednoznačně toto tvrzení akceptuje 8 % dotázaných ředitelů lze připustit, že vztahy se zřizovatelem jsou zřejmě natolik formalizované a nečetné, že příliš pozitiv ani negativ přinést nemohou
finanční ohodnocení ředitele kromě srovnání s dalším členem vedení školy jsou zahrnuty také údaje o extrémech (některé výrazně nízké údaje jsou zřejmě jen krátkodobým důsledkem zásahu zřizovatele) pro další srovnání byl jako určitý referenční vzor zvolen pracovník mimo okruh managementu školy s nejvyšším ročním příjmem v organizaci
Děkuji za pozornost a poskytnutá data. Další anketa pro AŘG?