AŘG ČR duben 2008, Čelákovice. podmínky řízení gymnázií  pro téměř 80% ředitelů jsou platné předpisy potenciálním původcem krizových situací  95% respondentů.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Personální řízení v malých podnicích
Advertisements

Porovnání učebních plánů SŠ % 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% GymnáziaTechnické lyceum SPŠSOU Výběrové/Disponibilní.
Význam genderové optimalizace rozvoje lidských zdrojů Genderový audit v návaznosti na personální audit Reg.č.: CZ.1.04/3.4.04/
Zákon o sociálních službách č. 108/2006 Sb.,. Vznik zákona •Na tento zákon jsme všichni čekali víc jak 10 let •Přináší veliké změny do sociální práce.
M A N A G E M E N T 3 Akad. rok 2009/2010, Letní semestr
Vstup absolventů středních škol na trh práce
Registrační číslo projektu: VY_32_INOVACE_MAM_KC_3_11
REFORMA SYSTÉMU FINANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ
Pracovněprávní vztahy v organizaci
Paretův diagram důležitý nástroj manažerského rozhodování, který umožňuje stanovit priority při řešení problémů s jakostí napomáhá oddělit podstatné faktory.
ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ Hodnocení
ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ Vzdělávání, kvalifikace, rozvoj
Vlastní hodnocení Základní školy Chýnov, okres Tábor Zvolená oblast: Podpora školy žákům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů.
ŠVP na gymnáziích: od mírné skepse k chuti pokračovat Zkušenosti z projektu Pilot G/GP Lucie Slejšková Výzkumný ústav pedagogický v Praze.
Národní soustava kvalifikací = řešení situace na trhu práce.
Přijímací řízení pro školní rok 2011/2012 Krajský úřad Pardubického kraje odbor školství, kultury a tělovýchovy oddělení organizační a vzdělávání.
Hodnocení práce Hodnocení práce je nástrojem zajišťujícím, aby požadavky, náročnost, složitost a podmínky práce se odrazily v diferenciaci odměny pracovníka.
Uznatelné výdaje v projektech podpořených ze strukturálních fondů EU v administraci NROS Vyúčtování globálních grantů.
Respond & Co, Masná 3A, Ostrava 1, , telfax : , Anketní výzkum u uživatelů přípravku Urinal.
Řídící struktury : malé a velké organizace
ANALÝZA POTŘEB, MOTIVACE A FIREMNÍ PÉČE O ZAMĚSTNANCE VE VYBRANÝCH NZDM PARDUBICKÉHO KRAJE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Autor: Bc. Kejzlarová Šárka, DiS. Sběr dat:
Pro Sdružení Nového Města Pražského zpracoval Milan ŠULC VÁCLAVSKÉ NÁMĚSTÍ 2014 POZITIVA A NEGATIVA OČIMA NÁVŠTĚVNÍKŮ Výsledky výzkumu z podzimu 2013.
PRACOVNÍ REHABILITACE Osob se zdravotním postižením (§69 násl. Zák.č.435/2004 Sb.)
Malátova 17, Praha 5 tel.: · Uplatnění absolventů škol na pracovním trhu Jan Koucký Výsledky projektu.
Inspekce kvality sociálních služeb
RVŠ Výsledky připomínkového řízení - zákon č. 130/2002 Sb. Zpracovala : B. Tremlová.
7. zasedání pracovní skupiny interních auditorů kraje Vysočina
Firma a nejistota Aplikace rozhodování v podmínkách rizika a nejistoty na firmu Teorie firmy.
Hodnocení přístupnosti soutěžních webů aneb proč se vyplatí myslet na přístupnost webů veřejné správy RNDr. Hana Bubeníčková, Mgr. Radek Pavlíček, duben.
Cvičení 1 – Úvod, formování trhu
Řídící struktury v organizaci
Cvičná hodnotící prezentace Hodnocení vybraného projektu 1.
MANAGEMENT.
Hodnocení, realizace a kontrolní etapa. Hodnotí se tři skupiny kriterií: A)Prospěšnost – žádoucnost 1. Jak navržená strategie pomáhá dosažení cílů? 2.
Personální management
Management  Je umění řízení, působení na určitou soustavu (např.společnost) a ovládání její činnosti  Tento název může také označovat skupinu vedoucích.
Personální management
o hospodářské soběstačnosti a o samofinancování církve“
1 Celostátní konference ředitelů gymnázií ČR AŘG ČR P ř e r o v Mezikrajová komparace ekonomiky gymnázií.
Podpora částečných úvazků?
Příprava a realizace kroků k využití strukturálních fondů EU v období 2007 – 13 Jiří Čunek 1.místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj.
EVALUACE REALIZACE ICT STRATEGIE AUTOEVALUACE SLUŽEB ICT listopad 2006 (c) Radek Maca.
Studentská PARDUBICE
Hodnocení škol a ředitelů zřizovatelem – Zlínským krajem
vlastní hodnocení školy
Priority ve vzdělávání jsou dané legislativou možnostmi finančních prostředků státního a krajských rozpočtů možnostmi čerpání fondů EU aktuálním vývojem.
Řídící struktury, malé a velké organizace
1 NÁKLADOVÉ ÚČETNICTVÍ (MU_305). 2 Ing. Jaroslav Wagner, PhD. Katedra manažerského účetnictví Místnost: 285 NB KH: Pondělí 15,00 – 17,00 hod.
Sdílení dat ve veřejné správě Hradec Současný stav  V právním řádu neexistuje předpis, kterým by byla upravena jednotná pravidla pro sdílení.
Přístup k řešení bezpečnosti IT Nemochovský František ISSS Hradec Králové, dubna 2005.
Znalost pojištění ve veřejném mínění Bc. Petr Horák Brno, červen 2012 Vedoucí: Ing. Zuzana Hrdličková, Ph.D. Obhajoba bakalářské práce Oponent: Ing. Ondřej.
Názor veřejnosti na téma DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ (vyhodnocení dotazníkového šetření) Královéhradecký kraj Ing. Jarmila Halouzková
Rozhodování ve veřejné správě Přednáška M. Horáková.
MAnagement.
Management.
Výrobní faktory v podniku
Personální plán pro podnikatelský plán
Ekonomika malých a středních podniků Přednáška č. 10: Personální řízení v MSP.
Působnost Ministerstva spravedlnosti a správa státního zastupitelství JUDr. Jaroslav Picha.
Kontrolní poznatky z výkonu veřejnosprávních kontrol OKP KrÚ JMK Pracovní schůzka s ekonomy neškolských PO –
KONCEPČNÍ ZÁMĚR REFORMY SYSTÉMU FINANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY
Autorita Schopnost získat si respekt podřízených. Rozlišujeme formální, neformální a odbornou autoritu Autoritativní styl řízení Styl řízení založený.
České školství v mezinárodním srovnání České školství v mezinárodním srovnání Stručné seznámení s vybranými ukazateli publikace OECD Education.
Zákon o sociálním bydlení pohledem obcí a menších měst Ing. Radim Sršeň, Ph.D., 1. místopředseda.
Personální práce v malé organizaci Milada Matyšková.
Kvalita v sociálních službách jako proces
PŘÍLOHA Č. 4 – PROFIL OSOB ŽIJÍCÍCH V DOTÁZANÝCH RODINÁCH
Sociální šetření versus etický kodex sociálního pracovníka
Management Je umění řízení, působení na určitou soustavu (např.společnost) a ovládání její činnosti Tento název může také označovat skupinu vedoucích pracovníků.
XIV. KONFERENCE SAMOSPRÁV
Transkript prezentace:

AŘG ČR duben 2008, Čelákovice

podmínky řízení gymnázií  pro téměř 80% ředitelů jsou platné předpisy potenciálním původcem krizových situací  95% respondentů připouští, že stanovené požadavky jsou téměř nesplnitelné a že řídící práci nelze z hlediska kontrolních orgánů konat zcela dobře (více než 80 % jednoznačných odpovědí)  pro téměř 100% dotázaných jsou právní přepisy spíše nepřehledné a neustálené, podobně jako současný školský systém  75 % ředitelů považuje tuto skutečnost za komplikaci v řídící práci

lidské zdroje  získání potřebných odborníků (jak pedagogů i nepedagogických pracovníků) je obtížné  možnosti motivace podřízených včetně získání dalších členů vedení školy jsou omezené  oblast lidských zdrojů a podmínky pro získání potřebných pracovníků považuje za slabé místo pro svou řídící práci 70 až 80 % respondentů  ředitel má velmi odlišnou pozici ve srovnání s manažery v jiných oborech často musí pracovat s lidmi, které si nevybral v ideální situaci a platné předpisy neumožňují operativně provádět personální změny zlepšující nevhodný stav

finanční podmínky  způsob financování škol je relativně přijatelný pro přibližně stejný počet dotázaných, jako pro množství těch, pro které je poměrně nepřijatelný  téměř 20 % dotázaných se jeví způsob využívání finančních prostředků tak komplikovaný, že narušuje řídící práci  téměř 25 % dotázaných ředitelů považuje časování přidělovaných příspěvků za nevhodné a narušující plánování činností  podobné množství ředitelů tvrdí, že tok finančních prostředků je neprůhledný  jistě se projevují odlišná pravidla jednotlivých zřizovatelů a vztah jednotlivých ředitelů k této oblasti

konfliktní situace  množství krizových, popř. nepříjemných situací není vysoké  výši nadtarifních složek mzdy vnímá téměř 40 % respondentů jakou možnou příčinu zhoršených vztahů ve škole, pro 70 % dotázaných není ale jejich rozdělování nepříjemnou činností  nejčastější konfliktní situace nastávají pro více než 20 % ředitelů s pedagogy, nejmenší nesoulad lze nalézt ve vedení školy (pod 10 %), o něco vyšší frekvence byla zjištěna ve vztazích se zřizovatelem

povinnosti ředitele  jen necelých 10 % dotázaných má dostatek času na kontrolní činnost a je zároveň schopno dobře kontrolovat všechny oblasti činnosti školy  kontrolní činnost provádí pravidelně zanedbatelná část ředitelů, 30 % ji provádí spíše pravidelně  přestože více než polovina dotázaných připouští, že ředitel má rozumět všem oblastem činnosti školy, v plné míře by za ni sám měl odpovídat pouze podle 34 % dotázaných  existuje hluboký rozpor mezi široce pojatými povinnostmi s rozsáhlou odpovědností a nedostatkem času a prostředků k jejich plnění

motivace  finanční ohodnocení je výrazným motivačním prvkem pro 5% ředitelů, pro 25 % částečně  disproporce se projevují ve vztahu finančního ohodnocení a množstvím pracovních povinností - jen 14 % odpovědí připouští určitou odpovídající relaci mezi oběma faktory, jednoznačný souhlas je zastoupen zanedbatelnou hodnotou  žádný ředitel se nehlásí jednoznačně k tvrzení, že má dostatek času na získávání nových poznatků a jejich implementaci do praxe, naopak 90 % dotázaných připouští, z toho 35 % jednoznačně, že pro tyto aktivity čas nenacházejí  za manažera se jednoznačně považuje přibližně pouze 9 % dotázaných, více než 60 % se s touto odpovědí spíše neztotožňuje  70 % ředitelů (z toho 30 % jednoznačně) se považuje spíše za operativní pracovníky, kteří musí řešit okamžité problémy

vztahy se zřizovatelem  zřizovatelé nejsou řediteli chápáni jako hrozba, zároveň ale příliš nepomáhají a neusnadňují řídící práci ani vzájemnou komunikaci  zasahování do rozhodování a kompetencí ředitele částečně potvrzuje 20 % dotázaných  nestandardní postupy zřizovatele při prosazování individuálních zájmů potvrzuje zanedbatelný zlomek respondentů  kritéria pro své hodnocení dobře zná 35 % dotázaných, dalších 20 % částečně  přibližně 40 % ředitelů se domnívá, že jim zřizovatel nějak práci komplikuje, o něco menší množství naopak konstatuje z jeho strany určitou pomoc  role školské rady je v uvedených souvislostech nevýznamná  svou pozici považuje více než polovina respondentů za relativně pevnou, jednoznačně toto tvrzení akceptuje 8 % dotázaných ředitelů  lze připustit, že vztahy se zřizovatelem jsou zřejmě natolik formalizované a nečetné, že příliš pozitiv ani negativ přinést nemohou

finanční ohodnocení ředitele  kromě srovnání s dalším členem vedení školy jsou zahrnuty také údaje o extrémech (některé výrazně nízké údaje jsou zřejmě jen krátkodobým důsledkem zásahu zřizovatele)  pro další srovnání byl jako určitý referenční vzor zvolen pracovník mimo okruh managementu školy s nejvyšším ročním příjmem v organizaci

Děkuji za pozornost a poskytnutá data. Další anketa pro AŘG?