Znalecký posudek SHRNUTÍ

Zákonný rámec Zákon č.36/1967 Sb. a jej upravující vyhlášky Trestní zákoník Trestní řád Občanský zákoník Občanský soudní řád

Co je znalecký posudek Znalecký posudek je ústní a/nebo písemné vyjádření soudního znalce formou odpovědí na jemu položené otázky na základě skutečností objektivně zjištěných znaleckou činností. Posudek je zpracováván : - na žádost a pro potřebu státních orgánů, - na žádost a pro potřebu soukromých osob, orgánů, institucí a společností. Tyto osoby označujeme jako zadavatele posudku.

Objekt znalecké činnosti plod v prenatálním stadiu vývoje, lidský jedinec v době od narození do smrti, a dále i po smrti – a v tomto případě i části jeho těla, tělních tekutin, tkání, apod., tělní tekutiny a tkáňové preparáty odebrané za účelem znaleckého zkoumání živé osobě, psychika jedince, včetně jeho mentální produkce, vnějších projevů a vnitřních (nevědomých) psychických obsahů a jejich dynamiky.

Forma znaleckého posudku Ústně podaný posudek - posudek lze podat ústně, výpovědí před zadavatelem (např. soudem) Písemný posudek - forma sešitu, alfabetické písmo, číslované strany, a/ místo sešití přelepeno a označeno pečetí znalce, b/ strany posudku jsou provlečeny šňůrou, která je na poslední straně posudku přelepena a přelepka označena znaleckou pečetí. - titulní strana obsahuje údaje o zadavateli a zadání posudku - poslední strana obsahuje informace o znalci a způsob vyúčtování znalečného

Písemný posudek – titulní strana označení „Znalecký posudek“, v jaké věci je podáván, jméno nebo označení objektu posudku, evidenční číslo zadavatele (číslo jednací, číslo spisu, spisová značka apod.), jméno nebo název zadavatele, datum zadání posudku s odkazem na listinný doklad, kterým byl posudek zadán, počet stran posudku včetně příloh, v kolika vyhotoveních je posudek předáván zadavateli.

Písemný posudek – poslední strana datum podání posudku, jméno znalce a adresa jeho pracoviště (kontaktní adresa), otisk znalecké pečeti s podpisem znalce. znalecká doložka uvádějící datum a název orgánu, kterým byl znalec jmenován, obor, odvětví a specializaci znalce, číslo, pod kterým je podaný posudek zapsán ve znaleckém deníku, způsob podání vyúčtování znalečného.

Obsah znaleckého posudku výpis z podkladů, které byly znalci předloženy zadavatelem posudku a poskytují informace o objektu posudku, postup práce znalce včetně označení použitých metod, přístrojů, nástrojů a zařízení, popis zkoumaného objektu a dějů a skutečností s ním souvisících, skutečnosti zjištěné vyšetřením objektu, výčet otázek položených zadavatelem a znalcovy odpovědi na ně.

Způsob prezentace posudku Obsah posudku podává znalec takovou formou, která je srozumitelná a pochopitelná zadavateli, tedy rovněž osobám, které nejsou lékaři ani odborníky v oboru činnosti znalce.

Osoba znalce je jmenován krajským soudem nebo ministerstvem je plně zodpovědný za svoji činnost jak po stránce odborné tak formální – respektování etiky a norem chování provádí jen ten druh znalecké činnosti, ke kterému je oprávněn odborník v oboru, lékař s 2. atestací, min. 5 let praxe nepředpojatost (nenechá se ovlivňovat jinými osobami) jedná tak, aby zbytečně nezpůsobil objektu své činnosti poškození či újmu. nezneužívá svůj profesní vztah vůči objektu své znalecké činnosti.

Důvěrnost zjištěných informací Skutečnosti, které znalec zjistil vyšetřením objektu své činnosti jsou považovány za důvěrné ve smyslu dodržení lékařského tajemství, a znalec o nich podává informaci pouze zadavateli prostřednictvím znaleckého posudku. Znalec může pro účely své odborné a vědecké práce presentovat skutečnosti a informace, které zjistil při výkonu své znalecké činnosti pouze anonymně a takovou formou, která neumožní identifikaci osoby, jíž se zjištěné skutečnosti týkají. Obdobně platí také pro diskusi s kolegy a dalšími odborníky – s vyjímkou zadavatelem jmenovaných spoluznalců. Znalec je povinen zajistit uložení a případnou likvidaci listinných materiálů a magnetických nosičů záznamu s informacemi o objektu znalecké činnosti tak, aby nemohlo dojít k jejich využití či zneužití jinou osobou a nebyla porušena důvěrnost skutečností zjištěných o objektu.