SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ I Pojem, zásady správního řízení, správní orgány, příslušnost, úřední osoby, vyloučení pro podjatost, kolegiální orgány.

Správní řízení - pojem správní proces – („řízení“ sensu lata) postup správního orgánu při realizaci jeho pravomoci /teorie/ správní řízení (sensu stricto) „postup správního orgánu, jehož účelem je vydání rozhodnutí, jímž se v určité věci zakládají, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo jímž se v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá“ /§ 9 s.ř./ J. Hoetzel: „Správní řízení jest součinnost správních úřadů a stran k vytvoření správního aktu pro strany závazného, resp. k jeho exekučnímu provedení“.

Správní řízení - pojem čl. 2/3 Ústavy (čl.2/2 LZPS) – nezbytný zákonný základ „Absenci procesní úpravy správního řízení lze rozhodovací činností správních orgánů a judikaturou soudů kompenzovat použitím analogie (…) pouze v omezeném rámci za účelem vyplňování mezer procesní úpravy a dále pouze ve prospěch ochrany práv účastníků správního řízení. Nelze z těchto stanovisek ale dovodit závěr, dle něhož by bylo lze považovat za akceptovatelné použitím analogie vytvořit procesní úpravu správního řízení v celé její úplnosti.“ (Nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 21/04)

Právní úprava správní řád - z. č. 500/2004 Sb. („s.ř.“) Část II. Obecná ustanovení o správním řízení Část III. Zvláštní ustanovení o správním řízení Část I. Úvodní ustanovení Část VII. Společná, přechodná a závěr. ustanovení Část VIII. Účinnost zvláštní předpisy Druhy správního řízení: obecné správní řízení – část druhá s.ř. Zvláštní řízení – dle s.ř. (část třetí) Zvláštní řízení – dle zvl. předpisů

Procesní zásady oficialita x dispozitivnost /§ 44 x § 46 x § 36/ materiální x formální pravda /§ 50 odst. 3 x § 141 odst. 4/ vyšetřování x projednání /§ 50 odst. 2,3 x § 141 odst. 4 / písemnost x ústnost /§ 15 odst. 1, § 17,18 x § 49/ veřejnost x neveřejnost /§ 49 odst. 3/ volnost x koncentrace řízení /§ 36 odst. 1, § 82 odst. 4/ volné hodnocení důkazů x legální teorie důkazní /§ 50 odst. 4 x § 53 odst. 3/ (dvojinstančnost)

Procesní zásady Zásada dispoziční/oficiality uplatnění jak při zahájení řízení, tak v jeho průběhu dispoziční: řízením i jeho předmětem disponuje účastník oficiality: zahájení i běh řízení, resp. jednotlivé úkony se nachází v pravomoci SO „…nemůže záležet na libovůli správního orgánu, zda řízení, které lze zahájit pouze z jeho vlastního podnětu, zahájí či nikoliv, neboť jeho činnost je ovládána mj. principem oficiality, podle kterého správní orgán má právo a povinnost zahájit řízení, jakmile nastane skutečnost předvídaná zákonem, bez ohledu na to, jak ji zjistí…“.- usnesení ÚS sp. zn. II. ÚS 586/02 „Správní orgán může v průběhu řízení zahájeného z moci úřední upřesnit jeho předmět, nedojde-li tímto úkonem k žádné procesní újmě na straně účastníků řízení. Upřesněním předmětu řízení nesmí dojít k jeho zásadnímu rozšíření nebo změně oproti jeho vymezení v oznámení o zahájení správního řízení. Správní orgán musí s upřesněním předmětu řízení řádně seznámit účastníky řízení a musí jim dát možnost se k němu vyjádřit.“ - rozsudek NSS čj. 1 Afs 58/2009-541

Procesní zásady Zásada materiální/formální pravdy zás. materiální pravdy: „Správní orgán postupuje tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu nezbytném pro soulad s požadavky dle § 2.“ - §3SŘ rozsudek NSS z 26.3.2008, čj.9 As 64/2007-98 : „dle §3 s.ř. jde o jakousi racionalizovanou verzi zásady materiální pravdy, jež stanoví nejen povinnost SO opatřovat si podklady pro vydání rozhodnutí, ale také povinnost účastníků při jejich opatřování poskytovat veškerou součinnost (§50/2) a povinnost účastníků označit důkazy na podporu svých tvrzení (§52)….“. modifikace - § 50/3 zásada formální pravdy: „Správní orgán může vzít za svá skutková zjištění shodné tvrzení účastníků.“ - §141/4

Procesní zásady Zásada vyšetřovací/projednací tradičně je v české úpravě správního řízení založena odpovědnost správního orgánu za dostatečné zjištění skutkového základu pro rozhodnutí + ale modifikace! …základním předpokladem efektivního správního řízení je vzájemná součinnost a spolupráce správních orgánů a účastníků řízení. Právě ve smyslu tohoto základního principu je nutno vidět a hodnotit konkrétní počínání účastníků řízení. Rovněž v tomto směru je totiž nutno spatřovat praktické naplnění smluvního pojetí státu, představujícího konsensuální průmět přesvědčení občanů o nutnosti existence této instituce k ochraně základních práv a svobod.“ Rozsudek NSS z 9. 12. 2004, čj. 2 As 28/2004-31.

Procesní zásady Písemnost/ústnost řízení správní řízení jako proces vedený zejména na základě písemných podkladů, následně tvořících spis, resp. zachycovaných do protokolů Správní spis tvoří všechny dokumenty týkající se téže věci. Toto pravidlo se neuplatní pouze tehdy, stanoví-li zákon jinak. Na protokoly o výsleších svědků, byť nezákonně pořízené, se však žádná taková výjimka nevztahuje, tyto protokoly tak musí zůstat součástí spisu.. …ve spisu musí zůstat vše, co svědčí o úkonech správního orgánu a účastníků řízení, neboť jde o materiální „stopu“ postupu řízení“ -rozsudek NSS čj. 1 Afs 58/2009-541 ústnost - tam, kde to stanoví zákon (s.ř., či zvláštní zákon) nebo je-li to nezbytné ke splnění účelu řízení a uplatnění práv účastníků spojeno se zásadou neveřejnosti/veřejnosti – dominuje neveřejnost

Procesní zásady Volnost (jednotnost)/ koncentrace řízení volnost (jednotnost) řízení: správní řízení = určitý celek (od zahájení po ukončení zákonem daným způsobem) Koncentrace – zejm. zvláštní právní předpisy + omezení novot v odvolacím řízení - § 82/4 „…správní řád, který kombinuje zásadu koncentrace řízení podle § 81 odst. 4 se zásadou omezeného odvolacího přezkumu zakotvenou v ustanovení § 89 odst. 2. Podle posledně uvedeného ustanovení přezkoumá odvolací orgán soulad s právními předpisy, přičemž správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem.“ – usnesení rozšířeného senátu NSS čj. 7 Afs 54/2007-62

Procesní zásady Volné hodnocení důkazů/ legální teorie důkazní Volné hodnocení důkazů - základní vodítko pro posuzování podkladů pro rozhodnutí a pro vlastní hodnocení důkazů „Z § 50 odst. 1 správního řádu z roku 2004, vyplývá, že výčet (množina) podkladů pro vydání rozhodnutí je demonstrativní a že správní řád jednotlivým podmnožinám výčtu podkladů nepřisuzuje různý význam a hierarchicky je nečlení. Z tohoto pohledu má tudíž stejný význam podmnožina „podkladů od jiného správního orgánu“ jako „podmnožina důkazů“. Podle rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 12. 2010, čj. 17 A 48/2010 – 50.  “Zásada volného hodnocení důkazů mimo jiné znamená, že jednotlivým důkazům je přisuzována určitá hodnota závažnosti (důležitosti), hodnota zákonnosti a hodnota pravdivosti (věrohodnosti).“ Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 6. 2007, čj. 5 Afs 104/2006. Opakem – legální teorie důkazní Zásada dvojinstančnosti účelem je v obecné rovině nastoupení devolutivního účinku – přezkum věci orgánem vyššího stupně + dále i suspenzivní účinek aspekt spravedlivého procesu

Subjekty správního řízení Správní orgány Účastníci správního řízení Dotčené orgány Osoby zúčastněné na řízení

Správní orgán - pojem orgány moci výkonné orgány územních samosprávných celků jiné orgány právnické a fyzické osoby pokud vykonávají působnost v oblasti vrchnostenské veřejné správy („správní orgány“) /§1 odst. 1/

Příslušnost správních orgánů žádný orgán veřejné správy se při výkonu veřejné moci (tj. i při vydávání správních rozhodnutí) nesmí v demokratickém právním státě pohybovat mimo svoji pravomoc a působnost, které jsou mu ústavním pořádkem, resp. zákony vymezeny procesně právním výrazem pravomoci a působnosti, resp. výrazem pravomoci a působnosti správních orgánů v režimu správního řízení, je jejich příslušnost, která má aspekt věcný, místní a funkční nerozhoduje-li příslušný SO = vada rozhodnutí

Příslušnost správních orgánů Věcná příslušnost určení, který z orgánů nadaný obecně pravomocí rozhodovat o právech a povinnostech osob ve veřejné správě bude rozhodovat v konkrétní věci, a to s ohledem na předmět výkonu veřejné správy. věcnou příslušnost samozřejmě nelze vymezovat individuálně, tedy s ohledem na každý jednotlivý společenský vztah, nýbrž druhově určuje kompetentní správní orgán nejen odvětvově, ale zahrnuje v sobě i prvek příslušnosti instanční založena ve zvláštních zákonech - § 10 s.ř. nelze-li pak věcnou příslušnost při rozhodování v oblasti státní správy určit na základě zvláštního zákona, provede řízení v prvním stupni ústřední správní úřad, do jehož působnosti rozhodovaná věc náleží, popř. ústřední správní úřad, jehož obor působnosti je rozhodované věci nejbližší (§ 133 odst. 1 s. ř.).

Příslušnost správních orgánů Místní příslušnost /§ 11/ určuje, který z případně více věcně příslušných správních orgánů má správní řízení provést s ohledem na územní lokalizaci a působnost daného správního orgánu. místo činnosti (forum actus) – v řízeních týkajících se činnosti účastníka poloha nemovitosti (forum loci) – v řízeních týkajících se nemovitosti místo podnikání – v řízeních týkajících se podnikatelské činnosti účastníka - FO místo (současného nebo posledního známého) pobytu FO/ sídla PO, sídla org.složky (forum domicili)

Příslušnost správních orgánů Funkční příslušnost /§ 130/ (u veřejnopr. korporací aj. práv. osob) - určuje, který z orgánů – článků vnitřní organizační struktury věcně příslušného správního orgánu – je příslušný správní řízení vést v 1. st. stanoví zvláštní zákon krajský úřad, obecní úřad (kraj, obec) výkonný orgán s všeobecnou působností (jiné veřejnoprávní korporace) statutární orgán, pověřený orgán nebo pověřený zaměstnanec (jiné PO)

Postoupení pro nepříslušnost /§ 12/ bezodkladně usnesením (pozn. do spisu) uvědomit podatele další postoupení nebo vrácení jen se souhlasem nadřízeného správního orgánu

Změny příslušnosti - zákon přesně definuje pravidla pro určení příslušnosti, nicméně přesto je za určitých okolností možno, popř. nutno zákonem založenou příslušnost určitého SO individuálně modifikovat! Atrakce nadřízeným (fakult.) /§ 131/ obtížnost, neobvyklost velký počet účastníků vliv ve více správních obvodech Delegace nadřízeným vliv více v jiném správním obvodu (fakult.) společné řízení (fakult.) vyloučení všech úředních osob (oblig.) Postoupení příslušným vhodnost (podmínky: souhlas, žádost) Koordinační veřejnoprávní smlouva /§ 160/

Spory o příslušnost Spory o věcnou příslušnost /§ 133/ Pozitivní spor: rozhoduje nejbližší společně nadřízený, dohodovací řízení ústředních správních úřadů, žaloba k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS) Negativní spor: žaloba k NSS Ve věcech samosprávy:

Spory o příslušnost Spory o místní příslušnost /§ 11 odst. 2/ Pozitivní spor: dohoda první zahájení – tzv. předstižení Negativní spor: rozhodne nejbližší společně nadřízený, případně příslušný ústřední správní úřad

Spory o příslušnost Spory o věcnou příslušnost /§ 133/ Pozitivní spor: rozhoduje nejbližší společně nadřízený, dohodovací řízení ústředních správních úřadů, žaloba k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS) Negativní spor: žaloba k NSS Ve věcech samosprávy:

Úřední osoby Úřední osoba /§ 14 odst. 1/ „osoba bezprostředně se podílející na výkonu pravomoci správního orgánu“ Oprávněná úřední osoba /§ 15 odst. 2/ „úřední osoba oprávněná podle vnitřních předpisů nebo pověřená vedoucím k provádění úkonů ve správním řízení“ Představený /§ 14 odst. 2/ „služebně nadřízený úřední osoby“

Vyloučení pro podjatost /§ 14/ Důvody důvodně předpokládaný zájem na výsledku řízení (pro vztah k věci, účastníku nebo zástupci) vzbuzující pochybnosti o nepodjatosti účast na řízení v téže věci na jiném stupni „Pokud jde o správní orgány, pro jejich rozhodovací činnost se sice logicky nepředpokládá nezávislost, nestrannost již ale ano. Nestranností je totiž třeba rozumět objektivní, předem nezaujatý přístup pověřených osob k posuzování, řešení a zejména rozhodování právních věcí, a ten je nutno vyžadovat v případě všech státních orgánů. Jiný výklad by ve svém důsledku založil procesní nerovnost, a otřásl by tak důvěrou v právní stát (jak o tom stěžovatel hovoří), jehož posláním je mimo jiné i zajistit neutrální a objektivní rozhodování jeho orgány. Námitka podjatosti úředníka rozhodujícího ve správním řízení, byť nejde o instituci soudního typu, tedy může mít ústavněprávní rozměr.“ (usnesení ÚS sp.zn. II. ÚS 1062/08)

Vyloučení pro podjatost /§ 14/ Důsledek: vyloučení ze všech úkonů v řízení, při nichž možno ovlivnit výsledek řízení Postup: Na námitku účastníka lhůta: „jakmile se dozví“ představený rozhodne bezodkladně usnesením, příp. určí jinou úřední osobu Z podnětu úřední osoby bezodkladně uvědomit představeného představený rozhodne o vyloučení, příp. určí jinou úřední osobu „Vznesení námitky podjatosti způsobuje, že v řízení o věci samé nesmí být pracovníkem správního orgánu, proti němuž byla námitka podjatosti vznesena, činěny žádné úkony, vyjma úkonů neodkladných. Má-li mít procesní rozhodnutí o tom, zda je pracovník správního orgánu vyloučen, smysl, musí předcházet rozhodnutí o věci samé. Je-li tedy námitka podjatosti vznesena, je pracovník, jemuž jinak projednání a rozhodnutí ve věci přísluší, povinen vyčkat až do rozhodnutí o vznesené námitce. Rozhodovat o této námitce dodatečně zákon neumožňuje.“ (Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 3. 2004, čj. 7 A 192/2000)

Kolegiální orgány řídí předseda, rozhoduje po poradě hlasováním, usnášeníschopnost – přítomnost nadpoloviční většiny všech členů, kvórum – usnesení je přijato, pokud pro něj hlasovala nadpoloviční většina přítomných, jednací řád – podrobnosti hlasování řídí předseda, členové hlasují postupně, předseda nakonec, více než 7 členů – mohou současně hlasovat protokol o hlasování – vyloučena přímo zákonem možnost nahlížet o případné námitce podjatosti rozhoduje jako celek, nehlasuje ten, proti němuž námitka směřuje např. rada pro R a TV vysílání, přestupková komise, rada obce…