4.Kalkulace nákladů

Kalkulace nákladů a ceny - postup výpočtu vlastních nákladů na jednotku produkce - Kč/oskm, Kč/tkm, Kč/km, aj. - v případě většího množství druhů výrobků kalkulace slouží k rozpočítání nepřímých nákladů mezi tyto jednotlivé druhy Účel použití: zjištění a kontrola množství nákladů výpočet nákladů pro cenové kalkulace pro ocenění výroby pro zákazníka

Typy kalkulovaných nákladů přímé náklady materiálové mzdové (př.: mzda dělníka) ostatní nepřímé náklady fixní a ostatní náklady – výrobní režie - (nájem, daně, odpisy, údržba, aj.) nepřímé materiálové náklady nepřímé mzdové náklady (kontrola, údržba, aj.) administrativní náklady – správní režie - (řídící pracovníci, úředníci, účetní, nájem kanceláří, telefony) marketing a odbyt prodejci, reklama, cestovní výdaje, obchodní služby, aj. výzkum a vývoj

Kalkulace dělením s poměrovými čísly - převádí výrobky různých charakteristik (hmotnost, jakost, velikost, aj.) na jednotný výrobek (kalkulační jednici) kde: nepřímé náklady na jeden výrobek rozvrhované náklady součet kalkulačních jednic poměrové číslo

Kalkulace přirážková Nepřímé náklady jsou na jednotlivé výrobky převáděny pomocí tzv. rozvrhových základen. Jako rozvrhových základen se používají tyto veličiny: přímý materiál přímé mzdy součet přímého materiálu a přímých mezd počet strojových hodin, aj.

Kalkulace přirážková Nejdříve je nutné vypočítat koeficient kalkulační přirážky : koeficient kalkulační přirážky rozvrhované náklady rozvrhová základna

Kalkulace přirážková Rozvrhovou základnu vypočítáme: veličina, zvolená k výpočtu rozvrhové základny – např.: přímé mzdové náklady na i-tý výrobek množství i-tého výrobku Potom jsou nepřímé náklady na jeden výrobek:

5. Zásoby

Typy zásob NÁKUP VÝROBA ODBYT MATERIÁL NEDOKONČENÁ VÝROBA HOTOVÉ VÝROBKY PROVOZNÍ ZÁSOBY POLOTOVARY

Modely zásob deterministický model Při tomto druhu modelu zásob je spotřeba, výroba i doba nutná k realizaci dodávky pravidelná a předem známá. Potom pro počet dodávek p, realizovaných v období T, při objemu výroby V, spotřebě součástek na jeden výrobek s a velikosti dodávky q, platí:

Průběh zásob Dodací cyklus dodávky bude: Stav zásob q tq tq t T

Náklady zásobování N q Náklady na skladování Náklady na dopravu Celkové náklady Náklady na skladování Náklady na dopravu q

Náklady zásobování Celkové náklady zásobování jsou: kde: N..........celkové náklady zásobování nskl.........náklady skladování ndod........náklady dopravy

Wilsonův vzorec Derivaci nákladové funkce podle q položíme rovno nule a odvodíme vztah pro optimální velikost dodávky: a pokud: potom pro optimální velikost dodávky platí: WILSONŮV VZOREC

Stochastický model Ve skutečnosti se v zásobování mohou projevit náhodné vlivy, které znemožňují předem jednoznačně určit zásobovací režim. Jsou to především: překročení dodací doby nedodržení objednaného množství překročení spotřeby ve výrobě nedostatečná znalost budoucí spotřeby zásob (znalost pouze pravděpodobností)

Stochastický model Ve srovnání s deterministickým modelem tak podnik mohou zatížit náklady, které plynou z nedostatku zásob (kromě nákladů na skladování a dopravu). K omezení těchto nákladů slouží pojistná zásoba, která je minimální velikostí zásob v podniku. Úroveň zásob, která je signálem pro další objednávku, je tzv. signální zásoba. Požadavkem při těchto úlohách je stanovení takového stavu zásob nebo takové počtu a velikosti dodávek, aby celkové náklady spojené se zásobováním byly minimální!

Stochastický model q Skutečný průběh stavu zásob Signální zásoba Pojistná zásoba tdod t

Stochastický model Signální zásoba – zásoba, při níž dochází k další objednávce Pojistná zásoba – minimální zásoba, pod níž nesmí stav zásob klesnout!

Příklad Předpokládejme, že týdenní potřeba určitého náhradního dílu k jistému výrobnímu zařízení je charakterizována pomocí pravděpodobnostního rozdělení v následující tabulce: Na počátku každého týdne lze objednat libovolné množství náhradního dílu na doplnění zásob. Doba vyřízení objednávky trvá tři týdny. Náklady na objednání a dodání (nezávisle na velikosti dodávky) činí 200 p.j. V případě, že je u daného výrobního zařízení potřeba vyměnit náhradní díl, který v daném týdnu není na skladě, vzniknou výrobnímu závodu ztráty ve výši 500 p.j./náhr. díl. Týdenní potřeba 1 2 3 4 5 Pravděpodobnost 0,10 0,12 0,32 0,28 0,08

Na základě předběžných úvah byla navržena strategie na doplňování zásob: - objednat množství 6 (4, 5, 7, 8) ks náhradních dílů vždy, když součet dříve objednaných, ale dosud nedodaných náhradních dílů a skutečná zásoba těchto dílů, klesne pod signální úroveň zásob, která je stanovena na 12 (9, 10, 11, 13) ks. V současné době není vyřizována žádná objednávka. Pomocí simulace zhodnoťte navrženou strategii, event. navrhněte jinou za předpokladu, že skladování náhradního dílu vyvolá náklady ve výši 100 p.j./díl a týden. Tyto náklady počítejte z průměrných zásob na začátku a na konci týdne.