Řízení a samospráva František Ježek Tým Bílé knihy terciárního vzdělávání Západočeská univerzita v Plzni

Obsah  Proč je nutná reforma?  Cíle reformy řízení na jednotlivých úrovních  Metody a nástroje pro prosazení reformy řízení  Často kladené otázky

Proč je nutná reforma řízení v terciárním sektoru vzdělávání?

Změny v typech ekonomiky Půda, přírodní zdroje, nekvalifikovaná práce Import technologií, zahraniční investice, příliv zahraničního kapitálu Důraz na lidské zdroje, rozvoj vzdělání (zejména terciárního), investice do výzkumu a vývoje s vysokým inovačním potenciálem Ekonomika tažená primárními zdroji Ekonomika tažená investicemi Ekonomika tažená inovacemi Na počátku této fáze se nacházíme

Jak funguje znalostní společnost? Peníze Poznatky Výzkum (věda) Výzkum (věda) Inovace Lidé

Education at a Glance, OECD 2008

Problémy současného modelu  Systém samosprávného řízení vysokých škol se v zásadě osvědčil a cca 18 let fungoval, ale...  Různorodost institucí terciárního vzdělávání (univerzitní x neuniverzitní, veřejné x soukromé, oborové x univerzální, „národní“ x „regionální“) neumožňuje uplatnění jednoho modelu řízení.  Roste nespokojenost klíčových zaměstnavatelů – na trhu nenacházejí potřebné absolventy, a to při extrémně rychlém růstu počtu studujících.

Problémy současného modelu  Společnost znalostí má na terciární vzdělávání požadavky (spolupráce, transfer poznatků, inovace, vzdělávání na míru), které nejsou splnitelné při klasickém vnímání samosprávy v univerzitním sektoru.  Velikost institucí, rozsah partnerství, míra a závažnost rizik apod. vyžadují managerský přístup k řízení.  Vztah celku a součástí, postavení fakult a děkana, jejich pravomoci a odpovědnosti.

Mezinárodní zkušenosti a doporučení  Tertiary Education for the Knowledge Society. OECD Thematic Review of Tertiary Education: Synthesis Report, OECD  Díl 1., kapitola 3., str. 55 – 150.  Srovnávací tabulka modelů řízení pro 24 zemí.  Higher Education Governance in Europe. Policies, structures, funding and academic staff. Eurydice April  Většina zemí připravuje, provádí nebo již provedla změny k posílení vlivu externích aktérů na sektor terciárního vzdělávání.

Cíle reformy řízení v terciárním sektoru vzdělávání?

Cíle reformy  Ještě větší autonomie, ale také ještě větší odpovědnost pro instituce terciárního vzdělávání.  Model řízení v rámci obecných principů si volí instituce, nutný je soulad poslání instituce (výzkum, vzdělávání, profesní příprava) s modelem řízení.  Zvýšení role a vlivu externích aktérů, zejména u profesně orientovaných institucí.  V klíčových úkonech musí být uplatněn vliv vnitřních i vnějších aktérů.  Přejít od mikro-managementu ke strategickému managementu.

Cíle reformy  Správní rada – výrazné posílení role, zástupci všech skupin „stakeholders“ (stát, akademická obec, zaměstnavatelé a absolventi), významný růst pravomocí a odpovědnosti, včetně otázek personálních, rozhodující vliv na výběr rektora.  Akademické senáty – schvalování vnitřní legislativy, významná role hodnotící a kontrolní, podíl na řešení personálních otázek (volby), studijní plány.  Vědecká rada – koncepce VaV, kvalifikační růst, hodnotící činnost.  Rada pro terciární vzdělávání (obdoba RVV) ?

Clarkův trojúhelník Samospráva Externí aktéři Stát Státní strategie Akreditace a hodnocení Financování a sociální otázky Institucionální strategie Návrh programů a orientace VaV Vnitřní pravidla Finanční řízení Personální politika Legislativa Stav trhu práce Zájmy absolventů Konkurence- schopnost regionů Kultivace společnosti Tranfér poznatků

Metody a nástroje reformy řízení v terciárním sektoru vzdělávání?

Metody a nástroje reformy  Bílá kniha terciárního vzdělávání – za zelenou knihu je možné považovat „Thematic Review“.  Strukturální fondy – individuální projekty národní v rámci OP VK – možnost analýz, případových a srovnávacích studií:  Reforma terciárního vzdělávání  Hodnocení kvality terciárního vzdělávání  Hodnocení výzkumu a vývoje  Podpora technického a přírodovědného vzdělávání  Diskuse s externími i interními aktéry.

Schéma – možné uspořádání

Často kladené otázky

 BK omezuje samosprávu, ačkoliv tvrdí opak. Není pravda, neboťv BK je:  Snaha o vyšší autonomii v rozhodování o financích (investice do normativu, školné apod.).  Akreditace oblasti vzdělávání místo studijního programu, opuštění mechanismu reakreditací.  Jmenování docentů a profesorů (funkční místa).  Vnitřní uspořádání a struktura.  Oslabení se týká výběru rektora a schválení statutu.

Často kladené otázky  BK vystavuje vysoké školy politickému tlaku (správní rady). Není to pravda, neboť v BK jsou tyto mechanismy:  Správní rada jmenovaná Radou pro terciární vzdělávání (neodvolatelní členové na šest let s rotací po dvou letech).  Zastoupení volených členů akademické obce.  Smlouva o výkonu funkce člena správní rady.

Často kladené otázky  BK oslabuje vliv studentů na chod vysoké školy. Není to pravda, neboť v BK zůstávají výsostné aktivity studentů:  Podstatný vliv mají studenti i nadále na tvorbu vnitřní legislativy.  Významně se počítá s účasti studentů na hodnocení vzdělávací činnosti a hodnocení servisních činností.  Počítá se s širokým spolkovým životem studentů a jejich podílu na kulturní a sportovní činnosti.  Jedinou vážnou překážkou je velmi nízký zájem studentů o tyto činnosti, resp. slabý mandát jejich zástupců.

Otázky a komentáře  Proč panuje ve vysokém školství tak silná nedůvěra ke strategickému managementu (viz formálnost a nezávaznost jednání o dlouhodobých záměrech a jejich aktualizacích)?  Jak zařídit, aby se i sektor terciárního vzdělávání ztotožnil s tezí „Co neměřím, neřídím“?  V nejbližších měsících mají akademické obce šanci pracovat na reformě nebo ji také důmyslně torpédovat. Platí: „Řada změn je nepříjemná, jste- li jejich pasívním příjemcem, ale tytéž změny mohou být zajímavé, jste-li jejich aktivním realizátorem“.

Education at a Glance, OECD 2008