Statistiky ČCE ve světle majetkového narovnání Úvaha nad samofinancováním ČCE Dosavadní jednání se o majetkovém narovnání mezi ČR a CNS

Obsah referátu 1.Shrnutí statistik za posledních 10 let –Sbory –Osoby –Úkony –Finance 2.Struktura toku financí v církvi 3.Historie jednání o majetkovém narovnání 4.Současný stav jednání o majetkovém narovnání mezi ČR a CNS 5.Výsledky narovnání pro ČCE 6.Kvantifikace potřeby zvyšování obětavosti 7.Příklady dopadů na vybrané typy sborů

Počet sborů ČCE

Počet kazatelem neobsazených sborů v ČCE

Podíl salárů Počet vikářů a jáhnů ČCE v letech

Podíl salárů Počet nově ordinovaných osob ČCE v letech

Počet kazatelů v letech

Příchody odchody kazatelů

Počet členů ČCE

Přírůstek členů

Úbytek členů

Počet úkonů

ČCE Seniorát Sbor Povšechný sbor PF 100% 100 % Farář R 70 % 100 % 10 % 15 Stát Dotace Plat Repartice Vlastní zdroje Rozbor peněžních toků v ČCE 5 %

Saláry

Salár v přepočtu na jednoho salárníka

Výsledky hospodaření povšechného sboru

Hospodářský výsledek povšechného sboru Odpisy Kč/rok

Souhrnné výsledky hospodaření všech farních sborů

Dotace na mzdy kazatelů a provoz ÚCK

Počet členů ČCE v roce 2010 Počet členů vedených v kartotékách91198 Počet členů s hlasovacím právem37509 Počet salárníků podle definice synodu - teoretický salárník35759 Počet plátců salárů22360

Srovnání dotace a obětavosti v roce 2010 Kč Dotace MK na mzdy kazatelů v letech 2010, 2011, Celková obětavost v roce

Dosavadní jednání se o majetkovém narovnání mezi ČR a CNS

Stav vztahů mezi ČR a CNS do Financování CNS podle zákona č. 218/1949 Sb. Zákon: O hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností Vznikl po uchopení moci komunisty, má represivní charakter a velmi nejasné a nejednoznačné znění Zdánlivé financování – neustálé ekonomické podvazování chodu církví Za komunistického režimu možnost ovlivňování církví pomocí odnímá tzv. státního souhlasu k duchovenské činnosti V současné době není plněn v plném rozsahu Současný stav – nevyrovnání zabaveného majetku zejména ŘKC Původní majetek církví je blokován tzv. blokační paragrafem Uzavřena dohoda o dočasném zmrazení mezd

Nevýhody dosavadního stavu pro církve OBJEKTIVNÍ NEVÝHODY Financování kazatelů podle tabulek určovaných vládou Finanční závislost na rozpočtu ČR – výše příspěvku není stanovena zákonem, nýbrž vládní vyhláškou a výrazně kulhá např. za platy učitelů Nevyřešení majetkového narovnání zejména ŘKC Blokování majetku církví - výnos používá stát SUBJEKTIVNÍ NEVÝHODY Spoléhání se na financování státem Ochromení vlastní aktivity ve sborech a nespoléhání se na vlastní obětavost členů

Výhody stavu do 2012 pro církve Relativně stabilní financování platu kazatelů Zdánlivá výhoda Možnost libovolného narůstání počtu kazatelů bez ohledu na potřebu

Nevýhody stavu do 2012 pro stát Povinnost financovat platy kazatelů Nemožnost regulovat počty kazatelů Rostoucí náklady na CNS s nemožností regulovat počty duchovních Blokování rozvoje obcí a měst v důsledku blokačního paragrafu zákona o půdě Hrozba financování i dalších CNS ze státního rozpočtu od roku 2013 (muslimové, budhisti, svědkové jehovovi - ale i pivní církev apod.)

Výhody stavu do 2012 pro stát Neomezená možnost využívat původní církevní majetek a jeho výnosy Poměrný zisk – náklady na církev jsou cca třetinové ve srovnání s výnosem zabaveného majetku

Základní postoje ČCE 1 Českobratrská církev evangelická si od r 1989 uvědomovala, že financování církví státem podle zákona č. 218/1949 Sb. o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem je dlouhodobě neudržitelné a nežádoucí. Českobratrská církev evangelická proto předpokládala, že změna politických poměrů záhy přinese takové uspořádání vztahů mezi státem a církvemi, v němž církve budou na státu nejen politicky, ale také hospodářsky nezávislé. ČCE to vyjádřila to zřetelně už v roce 1993 usnesením 28. synodu, které formuluje tyto základní postoje ČCE ve vztahu ke státu: Situace, kdy stát dotuje platy duchovních a pracovníků církevního ústředí, kdy vymezuje svým nařízením způsob jejich odměňování a provádí kontrolu použití poskytnutých prostředků, je dědictvím minulosti a jedním ze základů deformovaných vztahů mezi státem a církví. Přímá závislost církve na státním rozpočtu je pro další život církve a pro její vztah ke společnosti neudržitelná. ČCE chce proto postupně směřovat k ekonomické nezávislosti církve na státním rozpočtu. ČCE očekává, že stát umožní takovou podporu činnosti církví (např. podporou daňových asignací a jiných daňových úlev), aby byla zachována jejich plná svrchovanost. ČCE přijme takové rozhodnutí jako znamení vzájemné důvěry i toho, že stát si je vědom významu víry a církve pro celou společnost.

Základní postoje ČCE 2 a personální fond Základním zdrojem příjmů pro financování potřeb církve je dobrovolná obětavost jejích členů. Okamžité zrušení státní dotace by pro ČCE znamenalo bezprostřední a rozsáhlé omezení její činnosti. K dosažení nezávislosti na státním rozpočtu potřebuje ČCE určité přechodné období (minimálně 5 let), v němž by mohla změnit svou strukturu i způsob své práce a působit na členy ke zvýšení jejich obětavosti. Zřízení a vývoj Personálního fondu V očekávání, že v brzké době dojde ke zrušení státních dotací a že bude třeba financovat činnost církve novým způsobem, zřídil 28. synod v r Personální fond, aby shromažďoval a zajišťoval finanční prostředky na mzdy kazatelů a ostatních nezbytných pracovníků církve a na náklady, které souvisejí s jejich mzdami. V první fázi své existence měl Personální fond tvořit takovou finanční rezervu, která po dobu nejméně jednoho roku umožní vyplácet mzdy kazatelům a ostatním nezbytným pracovníků církve v případě, že stát s okamžitou platností ukončí financování církví. Fungování Personálního fondu a použití prostředků v něm shromážděných bylo později podrobněji upraveno Statutem Personálního fondu, který synod usnesl v roce Řešení otázky budoucího financování církví bylo v té době v nedohlednu. Stát po dlouhou dobu nevalorizoval mzdy kazatelů a zamýšlená roční rezerva v Personálním fondu byla již vytvořena. Proto synod v r rozhodl, že 80% ročního odvodu do PF se bude nadále používat na doplnění neúměrně nízkých mezd kazatelů.

Principy řešení 2008 – část 1 Návrh zákona o majetkovém vyrovnání z roku 2008 Výsledkem vzájemné spolupráce církevní komise a vládní komise se stal návrh zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi a náboženskými společnostmi. Jeho záměrem bylo vrátit církvím a náboženským společnostem třetinu zabaveného majetku a za dvě třetiny jim poskytnout finanční náhradu v částce 83 mld. Kč Řádům ŘKC měla být poskytnuta restituce naturální, CNS finanční Vyplácení náhrady mělo probíhat 60 let s komerčním úročením 4,95 % úročením v čase by náhrada narostla na celkových cca 270 mld. Kč Kromě této náhrady by stát během přechodného období 20 let poskytoval církvím dále příspěvek na platy duchovních každoročně snižovaný o 5 % a po 20 letech by přestal církve financovat. Kdyby byl tento návrh zákona schválen, dostávala by ČCE po 60 let částku Kč ročně a zároveň po 20 let postupně snižovaný příspěvek na platy kazatelů.

Dopad řešení 2008 Vláda tento návrh zákona schválila v lednu 2008 a předložila ho Parlamentu ČR. Projednávání návrhu zákona v poslanecké sněmovně však ztroskotalo na odporu opozice, k níž se při hlasování připojili tři poslanci ODS. V souvislosti s projednáváním tohoto návrhu zákona vypracovala Národohospodářská fakulta VŠE v Praze na žádost poslanců ekonomickou analýzu, z níž vyplynulo, že navrhovaná náhrada není nadhodnocená, protože v letech 1949–2008 vynaložil stát na financování církví 60,6 mld. Kč, zatímco čisté výnosy ze zestátněného majetku a z patronátních práv, o které církve vinou státu přišly, činily ve stejném období 228,8 mld. Kč. Příslušná parlamentní komise však přesto v březnu 2009 do-poručila sněmovně, aby vládní návrh zákona odmítla a aby vyzvala vládu k novému jednání s církvemi a náboženskými společnostmi, které povede ke snížení navrhované náhrady.

Analýza ekonomických vztahů ČR a CNS do 2012 V souvislosti s projednáváním tohoto návrhu zákona vypracovala Národohospodářská fakulta VŠE v Praze na žádost poslanců ekonomickou analýzu, z níž vyplynulo, že navrhovaná náhrada není nadhodnocená, protože v letech 1949–2008 vynaložil stát na financování církví 60,6 mld. Kč, zatímco čisté výnosy ze zestátněného majetku a z patronátních práv, o které církve vinou státu přišly, činily ve stejném období 228,8 mld. Kč. Příslušná parlamentní komise však přesto v březnu 2009 doporučila sněmovně, aby vládní návrh zákona odmítla a aby vyzvala vládu k novému jednání s církvemi a náboženskými společnostmi, které povede ke snížení navrhované náhrady.

Postup jednání 2011 V roce 2011 probíhala mezi zástupci vlády České republiky a zástupci církví a náboženských společností jednání o majetkovém narovnání státu s církvemi a náboženskými společnostmi. V církevní komisi byli zastoupení zástupci České biskupské konference, Konference řeholních řádů, Ekumenické rady církví a Federace židovských obcí. Za církve jednala v technických věcech expertní komise : 5 zástupců ŘKC, 4 zástupci ERC a 1 zástupce FŽO Ze strany státu ministr kultury Besser Dohody byly dokončovány na úrovni státní a církevní komise Státní - MK, MF, MZ ODS, TOP09, VV Církevní - předsednictvo ČBK, řády, předsednictvo ERC, FŽO Výchozí návrh MK

Principy řešení 2011 část 1 Návrh zákona o „zmírnění některých majetkových křivd způsobených církvím a náboženským společ-nostem v době nesvobody, o vypořádání majetkových vztahů mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi“ počítá s trojím způsobem, kterým by měly být napraveny některé majetkové křivdy a umožněna finanční odluka církví od státu. Jsou to: a) naturální restituce; b) finanční náhrada; c) klesající příspěvek od státu.

Principy řešení 2011 část 2 A. Naturální restituce Jaké věci budou předmětem vydání: Naturální restituce by se měly týkat majetku, který je v současné době ve vlastnictví státu (nikoli např. obcí). Podmínky pro vydání jsou následující: Vydávají se všechny nemovitosti, které jsou v současné době v majetku státu pod správou Pozemkového fondu nebo Lesů ČR. Účel, k němuž sloužily v době zabavení, je lhostejný. Ostatní nemovitosti, které jsou v majetku státu (pod správou jeho organizační složky, státní příspěvkové organizace, státního podniku apod.), se vydávají pouze za podmínky, že: a) buď funkčně souvisejí s některou jinou nemovitostí, kterou církev už vlastní nebo se jí vydává (např. zahrada uprostřed klášterního komplexu), b) nebo v době zabavení sloužily k duchovním, pastoračním, charitativním, zdravotnickým, vzdělávacím nebo administrativním účelům nebo jako bydlení duchovních.

Principy řešení 2011 část 3 Z movitých věcí se vydávají pouze ty věci v majetku státu, které funkčně souvisejí s nemovitou věcí, kterou církev vlastní. Vydány mohou být nemovité i movité věci, které byly zabaveny v období mezi 25. únorem 1948 a 1. lednem 1990, pokud byly zabaveny z některého důvodu vyjmenovaného v zákoně (§ 5) a pokud patřily: a) církvi (např. ČCE) b) právnické osobě, jež tvořila součást církve (např. farnímu sboru); c) právnické osobě založené za účelem podpory činnosti církve k duchovním, pastoračním, charitativním, zdravotnickým, vzdělávacím nebo administrativním účelům (např. České diakonii, která byla založena jako spolek podle spolkového zákona). Výjimky z vydávaného majetku tvoří: a) zastavěný pozemek; b) nemovitosti ve vojenských újezdech; c) církevní matriky; d) nemovitosti, které nezbytně potřebuje Policie ČR k plnění svých úkolů; e) pozemek, na němž je sportovní hřiště.

Principy řešení 2011 část 4 Kdo je oprávněn žádat o vydání majetku: O vydání majetku může žádat: a) církev; b) právnická osoba, jež tvoří součást církve; c) právnická osoba, která byla založena za účelem podpory činnosti církve k duchovním, pastoračním, charitativním, zdravotnickým, vzdělávacím nebo administrativním účelům. Jménem právnických osob, které tvoří součást církve nebo které církev založila za účelem podpory své činnosti, může o vydání majetku žádat také církev, pokud tato právnická osoba tak neučiní sama. Za zrušené právnické osoby může žádat jejich právní nástupce.

Principy řešení 2011 část 5 Postup při vydání O vydání majetku je třeba žádat ve lhůtě do dvanácti měsíců od chvíle, kdy se zákon stane účinným. V případě promeškání této lhůty jakýkoli nárok na vydání zaniká. Církev či její právnická osoba vyzve toho, kdo majetek spravuje, k vydání věci. O vydání věci bude uzavřena dohoda. V případě tzv. zemědělských nemovitostí, které jsou definovány v zákoně, dohodu schvaluje pozemkový úřad. Pokud nedojde k uzavření dohody, pak a) v případě zemědělské nemovitosti rozhoduje pozemkový úřad a proti jeho rozhodnutí je možno podat žalobu; b) v případě ostatních věcí je možné podat žalobu.

Principy řešení 2011 část 6 B. Finanční náhrada Finanční náhrada ve výši cca 59 mld. Kč bude rozdělena mezi ŘKC a členské církve ERC v poměru 80 : 20. Finanční náhrada by měla být vyplácena těm církvím, které jsou uvedeny v zákoně (§ 14). Její výše je v zákoně stanovena pro každou církev zvlášť. Rozdělení finanční náhrady pro jednotlivé církve je výsledkem dohody mezi církvemi. ČCE by měla obdržet finanční náhradu ve výši Kč. Vyplácení by mělo být rozloženo do 30 ročních splátek a splátky by se měly zvyšovat v závislosti na inflaci. První splátka pro ČCE by měla činit Kč. O vyplácení náhrady by měla být uzavřena smlouva mezi státem a jednotlivou církví. Ve smlouvě, jejíž náležitosti pevně stanoví zákon, se stát zaváže k vyplácení finanční náhrady i vyplácení snižujícího se příspěvku státu. Církev potvrdí, že se vzdává všech dalších nároků na náhradu za nevydaný původní majetek, jehož vydání není umožněno tímto zákonem o církevních restitucích (že tedy nebude soudní cestou požadovat majetek obcí apod.).

Principy řešení 2011 část 7 C. Snižující se příspěvek od státu Po přechodné období 17 let by měly církve dostávat snižující se příspěvek od státu. Jeho výchozí výše je určena podle příspěvku v roce 2011, kdy se církve se státem dohodly na jeho „zmražení“. Po první 3 roky účinnosti zákona by měl stát příspěvek vyplácet v plné výši, po té by se měl vždy o 5 % snižovat.

Dělení mezi církve % rozděleníroční splátkacelkem za 30 let Apoštolská církev1,79% Kč Kč Bratrská jednota baptistů0,39% Kč Kč Církev advent. sedmého dne0,88% Kč Kč Církev bratrská1,29% Kč Kč Církev českosl. husitská5,23% Kč Kč Církev řeckokatolická0,51% Kč Kč Církev římskokatolická80,00% Kč Kč Českobratrská c. evangelická3,84% Kč Kč Evangelická církev a.v. v ČR0,20% Kč Kč Evangelická c. metodistická0,62% Kč Kč Federace žid. obcí v ČR0,46% Kč Kč Jednota bratrská1,02% Kč Kč Lutherská ev. církev a.v. v ČR0,19% Kč Kč Náboženská spol. č. unitářů0,06% Kč Kč Pravoslavná církev v ČR1,94% Kč Kč Slezská c. evangelická a.v.1,11% Kč Kč Starokatolická církev v ČR0,46% Kč Kč celkem100,00% Kč Kč

Výsledek pro ČCE

Usnesení 1. mimořádného zasedání 33. synodu ČCE ( ) Synod souhlasí s majetkovým vyrovnáním podle návrhu Zákona o zmírnění některých majetkových křivd způsobených církvím a náboženským společnostem v době nesvobody, o vypořádání majetkových vztahů mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi). Synod pověřuje synodní radu, aby v souladu s Řádem hospodaření církve čl. 22 podepsala jménem Českobratrské církve evangelické příslušné smlouvy s Českou republikou.

Osobní názor na situaci Následujících třicet let může ČCE pokládat za lhůtu, která církvi poskytne dostatek času k tomu, aby přizpůsobila svůj život podmínkám úplného samofinancování. Během třiceti let obdrží ČCE finance přibližně ve výši odpovídající 44 násobku stávající roční dotace. Po třiceti letech skončí jakýkoliv příspěvek státu a církev se bude moci spolehnout pouze na vlastní finance a obětavost. Záleží tedy pouze na ČCE, zda v následujících třiceti letech, kdy budou platy kazatelů ještě ze značné části financovány za přispění státní dotace, zvýší svoji obětavost a vytvoří určité majetkové rezervy k tomu, aby v letech po úplném ukončení státního financování byl k dispozici dostatek prostředků pro financování platů kazatelů.

Teoretický dopad absence státní dotace Počet osobObětavost mimo sbor Obětavost celkem Obětav ost na Do příjmu započteno Do příjmu nezapočteno CelkemNa osoby2010 SbírkyZahraniční dary, KčKč/osKčKč/os SaláryHosp. činnosti 2010 DaryOstatní sbor příjmy Počet členů Ostatní daryProvozní dotace Počet platících salárníků Zúčtování fondů Počet členů s hlasovním právem Počet salárníků teoretických Nutné zvýšení na platy Nutné zvýšení na Celková potřebná obětavost Z platu Kč/měsíc Z důchodu 7000 Kč/měsíc ve výši dotace RokMěsícDen KčKč/os % Na člena ,690,942,01 Na platícího salárníka ,133,838,20 Na počet členů s hlas. právem ,412,284,89 Na teoretického salárníka ,962,395,13

Celkový výběr Podíl z penze 7000 Kč Podíl z platu Podíl z příjmu Počet osob Počet členů Podle sčítání lidu Počet platících salárníků Počet salárníků teoretických Počet členů s hlasovním právem Poměr výběru k potřebě Podíl z penze 7000 Kč154 Podíl z čistého platu Podíl z příjmu % Počet osob Počet členů911984,972,491,490,990,5010,665,333,202,131,07 Podle sčítání lidu519362,831,420,850,570,286,073,041,821,210,61 Počet platících salárníků223601,220,610,370,240,122,611,310,780,520,26 Počet salárníků teoretických357591,950,980,590,390,204,182,091,250,840,42 Počet členů s hlasovním právem375092,051,020,610,410,204,382,191,320,880,44

Příklad histogramu salárů venkovského sboru 1.Velký počet salárníků do 200 Kč otázka motivace placení saláru proč tak nízké - salár v hodnotě ?? 2.Vysoký podíl členů s platbou 300 – 500 Kč významný podíl 3.Několik členů, kteří na sebe berou tíhu finančního zabezpečení sboru 4.Cílové rozložení salárníků Podíl salárů v %

Za jakých podmínek by byl sbor zcela soběstačný ? Úvaha: sbor potřebuje stávající finance + nově finance na plat svého faráře Počet kazatelů a kazatelek270 Dotace Na kazatele za rok přibližně Kč/rok

Počet osob Obětavost mimo sbor Obětavost celkem Obětavost na Do příjmu započteno Do příjmu nezapočteno Velký venkovský sbor Na osoby2010 SbírkyZahraniční dary, Vícenáklad na kazatele300000KčKč/osKčKč/osSaláryHosp. činnosti 2010 DaryOstatní sbor příjmy Počet členů Ostatní daryProvozní dotace Počet platících salárníků Zúčtování fondů Počet hlasovních Dospělý s příjmem Nutné zvýšení na platy Nutné zvýšení na Celková potřebná obětavost Z platu Kč/měsíc Z důchodu 7000 Kč/měsíc ve výši dotace RokMěsícDen KčKč/os % Na člena ,830,571,21 Na salárníka ,460,691,48 Na hlasovní úd ,480,701,49 Na teoretického salárníka ,280,861,84

Počet osob Obětavost mimo sbor Obětavost celkemObětavost na Do příjmu započteno Do příjmu nezapočteno Malý venkovský sbor Na osoby2010 SbírkyZahraniční dary, Vícenáklad na kazatele300000KčKč/osKčKč/osSaláryHosp. činnosti 2010 DaryOstatní sbor příjmy Počet členů Ostatní daryProvozní dotace Počet platících salárníků Zúčtování fondů Počet hlasovních Dospělý s příjmem Nutné zvýšení na platy Nutné zvýšení na Celková potřebná obětavost Z platu Kč/měsíc Z důchodu 7000 Kč/měsíc ve výši dotaceRokMěsícDen KčKč/os % Na člena ,981,402,99 Na salárníka ,375,2711,30 Na hlasovní úd ,914,389,39 Na teoretického salárníka ,582,124,54

Počet osob Obětavost mimo sbor Obětavost celkemObětavost na Do příjmu započteno Do příjmu nezapočteno Pražský sbor Na osoby2010 SbírkyZahraniční dary, Vícenáklad na kazatele300000KčKč/osKčKč/osSaláryHosp. činnosti 2010 DaryOstatní sbor příjmy Počet členů Ostatní daryProvozní dotace Počet platících salárníků Zúčtování fondů Počet hlasovních Dospělý s příjmem Nutné zvýšení na platy Nutné zvýšení na Celková potřebná obětavost Z platu Kč/měsíc Z důchodu 7000 Kč/měsíc ve výši dotaceRokMěsícDen KčKč/os % Na člena ,341,272,72 Na salárníka ,673,136,72 Na hlasovní úd ,061,413,02 Na teoretického salárníka ,171,633,50

Je průměrný sbor ČCE schopen sám zaplatit faráře ? Představený model představuje mezní scénář v případě, že stát přestane církve představovat v plném rozsahu. Tato situace nastane za 30 let. Značná sborů při své velikosti a charakteru je schopna samofinancování Podmínkou je: Výrazné zvýšení obětavosti Jistá míra optimalizace kazatelských míst.