Specifické poruchy učení Speciální pedagogika Specifické poruchy učení

Jabok - Speciální pedagogika Definice Různorodá skupina poruch projevující se potížemi při nabývání základních vzdělávacích dovedností jako je mluvení, čtení, psaní, počítání. Způsobují selhávání žáků ve školních výkonech. Jsou mimointelektové, děti často intelektově dobře vybavené. Ale POZOR, inteligence není diagnostickou podmínkou pro určování SPU Inteligence je také ovlivněna schopností učit se, kognitivními schopnostmi, které mohou být narušeny právě SPU Např. také inteligence není podmínka pro naučení čtení, naučí se to i děti s mentálním postižením, často jednodušeji než děti s SPU – nechápou obsah…, ale naučí se číst 2006/2007 Jabok - Speciální pedagogika

Jabok - Speciální pedagogika Vývoj definice První definice popisné, zaměřují se jen na dovednost čtení Postupně se přidávají i další schopnosti – psaní, počty… Přidávají se další vymezení vzhledem k ostatním výkonům vzhledem k intelektu Posuzují se i sociální faktory (…navzdory podnětnému rodinnému prostředí…) 2006/2007 Jabok - Speciální pedagogika

Jabok - Speciální pedagogika Terminologie Vývojové poruchy učení, specifické poruchy učení, specifické vývojové poruchy Dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie, dyspinxie, dysmúzie, dyspraxie – podřazené pojmy Dyslexie dříve i synonymum SPU 2006/2007 Jabok - Speciální pedagogika

Jabok - Speciální pedagogika Příčiny SPU Dispoziční (konstituční příčiny) Genetické vlivy Lehká mozková postižení s netypickou dominancí mozkových hemisfér Nepříznivé vlivy rodinného prostředí Podmínky školního prostředí Nepříznivé vlivy prostředí školního i rodinného nejsou přímou příčinou SPU, ale mohou spolupodmiňovat jejich projevy a negativně ovlivńovat školní výkonnost žáka 2006/2007 Jabok - Speciální pedagogika

Jabok - Speciální pedagogika Genetické vlivy Výzkumy, které by je měly jednoznačně prokázat, nejsou přesvědčivé Lze tedy říct, že genetické rizikové faktory existují, nevíme ale, jaké to jsou Mohou výskyt poruch učení spolupodmiňovat Mohou se ale geneticky přenášet i některé netypické vlastnosti funkce CNS – viz dále 2006/2007 Jabok - Speciální pedagogika

Lehká mozková postižení V 80. letech se předpokládalo, že SPU jsou důsledkem drobného poškození mozku a z nich vyplývající LMD (nyní ADHD) Vlivy v perinatálním období V anamnéze dětí často tyto události, ale ne obráceně – tedy ne vždy SPU u dětí s těmito událostmi Prenatálně: Infekční nemoci matky Inkompatibilní Rh faktor Krvácení v těhotenství Nepříznivé vlivy způsobující předčasný porod (např. kouření) Endokrinní potíže matky Závislosti Nedostatečný přísun kyslíku Perinatální poškození: Přímá poranění hlavy Intoxikace novorozeneckou žloutenkou Nedostatek kyslíku Komplikace s pupeční šňůrou Vdechnutí plodové vody, asfyxie Postnatální období: Střevní potíže – nedostatek kyslíku v krvi a z toho poškození CNS Infekční onemocnění do 2. roku, především spojená s horečkou 2006/2007 Jabok - Speciální pedagogika

Jabok - Speciální pedagogika Lateralita Dominance hemisfér, upřednostňování jednoho párového orgánu U dětí s SPU častěji výskyt Levorukosti Ambidextrie (nevyhraněné laterality) Zkřížené laterality (různostranné dominance ruky a oka) Pro diagnostiku většinou 10 úkolů, který lze každý provést každou rukou zvlášť (zámek…, tleskání, sepnutí rukou…) Dominance oka – trychtýř z novin, dalekohled na jedno oko 2006/2007 Jabok - Speciální pedagogika

Jabok - Speciální pedagogika Pásma laterality Body Lateralita 80 a výše Vyhraněná dextrolateralita (pravorukost) 65 - 75 Méně vyhraněná dextrolateralita 40 - 60 Ambidextrie (nevyhraněná lateralita) 25 - 40 Méně vyhraněná sinistrolateralita 20 a méně Vyhraněná sinistrolateralita (levorukost) 2012/2013 Jabok - Speciální pedagogika

Podmínky rodinného prostředí Nepříznivé vlivy rodinného prostředí nejsou přímou příčinou SPU, ale mohou spolupodmiňovat jejich projevy a negativně ovlivňovat školní výkonnost žáka Většina dětí, u kterých se projevují SPU, pochází z nižších sociálních vrstev s nižším vzděláním rodičů Oba rodiče dosáhli pouze základního vzdělání Dítě má tři a více sourozenců Dítě je v pořadí sourozenců na třetím a dalším místě Rodina žije ve stísněných bytových podmínkách Matka se v žádném zaměstnání nezaučila Rodiče nevlastní žádné knihy ani si je nepůjčují z knihovny Rodiče nečtou časopisy Dítě nevlastní žádné knížky Děti si kromě toho, co je předepsáno do školy, doma nečtou Opožděný vývoj řeči Porucha řeči u dítěte Dítě zažilo tři nebo čtyř změny učitelů při základní výuce čtení a psaní V rodně dítěte jsou další členové, kteří měli potíže při výuce čtení a psaní 2012/2013 Jabok - Speciální pedagogika

Podmínky rodinného prostředí II Vliv na školní výkon Emocionální klima rodiny Očekávání rodičů vzhledem ke školním výkonům Vztah rodičů ke škole a školnímu vzdělání Prestiž vzdělání v rodině Vztah mezi učiteli a rodiči NIKDY NEGENERALIZOVAT!!! 2012/2013 Jabok - Speciální pedagogika

Podmínky školního prostředí Úroveň škol není srovnatelná Ředitelé mají různé důrazy Dobrá pověst školy, dobré výkony žáků Třídy s podpůrným zaměřením, podpora spolupráce učitelů Stabilita učitelského sboru Děti s dyslexií mají ve škole méně prostoru pro nácvik čtení než ostatní – různé důvody Důvody pro menší prostor pro nácvik: -Čtení se nedá poslouchat, ostatní se nemohou soustředit -Učitelé nechtějí dítě vystavovat náročné situaci, aby neklesali jejich sebevědomí … 2012/2013 Jabok - Speciální pedagogika

Jabok - Speciální pedagogika Diagnoza nejčastěji o Vánocích v 1.třídě Nezříkat se zodpovědnosti – s dítětem je potřeba pracovat systematicky!!! Nezneužívat postižení Ve speciálních třídách děti podávají nižší výkony Čtení a psaní je hlavním interakčním kanálem, jejich prostřednictvím se vzděláváme Pozor na rozdíl mezi naučit číst a porozumět tomu, co čteme www.der-schlussel-zur-welt.de 2006/2007 Jabok - Speciální pedagogika

Jabok - Speciální pedagogika Negramotnost je tabuizována, nemluví se o ní, u nás ale 7% nečtenářů funkčních a faktických Školní neprospěch má vliv na profesní kariéru dětí, dostávají zaměstnání, které je intelektově neinspiruje Mění se postavení dítěte v rodině, vnímat úzkost rodičů! Vliv na osobnost dítěte, narušená sebedůvěra Co je funkční negramotnost Protože se nepředpokládá u nás negramotnost, nemohou o tom lidé mluvit Sledovat obsah můžeme při rychlosti čtení min 60 slov za minutu, když dočte větu, musí si pamatovat 1. slovo Podle výzkumů UNESCO negramotné matky nechápaly, proč se jejich děti mají učit číst, nebyly motivovány, proto UNESCO začalo učit číst i matky Analfabetem se dítě stane v životě, ne ve škole, ve škole to často vypadá, že dítě číst umí, nároky školy nějakým způsobem splní Školní problémy jsou neočekávané, v předškolním věku je dítě často úspěšné, rodiče nejsou připraveni Hledají vinu, důvodů mnoho (otec přísný, povolný, babička rozmazluje, maminka kouří, v těhotenství pila kávu Důvody nejsou důležité, vnímat úzkost rodičů 2006/2007 Jabok - Speciální pedagogika

Jabok - Speciální pedagogika Sekundární symptomatologie – dítě se vyrovnává s chronickým neúspěchem Jazyk jako nástroj komunikace – když dítě nečte, neuvědomuje si význam slova v různých kontextech, ochuzují se o používání jazyka jako nástroje k vyjádření různých situací Co je funkční negramotnost Protože se nepředpokládá u nás negramotnost, nemohou o tom lidé mluvit Sledovat obsah můžeme při rychlosti čtení min 60 slov za minutu, když dočte větu, musí si pamatovat 1. slovo Podle výzkumů UNESCO negramotné matky nechápaly, proč se jejich děti mají učit číst, nebyly motivovány, proto UNESCO začalo učit číst i matky Analfabetem se dítě stane v životě, ne ve škole, ve škole to často vypadá, že dítě číst umí, nároky školy nějakým způsobem splní Školní problémy jsou neočekávané, v předškolním věku je dítě často úspěšné, rodiče nejsou připraveni Hledají vinu, důvodů mnoho (otec přísný, povolný, babička rozmazluje, maminka kouří, v těhotenství pila kávu Důvody nejsou důležité, vnímat úzkost rodičů Dítě si vymýšlí, jak by mohlo zaujmout, jak se dostat mezi skupinu dětí Od 10ti let se porovnávají se svými vrstevníky, náhradní sebehodnocení si vytvářejí agresí, šaškováním, předvádfěním se , zapomínáním úkolů (nechce mít se školou nic společného), uzavíráním se do sebe Nejobtížnější je postavení ignorovaného dítěte – nezlobí, nikdo si ho nevšimne, nikdo ho nepotřebuje, agresí se zviditelní 2006/2007 Jabok - Speciální pedagogika

Deficity dílčích funkcí Snížení výkonu jednotlivých faktorů nebo prvků v rámci většího funkčního systému, který je nezbytný ke zvládnutí určitých komplexních procesů adaptace. Poruchy mohou být způsobeny selháním nebo nedostatečností jednoho prvku. Celý systém lze napravit po přesnější diagnóze postižené dílčí funkce. Dílčí – vztahuje se na část komplexní funkce mozku Pro německé autory pojem SOU hodně široký, snaží se konkretizovat S. 101 Pokorná - co vše potřebujeme umět, abychom dobře napsali diktát. přečíst 2006/2007 Jabok - Speciální pedagogika

Deficity dílčích funkcí II Pokud zastáváme předpoklad, že dílčí funkce negativně ovlivní celou oblast, nemůžeme se spokojit s globálním výsledky, které se týkají celé oblasti, ale musíme zjistit příčinu poruchy, to znamená, která dílčí funkce je postižena primárně. Jen tak můžeme během nápravy navrhnout cvičení zacílená na dílčí deficit. Dítě s dyslexií, které má např. ´potíže ve sluchové diferenciaci řeči se nenaučí psát nebo číst, dokud ho budeme pouze nutit do klasického psaní nebo čtení. Nacvičování několik hodin denně nemá žádný efekt. Pokud budeme systematicky cvičit sluchovou diferenciaci, tedy dílčí funkci, bude to mít bezprostřední vliv na proces čtení a psaní. 2012/2013 Jabok - Speciální pedagogika

Jabok - Speciální pedagogika Zrakové vnímání Je selektivní, zaměřené – vybíráme jen ty informace, které potřebujeme Konstantnost vnímání – když poznáme předmět v jedné poloze, poznáme ho ve všech, dovedeme si předmět domyslet, když vidíme jen část (umožňuje rychlejší orientaci v prostředí) Celostnost (intermodalita) vnímání – používáme více smyslů Amodální figura Ovlivněno zkušeností (např. perspektivy) Již od tří měsíců dítě vnímá intermodálně – poznává matku podle hlasu, tváře, profilu, vůně vlasů, způsobu chování Dítě nedovede spojit hlásku a její symbol, to až v 7mi letech - intermodalita 2006/2007 Jabok - Speciální pedagogika

Jabok - Speciální pedagogika Amodální figura Ve skutečnosti neexistuje, na základě zkušenosti ji vidíme Jabok - Speciální pedagogika 2006/2007

Zkušenost perspektivy Který muž je větší?

Vývoj zrakového vnímání 2 roky – identifikace osoby nebo předmětu nezávisle na barvě, postavení, vzdálenosti (obrázky si prohlíží vzhůru nohama) 3 roky – už ví, že např. nebe je nahoře, strom má nahoře korunu…, knížku si otočí, nevnímá zrcadlové rozdíly 5 let – zaměření na detaily u symbolů i konkrétních obrázků (pexeso) Pozor, ale dítě má zkušenost s věcmi, obrázky, které mají konkrétní nápň – protože je dobře zná, pozná je, když jsou v jakékoliv poloze a může si knížku prohlížet vzhůru nohama K naučení písma je třeba vnímat abstraktní tvary 2006/2007 Jabok - Speciální pedagogika

Vnímání symbolů, abstraktních figur Vývoj postupuje takto (podle Neuhause) Nestrukturovaný celostní stupeň vnímání Analytický stupeň vnímání Celostně strukturované vnímání 2012/2013 Jabok - Speciální pedagogika

Nestrukturovaný celostní stupeň vnímání 3 - 4 roky Některé tvary smysluplně pojmenuje, ale při jejich reprodukci mezi nimi nerozlišuje

Analytický stupeň vnímání 4 - 5 let Pestřejší popis, dítě ale vnímá jen jednotlivé prvky - např. špičky u hvězd,ty umí reprodukovat i v kresbě, vnímá izolovaně, bez souvislosti I na smysluplných obrázcích se zaměřuje na detaily - pexeso

Celostně strukturované vnímání 7 let - děti reprodukují správně průměrně 50% figur

Jabok - Speciální pedagogika Rozlišování symbolů 4 roky – dítě rozezná 2 nestejné symboly 5 let – u symbolů rozezná orientaci nahoru a dolů, zaměření na detaily 6 let – rozlišuje i zrcadlově odlišné tvary 2006/2007 Jabok - Speciální pedagogika

Jabok - Speciální pedagogika Edfeldtův test Naskenovat test a diagram vztahu mezi věkem dítěte a počtem chyb v testu (s.34). 74 párů figur stejné rozdílné tvarem, horizontálním a vertikálním obrácením Rozdílný tvar rozliší čtyřleté dítě Až později rozlišuje obrácené tvary Jabok - Speciální pedagogika 2006/2007

Poruchy zrakového vnímání Nedostatečný rozvoj zrakové percepce – viz výše Záměny písmen (d-b, b-p, m-n, k-h, L-J…) Rozlišování číslic (3, 6 a 9) Zrcadlové psaní písmen, záměna písmen… 2012/2013 Jabok - Speciální pedagogika

Vývoj sluchového vnímání řeči Souvisí s rozvojem mateřské řeči, učíme se ji jen sluchem jako hotový jazyk Sluchové vnímání řeči předchází schopnost artikulovat – již před koncem 1. roku 3 roky – nerozlišuje slova ve větě, důležitá je jen informace, kterou věta nese 4 roky – začíná dělit věty na slova a ta na slabiky, smysl pro rytmus 5 let - analýza prvních písmen, pak písmena na konci v uzavřených slabikách, nakonec uprostřed slova Zpočátku neslyší délku samohlásek Měkčení di,ti,ni a odlišení od dy,ty,ny 2006/2007 Jabok - Speciální pedagogika

Poruchy sluchového vnímání řeči Nedostatečná sluchová analýza slov Při psaní nerozdělují slova Špatné rozlišování předpon a přípon Záměna znělých a neznělých souhlásek Neschopnost rozložit slovo na hlásky Nedostatečná diferenciace dlouhých a krátkých samohlásek Sluchová diferenciace měkkých a tvrdých hlásek (d-ď, t-ť a n-ň) – nemůže se naučit nazpaměť, musí rozlišovat jen sluchem Neschopnost rozložit slovo na hlásky dělá problém při diktátu Pozor, není jednoduché spojit dvě hlásky, i když je dítě dobře zná. Pokud vyslovíme izolovaně „m“ a „a“, zní to zcela jinak než ve slabice „ma“ 2012/2013 Jabok - Speciální pedagogika

Vnímání časového sledu Neshoduje se s vnímáním plynutí času V 1. měsících se již rozvíjí – ď. pláčem přivolá matku… bolest je následkem, že si sáhlo na horký předmět, 3 roky – ď. se seznamuje s rytmem dne 6 let – následnost dní v týdnu, včera, dnes, zítra, pozítří 7 let – souvislost mezi roční dobou a plynutím roku Ještě předškolní dítě žije jen v přítomnosti bolest je následkem, že si sáhlo na horký předmět, babička přinese něco dobrého, když si oblékám kabát, půjdu ven, po jídle si umyju ruce Řetězce, ve ktarých se činnosti řadí jsou stále složitější Seznámení s rytmem dne, i když se těší na Vánoce, narozeniny, nedovede s představit časový úsek Zabýváme se, protože i řeč plyne v čase, řečové signály mají své pořadí 2012/2013 Jabok - Speciální pedagogika

Poruchy vnímání časového sledu Nedodržování pořádku písmen ve slově, vynechávání písmen S námahou se učí řady – abeceda, násobilka, měsíce v roce, sousední čísla… Obtížné jmenování řady pozpátku 2012/2013 Jabok - Speciální pedagogika

Vnímání ve vnímání tělesného schématu Souvisí s vnímáním prostoru Důvodem může být Nedostatečný rozvoj propriorecepce Vlastní tělo nemůžeme sledovat zrakem Dyspraxie – nešikovné, nekoordinují pohyby, nešikovnost při manuálních činnostech, v TV, malování, stříhání,nůžky Dlouho prokázáno, že souvisí i s dyslexií Dyspraxie – okolí ne´trpělivé, proto ještě méně prostoru pro nácvik 2012/2013 Jabok - Speciální pedagogika

Jabok - Speciální pedagogika Diagnóza SPU - přehled Rozhovory s rodiči, s dítětem, s učitelem Přímé zdroje diagnostických informací Hodnocení výkonu ve čtení Vyšetření rychlosti čtení Chyby při čtení a jejich analýza Porozumění čtenému textu Chování dítěte při čtení 2012/2013 Jabok - Speciální pedagogika

Diagnóza SPU – přehled II Hodnocení písemných prací Analýza chyb v písemném projevu Sluchové rozlišování řeči Sluchová analýza a syntéza řeči Rozlišování tvrdých a měkkých slabik (di, ti, ni, dy, ty, ny) Rozlišování délky samohlásek Zraková percepce tvarů Lateralita 2012/2013 Jabok - Speciální pedagogika

Diagnóza SPU - přehled III Vnímání prostorové orientace Vyšetření kinestetického vnímání Vyšetření představy prostorové orientace Vnímání časové posloupnosti Oblast vizuální Oblast auditivní Paměť 2012/2013 Jabok - Speciální pedagogika

Jabok - Speciální pedagogika Zásady pro nápravu SPU Zaměřit se na specifiku jednotlivého případu Psychologicky analyzovat celkovou situaci dítěte Co nejpřesnější diagnostika obtíží Správně nastavit obtížnost úkolů Zažít úspěch již při první nápravě Postupovat po malých krocích Zaměřit se na specifiku jednotlivého případu – nejde jen zaměřit se na pestrou škálu potíží, ale i o vnitřní a vnější podmínky pro nápravu Psychologicky analyzovat celkovou situaci dítěte – analýza vztahů mezi rodiči a dítětem – nejsou poznamenané dlouhodobými neúspěchy zklamání, bezmoc, širší kontext vztahu rodiny ke škole a učení a vzdělání vůbec, vztah ke spolužákům, k sourozencům Co nejpřesnější diagnostika obtíží – nenacvičovat něco, co dítě zvládá, naopak v tom děti mohou začít chybovat Správně nastavit obtížnost úkolů –cvičení musí být přiměřená schopnostem dětí, ani snadná, ani obtížná. Pokud dítě zjistí, že ho podceˇnujeme nebo přeceňujeme, ztrácejí důvěru v naše vedení. Viz Vygotskij s. 214. Nejen tedy jen co cvičit, ale i v jaké náročnosti. Zažít úspěch již při první nápravě, a to právě v té činnosti, ve které selhávalo. Úspěch je něco jiného než motivace bonbóny…Úspěch vytrhuje z pocitu bezmocnosti. Postupovat po malých krocích – nezvyšovat náročnost, pokud dítě nedostatečně nacvičilo předchozí úkol, stále ale náročnost musí odpovídat možnostem dítěte. Dítě si má uvědomovat, že se zdokonalilo. 2006/2007 Jabok - Speciální pedagogika

Jabok - Speciální pedagogika Zásady pro nápravu SPU Pracovat pravidelně, pokud možno denně Zajistit, aby dítě cvičení provádělo s porozuměním Aby dítě pracovalo aktivně, musí se dokonale soustředit Nácvik musí být dlouhodobý Cvičit tak dlouho, dokud schopnost není zautomatizována Začínat od co nejpřirozenějších metod a technik Vše, co má dítě pochopit a co mu předkládáme, musí mít strukturu Pracovat pravidelně, pokud možno denně – pracovat co nejsystematičtěji, proto zapojit i rodiče, viz i např. nácvik na hudební nástroj Zajistit, aby dítě provádělo cvičení s porozuměním - rozumět tomu co a proč nacvičuje, pracovat uvědoměle, systematicky, vědět, kde použije Soustředění – klidná atmosféra, sedět naproti dítěti, zajistit oční kontakt, okolí by mělo vážně respektovat, že dítě pracuje. Nedělat domácí práce Dlouhodobý nácvik – připravit na to rodiče hned na začátku, pak si rodiče dobře zorganizují čas a připraví se na to. Může trvat i více než rok. Odborník musí rodičům přiznat náročnost výcviku, aby je získal, ne odradil. Automatizace – už na ně vůbec nemusí myslet a může se soustředit třeba na obtížné gramatické jevy (ne např. na měkčení) Přirozené metody – např. při nácviku sluchové diferenciace vyslovovat čistě, jasně, zřetelně, ale přirozeně, pak může být úspěšné v přirozeném prostředí Struktura – pokud bude mít strukturu, bude si umět představit, co dělá a jak to použít. Různé přehledy. 2006/2007 Jabok - Speciální pedagogika