Tento studijní materil byl vytvořen jako výstup z projektu č. CZ.1.07/2.2.00/ Tvorba práva Katedra práva

2 Struktura 3. přednášky I. Právo + Prameny práva II. Tvorba práva

3 I. Právo a jeho prameny Právo = soubor (systém) právních norem regulujících vztahy ve společnosti - je obsaženo v pramenech práva Materiální x formální prameny práva Formální prameny práva: = formy právních pravidel = právní předpisy, mezinárodní smlouvy, právní obyčeje, soudní precedenty, odborná literatura, zásady, zvyklosti… Materiální prameny práva: = okolnosti ovlivňující podobu práva, tj. jeho obsah – např. historické události, tradice, zvyklosti, politický režim, atd.

4 Formální prameny v ČR A. Obecně závazné normativní právní akty 1.Ústavní zákony 2.Zákony + zákonná opatření 3.Obecně závazné vyhlášky obcí a krajů 4.Nařízení vlády 5.Obecně závazné vyhlášky ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy 6.Nařízení krajů, nařízení obcí. B. Mezinárodní smlouvy C. Zrušující nálezy ÚS x rekodifikace – prameny podle NOZ (od ?)

5 II. Tvorba práva Tvorba práva = tvorba formálních pramenů práva A. Obecně závazné normativní právní akty B. Mezinárodní smlouvy C. Zrušující nálezy ÚS + rekodifikace

6 A. Tvorba obecně závazných normativních právních aktů 1. Ústavní zákony, zákony, zákonná opatření senátu 2. Vyhlášky krajů a vyhlášky obcí, 3. Nařízení vlády, 4. Vyhlášky ústředních orgánů státní správy 5. Nařízení obcí a krajů Tvorba jednotlivých aktů se liší podle subjektu, procesu,…

7 A Tvorba zákonů Tvorba zákonů = hlava II Ústavy = tři základní fáze: První fáze - Poslanecká sněmovna Druhá fáze - Senát Třetí fáze - Prezident ČR

8 První fáze - návrh zákona Návrh zákona (= osnova (paragrafové znění) a důvodová zpráva (obecná a zvláštní část) se předkládá PS Návrhy mohou předkládat subjekty se zákonodárnou iniciativou, kterými jsou: poslanec, skupina poslanců, vláda, senát, VÚSC. Předseda PS: zajistí rozeslání návrhu poslancům a poslaneckým klubům předloží vládě k vyjádření (vyjma návrhů předložených vládou) zařadí návrh na pořad schůze (podle doporučení organizačního výboru ).

9 -) Trojí čtení návrhu Zjednodušené znázornění: 1. Čtení – obecná rozprava, hlasování (prostá většina: nadpoloviční většina z min. 1/3 přítomných poslanců -) 34/67 X kvalifikovaná většina (volební zákony, atp.): 101/200) a)Zamítnutí návrhu b)Vrácení navrhovateli k dopracování c)Předání specializovanému výboru, který doporučí/nedoporučí/změny 2. Čtení - Obecná rozprava – hlasování a)Vrácení výboru b)Zamítnutí návrhu c)Podrobná rozprava -) Podrobná rozprava (pozměňovací návrhy) - hlasování a)Vrácení výboru b)Zamítnutí návrhu c)3. čtení -) 3. Čtení (oprava leg. tech. chyb) - závěrečné hlasování a)Věcné změny -) vrácení do 2. čtení b)Nepřijetí zákona c)Přijetí zákona -) podpis předsedy PS -) předání Senátu

10 Druhá fáze – Senát – zjednodušené znázornění Senát (nadpoloviční většina z min. 1/3 přítomných senátorů -) min 27 -) 14) a) Zamítne + b) Změní -) vrácení do PS, která přijme změny, popř. senát nadpoloviční většinou všech poslanců (101/200) přehlasuje c) Schválí d) Usnese se, že se jím „nebude zabývat“ e) „Nestihne projednat“ ve lhůtě 30 dnů a) b) c) -) podpis předsedy Senátu -) 3. fáze

11 Třetí fáze – Prezident ČR Do 15 dnů: a)Suspenzivní veto -) vrácení do PS, která může nadpoloviční většinou všech (x přítomných) přehlasovat (101/200) b)Podpis zákona prezidentem -) Sbírka zákonů

12 Platnost, účinnost vyhlášení (publikace) ve Sb. zákonů – platnost 0,15, < dnů od vyhlášení ve Sb. - účinnost

13 Hlasování Poslanecká sněmovna: prostá většina: nadpoloviční většina z min. 1/3 přítomných poslanců -) min 34/67 kval. většina (pro přehlasování senátu a prezidenta): nadpol. většina všech poslanců = 101/200 Senát: prostá většina: nadpoloviční většina z min. 1/3 přítomných poslanců -) min. 14/27 Prezident: 1/1 X speciální zákony: Volební zákony: 101/200 poslanců Ústavní zákon: 3/5 všech poslanců a 3/5 přítomných senátorů + PS nemůže přehlasovat senát. Zákon o státním rozpočtu, státní závěrečný účet: neprojednává senát

14 Shrnutí tvorby zákonů Parlament ČR: Poslanecká sněmovna – zákonodárná iniciativa -) 3 čtení -) podpis předsedy, předání senátu … Senát – schválen/neschválení, vrácení PS x předání prezidentovi + Prezident – podpis x právo veta -) platnost -) účinnost X zákonná opatření přijímá Senát

15 A Obecně závazné vyhlášky obcí a krajů Podle § 10 zákona o obcích může obec v samostatné působnosti ukládat povinnosti obecně závaznou vyhláškou: a) k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku, b) pro pořádání, průběh a ukončení veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podniků, c) k zajištění udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, k ochraně životního prostředí, a k užívání zařízení obce sloužících potřebám veřejnosti, d) stanoví-li tak zvláštní zákon.

16 Proces přijímání obecně závazných vyhlášek obcí přijímá zastupitelstvo obce souhlas nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva obce, nestanoví- li zvláštní právní předpis jinak. schopnost se usnášet = je-li přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů. Platnost (vyvěšením na úřední desce) Účinnost (15 dnem po vyvěšení x výjimečně dříve)

17 Obecně závazné vyhlášky krajů Podle § 6 zákona o krajích lze obecně závaznou vyhláškou kraje vydanou zastupitelstvem v mezích jeho samostatné působnosti ukládat povinnosti fyzickým a právnickým osobám, jen stanoví-li tak zákon. Podle § 8 musí být vyhlášky v souladu se zákony. Proces přijímaní vyhlášek: přijímá zastupitelstvo kraje souhlas nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva obce, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. schopnost se usnášet = je-li přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů. Platnost = dnem vyhlášení ve Věstníku právních předpisů kraje x obec Účinnost = 15 dnem po vyhlášení ve věstníku x výjimečně dříve Věstník musí být každému přístupný na krajském úřadu, na obecních úřadech v kraji a na Ministerstvu vnitra + dálkový přístup

18 A. 3. – Nařízení vlády Přijímá vláda Podle č. 78 Ústavy je vláda oprávněna vydávat k provedení zákona a v jeho mezích nařízení Generální zmocnění x speciální zmocnění pro vyhlášky ministerstev a jiných ústředních orgánů Příklad: viz další strana

19 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 18. ledna 2010, kterým se mění nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění nařízení vlády č. 163/2005 Sb. Vláda nařizuje k provedení § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 509/1991 Sb.: Čl. I V nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění nařízení vlády č. 163/2005 Sb., § 1 zní: § 1 Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů. Čl. II Přechodné ustanovení Výše úroku z prodlení, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se řídí dosavadními právními předpisy. Čl. III Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července Předseda vlády: Ing. Fischer, CSc., v. r. Ministryně spravedlnosti: JUDr. Kovářová v. r.

20 A. 4. – Obecně závazné vyhlášky ministerstev a jiných ÚOSS Ministerstvo x jiný (další) ústřední orgán státní správy, viz předchozí přednáška Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy mohou ministerstva a jiné správní orgány vydávat právní předpisy na základě a v mezích zákona + jsou-li k tomu zákonem zmocněny (!)

21 A. 5 - Nařízení obce a kraje Podle § 11 zákona o obcích může rada obce v přenesené působnosti vydávat na základě zákona a v jeho mezích nařízení obce + je-li k tomu zákonem zmocněna. Příklad: Statutární město Brno vydalo NAŘÍZENÍ č. 1/2002, Tržní řád, a to na základě zmocnění v § 18 živnostenského zákona. Účelem tohoto nařízení je stanovit podmínky, za kterých lze na území města Brna uskutečňovat nabídku, prodej zboží a poskytování služeb mimo provozovnu určenou k tomuto účelu kolaudačním rozhodnutím podle stavebního zákona, a to v tržnicích, na tržištích, pochůzkovém prodeji atp.

22 A Nařízení krajů Podle § 7 zákona o krajích může rada kraje v přenesené působnosti vydávat na základě a v mezích zákona nařízení + je-li k tomu zákonem zmocněna. Podle § 8 zákona o krajích musí být nařízení v souladu se zákony a právními předpisy vydanými vládou a ústředními správními úřady. Nabývá platnosti dnem vyhlášení ve Věstníku právních předpisů kraje, účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení ve Věstníku, pokud v něm není stanoven pozdější počátek účinnosti.

23 II. B. Mezinárodní smlouvy Další formální pramen práva - dohoda mezi státy nebo MO, kterou se zakládají, mění nebo ruší jejich vzájemná práva a závazky dle MP -) bilatelární x multilaterální jsou nadřazeny zákonům – viz doplnění pyramidy -) složitější proces ujednání smlouvy + ratifikace Ratifikace = lat. ratus - platný a facere - udělat -) závazné potvrzení platnosti mezinárodní smlouvy Česká republika byla k 20. únoru 2002 vázána 438 dvoustrannými a 251 mnohostrannými mezinárodními smlouvami (PAVLÍČEK, Václav, et al. Ústavní právo a státověda II. díl, Ústavní právo České republiky)PAVLÍČEK, Václav

24 Tvorba mezinárodních smluv Základní pravidla obsažena ve Vídeňské úmluvě o smluvním právu + Ústava Čl. 10 Ústavy - Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva. Čl. 10a (1) Mezinárodní smlouvou mohou být některé pravomoci orgánů České republiky přeneseny na mezinárodní organizaci nebo instituci. (2) K ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v odstavci 1 je třeba souhlasu Parlamentu, nestanoví-li ústavní zákon, že k ratifikaci je třeba souhlasu daného v referendu. -) Parlament vyslovuje s ratifikací souhlas, přičemž u mezinárodních smluv: a) upravujících práva a povinnosti osob; b) spojeneckých, mírových a jiných politických; c) z nichž vzniká členství České republiky v mezinárodní organizaci; d) hospodářských, jež jsou všeobecné povahy; e) u dalších věcí, jejichž úprava je vyhrazena zákonu, je třeba podle článku 49 Ústavy souhlasu obou komor parlamentu. Ratifikace ukončena podle čl. 63 Ústavy podpisem Prezidenta.

25 II. C. - Zrušující nálezy ÚS Úkolem Ústavního soudu České republiky je dbát na ochranu ústavnosti.ústavnosti Ústavní soud je oprávněn rozhodnou mj. o zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem Dále je oprávněn rozhodovat o: o zrušení jiných právních předpisů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem nebo zákonem, o ústavní stížnosti orgánů územní samosprávy proti nezákonnému zásahu státu, o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod, -) ÚS je oprávněn rušit zákony, či jeho část (ústavní zákony? – viz volby) -) negativní „tvůrce práva“ Příklady: důchody, volby,..

26 Shrnutí Právo Prameny práva Tvorba práva Tvorba zákonů Tvorba obecně závazných vyhlášek Právní moc Účinnost Tvorba mezinárodních smluv