Daňová teorie a politika Rozpočtové určení daní

Ministerstvo financí České republiky Ústřední orgán státní správy pro státní rozpočet, státní závěrečný účet, státní pokladnu ČR, daně, poplatky a clo, finanční hospodaření, finanční kontrolu, účetnictví, audit a daňové poradenství,věci devizové včetně pohledávek a závazků státu vůči zahraničí, ochranu zahraničních investic, pro hospodaření s majetkem státu, pro privatizaci majetku státu, pro věci pojišťoven…

Finanční ředitelství Řízení finančních úřadů, výkon správy daní v rozsahu stanoveném zákonem, provádění cenové kontroly podle zvláštního předpisu, rozhodování o pravosti a výši pohledávek na daních a odvodech… Rozpočtové organizace

Finanční úřady Vykonávají správu daní, odvodů a záloh na tyto příjmy, provádějí řízení o přestupcích podle zvláštního předpisu, ukládají účetním jednotkám pokuty podle zvláštního předpisu…

Státní rozpočet České republiky Centralizovaný peněžní fond Nejvýznamnější veřejný rozpočet – soustřeďuje největší část veřejných příjmů

Rozpočtový proces sestavování státního rozpočtu ČR Začíná na jaře předchozího roku Ministerstvo financí předkládá vládě základní rámec státního rozpočtu, vláda koncepci projedná diskuse Ministerstva financí s jednotlivými resorty o jednotlivých kapitolách rozpočtu Ministerstvo financí připravuje návrh příjmů státního rozpočtu Vláda hlasuje o schválení rozpočtu a odesílá návrh Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR (nejpozději do konce září)

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR projednává návrh státního rozpočtu na veřejné schůzi Senát přímo do projednávání nezasahuje Klíčové místo v projednávání – Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Schvalování rozpočtu probíhá v tzv. třech čteních (v prvním se schvaluje rámec rozpočtu, v druhém lze podávat návrhy na změny ve struktuře příjmů a výdajů, tyto změny jsou pak předmětem hlasování ve třetím čtení) O přijetí návrhu po třetím čtení rozhoduje prostá většina hlasů přítomných poslanců

Zákon o státním rozpočtu ČR Nabývá účinnosti vyhlášením ve Sbírce zákonů Prezident republiky má právo přijatý zákon vrátit do 15 dnů od jeho postoupení Parlamentem, v takovém případě by musela sněmovna hlasovat ještě jednou. Pozměňovací návrhy už nejsou přípustné, rozhoduje většina všech zvolených poslanců.

Rozpočtové provizorium Dočasný systém hospodaření s rozpočtovými prostředky v případě, že do začátku rozpočtového roku, tj. do 1. ledna kalendářního roku, není schválen zákon o státním rozpočtu ČR Poslaneckou sněmovnou. Hospodaří se podle státního rozpočtu schváleného pro předchozí rozpočtový rok. Výdaje se uvolňují do výše 1/12 celkové roční částky v každém měsíci období rozpočtového provizoria, v případě mandatorních výdajů podle zákona. Rozpočtové výdaje a příjmy uskutečněné v době rozpočtového provizoria se zúčtují na schválený státní rozpočet po jeho vyhlášení. Nežádoucí nouzové řešení, které „destabilizuje“ plynulost finančních toků v průběhu celého rozpočtového roku.

Příjmy a výdaje státního rozpočtu Člení se na kapitoly státního rozpočtu, přesně stanoveny zákonem Vychází ze střednědobého výhledu Ukazatele výdajů na programy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu EU jsou pro vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu závazné

Státní rozpočet Vláda předkládá Poslanecké sněmovně zprávy o plnění státního rozpočtu Za realizaci státního rozpočtu odpovídá Ministerstvo financí ČR Pokladní plnění zabezpečuje Česká národní banka Všechny příjmy a výdaje státního rozpočtu se realizují na běžném účtu clearingového centra ČNB – v tzv. Státní pokladně – technicky obsluhuje státní rozpočet, v její kompetenci je zejména řízení likvidity a dluhové služby

Kontrola plnění státního rozpočtu Průběžná - Ministerstvo financí ČR - Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR - územní finanční orgány Následná - Nejvyšší kontrolní úřad ČR

Rozpočtové určení daní Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti Daň z příjmů fyzických osob vybíraná srážkou Daň z podnikání fyzických osob Daň z příjmů právnických osob bez daně placené obcemi a kraji Daň z příjmů právnických osob placená obcemi nebo kraji Daň z přidané hodnoty

Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti Celostátní výnos 1,5 % podle počtu zaměstnanců 21,4 % podle přepočteného počtu obyvatel 8,92 % kraje každý kraj stanoveným % 68,18 % státní rozpočet obce

Daň z příjmů fyzických osob vybíraná srážkou Celostátní výnos 21,4 % obce podle přepočteného počtu obyvatel 8,92 % kraje každý kraj stanoveným % 69,68 % státní rozpočet

Daň z podnikání fyzických osob Celostátní výnos 30 % obce podle bydliště podnikatele 10 % státní rozpočet 60 % celostátní výnos 21,4 % obce podle přepočteného počtu obyvatel 8,92 % kraje každý kraj stanoveným % 69,68 % státní rozpočet

Daň z příjmů právnických osob bez daně placené obcemi a kraji Celostátní výnos 21,4 % obce podle přepočteného počtu obyvatel 8,92 % kraje každý kraj stanoveným % 69,68 % státní rozpočet

Daň z příjmů právnických osob placená obcemi nebo kraji 100 % obce daně placené obcemi 100 % kraje daně placené kraji

Daň z přidané hodnoty Daň z přidané hodnoty Celostátní výnos 21,4 % obce podle přepočteného počtu obyvatel 8,92 % kraje každý kraj stanoveným % 69,68 % státní rozpočet

Literatura Základní: - LAJTKEPOVÁ, E.: Veřejné finance. Brno : VUT, 2005. ISBN 80-214-2870-8. str. 73 – 86.