Právo Obchodní akademie, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Vzdělávací materiál/DUM VY_32_INOVACE_03B20_Vlastnické a sousedské právo Autor Ing. Věra Štverková Období vytvoření Květen 2014 Ročník/věková kategorie 4. ročník OA. EL, 3. ročník OA Vyučovací předmět/klíčová slova Právo Anotace Studenti se seznámí se základními pojmy a členěním vlastnického a sousedského práva, základní principy vztahy vztahy navzájem. Budou se orientovat v působnosti a ustanoveních zákona.
Vlastnické a sousedské právo
Vlastnické právo Charakteristika Vlastnické právo je základním věcným právem a je chráněno ústavně Listinou základních práv a svobod, která ve svém článku 11 odstavec 1 prohlašuje, že „každý má právo vlastnit majetek“. Rovněž je zaručeno, že vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a požívá stejné ochrany.
Obsahem vlastnického práva jsou jednotlivá oprávnění vlastníka: Vlastnické právo Obsah Obsahem vlastnického práva jsou jednotlivá oprávnění vlastníka: ius possidendi - oprávnění věc držet, tedy mít ji u sebe ius utendi - oprávnění věc užívat, tedy využívat užitných vlastností věci (ale i neužívat) ius fruendi - oprávnění věc požívat, tedy brát z ní plody a jiné užitky ius disponendi - oprávnění s věcí nakládat, tedy rozhodovat o jejím osudu (i zničit)
Vznik Vlastnictví lze nabýt několika způsoby: Vlastnické právo Vznik Vlastnictví lze nabýt několika způsoby: Převodem vlastnického práva - zejména smlouvou kupní, darovací, směnnou, vlastník převede věc a tedy vlastnické právo k ní na nového vlastníka Přechodem vlastnického práva - věc přechází do vlastnictví jiného nezávisle na vůli dosavadního vlastníka (např. po smrti děděním) Originárně - původní nabytí vlastnictví k věci, která ještě ve vlastnictví nebyla (např. u nově zhotovené věci) Rozhodnutím státního orgánu - ve výjimečných případech, při neshodě o vlastnictví na věci zpracované (k vytvoření nové věci použit cizí materiál) musí k žalobě jednoho z nich rozhodnout soud
Vznik Vlastnictví lze nabýt několika způsoby: Vlastnické právo Vznik Vlastnictví lze nabýt několika způsoby: Ze zákona - ojedinělé případy, např. zákon o změně osobního užívání pozemku na právo vlastnické Nalezením věci - zde se stává vlastníkem pouze stát, a to po uplynutí roční lhůty, ve které si může věc vyzvednout původní vlastník, nárok na 10% nálezné Jiné právní skutečnosti - zpravidla uvedeny ve zvláštních zákonech (např. ulovené ryby na základě výkonu práva rybolovu, ulovená zvěř - výkon práva myslivosti)
Vznik Vlastnictví lze nabýt několika způsoby: Vlastnické právo Vznik Vlastnictví lze nabýt několika způsoby: Velmi důležitý je okamžik přechodu vlastnického práva. U movitých věcí se nabývá vlastnictví převzetím věci, tzv. tradicí, a to: osobně (z ruky do ruky) distančně - zprostředkovaně (poštou, na dobírku) U nemovitostí se vlastnické právo nabývá vkladem do katastru nemovitostí.
Vlastnické právo Omezení Výkon práv a povinností nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Omezení vlastnického práva může tedy vyplývat jak ze zákona, tak z rozhodnutí soudu nebo správního orgánu, ovšem také z úkonů samotného vlastníka, který nemůže dočasně s věcí nakládat, pokud ji na základě smlouvy o výpůjčce předal jinému.
Vlastnické právo lze omezit dvěma způsoby: Použitím věci bez souhlasu vlastníka - tuto možnost připouští občanský zákoník jen za splnění přesně stanovených podmínek. Těmi jsou stav nouze (živelná pohroma) nebo naléhavý veřejný zájem (hrubé narušení veřejného pořádku), dále nelze-li účelu dosáhnout jinak, a to na dobu nezbytně nutnou, v nezbytné míře a za náhradu. Za takových okolností je vlastník povinen strpět, aby byla věc použita.
Vlastnické právo lze omezit dvěma způsoby: Vyvlastněním - nucený přechod vlastnického práva na stát, a to na základě úředního rozhodnutí, které vydává správní orgán. Toto rozhodnutí je přezkoumatelné soudem. Vyvlastnit věc lze jen tehdy, je-li to ve veřejném zájmu, nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak, jen na základě zákona, vždy za náhradu a vždy jen pro předem daný určitý účel. Ze stejných důvodů lze vlastnické právo omezit např. pro zřízení přístupové cesty, postavení stožáru vysokého napětí apod.
Sousedské právo Charakteristika Sousedská práva označují soubor vzájemných práv a povinností, která mají mezi sebou vlastníci sousedících nemovitostí. Jejich vlastnická práva tak nejsou zcela absolutní, ale jsou reálně omezena, přičemž historicky se jedná o jedno z nejstarších omezení.
Sousedské právo Charakteristika Sousedská práva se však nevztahují jen na vlastníka, ale i na kohokoliv jiného, kdo má právní titul k užívání určité nemovitosti, např. nájemní smlouvu, a navíc neomezují jen vůči bezprostředním sousedům, ale vůči každému, kdo by mohl být výkonem jeho vlastnického či užívacího práva na svých právech dotčen.
v Listině základních práv a svobod, Sousedské právo Charakteristika Základní právní úprava sousedských práv je obsažena už na ústavní rovině v Listině základních práv a svobod, která stanoví, že „Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem.“
občanský zákoník Charakteristika Sousedské právo Charakteristika Konkrétní úpravu sousedských práv pak přináší občanský zákoník ve svém § 127, který obsahuje jak generální klauzuli zákazu obtěžování a ohrožování sousedů, tak některé příklady takového zakázaného jednání.
Generální klauzule sousedských práv obecně zakazuje: Omezení Sousedské právo Generální klauzule sousedských práv obecně zakazuje: nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat jiného a vážně ohrožovat výkon jeho práv.
Omezení Sousedské právo Rozdíl mezi obtěžováním a ohrožováním spočívá v tom, že obtěžování pouze činí výkon práv souseda obtížným nebo jen nepříjemným, zatímco ohrožování může výkon těchto práv zcela znemožnit. Kritérium „míry přiměřené poměrům“ pak značí, že tolerované a právo neporušující jednání bude takové, které je mezi sousedy v daném konkrétním místě obvyklé a je třeba ho vždy posuzovat objektivně.
Konkrétní závazky a povinnosti Sousedské právo Konkrétní závazky a povinnosti zákaz ohrožení sousedovy stavby nebo pozemku úpravami vlastního pozemku nebo stavby na něm zřízené bez toho, že by byly učiněny dostatečné upevňovací opatření, zákaz imisí (tj. nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat hlukem, prachem, popílkem, kouřem, plyny, parami, pachy, pevnými a tekutými odpady, světlem, stíněním nebo vibracemi),
Konkrétní závazky a povinnosti Sousedské právo Konkrétní závazky a povinnosti zákaz vnikání chovaných zvířat na sousedící pozemek zákaz odstraňování kořenů stromu nebo jeho větví přesahujících na sousedící pozemek (tzv. podrosty a převisy), které by bylo nešetrné nebo prováděné v nevhodnou roční dobu (tedy mimo období vegetačního klidu).
Konkrétní závazky a povinnosti Sousedské právo Konkrétní závazky a povinnosti Navíc je stanoveno zákonné věcné břemeno, spočívající v povinnosti umožnit sousedovi na nezbytnou dobu a v nezbytné míře vstoupit na vlastní pozemek, pokud je to nezbytné k obhospodařování jeho vlastního pozemku či stavby. Nikoli však jen např. kvůli sběru spadlých plodů, v takovém případě je možno požadovat jejich vydání, až případně využít i reivindikační žalobu.
Ochrana sousedských práv Sousedské právo Ochrana sousedských práv Bránit se proti porušování sousedských práv lze svépomocí, ale pouze přiměřeně a jedině tehdy, kdy zásah ještě hrozí. Jestliže už k němu došlo, je svépomoc vyloučena. Pak je možné se obrátit na příslušný orgán veřejné správy, kterým nejčastěji bude obecní úřad, aby tento buď daný zásah zakázal nebo aby porušiteli uložil obnovit předchozí pokojný stav. Správní orgán se nicméně nezaobírá otázkou, zda byl daný zásah protiprávní či ne, zjišťuje pouze, zda k němu došlo a zda zde byl dříve pokojný stav dán.
Ochrana sousedských práv Sousedské právo Ochrana sousedských práv Někdy tedy nezbývá, než svá práva chránit soudní cestou, zvláště když je možné využít soudní i správní ochrany souběžně. Na základě tzv. negatorní neboli zápůrčí žaloby, pokud je správně formulován její petit, soud vydá rozhodnutí, kterým porušiteli přikáže se určitého jednání zdržet. Nemůže mu ale uložit nějaké konkrétní opatření vykonat, výjimkou je vynucení povinnosti učinit dostatečné opatření proti ohrožení sousedovy stavby nebo pozemku nebo stanovení povinnosti určitý pozemek oplotit. Protože jde o rozhodnutí definitivní, v případě jeho nerespektování je možné je vynutit exekučně.
Děkuji za pozornost vera.stverkova@oa-poruba-cz
Zdroje : RYSKA, R., PUŠKINOVÁ, M., Právo pro střední školy. 2. vyd. Praha: EDUKO nakladatelství, s. r. o., 2013. ISBN 978-80-87204-76-4 JUDR. HRADIL, P., Právo pro gymnázia, obchodní akademie a střední odborné školy. Zlín: KODIAK print s. r. o., 2013. IČ 60708750 CODEXIS, právní informační systém. ATLAS, consulting spol., s. r. o., legislativa České republiky
Zdroje : https://encrypted- tbn0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcTFJXMcz85iQ0l5tDVMnLRj0vBn1MNq5RPOAy32 GiCsiLCs95zz (accessed Sept 22, 2014). http://activerain.com/image_store/uploads/1/4/9/9/4/ar120071551649941.JPG http://chochoviny.net/0302ovce.jpg (accessed Sept 22, 2014). http://vektor.pixmac.cz/4/pixmac-vektor-87808886.jpg (accessed Sept 22, 2014). http://media.novinky.cz/325/293253-top_foto1-1dqhw.jpg?1357300020 (accessed Sept 22, 2014). http://www.advokat-cadca.sk/var/ah/14297/146010-Advokat_Cadca_pravo.jpg (accessed Sept 22, 2014). MickrosoftPowerPoint, Kliparty