Klesající výsledky českého základního a středního školství: fakta a řešení Notes pro Tomase V - Logistika - Prezentace bude v češtině, Q A mozna v anglictine preklad - Jmenuji se Tomas Visek, jsem reditel prayske kancelare McKinsey - Unikatni akce – participations decision makers and influencers. Vysvětlit proč tato audience – vzdělávání, politici z různé části spektra, a hlavně pak i zástupce z podnikové sféry. Cílem je přispe - Cílem je přispět do diskuze. Jak to dnes proběhne – prezentace, diskuze a pozvání do prostor knihovny na neformální diskuzi

Klesající výsledky ZŠ/SŠ ohrožují konkurenceschopnost ČR Klesající výsledky ZŠ/SŠ ohrožují konkurenceschopnost ČR. Výhled je negativní a odkládání řešení nákladné Úvod VÝSLEDKY: České základní a střední školství vykazuje průměrné, klesající a nerovnoměrné výsledky 1. Proč něco měnit? POSTUPY ŘÍZENÍ: Výhled do budoucna je negativní, protože v nejdůležitějších postupech řízení (podpora učitelů a ředitelů, standardy a měření výsledků studentů) české školství výrazně zaostává za nejlepší mezinárodní praxí 2. Co měnit? DŮSLEDKY: Situace je alarmující, protože rané vzdělávání je důležité a odkládání řešení je nákladné. Většina rodičů je však spokojena, což zřejmě snižuje politický mandát ke změně 3. Jak nastavit proces změny? Proč je důležité si položit tuto otázku. Školství je sice často debatovanou oblastí, ale otázka zlepšování kvality výsledků studentů základních a středních nepatří mezi největší priority veřejné debaty ani se většinou nediskutuje jako celek Tato oblast není vnímána ve společnosti jako zásadní problém pro ČR. O základním a středním školství slýcháváme - Kvalita základního školství sice klesá, ale pořád jsme nad průměrem - V posledních letech proběhla spousta reforem, takže výuka a systém řízení jsou nastaveny - Kvalita vysokých škol je prioritní Během studie jsme viděli spoustu dobrých věcí v českém školství, ale celkově situace není dobrá. Proto se dnes chceme soustředit na problémové oblasti

Summary from available PISA data – Czech students vs. OECD countries Data not available Strength of CZ1 Scores not included in calculation of average Average performance of CZ3 Weakness of CZ2 Scientific enquiry Knowledge about science Scientific explanation Scientific knowledge4 Knowledge of science4 Physical systems Living systems Identifying scientific issues Earth and space systems Scientific literacy4 Scientific competencies/skills4 Explaining phenomena scientifically Technology Using scientific evidence Support for scientific enquiry Self-belief as science learners Attitudes towards science Interest in science Responsibility towards resources and environment 1 CZ in 1st quartile 2 CZ in 2nd and 3rd quartile 3 CZ in 4th quartile 4 Simple arithmetic (i.e., non-weighted) average of scores in respective subcategories SOURCE: PISA 2006; McKinsey & Company analysis 2

Equivalent to student’s improvement over half of a school year PISA results indicate that Czech schools focus more heavily on knowledge of science than other top scoring countries1 Equal focus on knowledge and skills Score higher in knowledge of science Data from PISA 2006 test on science literacy Focus on skills (knowledge-skill delta)4 Focus on knowledge (knowledge-skill delta)4 Scientific competencies/ skills2 Finland Finland Canada United Kingdom 2 Germany Japan 2 Korea 3 China – Hong Kong China – Hong Kong Ireland 3 Austria Canada Australia 7 New Zealand Japan Switzerland 7 Australia Estonia China – Taipei Netherlands Sweden Liechtenstein Korea Netherlands 7 Slovenia Liechtenstein 7 Switzerland New Zealand 7 Germany United Kingdom Slovenia Ireland Austria Czech Republic Belgium 9 Belgium China – Macao China – Macao Sweden Estonia China – Taipei Knowledge of science3 Czech Republic 1 Includes countries with PISA score above 500 in both categories (knowledge and skills) 2 Average of (i) Identifying scientific issues, (ii) Explaining phenomena scientifically, (iii) Using scientific evidence 3 Average of knowledge of science domains, i.e., (i) Physical systems, (ii) Living systems, (iii) Earth and space 4 Delta calculated as absolute level of difference between score in knowledge and score in skills. Numbers are rounded Equivalent to student’s improvement over half of a school year SOURCE: PISA 2006; McKinsey & Company analysis

3 Výsledky českých studentů jsou navíc nekonzistentní (1/3) – rozdíly mezi studenty Matematika – směrodatná odchylka v testech PISA 2006, země OECD Finsko 81 Irsko 82 Dánsko 85 Mexiko 85 Kanada 85 Polsko 86 Australie 88 Island 88 Španělsko 88 Velká Británie 89 Nizozemsko 89 Švédsko 89 USA 90 Japonsko 90 Portugalsko 91 Maďarsko 91 Norsko 92 Korea 92 Turecko 93 Nový Zéland 93 Řecko 93 Lucembursko 93 Slovensko 94 Francie 96 Itálie 96 Vedle analýze průměrných výsledků a jejich trendů jsme také zkoumali rozdíly výsledků mezi českými studenty Proč je vlastně konzistence kvality důležitá (analogie na firmy – například mobilního pokrytí, kvalita služeb na přepážce ARGUMENT V rozdílech mezi výsledky jednotlivých studentů – měřeno směrodatnou odchylkou výsledků – patříme ke státům s úplně nejvyššími rozdíly mezi studenty. Navíc rozdíly mezi studenty narůstají Švýcarsko 97 Rakousko 97 Německo 99 Česká republika 103 Belgie 106 ZDROJ: OECD PISA 2006; analýza McKinsey

6 Výsledky českých studentů jsou navíc nekonzistentní (2/3) – rozdíly mezi regiony Kraj v ČR Odpovídající země Pořadí země v OECD Průměrné výsledky testů PISA 2006 (jen ZŠ) 1. kraj 504 4. místo 2. kraj 503 5. místo 3. kraj 499 8. místo 4. kraj 493 11. místo 5. kraj 487 13. místo 6. kraj 481 20. místo 7. kraj 478 21. místo 8. kraj 476 21. místo 9. kraj 470 24. místo 27. místo 10. kraj 460 11. kraj 455 31. místo 31. místo 12. kraj 455 33. místo 13. kraj 447 14. kraj Výrazné výsledky existují i mezi kraji v ČR. Zatímco studenti v nejlepší regionech v ČR dosáhli v testech PISA výsledků na úrovni nejlepších zemí OECD v několika krajích jsou výsledky na úrovni podprůměrných států Rozdíl mezi krajem s nejlepšími a nejhoršími výsledky odpovídá podle odhadu PISA 1.5 roku výuky Pozitivní zprávou z této analýzy je, že i v ČR jsme schopni dosáhnout dobrých výsledků studentů 446 ~1,5 roku studia 33. místo Průměr 476 ZDROJ: OECD PISA 2006; analýza McKinsey

Výsledky českých studentů jsou navíc nekonzistentní (3/3) – absolutní úroveň znalostí Procento studentů podle úrovně čtenářských dovedností – test PISA 2006 100% 100% 25% 15-letých studentů v ČR nemá základní čtenářské dovednosti Počet studentů s nejlepšími dovednostmi je nižší než v jiných zemích 5. úroveň 4. úroveň 3. úroveň 2. úroveň 15% 1. úroveň 15% Pod 1. úrovní Nekonzistentnost se hlavně projevu ve velkém podílu studentů, kteří nedosahují základních dovedností oproti státům s výbornými výsledky studentů. V ČR nedosahuje celých 25% studentů základních čtenářských dovedností, ve Finsku je to 5%. Častým argumentem bývá, že takto velký podíl studentů se slabými výsledky je daň za to, že náš systém je selektivní a umožňuje nadaným studentům získávat kvalitnější vzdělání od ranějšího věku. Výsledky toto tvrzení však nepodporují Oproti Finsku máme i nízký podíl vynikajících studentů. V testu PISA 2006 17% finských studentů dosáhlo nejvyšší úrovně čtenářských dovedností, kdežto v ČR to bylo pouze 9% studentů 10% 4% 1% Finsko Česká republika ZDROJ: OECD PISA 2006

V oblasti postupů řízení ukazuje náš mezinárodní výzkum a zkušenosti na 3 hlavní oblasti ovlivňující výsledky žáků Srovnávací studie školských systémů v zemích, které vykazují nejlepší výsledky (2007)… … ukazuje na 3 nejdůležitější oblasti ovlivňující výsledky žáků Vysoká kvalita a rozvoj učitelů 1 Vysoká kvalita vedení škol/ředitelů 2 Vysoké standardy a odpovědnost za výsledky 3 Následujících minutách bych chtěl hovořit o výsledcích diagnostiky systému – to jak je systém nastaven do velmi míry předurčuje budoucí výsledky studentů Našem mezinárodním výzkumu jsme zkoumali, jaký vliv mají jednotlivé aspekty systému školství (včetně objemu prostředků na školství) na výsledky studentů. Z výzkumu vyplynuly 3 oblasti, které mají na výsledky studentů největší vliv Kvalita a rozvoj učitelů Kvalita a způsob práce ředitelů Existence vysokých standardů dovedností studentů a odpovědnost za výsledky Bohužel, ČR zaostává právě v těchto klíčových oblastech

Nejlepší školní systémy ve světě podnikají pro dosažení vysoké kvality a rozvoje učitelů konkrétní kroky ve 4 oblastech Příklady nejlepší mezinárodní praxe Kvalitní studenti pedagogiky Snaha přivést k pedagogice velmi kvalitní studenty (10-30% nejlepších studentů) 1 Prakticky zaměřené studium pedagogiky Vzdělávání budoucích učitelů je velmi prakticky zaměřené (praxe tvoří 20-40% studia) 2 Profesní rozvoj učitelů Podpora průběžného profesního rozvoje pomocí vzájemného sdílení nejlepší praxe mezi učiteli 3 Zpětná vazba učitelům Učitelé dostávají pravidelné hodnocení a zpětnou vazbu s cílem pomáhat učitelům k dosažení dobrých výsledků 4 Otázka nejen jací kvalitní jsou učitelé, ale také jak je systém podporuje v růstu ZDROJ: Výzkum McKinsey

, Pedagogické školy nejsou atraktivní pro nejlepší studenty, trend je navíc klesající Kvalita studentů – dle testu obecných studijních předpokladů (OSP) SCIO, 2009 Kvalita studentů (průměrný decil) Procento studentů v top 20% výsledků Obor Průměrný decil 5,6 5,1 -9% Právo 8,5 68% Humanitní obory 7,1 40% Přírodověda 6,1 19% 1998 2009 Ekonomie 6,1 23% Procento studentů v top 20% testu Lékařství 6,0 20% Technické obory 5,6 18% -9 p.b. Zemědělství, lesnictví, veterinářství 5,6 15% Pedagogika, učitelství a sociální péče 5,1 10% 1998 2009 ZDROJ: Údaje ze SCIO OSP; analýza McKinsey

Přestože příklady nejlepší praxe v ČR existují, čeští učitelé obecně dostávají malou podporu pro svůj rozvoj Příklady současné situace v ČR Kvalita studentů pedagogiky Studenti pedagogiky mají nejnižší výsledky v testu SCIO 10% studentů pedagogiky patří mezi 20% nejlepších studentů celkově 1 Zaměření studia pedagogiky Praktická příprava představuje 4% studijního programu 37% učitelů si myslí, že vyučující na pedagogických školách mají dostatečný kontakt s praxí 2 Profesní rozvoj učitelů V ~60% škol probíhá zaučování a podpora ze strany zkušenějších učitelů, v ~85% školení dle potřeb učitelů Učitelé si vzájemně vyměňují zkušenosti v ~10% škol 3 Zpětná vazba učitelům ~10% učitelů dostává pravidelnou a strukturovanou zpětnou vazbu, ~60% pravidelnou zpětnou vazbu nemá Hodnocení je ztíženo neexistencí standardů pro učitele 4 Je jedno jaka je absolutni uroven, dulezite je jak systém podporuje ZDROJ: SCIO; Factum Invenio; rozhovory McKinsey & Company s učiteli

Kvalita řízení školy významně ovlivňuje výsledky studentů, přičemž řízení kvality výuky je nejdůležitější Výsledky studentů školy Percentily Kvalita řízení školy Vynikající ředitel Velmi dobrý ředitel Průměrný ředitel Vliv ředitele na výsledky studentů Působnost ředitele Efekt Zajištění spořáda- ného a vstřícného prostředí 0,27 Zajištění zdrojů 0,34 Stanovení cílů a očekávání 0,35 Koordinace a hodnocení výuky a osnov 0,42 Podporování a podílení se na rozvoji učitelů 0,84 Řízení kvality výuky Řízení změn Provoz a adminis-trativa Důležitost jednotlivých činností ředitele Leva strana - Dlouhodobe sledovani na vice nez milionu studentu Prava strana – akademicky vyzkum ZDROJ: „Meta-analýza“ 69 studií vedení škol uskutečněných mezi lety 1978 a 2001, zahrnuje odhad 14 000 učitelů a 1,4 milionu studentů, Robert J. Marzano, Timothy Waters, and Brian A. McNulty, 2005; Viviane Robinson: School Leadership and Student Outcomes, 2007

1 Ředitelé a zástupci ředitele v ČR věnují velkou část svého času administrativě a provozu Ředitelé Rozdělení pracovního času, v procentech Zástupci ředitele Rozdělení pracovního času, v procentech Řízení kvality výuky Výuka Řízení kvality výuky Výuka 21 21 Operativa Externí komunikace Administrativa a provoz Best practice je vic nez 50% V systemech které se snazi zlepsit, to muze byt i 80% ZDROJ: On-line průzkum McKinsey, provedený mezi 650 řediteli a 450 zástupci ředitele

Pro zlepšení je potřeba se zaměřit na kvalitu výuky ve třídě podpořenou cílenými úpravami organizace a financování škol Úvod KVALITA VÝUKY VE TŘÍDĚ: Učitelé a ředitelé potřebují větší podporu a jasné vedení, včetně standardů a národního hodnocení Ředitelé musí docílit lepší rovnováhy mezi zlepšováním kvality výuky, řízením změn a provozem a administrativou Učitelé by měli mít více příležitostí k rozvoji schopností a lépe sdílet nejlepší praxi. Je také nutné zlepšit kvalitu nových učitelů Standardy výsledků by měly jasně definovat požadované znalosti a dovednosti. Hodnocení by mělo být zavedeno, ale postupně 1. Proč něco měnit? 2. Co měnit? ORGANIZACE A FINANCOVÁNÍ: I když zlepšení výsledků vzdělávání nevyžaduje radikální zásahy do organizace a financování, změny by měly být podpořeny některými cílenými úpravami 3. Jak nastavit proces změny? PORTFOLIO VZDĚLÁVACÍCH MOŽNOSTÍ: Dalším změnám by měl předcházet návrh komplexního řešení na základě celonárodního dialogu Zamyslete se teď sami pro sebe co jsou 1,2 priority, na které bychom se měli soustředit Z našich rozhovorů pozorujeme, že se názory na to co dělat velmi různí: „ Je to otázka peněz“, „Je potřeba dál snižovat počet žáků pro třídě“ Jaký je minimální počet priorit, aby se dosáhlo zlepšení výsledků. Věříme, že i pokud se dělají dobré věci, ale ne souběžně, systém nedosáhne výrazného zlepšení Říkáme, že jsou důležité - Klíčové je zaměření na zlepšení výuky ve třídě - Oblast organizace a financování není nutné dramatické měnit, ale určití úpravy jsou potřeba pro dosažení zlepšení výuky ve třidě - Je spousta dalších oblastí, které jsou důležité

Navýšení finančních prostředků negarantuje zlepšení výsledků studentů Universal scale score (maximum, median, minimum), in PISA 2000 units 580 561 Excellent 560 Finland 541 525 540 533 Ontario Singapore Great 520 522 Estonia Hong Kong 520 508 Switzerland South Korea Japan Ireland Belgium 498 Poland Latvia England 498 500 France Iceland Croatia Hungary Germany4 USA Good Lithuania Slovenia Netherlands Czech Republic Austria 478 Luxembourg Denmark Slovak Republic Australia Spain Italy Sweden 480 471 Armenia New Zealand Portugal 488 489 Greece 485 Moldova Jordan Malaysia Bulgaria Malta Israel Norway Romania 460 Cyprus 470 Turkey Fair Bahrain 464 Syria Philippines 456 Chile 440 Iran Georgia Oman Uruguay 420 Columbia Mexico Saudi Arabia Algeria Botswana 421 W. Cape Tunisia 400 El Salvador Kuwait Brazil 402 Poor Ghana 380 Azerbaijan Argentina 380 383 Morocco 361 0–1,000 1,000–2,000 2,000–3,000 3000–4,000 4,000–5,000 5,000–6,000 6,000–7,000 7,000–8,000 8,000–9,000 9,000–10,000 10,000+ Public spend per student, PPP USD SOURCE: World Bank EdStats; IMF; UNESCO; PISA, TIMSS, PIRLS, McKinsey & Company

Úroveň autonomie se zvyšuje , anebo i rozlišje podle, ůrovně výsledků Pro každé stádium zlepšování existuje jedinečná skupina opatření a 6 opatření je pro všechna stádia společných (2/2) Stádium Od nízkých k uspokojivým Od uspokojivých k dobrým Od dobrých k výborným Od výborných k výjimečným Téma Dosažení základních dovedností ve čtení a matematice Vybudování pevných základů Rozvoj profesionálů Zlepšování prostřednictvím kolegů a inovací Skupina opatření1 Motivace a základní podpora pro učitele s nedostatečnými dovednostmi Výukové materiály s rozepsanými instrukcemi Koučování v otázkách kurikula Využívání času pro výuku Návštěvy ve školách z centrály Odměny za dobré výsledky Pozvednutí všech škol na minimální kvalitativní úroveň Výkonové cíle Dodatečná podpora pro školy s nízkými výsledky Zlepšení infrastruktury škol Zlepšení/ poskytnutí učebnic Zabezpečení kapacity škol a docházky studentů Rozšíření kapacity učeben Splnění základní potřeb studentů, a zlepšení tak jejich docházky Data a odpovědnost za výsledky Transparentnost výsledků školy vůči školám a/nebo veřejnosti Školní inspekce a inspektoráty Finanční řízení a organizace Optimalizace počtu škol a učitelů Decentralizace finančních a řídicích práv Posílení financování Model přidělování financí Organizační optimalizace Pedagogický základ Přístup ke specializaci škol Jazyk výuky Zlepšení profilu nových učitelů a ředitelů Náborové programy Příprava na zaměstnání Požadavky na certifikaci Zlepšení profilu stávajících učitelů a ředitelů Školení při zaměstnání Koučink Kariérní dráhy/ řád Učitelská a komunitní fóra Rozhodování na úrovni škol Sebehodnocen/ Autoevaluace Nezávislé a specializované školy Rozvoj učitelů a ředitelů vlastními kolegy Kooperativní postupy Decentralizace pedagogických práv na školy a učitele Rotační programy a získávání zkušeností na jiných školách Tvorba dodatečných podpůrných mechanismů pro profesionály Omezení administrativní zátěže profesionálů díky zvýšení počtu administrativních pracovníků Systémově podporované experimenty/ inovace napříč školami Dodatečné financování inovací Sdílení inovací učitelů mezi všemi školami Úroveň autonomie se zvyšuje , anebo i rozlišje podle, ůrovně výsledků ČR nevyřešila některé důležité elementy z nižších stádií a implementuje i některá opatření z nejvyšších stádií 6 opatření: [1] Revize kurikula a standardů; [2] Revize struktury oceňování a odměňování; [3] Budování technických dovedností učitelů a ředitelů, často prostřednictvím skupinového nebo kaskádového vzdělávání; [4] Hodnocení výsledků studentů; [5] Přizpůsobování výuky s ohledem na výsledky studentů; [ 6] Vypracování politických dokumentů a legislativy v oblasti vzdělávání Společné pro všechna stádia 1 Celkový počet opatření v každém stádiu: od nízkých k uspokojivým, n-103; od uspokojivých k dobrým, n=226; od dobrých k výborným, n=150; od výborných k výjimečným, n=94 ZDROJ: Databáze opatření McKinsey & Company

Pro zlepšení je potřeba se zaměřit na kvalitu výuky ve třídě podpořenou cílenými úpravami organizace a financování škol Úvod KVALITA VÝUKY VE TŘÍDĚ: Učitelé a ředitelé potřebují větší podporu a jasné vedení, včetně standardů a národního hodnocení Ředitelé musí docílit lepší rovnováhy mezi zlepšováním kvality výuky, řízením změn a provozem a administrativou Učitelé by měli mít více příležitostí k rozvoji schopností a lépe sdílet nejlepší praxi. Je také nutné zlepšit kvalitu nových učitelů Standardy výsledků by měly jasně definovat požadované znalosti a dovednosti. Hodnocení by mělo být zavedeno, ale postupně 1. Proč něco měnit? 2. Co měnit? ORGANIZACE A FINANCOVÁNÍ: I když zlepšení výsledků vzdělávání nevyžaduje radikální zásahy do organizace a financování, změny by měly být podpořeny některými cílenými úpravami 3. Jak nastavit proces změny? PORTFOLIO VZDĚLÁVACÍCH MOŽNOSTÍ: Dalším změnám by měl předcházet návrh komplexního řešení na základě celonárodního dialogu Zamyslete se teď sami pro sebe co jsou 1,2 priority, na které bychom se měli soustředit Z našich rozhovorů pozorujeme, že se názory na to co dělat velmi různí: „ Je to otázka peněz“, „Je potřeba dál snižovat počet žáků pro třídě“ Jaký je minimální počet priorit, aby se dosáhlo zlepšení výsledků. Věříme, že i pokud se dělají dobré věci, ale ne souběžně, systém nedosáhne výrazného zlepšení Říkáme, že jsou důležité - Klíčové je zaměření na zlepšení výuky ve třídě - Oblast organizace a financování není nutné dramatické měnit, ale určití úpravy jsou potřeba pro dosažení zlepšení výuky ve třidě - Je spousta dalších oblastí, které jsou důležité

Ředitelé: Dosáhnout lepší rovnováhy mezi řízením kvality výuky a jinými úkoly, což musí být podpořeno úpravou administrativních procesů Aspirace Současná situace Primární zaměření Kvalita výuky Provoz a administrativa Výběr ředitelů Výběr Nábor Příprava ředitelů Důraz na vedení učitelů Důraz na znalost provozu Řízení výsledků ředitelů Zpětná vazba a podpora ředitelů Mlčení Proč začínáme řediteli. Ředitelé musí být agenti změny

Výběr a příprava ředitelů škol – příklad Singapuru Zaměření na kvalitu výuky Primární rolí je zvyšování kvality výuky s aspirací vytvářet nejlepší praxi Důsledný výběr kandidátů Včasné identifikování kandidátů z řad učitelů Důsledné hodnocení během působení v pozici zástupce ředitele Selekce poloviny kandidátů po absolvování přípravy na ředitele Dlouhodobá příprava 4-6 roků v pozici zástupce ředitele ve 2-3 různých školách 6-ti měsíční kurz na řízení a vedení lidí (podobný kurzům MBA) Systematické řízení výsledků Pravidelné hodnocení všech ředitelů (roční hodnocení) Rychlé nahrazení ředitelů se špatnými výsledky; “Nemůžeme kvůli jedné osobě ohrozit budoucnost 1 000 dětí” Zaměření na kvalitu výuky – Co se mi nejvíc líbí je aspirace pro ředitele. Ředitelé jsou vedeni, aby vytvářeli nejlepší praxi Zdroj: NCSL; Seven claims

Učitelé: Umožnit sdílení nejlepší praxe a zatraktivnit profesi pro kvalitní kandidáty Současní učitelé Aspirace Současná situace Sdílení nejlepší praxe Spolupráce a rozvoj Úsilí jednotlivců Řízení výsledků Vedení a zpětná vazba Mlčení Budoucí učitelé Zatraktivnění profese Učitelství jako první volba pro ty nejlepší Často alternativa Praktická příprava na profesi Co a jak učit Co učit Předtím než budu mluvit o prioritách v oblasti učitelů, bych chtěl říct, že je to velmi těžký úkol. Bavíme se totiž o změně postojů a způsobů výuky 100 tisíc učitelů s nichž mnozí mají mnoho let praxe Spousta manažerů v této místnosti jistě ví, jak těžké je změnit zakořeněné chování zaměstnaců Rozdělme si otázku na současné a budoucí učitele - U současných učitelů - Neříkáme více formálního tréninku, to klíčové je sdílení nejlepší praxe. Rozumím, že v ČR to zní divně, ale opravdu to neznamená schůzování a vykazování činnosti - Jak je sdílení nejlepší praxe důležité bych chtěl ukázat na příkladu školního systému v Bostonu, kde se snažili zlepšit výsledky studentů

Případová studie výchovně-vzdělávacího systému v Bostonu 77% Případová studie výchovně-vzdělávacího systému v Bostonu Podpora ze strany zkuše-ných pedagogů Každá škola měla kouče Noví učitelé měli půldenní podporu týdně Studenti splňující cílový standard v 10. třídě 2004 1998 Spolupráce mezi učiteli Týdenní schůzky učitelů ke zhodnocení a plánování výuky Pravidelné pozorování a koučování kolegů Koučování ze strany ředitelů Ředitelé trávili 80% času ve třídách pozorováním a koučováním učitelů Ředitelé cílili podporu učitelů kontrolou nad rozpočty na školení Matematika Čtení ZDROJ: Rozhovory; státní školy v Bostonu; analýza McKinsey

Učitelé: Umožnit sdílení nejlepší praxe a zatraktivnit profesi pro kvalitní kandidáty Současní učitelé Aspirace Současná situace Sdílení nejlepší praxe Spolupráce a rozvoj Úsilí jednotlivců Řízení výsledků Vedení a zpětná vazba Mlčení Budoucí učitelé Zatraktivnění profese Učitelství jako první volba pro ty nejlepší Často alternativa Praktická příprava na profesi Co a jak učit Co učit Předtím než budu mluvit o prioritách v oblasti učitelů, bych chtěl říct, že je to velmi těžký úkol. Bavíme se totiž o změně postojů a způsobů výuky 100 tisíc učitelů s nichž mnozí mají mnoho let praxe Spousta manažerů v této místnosti jistě ví, jak těžké je změnit zakořeněné chování zaměstnaců Rozdělme si otázku na současné a budoucí učitele - U současných učitelů - Neříkáme více formálního tréninku, to klíčové je sdílení nejlepší praxe. Rozumím, že v ČR to zní divně, ale opravdu to neznamená schůzování a vykazování činnosti - Jak je sdílení nejlepší praxe důležité bych chtěl ukázat na příkladu školního systému v Bostonu, kde se snažili zlepšit výsledky studentů

Standardy a hodnocení výsledků by měly být zaváděny postupně Hlavní cíle pro standardy Stanovení absolutní úrovně vědomostí a dovedností Možný přístup pro ČR Překážky a rizika pro implementaci v ČR Chybí podpora veřejnosti v ČR Neexistuje zkušenost s testováním absolutních znalostí Hrozí riziko zaměření výuky jen na test Neúspěch by mohl zdiskreditovat testování Změnu zavádět postupně Fáze 1: dopracování standardů Fáze 2: vytvoření nástrojů (testy, nástroje pro učitele) Fáze 3: spuštění plošného testování Paralelně, ihned zavést hodnocení výsledků na vzorku škol Podpora a informace pro učitele (a studenty) Informace o výkonnosti systému Pro zlepšování systému Pro hodnocení škol/ ředitelů Hlavní cíle pro hodnocení výsledků Velice důležitá avšak komplikovaná oblast. Chtěl bych tady ukázat, jak o této otázce přemýšlíme Než se dostaneme k možnému , měli bycho si vyjasnit (i) co jsou cíle a (ii) jaká jsou rizika a překážky, které vnímáme v ČR U cíle je potřeba se zamyslet na cíli pro standardy a cíli pro hodnocení studentů Existují dva cíle, které jsou velmi různé - Informace pro pedagogy a studenty, ne pro vyvozování důsledků pro školu, ředitele či pedagogy - Informace o výkonnosti systému Rizika - oprávněná obava, že při zavedení testování se zaměří výuka pouze na přípravu na test a zanedbají se důležité části výuky - přidaná hodnota Říkáme, že je systém potřeba zavést, ale postupně – 3 fáze

Organizace a financování: Odpovědnost za kvalitu na všech úrovních organizace a finance pro priority Aspirace Současná situace Odpovědnost za kvalitu Odpovědnost za výsledky studentů Důraz na provoz Schopnost podpory Primárně pomáhat Primárně postihovat Kvalita pracovníků Kvalitní lidé na všech klíčových pozicích Časté nedostatky v kvalitě lidí Financování Finance pro priority Dlouhodobé financo-vání identifikovaných priorit – Pokud říkáme, že se mají učitelé a ředitelé zaměřit na zlepšování kvality výuky, úsilí zřejmě nepřinese kýžené výsledky pokud nepřijde podpora ze strany zřizovatelů či ministerstva Podpora je důležitá, minimálně ve 3 oblastech - …

Klesající výsledky českého základního a středního školství: fakta a řešení Notes pro Tomase V - Logistika - Prezentace bude v češtině, Q A mozna v anglictine preklad - Jmenuji se Tomas Visek, jsem reditel prayske kancelare McKinsey - Unikatni akce – participations decision makers and influencers. Vysvětlit proč tato audience – vzdělávání, politici z různé části spektra, a hlavně pak i zástupce z podnikové sféry. Cílem je přispe - Cílem je přispět do diskuze. Jak to dnes proběhne – prezentace, diskuze a pozvání do prostor knihovny na neformální diskuzi

BACK UP

Úvod: Proč a jak vznikla tato zpráva? - Chtěl bych vás na úvod provést proč a jak vznikla tato zpráva. - Naším cílem je přispět do diskuze ke školství v ČR, podle toho jsme nastavili i dnešní program - prezentace, diskuze a pozvání do prostor knihovny na neformální diskuzi. - Prezentace shrnuje základní body obsažené v této zprávě, kopii celé zprávy si můžete vyzvednout po skončení prezentace - Zkusím rychle vysvětlit proč a jak jsme to udělali

V posledních 5 letech jsme pracovali na více než 300 projektech v 60 zemích na všech úrovních vzdělávacího systému (příklady) Pracujeme na širokém spektru projektů na všech kontinentech, na úrovních vydělávaní od mateřských škol po vysoké školy na různých typech otázek – od strategie po implementaci specifických oblastí, jako je např. motivační systém. Naší klienti jsou jak vlády-školní systémy ale i jednotlivé organizace ve školství Evropa: Návrh národní strategie na zlepšení výsledků vysokoškolského vzdělávání a výzkumu Asie: Podpora při tvorbě univerzit pro přípravu pedagogů, ekonomů a pracovníků ve zdravotnictví Severní Amerika: Strategie na přeměnu systémů K-12 v 6 státech USA 90+ projektů 25+ projektů 30+ projektů 160+ projektů Jižní Amerika: Program zlepšení dovedností učitelů základních škol v Brazílii Afrika: Pomoc při tvorbě plánu školských reforem Blízký a Střední východ: Tvorba strategie pro reformu národního výchovně-vzdělávacího systému

Naše zpráva o základním a středním školství v ČR má jasné zaměření Snaha maximalizovat kvalitu výsledků studentů… … zlepšením řízení školského systému 3 základní otázky Proč něco měnit? Co měnit (zaměření na priority)? Jak nastavit proces změny? Nezávislý pohled Příspěvek McKinsey k diskuzi o základním a středním školství - Tento report nemá ambici postihnout všechny aspekty základního a středního školství (spousta studií před i po této zprávě) - Relevantnost reportu chceme zabezpečit jeho jasné zaměření - Systémem řízení školství nemyslíme jen ministra či ministerstvo, ale všechny úrovně až po to, co se děje ve třídě

Studie vychází z typického přístupu McKinsey & Company k projektům Mezinárodní zkušenosti Metodologie a závěry založené na faktech Poznání specifické situace z pohledu zaintereso-vaných stran Přes 300 projektů ve školství a vzdělávání za posledních 5 let Vlastní mezinárodní výzkum Publikace zpráv ohledně školství a vzdělávání – např. How the World’s Best-Performing School Systems Come Out on Top Analýzy široké palety zdrojů Mezinárodní data (Eurydice, PISA OECD, TIMSS, ...) Česká data (Factum Invenio, SCIO, STEM/MARK, ÚIV, …) Česká i zahraniční odborná literatura Vlastní diagnostická metoda McKinsey & Company, která hodnotí výsledky i postupy řízení výchovně-vzdělávacího systému Přes 100 rozhovorů s učiteli, řediteli a ostatními pracovníky ve školství v ČR On-line průzkum mezi 650 řediteli a 450 zástupci ředitele Konzultování výsledků s odborníky na školství v ČR Typický přístup k projektům zaměřených na zvýšení výkonnosti velkých organizací. Zaměření na priority pro manažerské rozhodování, ne na detailní rozbor všech příčin, důsledků, řešení.

Poděkování hlavním odborným poradcům i všem ostatním PhDr. David Greger, PhD Ústav výzkumu a vzdělávání Pedagogické fakulty UK RNDr. Jana Straková, PhD Sociologický ústav Akademie věd ČR Doc. Ing. Daniel Münich, PhD CERGE-EI Prof. PhDr. Stanislav Štech, CSc. Katedra pedagogické a školní psychologie PedF UK Prorektor UK RNDr. Ondřej Šteffl, CSc. Zakladatel a ředitel společnosti SCIO Rozhovory s ~100 lidmi Pro důkladné pochopení situace v českém školství jsme byli závislí na ochotě odborníků a pracovníků školství s námi mluvit. Tímto bych chtěl poděkovat hlavním odborným poradcům a.. všem ostatním, se kteří byli ochtotni s námi sdílet své názory, které pokrývaly celé názorové spektrum Chtěl bych poděkovat týmu externích poradců za konstruktivní diskuze přesto, ze se NE na všech věcech shodneme

~90 ~9 000 70%+ kanceláří konzultantů z Fortune top 1 000 93 McKinsey & Company investuje významné prostředky do pro-bono studií a vlastního výzkumu… ~90 kanceláří Studie McKinsey & Company Pro-bono a vlastní výzkum 5-10% ~9 000 konzultantů 70%+ z Fortune top 1 000 90-95% Klientské studie 31

… v širokém spektru oblastí Bush Clinton Katrina fund The Bill and Melinda Gates foundation Vypracování strategie a organizace pro fond, který pomáhá obětem hurikánu Katrina Dlouhodobá pokračující spolupráce, která se zaměřuje především na zdraví a vzdělávání Indian School of Business Snižování emisí skleníkových plynů v ČR (2008) Založení první MBA školy v Indii, která má kvalitu srovnatelnou s nejlepšími univerzitami ve světě Vypracování datové základny pro rozhodování o snižování emisí skleníkových plynů v ČR

7 Odkládání řešení je nákladné: zhoršení výsledků studentů od roku 1995 může snížit HDP v roce 2050 o 11% Výsledky českých studentů v testech TIMSS klesají Pokud nedojde ke zvrácení trendu, může výrazně klesnout HDP Roční ztráta v důsledku nižší kvality vzdělání (dle výsledků studentů) V procentech HDP vůči základnímu scénáři Matematika Průměr 4. a 8. tříd Přírodní vědy Průměr 4. a 8. tříd -49 -17 544 544 527 495 2010 20 30 40 2050 1995 2007 1995 2007 SOURCE: TIMSS, OECD (2010), analýza McKinsey

Navýšení finančních prostředků negarantuje zlepšení výsledků studentů (1/2) Růst reálných výdajů na studenta 1970-94 Změna ve výsledcích studentů 1970-94 Belgie 65% Belgie -5% Velká Británie 77% Velká Británie -8% Japonsko 103% Japonsko 2% Německo 108% Německo -5% Itálie 126% Itálie 1% Francie 212% Francie -7% Nový Zéland 223% Nový Zéland -10% Austrálie 270% Austrálie -2% ZDROJ: Celostátní ústav pro informace ve vzdělávání, NEAP, Hanushek (1998), UNESCO, EFA Global Monitoring Report 2005, Pritchett (2004), Woessmann (2002); analýza McKinsey

Z různých témat jsme si vybrali téma základních a středních škol Témata na pro-bono studii, o kterých jsme také uvažovali Ekonomická témata Vize 2025 pro ČR – Jak posílit dlouhodobou konkurenceschopnost? Jak podpořit české firmy v růstu na zahraničních trzích Témata z veřejného sektoru Jak zlepšit výkonnost a efektivitu českého zdravotnictví? Jak zlepšit produktivitu ve státní správě? Jak dostat vybranou vysokou školu na světovou úroveň? Mluvili jsme se spoustou externích lidí – z firem, politiky, akademie – a udělali jsme si interní soutěž o tématech, která jsou kritická pro budoucnost ČR a kde můžeme smysluplně přispět. Vybrali jsme si základního a středního vzdělávání. Jak mám řekl jeden vrcholový manažer: „Pro ČR není v z dlouhodobého hlediska důležitější téma“

Naše zpráva o základním a středním školství v ČR má jasné zaměření Příspěvek McKinsey k diskuzi o základním a středním školství Snaha maximalizovat kvalitu výsledků studentů… … zlepšením řízení školského systému 3 základní otázky Proč něco měnit? Co měnit (zaměření na priority)? Jak nastavit proces změny? Nezávislý pohled - Tento report nemá ambici postihnout všechny aspekty základního a středního školství (spousta studií před i po této zprávě) - Relevantnost reportu chceme zabezpečit jeho jasné zaměření - Systémem řízení školství nemyslíme jen ministra či ministerstvo, ale všechny úrovně až po to, co se děje ve třídě

Náš tým, který vypracoval tuto studii, kombinuje lokální znalost a mezinárodní zkušenosti Branislav Kleskeň Vedl tým, který vypracoval tuto studii Spoluvedoucí partner v Evropě na školství Tomáš Svítil Konzultant Helena Šarkanová Konzultantka Honěk Ostatní členové projektového týmu Mona Mourshed Spoluvedoucí partnerka globální praxe zaměřené na školství Experti Richard Podpiera Manažer projektu Andy Moffit Expert Fenton Whelan Expert Dan Svoboda Jr. Partner - Na této studii se podílel rozsáhlý tým lidí, který kombinace lokální znalosti a mezinárodní zkušenosti ve školství - Chtěl bych představit hlavní členy týmu – Branislav Kleskeň, Mona Mourshed a Richard Podpiera

Výsledky českých studentů jsou v hlavních testech průměrné Čtení Matematika Přírodní vědy Průměr 492 ČR 483 498 510 513 500 Kombinované výsledky testu PISA 2006 (15-letí) – země EU a OECD 409 416 410 432 464 469 471 476 481 482 485 487 492 493 494 500 501 502 504 505 506 509 511 513 516 517 519 520 521 524 529 542 553 Statisticky podprůměrné Statisticky nadprůměrné Statisticky průměrné Průměr = 496 Česká republika ZDROJ: OECD PISA 2006; analýza McKinsey

Čeští studenti zaostávají v některých důležitých kompetencích a postojích ke škole Kompetence podle přírodovědných testů PISA 2006 (porovnání s mírou zvládnutí znalostí) Příklad zaostávání v postojích studentů Kladný vztah ke škole ČR Finsko Turecko Identifikace vědeckých problémů Norsko Nizozemsko Rakousko Island Velká Británie Německo Kanada Maďarsko Vědecké zdůvodnění jevů Švýcarsko USA Dánsko Řecko Švédsko Irsko Španělsko Použití vědeckých důkazů Portugalsko Belgie Francie Polsko Lucembursko Vyvážený profil Nízký výsledek Vysoký výsledek Finsko Slovensko Itálie Česká rep. ZDROJ: OECD PISA 2006; TIMSS 2007

Výsledky českých studentů výrazně klesají TIMSS – Matematika, 4. třídy (~9-letí) TIMSS – Matematika, 8. třídy (~13-letí) 607 Hong Kong 597 587 589 Korea 581 575 557 541 546 519 Průměr TIMSS 509 508 520 504 ČR 486 Průměr TIMSS ČR 500 Výsledky českých studentů od 90-tých let výrazně klesají. Tento pokles je jeden s nejvýraznějších mezi zeměmi OECD Kdyby trend od roku 1995 pokračoval i do budoucnosti, dostali bychom se během 12 let na úroveň, kterou dnes dosahuje Rumunsko 1995 1999 2003 2007 1995 1999 2003 2007 ZDROJ: TIMSS 1995, 1999, 2003, 2007; analýza McKinsey

Naše zpráva o nejlepších výchovně-vzdělávacích systémech se stala významným zdrojem informací o efektivní reformě školství Investujeme do vlastního výzkumu. Například naše zpráva z roku 2007, která zkoumala čím se liší školní systémy s nejlepšími výsledky studentů od ostatních, se stala zdrojem informací pro reformy školství. Zjištění z této zprávy jsme používali i při naší analýze českého školství Andreas Schleicher, OECD (10/2007) Zpráva umožňuje politikům a úředníkům posoudit své vzdělávací systémy ve světle těch nejlepších Pozornost věnovaná mezinárodním srovnávacím testům a zprávám, jako je ta od McKinsey, posouvá reformu školství na mezinárodní úroveň Tisk. mluvčí, Ministerstvo škol-ství Singapuru (07/2009) Společnost McKinsey udělala vskutku odvážný krok: na rozdíl od většiny odborníků předkládá politická doporučení na základě výsledků testů PISA… The Economist (10/2007) ZDROJ: Factiva, od r. 2007

ROBUSTNÍ ORGANIZACE A ADEKVÁTNÍ ZDROJE Portfolio vzdělávacích možností Vlastní diagnostická metoda pro hodnocení výsledků a postupů řízení vzdělávacího systému Postupy řízení systému Výsledky systému Kvalita Konzis- tence kvality Nákladová efektivita VYSOKÁ OČEKÁVÁNÍ A ODPOVĚDNOST ZA VÝSLEDKY ROBUSTNÍ ŘÍZENÍ A PODPORA VZDĚLÁVÁNÍ ROBUSTNÍ ORGANIZACE A ADEKVÁTNÍ ZDROJE Portfolio vzdělávacích možností Standardy a hodnocení Zajišťování kvality inspekcí Rodiče Studenti Učitelé Ředitelé Organizace Infrastruktura Finance Diagnostickou metodu jsme vypracovali i na základě podnětů od předních představitelů ze světa vzdělávání Michael Fullan, Canada Peter Hill, Hong-Kong Thomas Payzan, USA Andreas Schleicher, OECD ZDROJ: McKinsey

Čeští studenti zaostávají v některých důležitých kompetencích a postojích ke škole Kompetence podle přírodovědných testů PISA 2006 (porovnání s mírou zvládnutí znalostí) Příklad zaostávání v postojích studentů Kladný vztah ke škole ČR Finsko Turecko Identifikace vědeckých problémů Norsko Nizozemsko Rakousko Island Velká Británie Německo Kanada Maďarsko Vědecké zdůvodnění jevů Švýcarsko USA Dánsko Řecko Švédsko Irsko Španělsko Použití vědeckých důkazů Portugalsko Belgie Francie Polsko Lucembursko Vyvážený profil Nízký výsledek Vysoký výsledek Finsko Slovensko Itálie Česká rep. ZDROJ: OECD PISA 2006; TIMSS 2007

Nejlepší školské systémy dosahují vysoké kvality a lepší konzistence Kvalita a konzistence kvality v testech čtenářských dovedností PISA 2006 Kvalita Vysoká Korea Finsko Kanada Austrálie Irsko Nizozemsko Dánsko OECD průměr Česká republika Nízká Tato stránka ukazuje porovnání zemí OECD podle průměrných výsledků a konzistence kvality, měřeno standardní odchylkou ČR patří mezi státy s průměrnou či podprůměrnou kvalitou a vysokými rozdíly mezi žáky, podobně jako Itálie, Řecko či Německo Státy, které si asociujeme s dobrým školstvím i výkonnou ekonomikou (Finsko, Dánsko, Kanada, Korea, …) se nachází ve pravém horním kvadrantu. Mají nadprůměrnou kvalitou i relativně větší konzistenci kvality Na následujících str se díváme na konzistenci kvality různou optikou Podílem studentů s nedostatkem základních dovedností či naopak studentů s vynikajícími dovednostmi Rozdíly výsledků mezi jednotlivými výsledky Rozdíly výsledků mezi jednotlivými kraji 120 110 100 90 80 Konzistentnost kvality Směrodatná odchylka Nízká Vysoká ZDROJ: OECD PISA 2006

Učitelé v ČR mají nižší platy než v jiných zemích a jejich nástupní plat je neatraktivní ve srovnání s jinými příležitostmi Základní plat v poměru k HDP na obyvatele 2006-07, v procentech Nástupní plat 2009, v Kč Minimální plat Maximální plat Programátor 35 377 Velká Británie 186 Odborný pracovník marketingu Rakousko 158 28 588 Německo 150 Právník 27 496 Nizozemsko 145 Projektant elektro 25 575 Irsko 142 Finsko 122 Lékař 16 180 Průměr EU 121 -25% Učitel 14 280 Česká republika 54 37 91 Zdravotní sestra 12 660 Švédsko 89 ZDROJ: Eurydice (2008); vysokeskoly.cz; lidovky.cz

é Většina rodičů a učitelů je spokojena, což pravděpodobně snižuje sílu politického mandátu ke změně Spokojenost se základními a středními školami v ČR V procentech Zlepšování kvality základního a středního školství není priorita . Toto není překvapující, když vidíme vysokou spokojenost rodičů a učitelů Rodiče Učitelé ZDROJ: Kalibro; PISA 2006; zprávy z novin

Standardy pro žádoucí dovednosti studentů nejsou všem učitelům jasné Příklady standardů – čtení Vztah učitelů k standardům RVP/ŠVP1 Procento souhlasících ČR Čtení a pochopení textů přiměřené obtížnosti, pro sebe i nahlas Rozpoznání hlavních myšlenek a podrobností v textu vhodném pro daný věk Posouzení úplnosti nebo neúplnosti jednoduchého textu Znalost RVP Inspirace ze zahraničí Vynikající dovednosti, ne znalosti Vyšší odpovědnost vítána OECD Úroveň 5: Nalezení a případné seřazení nebo skombinování většího počtu složitě vložených informací, z nichž část může být mimo hlavní stať textu. Posouzení, které informace v textu jsou relevantní. Vypořádání se s vysoce hodnověrnými a/nebo protichůdnými informacemi … Úroveň 1: … Aktivní vytváření ŠVP Podpora RVP Změna vašich vyučovacích metod Dalším velmi důležitým aspektem systému je existence vysokých a kvalitně zpracovaných standardů vědomostí a dovedností a na ně navázaná odpovědnost za výsledky V oblasti dovedností byl v ČR byl udělám první krok definováním standardů RVP/ŠVP. Nicméně současná situace je nedostatečná Za prvé, existující standardy nejsou dostatečně specifické… Za druhé, vznik standardů se nedostatečně odrazil v každodenní praxi ve třídě… Změna kurikula ve škole 1 RVP = rámcový vzdělávací program; ŠVP = školní vzdělávací program ZDROJ: MŠMT; OECD PISA; Kalibro

ČR je jedna z mála zemí v Evropě, kde neexistuje národní hodnocení výsledků studentů Celostátní hodnocení existuje alespoň v jednom předmětu Celostátní hodnocení neexistuje ZDROJ: Eurydice

Pokud by nebylo možné navýšit celkový rozpočet, existuje prostor pro zvážení počtu žáků na učitele Čtenářské dovednosti podle testů PISA 2006 Velká Británie Česká republika R2 = 0.416 Počet žáků na učitele ZDROJ: OECD PISA 2006; analýza McKinsey

Změny za posledních 20 let nezabránily zhoršování výsledků studentů Změny za posledních 20 let nezabránily zhoršování výsledků studentů. Úspěšné příklady z jiných zemí na nutnost důsledné realizace a řízení změn Úvod POSLEDNÍCH 20 LET: Jak ukazuje nedávná minulost, změnit postoje a chování více než 100 000 učitelů je nesmírně těžký úkol Jsou změny nutné? ZKUŠENOSTI ZE ZAHRANIČÍ: Existují však systémy, které zaznamenaly výrazné zlepšení během pouhých 4-6 let pomocí důsledné realizace a řízení změn Jaké by měly být priority? PŘÍLEŽITOST PRO ZMĚNU V ČR: I když snahy o změnu pravděpodobně narazí z počátku na malou podporu, šance na úspěch existuje díky příkladům nejlepší praxe v ČR a nové vládě se silným mandátem Jak nastavit proces změny? Zůstává nám poslední oblast. Tato oblast nebyla priorita naší studie, chtěly bychom nastínit rámec pro nastavení procesu změny Je několik faktů, na které bychom chtěli poukázat - 1. Na zkušenost z ČR - 2. Zkusenosti ze zahranici - 3: Proč si myslím, ze CR ma šanci

Úspěšné příklady ze zahraničí ukazují na několik hlavních zásad pro nastavení procesu změny Příprava situace Uskutečnění změn Vysvětlení potřeby změny Priority Prosazování změny shora Realizační mechanizmus Ambiciózní cíle Udržitelnost reformy Rozhodování podle výsledků

Tato situace je alarmující, protože rané vzdělávání je důležité „Raná čtenářská dovednost je jedním z nejzásadnějších faktorů determinujících výsledky budoucího akademického a profesního života jedince. Solidní základní a střední vzdělání umožňuje později přístup k náročnějším kurikulům vyššího vzdělávání.“ Zpráva OECD PISA 2003 „Výsledky testů z matematiky a čtení jsou u 7-letých dětí silně prediktivní pro jejich příjmy ve třiceti letech, a to i po zohlednění socio-ekonomických vlivů prostředí.“ Fenton Whelan v knize „Lessons Learned“ „Studenti, kteří se účastní programů rané intervence, dosahují později vyšších skóre a lepších známek ve čtení a matematice než ti, kteří se těchto programů nezúčastnili.“ Studie „Chicago Longitudinal study“ Na základě předešlých analýz jsme dospěli v závěru, že máme problém v ČR jak se současnými výsledky studentů i s nastavením systému základního školství Ale jak velký je tento problém z hlediska společnosti. Často slýcháváme, že rané školství není tak kritické jako kvalita vysokých škol Myslíme si, že problém v raném školství je i velkým problémem pro společnost. Špatné výsledky studentů na základní a střední škole mají zásadní důsledky jak pro budoucnost jednotlivých studentů, tak i pro ekonomiku jako celek Mnohé mezinárodní studie ukazují, e výsledky studentů na základní a střední škole jsou silně predikativní o jejich budoucím úspěchu v životě. Příklady jsou

Příklad alternativního náboru – výhody učitelské profese v Anglii Nabídka pro učitele řeší tyto hlavní oblasti V komunikaci se zdůrazňují tyto hlavní faktory Možnosti z dlouho-dobého hlediska Zrychlený kariérní postup pro dobré učitele Možnost přechodu do jiných profesí Vychovávám příští generaci Plat je významný faktor Rozvoj a podpora Školení zaměřená na praktické dovednosti Odměňování Zvláštní odměňování pro nadprůměrné učitele, bonus pro obtížně získatelné učitele Naplnění intelektuální stimulace Smysl a přínos Zlepšení prestiže učitelů díky např. mediální kampani Práce s dětmi Během 4 let se učitelé posunuli z 92. místa na nejatraktivnější povolání pro lidi mezi 25-35 lety Za poslední 3 roky se počet uchazečů o studium učitelství zvýšil o 35% ZDROJ: Training and Development Agency for Schools (TDA); rozhovory

Stávající portfolio vzdělávacích možností neuspokojuje potřeby hlavních zainteresovaných stran Poptávka po gymnáziích není uspokojena Univerzity přijímají i méně připravené studenty Počet absolventů učilišť klesá Podíl přijatých studentů oproti uchazečům Zápis na vysokou školu Procento populačního ročníku Studenti přijatí na střední školu V tisících 141 Učiliště s výučním listem Gymná- zia 128 -9% 26 111 25 2000 2003 2006 SOŠ 54 Odborné učiliště s maturitou 19 20 24 54 96 Podíl absolventů gymnázií -20% Studenti s odborným vzděláním VŠ často nedokončí (30% u SOU oproti 7% u gymnázií) a tento trend navíc sílí SOU 61 49 Gymnázium 73 1998 2009 ZDROJ: NUOV; OECD; infoabsolvent.cz; Uchazec; UIV

7 Portfolio vzdělávacích možností: Dalším změnám by měl předcházet návrh komplexního řešení na základě celonárodního dialogu Hlavní oblasti Specializace: tlak firem na odbornou specializaci studentů vs. podpora univerzálního modelu v akademii Selektivita: velká část rodičů upřednostňují selektivitu českého systému ale talentovaní studenti jsou i na odborných školách Typy škol/ specializace Podpora a doučování studentů Rozvoj a podpora talentovaných studentů Názory na řešení v ČR se značně liší Specializace: podíl studentů v odborném vzdělávání je ~5% v Kanadě či Singapuru, ~25% Korei a ~70% v Nizozemí či Austrálii Podpora a doučování studentů s nízkými výsledky existuje v různé míře, např. ve Finsku ji dostává přes 20% studentů Neexistuje dokonalý model Zavedení 8-letých gymnázií: Odchod 10-20% žáků z 5. tříd Zavedení inkluzivního vzdělávání bez podpory učitelů: narušování výuky ze strany nových žáků Některé z minulých změn měly nežádoucí důsledky

Navýšení finančních prostředků negarantuje zlepšení výsledků studentů (2/2) 1 Průměr čtení, matematiky a přírodovědy ZDROJ: OECD EAG 2009; PISA 2006; analýza McKinsey

Reformy školství v ČR nezabránily poklesu výsledků studentů V posledních 20 letech došlo k mnoha změnám Výsledky studentů klesají Čtenářské dovednosti Výsledky testů PISA (15-letí) 1990 Zavedení víceletých gymnázií 1994 „Kvalita a odpovědnost“ - program rozvoje českého systému vzdělávání 1996 Základní škola rozšířena na 9 let 492 -9 489 1999 „Zelená kniha“ o českém vzdělávání 483 2001 „Bílá kniha“ – celostátní program rozvoje českého vzdělávání 2000 2003 2006 Matematika Výsledky testů TIMSS (8. ročníky) 2003 Decentralizace a zodpovědnost zřizovatelů za poskytování vzdělávání 546 2004 Nový školský zákon, nový zákon o pedagogických pracovnících 2005-10 Vytvoření rámcových vzdělávacích programů (RVP) 520 -42 504 Vytváření školních vzdělávacích programů (ŠVP) na základě RVP 2007-12 1995 1999 2003 2007 ZDROJ: MŠMT; PISA; TIMMS; analýza McKinsey

I když mnohé země neuspěly, příklady relativně rychlých zlepšení výsledků studentů existují 2000 2006 Výsledky testů PISA, 2000-2006 553 542 535 533 525 519 511 500 496 497 485 475 Polsko Belgie Lichtenštejnsko Sasko Hong Kong Finsko Zlepšení na dobré výsledky (480-520) Zlepšení na vynikající výsledky (520+) ZDROJ: OECD PISA; analýza McKinsey

Úspěšné příklady ze zahraničí ukazují na několik hlavních zásad pro nastavení procesu změny (1/2) Popis hlavních zásad Příprava situace Všem stranám je potřeba přesvědčivě vysvětlit důvody pro změnu Vysvětlení potřeby změny Změny musejí přijít shora; pokud za nimi jednoznačně nestojí premiér a vláda, jen stěží se uskuteční Prosazování změny shora Nízké cíle neinspirují a nenutí jednat; co do velikosti a rychlosti plnění musejí být cíle ambiciózní, ale přitom realistické Ambiciózní cíle

Úspěšné příklady ze zahraničí ukazují na několik hlavních zásad pro nastavení procesu změny (2/2) Popis hlavních zásad Uskutečnění změn Priority Udržitelnost reformy Realizační mechanizmus Rozhodování podle výsledků Program se musí zaměřit na zvládnutelný počet priorit a vyžadovat rychlá zlepšení, která reformní snahy hned zkraje podpoří K dispozici musí být realizační mechanismus sestávající z odpovědné organizační jednotky, schopných lidí a efektivní koordinace Program musí mít dostatečnou podporu a zdroje – ideálem je široká koalice, která udrží změny v chodu a zajistí stabilní přísun zdrojů Rozhodnutí musejí vycházet z údajů o výsledcích studentů; je nutné využívat mezinárodních zkušeností, sbírat data o českém systému, sledovat přínos iniciativ a změnu prověřit v pilotním režimu

Pro úspěšné nastavení procesu změny v ČR je nutné zodpovědět několik otázek Kdo bude změnu (obsah i proces) prosazovat – premiér, ministerstvo školství nebo kraje? Jak rodiče a učitele přesvědčit, že změna je nutná a kvalitu vzdělání musíme zvýšit? Jak změnit postoje a chování více než 100 000 učitelů a ~6 000 ředitelů? Jak změny financovat, aniž by se snižovaly platy učitelů? Jak během reformy školského systému, který trvá několik let, neztratit dynamiku? 1 2 3 4 5

ČR má podmínky k nastartování změny Výzkum McKinsey & Company o procesu změn ve školství (12/2010) Rámcové podmínky pro úspěšné nastartování a zavedení změny Existence příkladů nejlepší praxe Ekonomická nebo politická krize Nová vůdčí osobnost

Back up: Categories defined by OECD’s PISA test can be used to describe the difference between knowledge and skills in the subject of science 1 Knowledge of science1 PISA definition/categories Sample questions used by PISA Structure of matter, properties of matter, chemical changes of matter, motions and forces, energy and its transformation, interactions of energy and matter Explain how ozone is formed in the atmosphere Physical systems Cells, humans, populations, ecosystems, biosphere Living systems What happens when muscles are exercised? Structure of Earth systems, energy in Earth systems, change in Earth systems, Earth’s history, Earth in space Earth and space systems Why daylight and darkness occur on Earth? Competencies/ Skills2 Recognizing issues that are possible to investigate scientifically Identifying keywords to search for scientific information Recognizing the key features of a scientific investigation Which of the 4 claims about the new type of fabric/ clothes made in the article can be tested through scientific investigation in the laboratory? (e.g., claims that the material can be washed without being damaged, mass-produced cheaply, etc.)? Identifying scientific issues Applying knowledge of science in a given situation Describing or interpreting phenomena scientifically and predicting changes Identifying appropriate descriptions, explanations, and predictions Explaining phenomena scientifically Based on the article and the two graphs a student draws conclusion that the increase in the average temperature of the Earth’s atmosphere is due to the increase in the carbon dioxide emission. Before accepting this conclusion, what other factors that could influence the greenhouse effect should be checked for constancy? Interpreting scientific evidence and making and communicating conclusions Identifying the assumptions, evidence and reasoning behind conclusions Reflecting on the societal implications of science and technological developments Using scientific evidence Based on the effects of acid rain explained in the article, what will be the mass of a 2.0 grams marble chip after immersing it in vinegar and drying it overnight? (i.e., need to find information about bubbles of gas being formed after placing marble into vinegar) 1 PISA defines also the fourth element of Technology systems, but data was not available for this category; These categories under “knowledge of science” are separate from the “knowledge about science” categories (i.e., categories that describe scientific enquiry and scientific explanation) 2 Categories selected by PISA due to their connection to key cognitive abilities such as inductive/deductive reasoning, systems-based thinking, critical decision making, construction and communication of arguments, etc. SOURCE: OECD PISA

Equivalent to student’s improvement over half of a school year 4 PISA results indicate that Czech schools focus more heavi-ly on knowledge of science than other top scoring countries1 4 Equal focus on knowledge and skills Score higher in knowledge of science Data from PISA 2006 test on science literacy Focus on skills (knowledge-skill delta)4 Focus on knowledge (knowledge-skill delta)4 Scientific competencies/ skills2 Finland Finland Canada United Kingdom 2 Germany Japan 2 Korea 3 China – Hong Kong China – Hong Kong Ireland 3 Austria Canada Australia 7 New Zealand Japan Switzerland 7 Australia Estonia China – Taipei Netherlands Sweden Liechtenstein Korea Netherlands 7 Slovenia Liechtenstein 7 Switzerland New Zealand 7 Germany United Kingdom Slovenia Ireland Austria Czech Republic Belgium 9 Belgium China – Macao China – Macao Sweden Estonia China – Taipei Knowledge of science3 Czech Republic 1 Includes countries with PISA score above 500 in both categories (knowledge and skills) 2 Average of (i) Identifying scientific issues, (ii) Explaining phenomena scientifically, (iii) Using scientific evidence 3 Average of knowledge of science domains, i.e., (i) Physical systems, (ii) Living systems, (iii) Earth and space 4 Delta calculated as absolute level of difference between score in knowledge and score in skills. Numbers are rounded Equivalent to student’s improvement over half of a school year SOURCE: PISA 2006; McKinsey & Company analysis

4 In addition to lower focus on skills, Czech students have less “knowledge about science” than “knowledge of science” (1/2) Data used in the previous charts Knowledge PISA definition/categories Example E.g., structure of matter, properties of matter, chemical changes of matter, motions and forces, energy and its transformation, interactions of energy and matter Explain how ozone is formed in the atmosphere Physical systems Of science E.g., cells, humans, populations, ecosystems, biosphere Living systems What happens when muscles are exercised? E.g., structure of Earth systems, energy in Earth systems, change in Earth systems, Earth’s history, Earth in space Earth and space systems Why daylight and darkness occur on Earth? E.g., role of science-based technology, relationships between science and technology, concepts, important principles Technology Driver has a cup of water in a car. He has to suddenly slam on the brakes. Which side will water spill over most likely? Focus on the means of scientists (how scientists get data), includes: scientific questions, experiments, data type, measurement, characteristics of results Scientific enquiry Students immersed marble chip into vinegar which lead to decrease in mass of the chip. Why they also placed it into distilled water? (i.e., a question about the control in a scientific investigations) About science Focus on the goals of scientists (how scientists get data), includes: hypothesis, theory, model, data representation, logic, rules outcomes Scientific explanation The light-sensitive paper is a dark grey and fades to a lighter color when exposed to sunlight. Which one of these diagrams (showing combination of colors and chemicals used as screens) shows a pattern that might occur? Explain why you chose it SOURCE: PISA 2006; McKinsey & Company analysis

Equivalent to student’s improvement over 3/4 of a school year In addition to lower focus on skills, Czech students have less “knowledge about science” than “knowledge of science” (2/2)1 4 4 Equal focus on both types of knowledge Score higher in knowledge of science Data from PISA 2006 test on science literacy Focus on knowledge about science (delta)4 Focus on knowledge of science (delta)4 Knowledge about science2 Hong Kong-China Japan 3 Finland United Kingdom 4 Canada 4 Finland Germany Hong Kong-China Korea 6 New Zealand Canada Ireland 7 Australia Switzerland 7 Japan Netherlands Liechtenstein 9 Liechtenstein Korea Chinese Taipei Austria Estonia Netherlands 11 Belgium United KingdomUnited Kingdom Sweden Switzerland Australia 11 Germany Ireland Slovenia Macao-China New Zealand 15 Macao-China Austria Estonia Czech Republic Chinese Taipei Sweden Belgium 17 Slovenia Knowledge of science3 Czech Republic 1 Includes countries with PISA score above 500 in both categories (knowledge and skills) 2 Includes (i) Scientific enquiry (i) Scientific explanation 3 Average of knowledge of science domains, i.e., (i) Physical systems, (ii) Living systems, (iii) Earth and space 4 Delta calculated as absolute level of difference between score in knowledge about science and score in knowledge of science. Numbers are rounded Equivalent to student’s improvement over 3/4 of a school year SOURCE: PISA 2006; McKinsey & Company analysis

Furthermore, Czech students lag behind students from other countries also in some attitudes towards science (1/2) 4 Attitudes PISA definition/categories Examples of questions Support for scientific enquiry Acknowledge the importance of considering different scientific perspectives and arguments Support the use of factual information and rational explanations Express the need for logical and careful processes in drawing conclusions Do you agree with following statements? The cause of a disease can only be identified by scientific research Science is important for helping us to understand natural world Advances in science and technology usually improve people's living conditions Self-belief as science learners Handle scientific tasks effectively Overcome difficulties to solve scientific problems Demonstrate strong scientific abilities Do you agree with following statements? I can describe the role of antibiotics in the treatment of disease easily/with a bit effort I learn school science topics quickly I can easily understand new ideas in school science Interest in science Indicate curiosity in science and science-related issues and endeavors Demonstrate willingness to acquire additional scientific knowledge and skills, using a variety of resources and methods Demonstrate willingness to seek information and have an ongoing interest in science, including consideration of science-related careers Do you agree with following statements? I enjoy acquiring new knowledge in science I generally have fun when I am learning science topics It is very/important to me to do well in science I study school science because I know it is useful for me I would like to work in a career involving science I borrow or buy books on science topics I visit web sites about science topics Responsibility towards resources and environment Show a sense of personal responsibility for maintaining a sustainable environment Demonstrate awareness of the environmental consequences of individual actions Demonstrate willingness to take the action to maintain natural resources Do you agree with following statements? Acid rain/water shortages/nuclear waste, etc. is a serious concern for me and other people in my country I believe the problems associated with environmental issues will improve over the next 20 years SOURCE: PISA 2006 67

3 4 Furthermore, Czech students lag behind students from other countries also in some attitudes towards science (2/2) Importance of doing well in science1 Enjoyment of science2 Mexico Mexico United Kingdom Turkey Canada Hungary Portugal Canada United States France Italy Portugal Turkey Slovak Republic Norway Finland Poland Luxembourg Germany Switzerland New Zealand Norway Korea Denmark Ireland Germany Greece Greece Spain United States Sweden New Zealand Netherlands Sweden Australia Belgium Denmark Italy Iceland Iceland Japan Czech Republic Luxembourg Spain Hungary Australia Austria Austria Belgium Korea France United Kingdom Switzerland Japan Finland Ireland Slovak Republic Netherlands Czech Republic Poland OECD average: 72 OECD average: 63 1 Share of students that answered that doing well in science is important or very important to them 2 Share of students that like to learn about various science topics (i.e. those who answered agree and strongly agree to question “I generally have fun when I am learning science topics”) SOURCE: PISA 2006

Summary from available PISA data – Czech students vs. OECD countries 4 Summary from available PISA data – Czech students vs. OECD countries 4 Data not available Strength of CZ1 Scores not included in calculation of average Average performance of CZ3 Weakness of CZ2 Scientific enquiry Knowledge about science Scientific explanation Scientific knowledge4 Knowledge of science4 Physical systems Living systems Identifying scientific issues Earth and space systems Scientific literacy4 Scientific competencies/skills4 Explaining phenomena scientifically Technology Using scientific evidence Support for scientific enquiry Self-belief as science learners Attitudes towards science Interest in science Responsibility towards resources and environment 1 CZ in 1st quartile 2 CZ in 2nd and 3rd quartile 3 CZ in 4th quartile 4 Simple arithmetic (i.e., non-weighted) average of scores in respective subcategories SOURCE: PISA 2006; McKinsey & Company analysis 69

4 4 Summary from available PISA data – Czech students vs. top performing countries1 Data not available Strength of CZ1 Scores not included in calculation of average Average performance of CZ3 Weakness of CZ2 Scientific enquiry Knowledge about science Scientific explanation Scientific knowledge5 Knowledge of science5 Physical systems Living systems Identifying scientific issues Earth and space systems Scientific literacy5 Scientific competencies/skills5 Explaining phenomena scientifically Technology Using scientific evidence Support for scientific enquiry Self-belief as science learners Attitudes towards science Interest in science 1 With score above 500 in both categories – knowledge and skills 2 CZ in 1st quartile 3 CZ in 2nd and 3rd quartile 4 CZ in 4th quartile 5 Simple arithmetic (i.e., non-weighted) average of scores in respective subcategories Responsibility towards resources and environment SOURCE: PISA 2006; McKinsey & Company analysis 70

Možným vysvětlením vlivu na HDP je snižování konkurenceschopnosti ČR 5 Možným vysvětlením vlivu na HDP je snižování konkurenceschopnosti ČR - + Cena práce1 USD na hodinu 540 560 480 580 Skóre v matematických testech TIMSS, 8. třídy, 1995 1 2 3 4 5 520 500 Minulost: ČR má nejvzdě-lanější pracovní sílu za konkurenční cenu - + 9 8 7 6 5 4 3 12 11 10 Cena práce, 2007 USD na hodinu Skóre v matematických testech TIMSS, 8. třídy, 2007 520 510 500 480 470 460 490 Současnost: ČR má průměrně vzdělanou pracovní sílu za vysokou cenu - + 8 7 6 5 16 15 14 13 12 9 10 Skóre v matematických testech TIMSS, 8. třídy, 2014 540 520 11 480 460 440 Cena práce, 2014 USD na hodinu 500 Extrapolace: ČR má podprů-měrně vzdělanou pracovní sílu za vysokou cenu 1 Data za rok 2000 ZDROJ: TIMSS; EIU

Pro každé stádium zlepšování existuje jedinečná skupina opatření a 6 opatření je pro všechna stádia společných (1/2) Stádium zlepšování výsledků Od nízkých k uspokojivým Od uspoko-jivých k dobrým Od dobrých k výborným Od výborných k vynikajícím Téma skupiny opatření Dosažení základních dovedností ve čtení a matematice Vybudování pevných základů Rozvoj profesionálů Zlepšování prostřed-nictvím kolegů a inovací Společné pro všechna stádia 6 opatření: 1] Revize kurikula a standardů 2] Revize struktury odměňování 3] Budování technických dovedností 4] Hodnocení studentů 5] Využívání dat o výsledcích studentů 6] Revize vzdělávací politiky nebo legislativy SOURCE: McKinsey & Company ZDROJ: McKinsey & Company

Pro každé stádium zlepšování existuje jedinečná skupina opatření a 6 opatření je pro všechna stádia společných (2/2) Stádium Od nízkých k uspokojivým Od uspokojivých k dobrým Od dobrých k výborným Od výborných k výjimečným Téma Dosažení základních dovedností ve čtení a matematice Vybudování pevných základů Rozvoj profesionálů Zlepšování prostřednictvím kolegů a inovací Skupina opatření1 Motivace a základní podpora pro učitele s nedostatečnými dovednostmi Výukové materiály s rozepsanými instrukcemi Koučování v otázkách kurikula Využívání času pro výuku Návštěvy ve školách z centrály Odměny za dobré výsledky Pozvednutí všech škol na minimální kvalitativní úroveň Výkonové cíle Dodatečná podpora pro školy s nízkými výsledky Zlepšení infrastruktury škol Zlepšení/ poskytnutí učebnic Zabezpečení kapacity škol a docházky studentů Rozšíření kapacity učeben Splnění základní potřeb studentů, a zlepšení tak jejich docházky Data a odpovědnost za výsledky Transparentnost výsledků školy vůči školám a/nebo veřejnosti Školní inspekce a inspektoráty Finanční řízení a organizace Optimalizace počtu škol a učitelů Decentralizace finančních a řídicích práv Posílení financování Model přidělování financí Organizační optimalizace Pedagogický základ Přístup ke specializaci škol Jazyk výuky Zlepšení profilu nových učitelů a ředitelů Náborové programy Příprava na zaměstnání Požadavky na certifikaci Zlepšení profilu stávajících učitelů a ředitelů Školení při zaměstnání Koučink Kariérní dráhy/ řád Učitelská a komunitní fóra Rozhodování na úrovni škol Sebehodnocen/ Autoevaluace Nezávislé a specializované školy Rozvoj učitelů a ředitelů vlastními kolegy Kooperativní postupy Decentralizace pedagogických práv na školy a učitele Rotační programy a získávání zkušeností na jiných školách Tvorba dodatečných podpůrných mechanismů pro profesionály Omezení administrativní zátěže profesionálů díky zvýšení počtu administrativních pracovníků Systémově podporované experimenty/ inovace napříč školami Dodatečné financování inovací Sdílení inovací učitelů mezi všemi školami Úroveň autonomie se zvyšuje , anebo i rozlišje podle, ůrovně výsledků ČR nevyřešila některé důležité elementy z nižších stádií 6 opatření: [1] Revize kurikula a standardů; [2] Revize struktury oceňování a odměňování; [3] Budování technických dovedností učitelů a ředitelů, často prostřednictvím skupinového nebo kaskádového vzdělávání; [4] Hodnocení výsledků studentů; [5] Přizpůsobování výuky s ohledem na výsledky studentů; [ 6] Vypracování politických dokumentů a legislativy v oblasti vzdělávání Společné pro všechna stádia 1 Celkový počet opatření v každém stádiu: od nízkých k uspokojivým, n-103; od uspokojivých k dobrým, n=226; od dobrých k výborným, n=150; od výborných k výjimečným, n=94 ZDROJ: Databáze opatření McKinsey & Company