Restrukturalizace sítě zdravotnických zařízení – sliby, očekávání a realita Konference ČLK „Připravované změny v síti zdravotnických zařízení a jejich důsledky“ Praha 2. listopadu 2012

14.února 2011 MZ podepisuje m.j.” Restrukturace lůžkových zdravotnických zařízení bude prováděna ve spolupráci s jednotlivými kraji.” Následně v červnu 2011 vzniká pod gescí 1. náměstka MZ a 1. náměstka MPSV Komise pro optimalizaci sítě zdravotnických a sociálních zařízení. V komisi jsou zastoupeny MZ, MPSV, kraje, poskytovatelé zdravotní péče, zdravotní pojišťovny a odborové organizace Cílem je vytvořit kritéria pro tvorbu, resp. změny v síti zdravotnických zařízení a také řešit problematiku přeashů zdravotní a sociální péče. První zasedání komise se koná 22. června, následně pak 6. září a 11. a 12. října. První problém je financování činnosti komise – nikdy nebylo vyřešeno, mělo být spolufinancováno z fondů EU Proběhlo hodnocení dostupných dat (z krajů, ZP, ÚZIS) Začala debata nad tím, jak stanovit objektivní stav.

– vše je jinak Zdravotní pojišťovny a Ministerstvo zdravotnictví podepisují Memorandum zdravotních pojišťoven o restrukturalizaci a redukci lůžkového fondu – nemocničních lůžek, na základě kterého pak všechny pojišťovny vypovídají smlouvy všem lůžkovým zdravotním zařízením Činnost komise ze dne na den ztrácí smysl, následně se pak schází již jen jednou AČMN podává proti tomuto postupu stížnost k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. 2.března 2012 ÚHOS stížnost zamítl

“Zdravotní pojišťovny při poskytování plnění v systému veřejného zdravotního pojištění nejsou soutěžiteli ve smyslu zákona o ochraně hospodářské soutěže. Činnost zdravotních pojišťoven je činností směřující především k naplnění sociálních cílů založených na principu solidarity a neziskovosti. Smyslem této činnosti je realizace ústavního práva občanů na bezplatnou zdravotní péči. Oblast veřejného zdravotního pojištění se vyznačuje jen velmi omezenou možností aplikace práva hospodářské soutěže. Vzhledem k probíhající reformě veřejného zdravotnictví v ČR a souvisejícím změnám v legislativě však nelze vyloučit, že míra státní ingerence a regulace odvětví může v budoucnu poklesnout ve prospěch uplatnění soutěžních principů. Ve stanovisku ÚOHS se zároveň připomíná, že zmíněné Memorandum nebylo podepsáno pouze zástupci zdravotních pojišťoven, ale i zástupcem ministerstva, neboť obsah Memoranda naplňuje cíle reformy zdravotnictví připravené ministrem zdravotnictví ČR“

Z rozsudku Nejvyššího správního soudu 16. května 2007 (3 Ads 33/2006 – 57 ) „Každý účastník systému veřejného zdravotního pojištění a příslušných právních vztahů by podle Nejvyššího správního soudu měl mít možnost zjistit a kontrolovat, jakým způsobem je nakládáno s finančnímiprostředky, které se v systému nacházejí, při současném respektování zákonných omezení. Případný odkaz na ochranu majetkových poměrů podle § 10 zákona č. 106/1999 Sb.je v tomto směru, s ohledem na závěry učiněné výše, nepřípadný. „Z vymezení obchodního tajemství plyne, že údaje o platbách za úhrady za poskytnutou zdravotní péči těmto podmínkám nevyhovují a o obchodní tajemství se nejedná.“

Jednání v rámci tripartitiy: restrukturalizace lůžkové péče vůbec nebyla na programu jednáno, prezentován počet ukončených smluv (u 368 odvolána smluvně zakotvená prolongace, 11 vypovězeno, u lázeňských zařízení pak 58/7) Prezentován návrh na tvorbu kritérií hodnocení lůžkových zdravotnických zařízení při reskrukturalizaci uzavřeno mezi ZP a MZ další „Memorandum zdravotních pojišťoven o restrukturalizaci lůžkového fondu za účelem jeho optimalizace“. V něm jsou obecně jmenována kritéria pro hodnocení lůžkových zdravotnických zařízení a závazek zveřejnit seznam ZZ s nimiž došlo k dohodě. (53 nemocnic, z nich státních 0, krajských 13 a městských 10, zbytek vesměs malá soukromá pracoviště)

Další jednání tripartity Jednání bojkotovaly zdravotní pojišťovny. Kritéria hodnocení lůžkových zařízení byla ze strany MZ předložena v obecné a nic neříkající formě. Seznam zařízení, se kterými byl dohodnut rozsah péče byl předložen ve stejné podobě jako v červnu zveřejňují ZP seznam nemocnic se sdělením, jaká péče s nimi bude nasmlouvána. Pouze 21 nemocnic má nabídku smlouvy v plném rozsahu, ve 12 nemocnicích se má akutní lůžková péče zrušit hned, v dalších 18 zřejmě zrušit v během kratší doby (m.j jde opět o ÚHKT), ve ostatních nemocnicích má dojít k redukci lůžkové péče. Rozsah není znám.

Poslední jednání v rámci tripartity Ministerstvo zdravotnictví navrhovalo bod o restrukturalizaci nemocnic vyškrtnout, straně zaměstnaců nedodalo žádné podklady. (Seznam nemocnic jsme si sehnali jinde) Proč má mít smlouvu jen 21 nemocnic když již v polovině roku byla prezentována dohoda s 53 nedokázal (nebo nechtěl) nikdo vysvětlit. Na dotazy, podla jakých kritérií byly nemocnice do jednotlivých skupin zařazeny odmítli zástupci ZP a MZ odpovědět. Na dotaz, co se konkrétně skrývá pod pojmy „dlouhodobá smlouva s částečnou změnou struktury“ a „střednědobá smlouva se změnou struktury“ odmítli zástupci ZP a MZ odpovědět. Na dotaz, jak bude zajištěna péče o pacienty z rušených nemocnic odpověděl zástupce ZP Bc. Vladimír Kothera, MBA: „ne všechna dosud poskytovaná péče je nezbytná“

Závěrem: Zdravotní pojiš|ťovny přistoupily k otevřenému diktátu a vydírání směrem k nemocničním zařízením. Ministerstvo zdravotnictví nejen, že nezasáhlo, ale tento bezprecedentní stav zřejmě samo iniciovalo. Zákon o zdravotních pojišťovnách byl odpískán, ministerstvo bude postupovat cestou řady novel příslušných zákonů. Na poslední tripartitě zástupci MZ zcela otevřeně přiznali, že jde o účelovou záležitost – nový zákon by v parlamentu zjevně narazil, zatímco postuné novely mají šanci projít bez větší pozornosti. Co ještě zdravotní pojišťovny vymyslí, až dostanou další pravomoce? Jaká bude šance malých zdravotních zařízení – až jim skončí smlouvy, pokud se nyní zdravotním pojišťovnám podaří fakticky ovládnout nemocnice?

Může zdravotnictví fungovat bez zdravotnických zařízení a zdravotníků?

Může zdravotnictví fungovat bez zdravotních pojišťoven?

Děkuji za pozornost