Organizační struktura veřejné správy

Členění veřejné správy státní správa - především vláda (vrcholný ústavní orgán moci výkonné), ministerstva a ostatní ústřední správní úřady, odborné územní správní úřady (odvětvová působnost), veřejné ozbrojené sbory a jiné veřejné sbory územní samospráva - územní samosprávu vykonávají obce a kraje, přenesenou působnosti vykonávají obecní a krajské úřady, dále zvláštní orgány, výjimečně komise

Státní správa je vykonávaná státem - přímo, zahrnuje činnosti organizační a vykazuje známky činnosti mocensko-ochranné - podílí se na tvorbě zákonů a je nositelkou nařizovacích pravomocí – např. nařízení vlády, vyhlášky ministerstev, nebo obecně závazné vyhlášky obecních rad vydané v rámci přenesené působnosti orgány státní správy jsou uspořádány hierarchicky nadřízený orgán státní správy má pravomoc usměrňovat činnost orgánů podřízených

Činnosti státní správy podzákonná (je vázána zákony) výkonná (vykonává zákony) nařizovací (uplatňuje mocenské nástroje – závaznost a vynutitelnost správních aktů – vyhlášky, nařízení,…)

Instituce státní správy podle územního členění úroveň ústřední (celostátní, republiková) úroveň územní (regionální) s dalším členěním: krajská okresní obecní (místní, lokální) jiné úrovně (vybočující z krajského, okresního, … členění – např. správní obvody báňských úřadů, správ národních parků nebo chráněných krajinných oblastí, …)

Instituce vykonávající veřejnou správu vláda ministerstva ostatní správní úřady územní správní úřady (veterinární správy, finanční úřady atd.) veřejné ozbrojené a neozbrojené sbory (Policie, Hasičský záchranný sbor) orgány obcí a krajů (VS vykonávají jak formou na ně přenesené státní správy, tak realizací samostatné působnosti) další instituce (profesní komory, vysoké školy, nadace, fyzické osoby pověřené výkonem veřejné správy atd.)

Vláda skládá se z předsedy, místopředsedů a ministrů vrcholný orgán výkonné moci politické vedení správy a organizování její činnosti podíl na utváření vnitřní a zahraniční politiky státu vláda je odpovědná Poslanecké sněmovně PČR k zániku vlády dochází demisí nebo vyjádřením nedůvěry sněmovnou (odvoláním prezidentem) vláda je kolektivní orgán, rozhoduje formou usnesení politicky vede správu a organizuje její činnost

Činnost vlády Řídící úloha – vůči podřízeným subjektům – regulace usnesení vlády, oprávnění jmenovat a odvolávat vysoké úředníky Normotvorná úloha – oprávnění vydávat nařízení vlády jako obecně závazné právní předpisy – oprávnění podávat návrhy zákonů

Ministerstva Přímý vykonavatelé VS, resp. státní správy Mají stanoveny zásady a rozsah jejich kompetencí Kromě výkonu státní správy se podílejí na legislativním procesu a vykonávají dozor nad zákonností v činnosti podřízených úřadů Činnost ministerstev řídí, kontroluje a sjednocuje vláda

Ústřední správní orgány správní úřady jsou podřízeny příslušným ministerstvům nebo jinému ústřednímu orgánu na rozdíl od ministerstva platí pro tyto úřady užší působnost jejich vedoucí není členem vlády vedoucího obvykle jmenuje vláda mají s ministerstvy společné vykonávání svěřené působnosti, informování veřejnosti, připravování návrhů zákonů, vydávání vyhlášek a směrnic, ...

Přehled ústředních správních orgánů Český statistický úřad Český báňský úřad Úřad průmyslového vlastnictví Úřad pro ochranu hospodářské soutěže Správa státních hmotných rezerv Státní úřad pro jadernou bezpečnost Národní bezpečnostní úřad Energetický regulační úřad Úřad vlády české republiky

Ministerstva a další ústřední správní úřady Ministerstvo Jiný ústřední úřad rozdíly Širší působnost Ministr – člen vlády Ministra jmenuje prezident Užší působnost Vedoucí – není členem vlády Vedoucího obvykle jmenuje vláda Vykonávají svěřenou působnost, informují veřejnost, připravují návrhy zákonů, spolupracují, vydávají své vyhlášky a směrnice, atd.

Krajská úroveň Územní působnost státních správních úřadů krajské úrovně nemusí být s územím samosprávných krajů totožná (kraje 1960 i 1997) Přenesenou působnost vykonávají především krajské úřady

Některé správní úřady krajské úrovně Krajská správa Policie ČR Krajská hygienická stanice Finanční ředitelství Obvodní báňský úřad Zeměměřičský a katastrální inspektorát Český statistický úřad (divize)

Celní ředitelství Státní energetická inspekce Česká inspekce životního prostředí Česká obchodní inspekce Státní zemědělská a potravinářská inspekce Inspektorát bezpečnosti práce Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových

Okresní úroveň Úkoly okresních úřadů jejich zrušením nezanikly – byly přeneseny na jiné instituce VS státního i nestátního charakteru Správní úřady působící v okresech bývají obecně označované jako specializované, odborné nebo dekoncentrované Úřady ne vždy kopírují okresní uspořádání

Některé správní úřady okresní úrovně Okresní ředitelství Policie ČR Okresní správa sociálního zabezpečení Úřad práce Finanční úřad Katastrální úřad Veterinární správa (inspektorát) Celní úřad

Obecní (základní) úroveň Statutární města – mohou se členit na městské části – přenesenou působnost vykonávají za celá statutární města především jejich magistráty a za městské části jejich úřady Ostatní obce zajišťují svými orgány výkon přenesené působnosti na základní úrovni ve vlastních nebo jinak zákonem nebo veřejnoprávní smlouvou správních vymezených správních obvodech

Územní samospráva územní samosprávu v ČR vykonávají obce, kraje a hlavní město Praha, která je současně obcí i krajem obce a kraje vykonávají veřejnou správu jak výkonem samostatné, tak i přenesené působnosti decentralizace - hlavními nositeli samostatné působnosti jsou volené orgány dekoncentrace - hlavními nositeli přenesené působnosti jsou obecní a krajské úřady, dále zvláštní orgány, výjimečně komise

Samostatná působnost přibližuje se soukromé správě – prioritně zaměřena na vlastní záležitosti samosprávné záležitosti musí být řešeny s ohledem na širší zájmy obce a kraje mají lepší předpoklady pro řešení lokálních (regionálních) záležitostí než stát neexistuje hierarchické členění výkonu samostatné působnosti

Přenesená působnost výkon státní správy subjekty územní samosprávy zajištění přenesené působnosti má různý rozsah přenesená působnost v základním rozsahu (každá obec) přenesená působnost v rozsahu svěřeném pověřenému obecnímu úřadu (určené obce) přenesená působnost v rozsahu svěřeném obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností (jmenovité obce)

Úkoly samosprávy Správní úkoly Napomáhá k legitimizaci demokratického politického systému

Principy, jimiž se řídí samospráva Demokratičnost – základní orgány samosprávy jsou voleny přímo občany Podřízenost, popř. odpovědnost ostatních samosprávných orgánů základnímu volenému orgánu Demokratické způsoby rozhodování – rozhodování ve sboru – kolegiálně Autonomnost rozhodnutí – samosprávné orgány disponují velkou autonomií Volební princip Neexistence zásady hierarchické podřízenosti a nadřízenosti – samospráva nepodléhá orgánům státní správy Právo na vlastní majetek a svobodné nakládání se svými financemi

Obecní úroveň Podle zákona č. 128/2000 Sb. je obec základním územním samosprávným společenstvím občanů Tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce Obec je veřejnoprávní korporací a má vlastní majetek V právních vztazích vystupuje svým jménem a nese odpovědnost Zvláštní postavení mají statutární města, jejichž území se může členit na městské obvody nebo městské části s vlastními orgány samosprávy Obec je samostatně spravována zastupitelstvem obce; dalšími orgány obce jsou rada obce, starosta, obecní úřad a zvláštní orgány obce

Obec spravuje své záležitosti samostatně – jde o tzv Obec spravuje své záležitosti samostatně – jde o tzv. samostatnou působnost Státní správu, jejíž výkon byl zákonem svěřen orgánu obce, vykonává tento orgán jako svou přenesenou působnost V samostatné působnosti může obec ukládat povinnosti k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku obecně závaznou vyhláškou Právní předpisy obce a jejich evidence musí být každému přístupny u obecního úřadu v obci, která je vydala

Občané obce Občanem obce je fyzická osoba, která je státním občanem České republiky, a je v obci hlášena k trvalému pobytu Občan obce, který dosáhl věku 18 let, má právo volit i být volen do zastupitelstva obce a hlasovat v místním referendu

Samostatná působnost obce Do samostatné působnosti obce patří záležitosti, které jsou v zájmu obce a občanů obce, a dále záležitosti, které do samostatné působnosti obce svěří zákon Do samostatné působnosti obce patří rovněž stanovení počtu členů rady obce, volba starosty, místostarostů a dalších členů rady obce (radních) z řad členů zastupitelstva obce a jejich odvolávání z funkce, určování funkcí, pro které budou členové zastupitelstva obce uvolněni, zřizování a rušení výborů, volba jejich předsedů a dalších členů a jejich odvolávání z funkce

Přenesená působnost obce Přenesená působnost ve věcech, které stanoví zvláštní zákony, je v základním rozsahu svěřeném obci vykonávána orgány obce; v tomto případě je území obce správním obvodem Metodickou a odbornou pomoc ve věcech výkonu přenesené působnosti vykonává vůči orgánům obcí krajský úřad

přenesenou působnost vykonávají za statutární města zejména jejich magistráty a za městské části úřady těchto částí ostatní obce zajišťují svými orgány výkon přenesené působnosti na základní úrovni ve vlastních nebo jinak zákonem, resp. navazující vyhláškou vymezených správních obvodech

Orgány obce

Zastupitelstvo Je složeno z členů zastupitelstva obce, jejichž počet na každé volební období stanoví v souladu s tímto zákonem zastupitelstvo obce nejpozději do 85 dnů přede dnem voleb do zastupitelstev v obcích Zastupitelstvo obce rozhoduje ve věcech patřících do samostatné působnosti obce

Počet členů zastupitelstva do 500 obyvatel    5 až 15 členů  nad 500 do 3 000 obyvatel    7 až 15 členů  nad 3 000 do 10 000 obyvatel   11 až 25 členů  nad 10 000 do 50 000 obyvatel   15 až 35 členů  nad 50 000 do 150 000 obyvatel   25 až 45 členů  nad 150 000 obyvatel   35 až 55 členů.

Rada obce Rada obce je výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti a ze své činnosti odpovídá zastupitelstvu obce V obci, kde se rada obce nevolí (méně než 15 členů zastupitelstva), vykonává její pravomoc starosta, nestanoví-li tento zákon jinak Radu obce tvoří starosta, místostarosta (místostarostové) a další členové rady volení z řad členů zastupitelstva obce Rada obce je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů; k platnému usnesení nebo rozhodnutí je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů

Starosta Starosta zastupuje obec navenek Za výkon své funkce odpovídá zastupitelstvu obce Starosta odpovídá za včasné objednání přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok, plní úkoly zaměstnavatele podle zvláštních předpisů Starosta svolává a zpravidla řídí zasedání zastupitelstva obce a rady obce, podepisuje spolu s ověřovateli zápis z jednání zastupitelstva obce a zápis z jednání rady obce

Obecní úřad Obecní úřad tvoří starosta, místostarosta (místostarostové), tajemník obecního úřadu, je-li tato funkce zřízena, a zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu Rada obce může zřídit pro jednotlivé úseky činnosti obecního úřadu odbory a oddělení, v nichž jsou začleněni zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu Obecní úřad v oblasti samostatné působnosti plní úkoly, které mu uložilo zastupitelstvo obce nebo rada obce, a pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti Tajemník obecního úřadu je odpovědný starostovi za plnění úkolů obecního úřadu v samostatné i přenesené působnosti

Výbory iniciativní a kontrolní orgány zastupitelstva Finanční výbor - provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce, plní další úkoly, jimiž jej pověřilo zastupitelstvo obce Kontrolní výbor - kontroluje plnění usnesení zastupitelstva obce a rady obce, je-li zřízena, kontroluje dodržování právních předpisů ostatními výbory a obecním úřadem na úseku samostatné působnosti, plní další kontrolní úkoly, jimiž jej pověřilo zastupitelstvo obce výbor pro národnostní menšiny (ne vždy)

Komise Iniciativní a poradní orgány rady obce

Dozor Dozor nad výkonem samostatné působnosti obce - vykonává krajský úřad v přenesené působnosti a Ministerstvo vnitra Dozor nad výkonem přenesené působnosti obce - vykonávají Ministerstvo vnitra a krajský úřad v přenesené působnosti

Krajské zřízení Kraj je podle zákona č. 129/2000 Sb. územní společenství občanů; náleží mu právo na samosprávu, které vykonává v rozsahu stanoveném zákonem a v souladu s potřebami kraje Kraj pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem Kraj je spravován zastupitelstvem kraje Dalšími orgány kraje jsou rada kraje, hejtman kraje a krajský úřad

Působnost kraje Kraj má právo na samosprávu ve věcech, které jsou stanoveny zákonem; působnost v těchto věcech je samostatnou působností kraje Při výkonu samostatné působnosti kraj spolupracuje s obcemi

Občané kraje Občanem kraje je fyzická osoba, která je státním občanem České republiky a je přihlášena k trvalému pobytu v některé obci nebo na území vojenského újezdu v územním obvodu kraje

Krajská soustava v ČR V České republice je celkem 13 krajů + hl. město Praha, (podle výsledku ústavního zákona č. 347/1997 Sb. a jeho novelizace): Hlavní město Praha, vymezený územím hlavního města Prahy Středočeský kraj se sídlem v Praze, vymezený územím okresů Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha – východ, Praha – západ, Příbram a Rakovník Jihočeský kraj se sídlem v Českých Budějovicích, vymezený územím okresů České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor

Karlovarský kraj se sídlem v Karlových varech, vymezený územím okresů Cheb, Karlovy Vary a Sokolov Ústecký kraj se sídlem v Ústí nad Labem, vymezený územím okresů Děčín, Chomutov, Litoměřice, Louny, Most, Teplice a Ústí nad Labem Liberecký kraj se sídlem v Liberci, vymezený územím okresů Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec a Semily Královéhradecký kraj se sídlem v Hradci Králové, vymezený územím okresů Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Trutnov Pardubický kraj se sídlem v Pardubicích, vymezený územím okresů Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí Kraj vysočina se sídlem v Jihlavě, vymezený územím okresů Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou

Jihomoravský kraj se sídlem v Brně, vymezený územím okresů Blansko, Brno – město, Brno – venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo Olomoucký kraj se sídlem v Olomouci, vymezený územím okresů Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk Moravskoslezský kraj se sídlem v Ostravě, vymezený územím okresů Bruntál, Frýdek – Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava - město Zlínský kraj se sídlem ve Zlíně, vymezený územím okresů Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín

Orgány kraje

Zastupitelstvo Zastupitelstvo se skládá z členů zastupitelstva. Počet členů zastupitelstva je dán velikostí kraje měřené počtem obyvatel Mandát člena zastupitelstva kraje vzniká zvolením Zastupitelstvu je vyhrazeno předkládat návrhy zákonů Poslanecké sněmovně v souladu se zákonem

Rada Rada je výkonným orgánem kraje v oblasti samostatné působnosti Radu tvoří hejtman, zástupce hejtmana (zástupci hejtmana) a další členové rady Rada připravuje návrhy a podklady pro jednání zastupitelstva a zabezpečuje plnění jím přijatých usnesení

Hejtman Hejtman zastupuje kraj navenek Hejtmana a zástupce hejtmana volí zastupitelstvo z řad svých členů Hejtman a zástupce odpovídají za výkon své funkce zastupitelstvu

Krajský úřad Krajský úřad plní úkoly v samostatné působnosti uložené mu zastupitelstvem a napomáhá činnosti výborů a komisí Rada může ukládat úkoly krajskému úřadu jen v rozsahu své působnosti svěřené jí zákonem nebo zastupitelstvem Zastupitelstvo ani rada nemůže na krajský úřad přenést úkoly, které jsou jim vyhrazeny zákonem Krajský úřad tvoří ředitel a zaměstnanci kraje zařazení do krajského úřadu Krajský úřad se člení na odbory, oddělení, sekretariát ředitele a sekretariát hejtmana

Výbory a komise Výbory: iniciativní a kontrolní orgány zastupitelstva kraje povinně finanční, kontrolní a výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost Komise: iniciativní a poradní orgány rady kraje

Subjekty zájmové samosprávy zahrnují různé komory, svazy, zájmová sdružení a spolky patří sem profesní komory (např. Komora daňových poradců, Advokátní komora, dále komora lékařská, stomatologická, lékárnická, aj.), svazy (např. podnikatelské), vysoké školy, veřejné fondy, nadace apod.