ŠVP a jednotný systém závěrečných zkoušek Ing. Lenka DEMJANOVÁ Střední škola energetická a stavební, Chomutov, Na Průhoně 4800, příspěvková organizace

Koncepce nové závěrečné zkoušky Nová závěrečná zkouška a školská legislativa Tvorba a struktura závěrečné zkoušky Spolupráce se sociálními partnery

Historie v některých oborech vzdělání vznikly spontánní aktivity, které směřovaly ke sjednocení obsahu a průběhu závěrečné zkoušky vyvíjela je skupina odborných škol, kterým se jevil dosavadní stav, kdy si každá škola mohla sestavovat obsah závěrečné zkoušky v podstatě jen podle vlastních potřeb a podmínek, jako nepřijatelný vedl totiž k tomu, že ve školách realizujících stejný obor vzdělání mohla mít závěrečná zkouška velmi rozdílnou úroveň náročnosti některé školy ověřovaly opravdu všechny kompetence významné pro výkon dané profese jiné však - zejména z důvodu nedostatečného materiálního či prostorového vybavení - obsah závěrečné zkoušky příliš zjednodušovaly vznikl záměr vytvořit společnou zkoušku

obor „elektro“ Sami školy měly zájem o společné zkoušky. energetické školy – pod ČEZ výcvikové středisko Pardubice vytvářelo testy, později i písemky po změnách školy i nadále spolupracovaly (asociace energetických a elektrotech. škol) vytváření výukových materiálů - Dílenské příručky společné zkoušky odborné soutěže

Zadání ZZ 2000/2001 Závěrečná zkouška – praktická část 2003/2004 (ve spolupráci s NÚOV) Pilotní ověřování jednotného zadání ZZ písemka 300 minut test 60 testových otázek praktická zkouška ústní zkouška – 25 otázek + podotázka

Kvalita I Nová závěrečná zkouška pro učební obory s výučním listem KONCEPCE NOVÉ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY 2005 - 2008 Nová závěrečná zkouška byla od roku 2005 vyvíjena v rámci systémového projektu MŠMT (financovaný ESF a státním rozpočtem ČR)

Nová závěrečná zkouška pro učební obory s výučním listem Kvalita I Nová závěrečná zkouška pro učební obory s výučním listem Projekt řídil Národní ústav odborného vzdělávání (NÚOV) Během tří let – za přímé a klíčové účasti samotných odborných škol (markantní rozdíl oproti státní maturitě!) - vznikala jednotná zadání pro stále větší počet oborů

Z praktických důvodů se začalo s těmi obory, v nichž studuje větší počet žáků anebo které už určitým procesem standardizace z vlastní iniciativy dříve prošly a teď jen své zkoušky oblékly do systémovějšího kabátu (školy sdružené kolem zaměstnavatelů v energetice).

Počty zapojených škol školní rok počet oborů počet škol počet žáků 2004/2005 8 80 2 500 2005/2006 19 134 6 000 2006/2007 41 200 10 000 ve školním roce 2007/2008, kterým projekt Kvalita I skončil, bylo připraveno jednotné zadání pro všech 70 oborů nové soustavy. přihlásilo se rekordních 247 odborných škol (tedy asi polovina z těch, které nabízejí výuční list) s 18 000 žáky!

NOVÁ ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA – KVALITA PRO UČŇOVSKÉ ŠKOLSTVÍ 2009 – březen 2012 NOVÁ ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA – KVALITA PRO UČŇOVSKÉ ŠKOLSTVÍ jednotné zadání by mělo zaručit, že žádná škola nevynechá nic, co je pro obor podstatné škola může také snadno zjistit, jak obstojí ve srovnání s ostatními a případně zjednat nápravu

Na takové úkoly by také měla být celá závěrečná zkouška orientována. projekt souvisí s jiným projektem - s Národní soustavou kvalifikací nový výuční list respektuje standardy, absolventova kvalifikace bude srovnatelnější a srozumitelnější v celoevropském měřítku Z hlediska dalšího uplatnění absolventa je důležité, aby on sám a zejména jeho potenciální zaměstnavatel dostal informaci o tom, jak je do budoucna připraven řešit úkoly a problémy, které přináší konkrétní praxe. Na takové úkoly by také měla být celá závěrečná zkouška orientována.

loňský školní rok, kdy se nová závěrečná zkouška školám nabídla, ji využilo 80 procent škol již loni ji tedy skládalo 21 tisíc žáků

Důvody vytvoření jednotného zadaní ! Nízká srovnatelnost obsahu a úrovně ZZ v různých školách v témže oboru 1. jednotné zadání ZZ v daném oboru ! Nízká transparentnost vazeb mezi obsahem ZZ a kvalifikačními požadavky 2.využití kvalifikačních a hodnotících standardů při tvorbě jednotného zadání

3. výkaz odborných kompetencí žáka ! Jednorázové ověřování pouhé části kompetencí při ZZ, nízká výpovědní hodnota známky z odborného výcviku 3. výkaz odborných kompetencí žáka ! Neprovázanost jednotlivých zkoušek a příliš teoretické pojetí písemné a ústní zkoušky 4. praktická orientace ZZ, komplexní pojetí témat, vzájemné vztahy zkoušek

5. Obecný přehled ze světa práce ! Pojetí ZZ jako zkoušky výhradně odborné bez vztahu k obecným vývojovým trendům trhu práce 5. Obecný přehled ze světa práce ! Přílišná svázanost právních předpisů vzhledem k různým potřebám jednotlivých oboru vzdělání 6. Možnost využívat samostatnou odbornou práci při ZZ

Organizace závěrečné zkoušky Písemná zkouška Praktická zkouška Ústní zkouška obecný přehled ze světa práce samostatná odborná práce

Písemná zkouška Písemná zkouška by měla sloužit k ověření těch kompetencí, které lze stěží zjistit praktickou zkouškou. Při uplatnění jednotného zadání ale postupně dochází k zásadnímu posunu v koncepci jejich témat. Ta by totiž měla být formulována tak, aby umožnila ověřit, zda je žák schopen aplikovat základní odborné i obecné teoretické vědomostí při řešení úkolů souvisejících s praktickým výkonem povolání. - jedná se např. o návrhy technologických postupů, plánování práce, ekonomické propočty, technické výpočty, apod. Podle potřeb oboru lze v odůvodněných případech zařadit jako součást zkoušky i test.

Praktická zkouška Praktická zkouška je stěžejní částí závěrečné zkoušky. V jejím průběhu by měly být zadávány úkoly, které mají charakter konkrétního pracovního problému v reálném nebo simulovaném prostředí. Témata praktické zkoušky by ovšem vždy měla být natolik komplexní, aby obsahovala propojení více kompetencí stanovených v hodnotícím standardu. Každé téma by tedy mělo obsahovat logickou sestavu úkolů, při nichž se ověřují jednotlivé kompetence, a vyústit v celkové řešení. Žáci při zpracování takto zadaného tématu prokazují, že jednotlivé otázky a úkoly jsou schopni pojímat ve vzájemných vazbách a souvislostech.

Ústní zkouška Jednotné zadání vychází z předpokladu, že žákovy konkrétní vědomosti dílčího charakteru byly již ověřeny v průběhu studia. Ústní zkouška by proto měla rovněž zjišťovat, zda žák tyto vědomosti dokáže využívat v potřebných souvislostech. Témata by proto měla být formulována problémově a žák by při nich měl prokázat, do jaké míry je schopen se orientovat v širší odborné problematice a nalézat její řešení. Ústní zkouška by tedy měla zjišťovat schopnost syntézy vědomostí, hledání souvislostí a také ověřovat osvojení klíčových kompetencí (např. komunikativní schopnosti, schopnost pracovat s informacemi apod.).

Nové prvky závěrečné zkoušky Obecný přehled ze světa práce  blok podotázek zaměřeny na možnosti řešení nejčastějších problémů, s nimiž se absolventi při vstupu na trh práce potýkají Smyslem je přimět žáky k úvahám o tom, co dělat, pokud např. z důvodu nezaměstnanosti v regionu nezískají ihned práci ve svém oboru, kde vyhledat pomoc či jakými základními pracovně - právními vztahy se při nástupu do zaměstnání budou muset řídit, jak se dále vzdělávat apod. Některé z podotázek jsou zaměřeny rovněž na to, aby žáci promýšleli již ve škole problémy ekonomického a ekologického  charakteru s nimiž se v zaměstnání i v osobním životě setkají (např. otázky samostatného podnikání v oboru, daně, rodinný rozpočet, úvěry a půjčky a rizika z nich vyplývající). může být přiřazen k praktické nebo ústní zkoušce

Samostatná odborná práce Na základě požadavků některých oborů vzdělání (kuchař, cukrář-výroba) dostaly školy možnost využít v rámci závěrečné zkoušky samostatnou odbornou práci. Tato práce má dát žákům příležitost prokázat celkovou znalost určité odborné problematiky a ukázat, že jsou schopni přistupovat k zadanému tématu samostatně, tvůrčím způsobem a náležitě prezentovat výsledky své práce. Díky samostatné odborné práci pak mohou zkoušející lépe posoudit komunikativní, personální a sociální kompetence žáků a jejich schopnost pracovat s informacemi.

má širší obsahové zaměření a v řadě oborů začleňuje také podnikatelské aktivity (např. návrh na zřízení soukromé provozovny). při zpracování této práce žák využívá svých znalostí z předmětů všeobecně vzdělávacích i odborných a musí ukázat, že dokáže teoretické vědomosti spojit s praktickým využitím. samostatná odborná práce je obvykle zadávána na začátku 2. pololetí posledního ročníku žáci si z několika možností vylosují určité téma a pak mají přibližně měsíc na to, aby svou práci napsali musí vyhledat potřebné informace, promyslet vlastní návrhy a zpracovat text práce na PC, který mohou vhodně doplnit výpočty, obrázky, nákresy apod. v jejich úsilí je podporují učitelé odborných předmětů a odborného výcviku, s nimiž své postupy konzultují

Současné právní předpisy neumožňují, aby samostatná odborná práce byla svébytnou součástí závěrečné zkoušky, proto byly dosud pouze využívány její výsledky. Vzhledem k tomu, že se tento prvek nové závěrečné zkoušky osvědčil a rozšiřuje se do dalších oborů vzdělání, ukazuje se potřeba legislativní úpravy, aby využití samostatné odborné práce při závěrečné zkoušce bylo právně zakotveno. 

Informační systém Banka úloh poskytuje informace uzpůsobené potřebám a požadavkům konkrétních uživatelů zajišťuje řízení přístupu k dokumentům týkajících se oborů vzdělání kategorie H a E zajišťuje správu obsahu i snadné publikování bez nutnosti technických znalostí Banka úloh do banky budou postupně vkládány vytvořené úlohy, které současně budou katalogizovány, ohodnoceny řadou evaluačních parametrů banka bude sloužit jako úložiště pro nové návrhy úloh jednotného zadání

skoly.nzz.nuov.cz Přihlašování

Vyplnění údajů

Vytváření jednotného zadání Autorský tým editor – vedoucí týmu nese odpovědnost za zpracování celého jednotného zadání vybírá si své spolupracovníky ze škol (autory) autoři zástupci několika škol, kteří zpracovávají svěřené části jednotného zadání odborník z praxe posuzuje, zda jednotné zadání odpovídá požadavkům stanoveným na výkon profese, ke které vyučení v oboru směřuje Všichni, kdo JZZZ vytvářejí či posuzují, jsou zavázáni chránit jeho obsah před únikem informací.

Tvůrce JZZZ Program na vytváření jednotného zadání

Verze pro učitele Písemná zkouška Pokyny pro žáka Anotace Vlastní zadání Technická, výkresová, obrázková dokumentace Zadání - správná řešení Test Pokyny Zadání Tabulka pro zápis řešení Test - správná řešení Hodnocení - kritéria a pravidla

Praktická zkouška Ústní zkouška Vybavení pracoviště Pokyny pro žáka Zadání Technická, výkresová, obrázková dokumentace Správné řešení Hodnocení - kritéria a pravidla Ústní zkouška Podklady pro žáka

Využití JZZZ Každá škola získá přístup k zadáním pouze pro ty obory, které má zapsány v rejstříku škol a o jejich využití u závěrečné zkoušky pak rozhodne ředitel školy. Ten je také zodpovědný za to, aby se témata jednotného zadání předčasně nevyzradila. Samotná příprava zkoušek je ovšem při využití jednotného zadání pro školy jednodušší a naprostá většina škol, které už s tím mají zkušenost, chce v této praxi pokračovat.

Zadávání závěrečné zkoušky probíhá v souladu s platnou legislativou (vyhláška č. 47/2005 Sb., o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem). Složení zkušební komise, jmenování jejích členů a pravomoc zkušební komise se řídí § 3 vyhlášky č. 47/2005 Sb.

Písemná zkouška pro písemnou zkoušku ředitel školy převezme z jednotného zadání nejméně 3 témata, z nichž si žák jedno téma zvolí. Písemná zkouška trvá nejdéle 240 minut pro volbu témat lze žákovi předložit jejich anotace součástí řešení může být test

Praktická zkouška pro praktickou zkoušku ředitel školy převezme z jednotného zadání libovolný počet témat pokud je stanoveno více než jedno téma, žák si jedno téma vylosuje součástí praktické zkoušky je obhajoba výsledků samostatné odborné práce

Ústní zkouška Pro ústní zkoušku ředitel školy převezme z jednotného zadání 25 až 30 témat, z nichž si žák jedno téma vylosuje. ke každému tématu ústní zkoušky je přiřazena jedna otázka z Obecného přehledu ze světa práce

Celkové hodnocení závěrečné zkoušky Hodnocení a klasifikace závěrečné zkoušky probíhá v souladu s § 4 vyhlášky č. 47/2005 Sb. Hodnocení je součástí jednotného zadání závěrečné zkoušky

V současné době zákon pouze říká, že učňové na závěr svého studia složí písemnou, praktickou a ústní zkoušku z odborných předmětů. Školy jednotné zkoušky vítají. V současné době je používání jednotných testů dobrovolné. Záleží jen na školách, zda je použijí, nebo dál budou studenty zkoušet podle svého zadání. Nová zkouška počítá s tím, že každý obor na každé škole bude mít stejné zadání, které vypracovali odborníci spolu s potenciálními zaměstnavateli vyučených studentů. Na rozdíl od státní maturity má nová zkouška podporu i u učitelů a ředitelů. Nevylučuje ani, že by za nějaký čas byla povinnost používat novou závěrečnou zkoušku uzákoněna.

Nová závěrečná zkouška pro odborné školy a učiliště je zatím dobrovolná. Časem by mohla být povinností. Z programového prohlášení vlády ČR: „Vláda ve spolupráci se zaměstnavateli podpoří rozvoj odborného středního („učňovského“) vzdělávání a formu jeho zakončování jednotnou závěrečnou zkouškou. Zvýší důraz na praktickou uplatnitelnost absolventů a na posílení prestiže středního odborného školství.“

Zadání zkoušek mohou ale ovlivňovat i potenciální zaměstnavatelé, kteří vědí, co je u nových zaměstnanců nejvíce zapotřebí a co od nich očekávají. „Máme zájem zapojit se do definice toho, co mají absolventi umět, a tím zajistit, že zaměstnavatelé budou mít důvěru v jejich schopnosti,“ uvedl viceprezident Hospodářské komory Zdeněk Somr s tím, že je nezbytné, aby školy vzdělávaly žáky pro reálnou praxi a aby absolventi pak byli schopni obstát na našem i evropském trhu.

Děkuji za pozornost