Instituce a organizace, které se v ČR zabývají ochranou práv osob se zdravotním postižením Petr Polák.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Předmět úpravy Podmínky pro poskytování sociálních služeb a příspěvku na péči Podmínky pro vydávání oprávnění k poskytování soc.služeb, pro výkon veřejné.
Advertisements

Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád)
Štrasburský rozsudek „D.H. a ostatní proti ČR“ – 2 roky poté
Zákon o obětech trestné činnosti Tisková konference
Zákon o sociálních službách
Správní právo Pojem správního práva.
Povaha zprávy národního preventivního mechanismu Ochrana ohrožených dětí a jejich rodin Mgr. et Mgr. Ladislav Tomeček.
Lucie Obrovská Kancelář veřejného ochránce práv
Jednotný programový dokument pro Cíl 3 hl. m. Praha Magistrát hl. m. Prahy, odbor zahraničních vztahů a fondů EU, oddělení.
Role MZ ČR v souvislosti s veřejnou podporou – financování investic ve zdravotnictví
Tento produkt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Právo na informace o životním prostředí.
V ČESKÉ REPUBLICE 1.  chybějící definice diskriminace v hmotném právu  zákaz diskriminace – čl. 3 LZPS  mezinárodní úmluvy  judikatura ESLP (Belgický.
registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/
Ochrana osobních údajů při poskytování informací
SADA č.22 Identifikátor: VY_32_INOVACE_SADA22 _ VkO DUM č.11
Role litigace při implementaci „EU Race Equality Directive“ (Europské směrnice o rasové rovnosti): seminář pro soudce a další právníky.
VY_32_INOVACE_29-06 DUM 6 PRÁVO EU.
Psychopedie zabývá se klienty s mentální retardací, poruchami duševními (pervazivní vývojové poruchy, SPU a poruchy chování, schizofrenií, afektivními.
Veřejná správa – úvod.
Životní podmínky osob s PAS – poznatky ochránce Petra Zdražilová, Praha, 6.listopadu 2014 Petra Zdražilová / 6. listopadu, © Copyright Veřejný ochránce.
Právní aspekty genderového rozpočtování v České republice JUDr. Kristýna Outlá Praha.
Tento studijní materil byl vytvořen jako výstup z projektu č. CZ.1.07/2.2.00/ Právní stát, demokracie a sociální stát Katedra práva.
Jednotný programový dokument pro Cíl 3 hl. m. Praha Magistrát hl. m. Prahy, odbor zahraničních vztahů a fondů EU, oddělení.
Doporučené postupy nebo standardy – aspekty právní
Rovné příležitosti a diskriminace na trhu práce
Kontrola veřejné správy
Regulační prostředí Mediální právo České republiky.
Evropská unie a lidská práva
Právo na informace Tereza Danielisová,
Střední odborné učiliště zemědělské a služeb, Dačice, nám. Republiky 86  Název projektu: Zvýšení kvality profesní přípravy žáků SOU Dačice  Registrační.
Všeobecná deklarace lidských práv
VEŘEJNÝ OCHRÁNCE PRÁV - činnost a působnost - podnět Veřejnému ochránci práv - náležitosti - možnosti řešení.
Sociální služby 2. ročník Studijní obor: Sociální činnost
Poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím Krajský úřad Zlínského kraje Odbor právní a Krajský živnostenský.
Boj s rasovou diskriminací: Workshop pro instituce občanské společnosti v České republice.
Rovnost a zákaz diskriminace ve veřejné správě. Rovnost ve veřejné správě ideologický požadavek rovnosti všech lidí - hluboké filozofické a náboženské.
Oblasti úpravy pracovního práva 1. Volný pohyb osob (pracovníků) 2. Rovné zacházení a boj s diskriminací 3. Pracovní podmínky 4. Ochrana zaměstnanců 5.
Iniciativa EQUAL v ČR. Iniciativa EQUAL Samostatná forma pomoci ze strukturálních fondů týkající se mezinárodní spolupráce při prosazování nových prostředků.
Ústavní základy ochrany životního prostředí JUDr. Veronika Tomoszková, Ph.D.
INVALIDITA JAKO SOCIÁLNÍ UDÁLOST
Vnitřní trh ES Dr. Petr Kolář. Charakteristika vnitřního trhu n Cíl: konkurenceschopnost na světovém trhu n Definice (Smlouva ES, čl. 14) „vnitřní trh.
LEGISLATIVNÍ VYMEZENÍ INTEGRACE
JUDr. Jana Komendová, Ph.D. 27. února 2015
ČÍSLO PROJEKTU:CZ.1.07/1.5.00/ NÁZEV PROJEKTU:ICT ve výuce OZNAČENÍ MATERIÁLU:VY_32_INOVACE_EKO_84 ROČNÍK: 4. VZDĚLÁVACÍ OBOR:65-42-M/01 HOTELNICTVÍ.
Účast veřejnosti ve veřejné správě 12. května 2009.
Rovné zacházení a zákaz diskriminace v zaměstnání a povolání BEV802K přednáška č JUDr. Jana Komendová, Ph.D.
11. Vztah práva a státu a pojem právního státu
MEZINÁRODNĚPRÁVNÍ A EKONOMICKÉ POSTAVENÍ CIZINCŮ (V ČR A VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EU) Z HLEDISKA DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE Ing. Mgr. Magda Uxová, DiS.
Konference Transformace a deinstitucionalizace sociálních služeb a Hradec Králové Národní centrum podpory transformace sociálních služeb.
Právní aspekty života LGBT lidí v České republice Mgr. Martina Štěpánková, PROUD Seminář pro sociální pracovníky „LGBT lidé a sociální práce“, Jihlava,
Bezplatná právní pomoc Podporováno:. Průběh bloku  Lidské příhody a potřebnost právní pomoci  Bezplatná právní pomoc (BPP)  Dnešní právní úprava BPP.
Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiáluVY_32_INOVACE_TOMAS_VASATA_LIDSKA_PRAVA_LZPS_11 Název školyStřední škola služeb, obchodu a gastronomie.
Legislativa v oblasti RP (žen a mužů) Mgr. Veronika Šprincová.
Práva osob se zdravotním postižením pohledem veřejné ochránkyně práv Lenka Frýdková Kancelář veřejného ochránce práv Praha, © Copyright Veřejný.
Sociální práce v roce 2012 Bc. Ivana Vedralová. Od Úřad práce ČR převezme:  Činnosti, které přímo souvisejí s řízením, rozhodováním a výplatou.
Cenové rozlišování Mgr. Jana Kvasnicová. 2 Obsah  Působnost a činnost ochránce  Ochránce jako Equality body  Co je diskriminace  Doporučení.
PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Prameny, mezinárodní organizace, vztah ČR a EU JUDr. Petr Čechák, Ph.D.
Institut ochránce práv dětí
Národní rozvojový program mobility pro všechny (NRPM)
VEŘEJNÝ OCHRÁNCE PRÁV činnost a působnost
Podpora vzniku a rozvoje sociálních podniků a chráněných pracovišť
Veřejný ochránce práv a rovné zacházení
Metodický pokyn k § 23a vodního zákona
Právo na dobrou správu.
VEŘEJNÝ OCHRÁNCE PRÁV činnost a působnost
VYBRANÉ PROBLEMATIKY DNEŠNÍHO ŠKOLSTVÍ
Listina základních práv a svobod Lidská práva
3. Krizová pomoc Sociální rehabilitace
Odbor sociálních věcí KUPK leden 2019
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
Transkript prezentace:

Instituce a organizace, které se v ČR zabývají ochranou práv osob se zdravotním postižením Petr Polák

Obsah Působnost a činnost ochránce Ochránce jako antidiskriminační místo Rovné zacházení a zákaz diskriminace Dokumenty a předpisy týkající se práv osob s postižením Antidiskriminační zákon Pojem zdravotního postižení Pojem diskriminace Případy veřejného ochránce práv Úvodní slovo, rozvržení prezentace.

Působnost a činnost ochránce Ochrana osob před jednáním úřadů a institucí jmenovaných v zákoně, pokud je toto jednání: v rozporu s právem neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy v případě nečinnosti Systematické návštěvy míst, kde se nalézají osoby omezené na svobodě (působnost od 1. ledna 2006) Ochrana proti diskriminaci (působnost od 1. prosince 2009) Sledování zajištění cizinců a výkonu správního vyhoštění (od 1. ledna 2012) Obecná působnost ochránce

Ochránce jako antidiskriminační místo 3 pilíře činnosti ochránce: Informovat (doporučení, výzkum) Vzdělávat (přednášky, kliniky, semináře) Pomáhat obětem diskriminace (řešení individuálních stížností a podnětů) Po účinnosti ADZ plní VOP funkci českého Equality Body. Tři základní pilíře činnosti ochránce vyplývají z ustanovení § 21b zákona o VOP: Ochránce přispívá k prosazování práva na rovné zacházení se všemi osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ, národnost, pohlaví, sexuální orientaci, věk, zdravotní postižení, náboženské vyznání, víru nebo světový názor a za tím účelem a) poskytuje metodickou pomoc obětem diskriminace při podávání návrhů na zahájení řízení z důvodů diskriminace, b) provádí výzkum, c) zveřejňuje zprávy a vydává doporučení k otázkám souvisejícím s diskriminací, d) zajišťuje výměnu dostupných informací s příslušnými evropskými subjekty. Pozn.: podoba kontroly rovného zacházení (pilíř 1 a 3) je na dalším snímku.

Ochránce jako antidiskriminační místo Oddělení rovného zacházení Poskytování metodické pomoci: Vyhodnocení, zda se může jednat o diskriminaci Poradenství obětem – jak postupovat, na koho se obrátit, jak podat návrh na zahájení řízení z důvodu diskriminace Výzkum Zveřejňování zpráv a doporučení k otázkám souvisejícím s diskriminací Komunikace s evropskými subjekty (Equinet http://www.equineteurope.org/) I. ORZ se v rámci organizační struktury KVOP zabývá antidiskriminačním právem. II. Pilíře + ustanovení § 21b zákona o VOP: Smysl pilířů 1 a 3 (informovat + pomáhat) spočívá v podstatě v „kontrole“ dodržování práva na rovní zacházení. Kontrola rovného zacházení ze strany VOP má tedy v zásadě dvojí podobu: Individuální – na základě podnětu potenciální oběti diskriminace (VOP poskytuje metodickou pomoc) Systémová – z vlastní iniciativy => výstupem je doporučení či výzkum VOP; vlastní iniciativa se samozřejmě zpravidla opírá o větší počet analogických podání týkajících se diskriminace, což vede k závěru, že by problematika měla být řešena systémově. Pozn.: konkrétní podoba metodické pomoci je rozebrána posléze.

V čem si mají být lidské bytosti rovny? V důstojnosti a právech (čl. 1 LZPS, čl. 1 Všeobecné deklarace lidských práv) Kanadský Nejvyšší soud – rozhodnutí Miron v. Trudel , Ústavní soud Člověk je lidskou bytostí Lidská důstojnost je objektivní ústavní kategorií Uplatňování stereotypních charakteristik Zacházení s člověkem jako s prostředkem k dosažení cíle Má důvod cítit se jako občan druhé kategorie I. Důstojnost a práva (viz snímek) Kanadský nejvyšší soud: Miron v. Trudel: V pojetí kanadského Nejvyššího soudu je účelem snahy o rovnost „předcházení porušování lidské důstojnosti a svobody v důsledku omezování, znevýhodňování a zatěžování nikoliv na základě zásluh, schopností nebo subjektivních okolností, ale na základě uplatňování (a. )stereotypně předpokládaných skupinových charakteristik“. (Jana Kvasnicová: (Ne)diskriminace, rovnost nebo rovné zacházení?, [Právní rozhledy 3/2011, s. 87]) Ústavní soud: Ústavní soud taktéž spatřuje v diskriminaci porušení čl. 1 Listiny: Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné. Srov. např.: Nález pléna ÚS ČR ze dne 6. 6. 2006, sp.zn.: Pl. ÚS 42/04, publikován pod č. 405/2006 Sb., Rovnost všech lidských bytostí pramení z „uznání hodnoty každého člověka jako takového, bez ohledu na jeho schopnosti, znalosti a „užitečnost“ či prospěšnost pro celek; z právně filozofického hlediska jde o projev dávné pravdy … že s člověkem (b. ) nikdy nesmí být svévolně zacházeno pouze jako s prostředkem sloužící zájmům jiných.“ Dle ÚS je „rovnost svobodného jedince v důstojnosti a právech … základním stavebním kamenem našeho ústavního řádu a promítá se vlastně i do celé Listiny základních práv a svobod.“

Diskriminace Důsledky diskriminace: Stigmatizace, která významným způsobem pošlapává lidskou důstojnost Limitace možností jednotlivců Jednotlivec nemá možnost využít všeho, co mu život nabízí Nespravedlivost Plýtvání potenciálem a zdroji

Dokumenty mezinárodního práva Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod Čl. 14 – zákaz diskriminace (jiné postavení) Evropský soud pro lidská práva (ESLP) Úmluva o právech osob se zdravotním postižením Smlouva o fungování Evropské unie (čl. 19) Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) + Směrnice 2000/78/ES Listina základních práv Evropské unie (čl. 21, 26) Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod Zakotvuje zákaz diskriminace ve dvojí podobě: 1. V podobě čl. 14 „Užívání práv a svobod přiznaných touto Úmluvou musí být zajištěno bez diskriminace založené na jakémkoli důvodu, jako je pohlaví, rasa, barva pleti, jazyk, náboženství, politické nebo jiné smýšlení, národnostní nebo sociální původ, příslušnost k národnostní menšině, majetek, rod nebo jiné postavení.“ Jedná se o rovnost akcesorickou (stejně jako u čl. 3 odst. 1 Listiny), tzn. k porušení práva na rovné zacházení by muselo dojít při současném porušení jiného základního práva chráněného Úmluvou (právo na život, zákaz mučení, právo na svobodu a osobní bezpečnost, právo na spravedlivý proces atd.). 2. V podobě dvanáctého dodatkového protokolu, který zakazuje jakoukoli formu diskriminace. Ten však ČR neratifikovala. Úmluva o právech osob se zdravotním postižením Pozn.: podrobně na dalším snímku Smlouva o fungování Evropské unie Čl. 19 „Aniž jsou dotčena ostatní ustanovení Smluv a v rámci pravomocí svěřených Unii Smlouvami, může Rada zvláštním legislativním postupem a po obdržení souhlasu Evropského parlamentu jednomyslně přijmout vhodná opatření k boji proti diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace.“ Jedná se o zakotvení pravomocí orgánů EU, pokud jde o vydávání antidis. předpisů. Tímto právním předpisem je konkr. Směrnice 2000/78/ES, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání. Listina základních práv a svobod EU Čl. 21 Zákaz diskriminace 1. Zakazuje se jakákoli diskriminace založená zejména na pohlaví, rase, barvě pleti, etnickém nebo sociálním původu, genetických rysech, jazyku, náboženském vyznání nebo přesvědčení, politických názorech či jakýchkoli jiných názorech, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, zdravotním postižení, věku nebo sexuální orientaci. Čl. 26 Začlenění osob se zdravotním postižením Unie uznává a respektuje právo osob se zdravotním postižením na opatření, jejichž cílem je zajistit jejich nezávislost, sociální a profesní začlenění a jejich účast na životě společnosti.

Úmluva o právech osob se zdravotním postižením Opční protokol Výbor pro práva osob se zdravotním postižením ČR nepřistoupila Respekt k důstojnosti, osobní nezávislosti, svoboda volby, samostatnost Nediskriminace Zapojení a začlenění do společnosti Respekt k odlišnosti Rovnost příležitostí Přístupnost Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Boučková, P., Havelková, B., Koldinská, K., Kühn, Z., Kühnová, E., Whelanová, M. Antidiskriminační zákon. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2010, s. 90-91 Úmluva byla přijata Valným shromážděním OSN 13. prosince 2006 a vstoupila v platnost 3. května 2008. Česká republika ji podepsala mezi prvními signatáři 30. března 2007 a ratifikovala 28. září 2009. Součástí Úmluvy je Opční protokol upravující podávání individuálních stížností a proceduru vyšetřování závažných či systematických porušení povinností státu vyplývajících z Úmluvy. Ten Česká republika podepsala, ale neratifikovala. Přiznává Výboru pro práva osob se zdravotním postižením posuzovat individuální podněty. Definice zdravotního postižení (čl. 1): „Osoby se zdravotním postižením zahrnují osoby mající dlouhodobé fyzické, duševní, mentální nebo smyslové postižení, které v interakci s různými překážkami může bránit jejich plnému a účinnému zapojení do společnosti na rovnoprávném základě s ostatními.“ Formulaci lze považovat za ztělesnění sociálního modelu zdravotního postižení. Přijetí Úmluvy mělo velký význam … Mezinárodní dokumenty, které až dosud specificky upravovaly lidská práva osob se zdravotním postižením, měly pouze nezávazný charakter v podobě deklarací a doporučení. Mezi nejvýznamnější patřil Světový akční plán pro osoby se zdravotním postižením (1982) a Standardní pravidla pro vyrovnávání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením přijatá na úrovni OSN v roce 1993. Úmluva mmj. podporuje aktivní zapojení osob se zdravotním postižením do společnosti (což souvisí s oním sociálním modelem). Spočívá na následujících zásadách: respekt k lidské důstojnosti a nezávislosti, zákaz diskriminace, plné zapojení do společnosti, rovnost příležitostí, přístupnost, rovnost žen a mužů, respekt k vyvíjejícím se schopnostem dětí a jejich právu na zachování identity. Jedním z klíčových úmluvy ustanovení je proto čl. 9, který upravuje přístupnost „s cílem umožnit osobám se zdravotním postižením žít nezávisle a plně se zapojit do všech oblastí života společnosti.“

Antidiskriminační zákon Diskriminace = odlišné, právem zakázané zacházení s lidmi ve vymezených, srovnatelných situacích z důvodů uvedených v zákoně. Zákon č 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací Definice diskriminace Vymezení důvodů Vymezení situací Právní prostředky ochrany před diskriminací Stanovení nové působnosti ochránce

Zákonem zakázané důvody nerovného zacházení Rasa Etnický původ Národnost Pohlaví Sexuální orientace Věk Zdravotní postižení Náboženské vyznání Víra Světový názor

Kde je diskriminace zakázána V přístupu k zaměstnání V přístupu k podnikání V přístupu ke vzdělání V sociální oblasti Ve zdravotní péči Při poskytování zboží a služeb V členství v odborových organizacích a profesních komorách Ve veřejné správě

Zdravotní postižení Medicínský model – právo sociálního zabezpečení Problémy, kterým osoby s hendikepem čelí jsou způsobeny poškozením zdravotního stavu Sociální model – antidiskriminační právo Společenské překážky a překážky týkající s okolního prostředí

Zdravotní postižení Právo sociálního zabezpečení Příjemce výhod Antidiskriminační právo Snaha o zajištění všestranného aktivního zapojení do života společnosti Ne pouze pro potřebné, ale všem potenciálně ohroženým diskriminací

Sociální model zdravotního postižení Osoby se zdravotním postižením mají nárok na aktivní vytváření podmínek respektujících jejich odlišnou situaci Povinnost přijímat tzv. přiměřená opatření Nezohlednění potřeb osob s postižením může založit nepřípustnou diskriminaci „…zdravotním postižením se rozumí tělesné, smyslové, mentální, duševní nebo jiné postižení, které brání nebo může bránit osobám v jejich právu na rovné zacházení…“ (antidiskriminační zákon)

Druhy diskriminace Přímá diskriminace Nepřímá diskriminace Jednání (včetně opomenutí), kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě, než se zachází nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci Nepřímá diskriminace Jednání (opomenutí), kdy na základě zdánlivě neutrálního ustanovení, kritéria nebo praxe je osoba znevýhodněna oproti ostatním Odmítnutí nebo opomenutí přijmout přiměřená opatření

Další formy diskriminace Obtěžování Nežádoucí chování, jehož záměrem nebo důsledkem je snížení důstojnosti Pronásledování Nepříznivé zacházení, postih nebo znevýhodnění, k němuž došlo v důsledku uplatnění práv na ochranu před diskriminací Pokyn k diskriminaci, navádění k diskriminaci

Právní prostředky ochrany před diskriminací Žaloba k soudu Upuštění od diskriminace Odstranění následků Přiměřené zadostiučinění Náhrada nemajetkové újmy v penězích Stížnost kontrolnímu (nadřízenému) orgánu Podnět veřejnému ochránci práv

Pomoc obětem diskriminace Ochránce „poskytuje metodickou pomoc obětem diskriminace při podávání návrhů na zahájení řízení z důvodu diskriminace“ Posouzení, zda se může nebo nemůže jednat o diskriminaci Shromažďování důkazů využitelných v soudním řízení Poradenství obětem – jak postupovat, na koho se obrátit, jak podat návrh na zahájení řízení z důvodu diskriminace

Případy VOP Poskytování bezlepkových jídel ve školní jídelně Omezení přepravy osob se zdravotním postižením Poskytování kompenzace nákladů za označení psa pro zdravotně postižené Nepřijetí žákyně osvobozené z tělesné výchovy k účasti na poznávacím zájezdu Neposkytnutí životního pojištění osobám se zdravotním postižením Vyloučení dárkyně krve pro její zdravotní postižení Vyhrazené parkování pro osobu se zdravotním postižením

Případy VOP Poskytování bezlepkových jídel ve školní jídelně Školní jídelna má povinnost přijmout přiměřené opatření ve prospěch osob se zdravotním postižením. Není-li možné připravovat více druhů jídel, je nutné nabídnout alternativu, tj. zajistit dodávku dietních jídel, nebo umožnit ohřívání doma připraveného jídla, apod. Omezení přepravy osob se zdravotním postižením Panu X., který je nevidomý, nebylo dovoleno vstoupit do dopravního prostředku bez toho, aby svému vodícímu psu nasadil náhubek. Pes se speciálním výcvikem je neoddělitelnou součástí osoby se zdravotním postižením, proto mu nelze zamezit vstup do prostor, kam mají přístup osoby bez postižení. Bezpečnostní rizika spojená s přepravou psa bez náhubku jsou snížena speciálním výběrem a výcvikem psů.

Případy VOP Poskytování kompenzace nákladů za označení psa pro zdravotně postižené Rada města X uložila držitelům psů povinnost trvale označit psy čipem nebo tetováním. Náklady kompenzovala poskytla úlevou od místního poplatku až do výše nákladů vynaložených na označení. Osoby se zdravotním postižením a jsou od poplatku osvobozeny ze zákona. Rada města se dopustila nepřímé diskriminace osob, protože kompenzace byla de facto poskytnuta pouze pro poplatníky místního poplatku ze psů, tedy jen osobám bez postižení. Nepřijetí žákyně osvobozené z tělesné výchovy k účasti na poznávacím zájezdu Osvobození z tělesné výchovy a priori neprokazuje nemožnost zúčastnit se zahraničního zájezdu. Situace je třeba posuzovat odděleně.

Případy VOP Neposkytnutí životního pojištění osobám se zdravotním postižením Pojišťovny při poskytování pojištění musí respektovat zákaz diskriminace upravený v antidiskriminačním zákoně. Rozlišování v oblasti poskytování pojištění je možné v případech, kdy je to rozumně odůvodněné. Snížení pojistného rizika sice je legitimním cílem, který může odůvodnit rozdílné zacházení, není však možné odmítnout osobu se zdravotním postižením pojistit bez dalšího. Vyloučení dárkyně krve pro její zdravotní postižení Paní K. byla vedoucí lékařkou nemocnice jako potenciální dárkyně krve odmítnuta, protože je nevidomá. Paušální odmítnutí zájemců o dárcovství krve z důvodu zdravotního postižení představuje přímou diskriminaci v oblasti zdravotní péče. Posuzování způsobilosti dárce má být individuální a s důrazem na vyloučení objektivně rizikových dárců.

Práce VOP zaměřené na pomoc osobám se ZP Doporučení ochránce pro přístup vodicích a asistenčních psů do veřejných prostor (10.8.2010) Doporučení ochránce ke zřizování vyhrazeného parkování na místních komunikacích (21.5.2012) Stanovisko k přístupu sluchově postižených diváků k celoplošnému televiznímu vysílání (prosinec 2009)

Shrnutí Diskriminace je právní pojem, nejedná se o jakékoliv rozlišování Ve vztahu k osobám se zdravotním postižením je nutné přijímat přiměřená opatření Antidiskriminační zákon – zákaz diskriminace v běžných oblastech života (práce a zaměstnání, poskytování zboží a služeb, zdravotní péče) Listina základních práv a svobod, Úmluva o právech osob se zdravotním postižením – povinnosti státu, oblasti, na něž ADZ nedopadá

Závěr Smysl antidiskriminačního práva spočívá v ochraně důstojnosti osob Cílem je začlenění všech do společnosti na rovnoprávném základě S ohledem na individuální charakteristiky si lidé nejsou a nemohou být absolutně rovni Respekt k rozmanitosti, ochrana jednotlivců ohrožených vyloučením na základě podezřelého kritéria

Použitá literatura Boučková, Havelková, Koldinská, Kühn, Kühnová, Whelanová. Antidiskriminační zákon. Komentář. Praha: C.H.Beck, 2010. Bobek, Boučková, Kühn (eds.). Rovnost a diskriminace. Praha: C.H.Beck, 2007. Ellis. EU Anti-Discrimination Law. New York: Oxford University Press, 2009 (2005).

Děkuji za pozornost E-mail: petr.polak@ochrance.cz Tel.: 542 542 374 Web: www.ochrance.cz/diskriminace/