TA NAŠE STMELOVAČKA ANEB JAK JSME SE MĚLI NA BABÍNĚ

Sotva jsme vystoupili v Budči, začali jsme se prodírat hustou mlhou…Vypadalo to jako v hororu…

A najednou jsme viděli světlo…UFO?? Nee, to přijela Majký a Nikiska

Po cestě jsme se rozdělili do družstev a vymysleli jsme si svoje názvy a pokřiky: Babíňáci (lichá čísla) a Sudy (sudá čísla)- „Sudý sudy jsou, oni vám to natřou“… Potom už jsme v mlze objevili chatu a hurá dovnitř A jelikož nám nějaká dobrá duše zatopila (Yettík), tak už tam bylo teplíčko Všichni měli hlad a tak jsme si rychle vyndali naše zásoby na večer a dali si do čumáku. Potom jsme si zahráli spousty her. Třeba města, zvířata, o nejdelší provaz z novin, atd… No a potom už nás čekala pohádka od Bajči a šlo se spinkat… No a v noci se začaly dít zajímavé věci. Kolem čtvrté ráno někdo začal chodit po místnosti a narážet do mé postele. Jsem se teda pěkně bála. A potom jsme zjistili, že nejenom do mý. A kdo to byl? Smolda hledal spacák, který se jako záhadou ocitl úplně na jiné posteli než spal on…A Smolda s ním…

Ranní bohatá bombastická snídaně Ráno po rozcvičce ve spacáku si každý donesl snídani, kterou si měl připravit doma. Nějakou luxusní… Snídaně Jamese Snídaně Barta

A další snídaně… Pochoutka Miniho Burger větší jak Kubula

Dopoledne jsme vyšli zase do mlhy… Balík v mlze…Fakt byla hustá!Zahráli jsme si na důvěru…

A zahráli jsme si spoustu her Tak třeba hledání čísel. Sudy měly modrá a Babíňáci červená. Čísel bylo celkem 15, ale dalo nám to celkem zabrat. Nakonec vyhráli Sudy... Potom jsme si zahráli na důvěru. To znamená, že jsme si stoupli naproti sobě, chytli jsme se za ruce a jeden se rozběhl a skočil na ruce. Potom si ho postupně posouvali až nakonec, odkud skočil... No a pak třeba ruskou schovku...To taky nemělo chybu...A navíc v té mlze nebylo vůbec nikoho vidět, takže pokaždé, když jsem měla zapikaných 6 lidí, tak někdo přiběhl a rozkopl mi to...Tak nic no:)

Všichni jsme se vyfotili s vyplazeným jazykem a potom jsme dokonce viděli i vánoční stromeček…

A viděli jsme samé pavučiny…

A potom jsme si zahráli „prdelačku“…Co to je?Jednoduchá hra: zadkem se snažíte toho druhého vytlačit z kruhu…Byla zábava se na to dívat Beky a KubulaMíra a Yettík

Potom jsme si šli zařádit na balíky…A dokonce přišel i…no…jak se mu jenom říká?

A na balících jsme si zahráli další hry... Tak třeba zase schovku. Jenže to moc nešlo, protože těch balíků nebylo tolik...No a tak jsme si udělali trochu jinou verzi...Ty u pikoly nemusí jenom zapikávat, ale můžou i házet míčkem... A stala se taková zajímavá věc...Já si tak stojím za balíkem a schovávám se, když se najednou balík vedle mě začne hýbat a posunovat směrem k pikole. Pomoooc, co se to děje? A pak najednou zpoza balíku vykoukne Míra a ujišťuje se, že nikde v dosahu nejsou hlídači a posouvá se i s balíkem v klidu dál...

A pak byla pohodička klídek, tak jsem udělala pár foteček… Projížďka na koni…To muselo být fajn…A ani nepozdravili! A podzimní strom…A krásné počasí

Potom už jsme se vydali na cestu k domovu… Ještě jsme se stavili u pramene Oslavy…Ale byl vyschlý… A připravený „chlebíček“ na louce u Křiváku

A na louce jsme si zahráli poslední hry... Ale většinou samé odpočinkové, protože se už nikomu nechtělo nic dělat a radši se chtěli válet na sluníčku:) Takže třeba vymyslet slova na určitá písmena nebo jsme si na konec zahráli „na chlebíček“. To neznáte? Jeden si lehne dospodu a ostatní si lehnou na něj. Co nejvíce lidí na sebe (salámy se vrství a vrství...). A pak vznikne „chlebíček“. No a ten co je vespod se musí dostat ven. Byla to celkem sranda:)

A to je vše přátelé…Tádydádydá!! Lucysh