AUTOR: Mgr. Lenka Bečvaříková ANOTACE: Tento modul slouží jako doplňující výukový materiál pro žáky 3. ročníku oboru Předškolní a mimoškolní pedagogika KLÍČOVÁ SLOVA: diagnostika, hodnocení, známka, sebereflexe HODNOCENÍ VE VÝUCE VY-32-INOVACE-PED-320
podstatou školního hodnocení je zjištění kompetencí (vědomostí, dovedností a postojů) žáka a formulace hodnotících soudů na základě porovnání skutečného stavu se stavem předpokládaným, formulovaným jako cíle výuky hodnocení má funkci výchovnou a rozvíjející
funkce hodnocení: –má být pro učitele zpětnou vazbou o jeho práci –má žákům poskytovat zpětnou vazbu o jejich výkonu –má žáky motivovat –slouží jako podklad pro vedení záznamů o prospěchu žáka –poskytuje doklady o momentálním prospěchu a dosažené úrovni žáka –umožňuje posoudit připravenost žáka pro další učení
Typy hodnocení Formativní hodnocení – má umožnit cílenou radu, vedení a poučení zaměřené na zlepšení výkonů. Plní především diagnostickou funkci, poskytuje zpětnou vazbu učiteli i žákům, pro řízení učení žáků je nepostradatelné Finální hodnocení – slouží jako podklad pro oficiální vyjádření o žákově výkonu, je často určené i pro někoho mimo školu. Provádí se obvykle na konci určitého vyučovacího období
Normativní hodnocení – je hodnocením výkonů jednotlivých žáků ve vztahu k výkonům ostatních žáků (nejlepší má jedničku…, přijímací pohovory apod.) Kriteriální hodnocení – zjišťuje, zda byl konkrétní výkon splněn, nebo nesplněn. Hodnotí se bez ohledu na výkony ostatních žáků (testy na řidičský průkaz)
Diagnostické hodnocení – speciálně se zaměřuje na odhalení učebních obtíží žáků a zjištění zvláštních vzdělávacích potřeb Interní hodnocení – je prováděno učiteli, kteří ve třídě průběžně učí Externí hodnocení – je prováděno osobami mimo školu Neformální hodnocení – je založené na pozorování výkonů jako součásti běžné práce ve třídě
Formální hodnocení – je takové, na které se mohou žáci předem připravit, jsou předem upozorněni Průběžné hodnocení – zhodnocení žákovy úrovně na hodnotících poznatcích, které učitel získal v průběhu delšího časového období Závěrečné hodnocení – hodnocení provedené na konci výuky předmětu nebo uceleného pracovního programu
Objektivní hodnocení – používají se při něm metody omezující nebo vylučující vliv osobnosti učitele (např. objektivně skórovatelné didaktické testy) Hodnocení průběhu – hodnocení činnosti, která právě probíhá (v laboratořích, dílnách apod.) Hodnocení výsledku – založeno na výsledku práce (písemka, projekt, kresba, výrobek apod.)
Slovní hodnocení – je považováno za kvalitativní, formativní, diagnostické a intervenující. Umožňuje komplexní posouzení celku osobnosti žáka. Autentické hodnocení – podkladem je výkon, který má smysl i mimo školu (ne diktát, ale např. dopis kamarádovi apod.) Portfolio – složka s nejrůznějšími žákovými pracemi, umožňuje v žácích vidět komplexní osobnost, umožňuje postihnout úspěchy i u žáků, kteří jsou nějak znevýhodněni vůči svým vrstevníkům
Sebereflexe – plní funkci poznávací, zpětnovazební, rozvíjející, preventivní a relaxační. Metodami jsou vzájemné hospitace, videozáznam, rozhovor se žáky, dotazníky k hodnocení učitelů studenty. Autonomní hodnocení - značně autonomní a z větší části nevědomý souhrn názorů a myšlenek, zaměřených na hodnocení vlastních fyzických a psychických vlastností, schopností a dovedností, který v nich shledává určité nedostatky v porovnání s jinými lidmi.
POUŽITÉ ZDROJE: PRŮCHA, J.: Moderní pedagogika. 1.vyd. Praha: Portál, s. ISBN KALHOUS, Z. a OBST, O.: Školní didaktika. 1.vyd. Praha: Portál, s. ISBN X PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J.: Pedagogický slovník. 2.vyd. Praha: Portál, s. ISBN PETTY, G.: Moderní vyučování. 2.vyd. Praha: Portál, s. ISBN Obrázková galerie Microsoft Office PowerPoint 2007