Reforma systému terciárního vzdělávání Stručné představení Individuálního projektu národního 1

Obsah  Proč je nutná reforma?  Jaké jsou cíle reformy terciárního vzdělávání?  O jakou evidenci se projekt opírá?  Jaké jsou vazby na další IPn projekty?  Sled aktivit  Principy rozpočtu  Reakce na připomínky hodnotitelů 2

Proč je nutná reforma? Kontext: typy ekonomik podle Michaela Portera 3 Půda, přírodní zdroje, nekvalifikovaná práce Import technologií, zahraniční investice, příliv zahraničního kapitálu Důraz na lidské zdroje, rozvoj vzdělání (zejména terciárního), investice do výzkumu a vývoje s vysokým inovačním potenciálem Ekonomika tažená primárními zdroji Ekonomika tažená investicemi Ekonomika tažená inovacemi Na počátku této fáze se nacházíme

Proč je nutná reforma? Kontext: typy ekonomik podle Michaela Portera 4 Půda, přírodní zdroje, nekvalifikovaná práce Import technologií, zahraniční investice, příliv zahraničního kapitálu Důraz na lidské zdroje, rozvoj vzdělání (zejména terciárního), investice do výzkumu a vývoje s vysokým inovačním potenciálem Ekonomika tažená primárními zdroji Ekonomika tažená investicemi Ekonomika tažená inovacemi Přechod k této fázi vyžaduje konkurenceschopný, otevřený a dynamický systém terciárního vzdělávání s vysokým inovačním potenciálem

Proč je nutná reforma?  Systém TV je podfinancován, zdroje pro financování z veřejných zdrojů jsou a budou omezené (zadlužení veřejných rozpočtů, konkurující priority: penzijní systém, zdravotnictví, regionální školství...)‏  Systém TV je stále málo efektivní, jednotliví aktéři mají tendenci maximalizovat vstupy bez dostatečné odpovědnosti za výstupy (v systému nepůsobí konkurence);  Systém je stále málo diverzifikován, další expanze by mohla ohrozit kvalitu. 5

Proč je nutná reforma?  Systém TV je stále spravován metodami, které nedopovídají nové roli terciárního vzdělávání ve společnosti a v ekonomice (slabá role managementu v institucích TV)  Systém terciárního vzdělávání je stále velmi selektivní přispívá k růstu mezigeneračních nerovností (ztráty na lidském kapitálu, sociální nespravedlnost). 6

Proč je nutná reforma?  Ve stávající podobě (struktura, řízení, financování, dynamika) není terciární vzdělávání v ČR schopno do budoucnosti naplnit požadavky společnosti: –stárnoucí populace, –udržitelný hospodářský rozvoj, –konkurenceschopnost ve světě znalostní společnosti, –sociální soudržnost, –mobilita. 7 Takto zněl i závěr zprávy examinátorů OECD (Country note, listopad 2006)‏

Cíle a podstata navržené reformy

Cíle reformy Podstata reformy Výzkum a vývojŘízení Diverzifikace Větší otevřenost Konkurenceschopnost Dynamika Spravedlnost Financování Instituce Studenti

Cílový stav  Otevřený, přehledně strukturovaný (diverzifikovaný) systém vzájemně propojených a prostupných segmentů terciárního vzdělávání (Bc. Mgr, PhD.)‏  Existuje poměrně veliký segment poskytující profesně orientované bakalářské vzdělání – vazba na trh práce, spolupráce se zaměstnavateli (Instituty odborné přípravy)‏  Formují se typické výzkumné univerzity (fakulty): centra špičkového výzkumu se silným důrazem na výchovu doktorandů a tvorbu inovačního potenciálu

Cílový stav  Na financování TV se v nezmenšené míře podílí stát, i veřejné zdroje jsou však výrazně více alokovány podle výsledků (kvalita vzdělávací služby, VaVaI)‏  Roste podíl soukromých zdrojů: průmysl, absolventi (odložené školné), finanční efekty z „třetí role“ univerzit  V systému působí principy konkurence, veřejné prostředky na vzdělávací činnost jdou za studentem bez ohledu na typ školy (SVŠ, VVŠ), vysoké školy jsou silně zainteresovány na uplatnitelnosti absolventů a na výsledcích výzkumu a vývoje

Cílový stav  Existuje efektivní, přímo na studenty zacílený systém finanční pomoci studentům, sociální nerovnosti v šancích na dosažení terciárního vzdělávání klesají

IPn: Reforma terciárního vzdělávání Hlavní cíle: –Inovace systému řízení institucí terciárního vzdělávání, zřetelnější vymezení role managementu a samosprávy; větší otevření VŠ vnějším vlivům; –Vytvoření podmínek pro větší diversifikaci: uspokojení poptávky i podpora excelenci; –Návrh a implementace optimálního systému financování terciárního vzdělávání a finanční pomoci studentům. 13

Hlavní cíle IPn: konkrétně  Předložit návrhy dvou věcných záměrů zákonů: tj. věcného záměru zákona o terciárním vzdělávání a věcného záměru zákona o finanční pomoci studentům (zákona o financování studia v terciárním vzdělávání).  V návaznosti na schválení věcných záměrů zákonů předložit návrhy zákonů v paragrafovém znění.  V návaznosti na schválené znění příslušných zákonů dokončit návrh na zřízení Centra správy financování terciárního vzdělávání (různé varianty řešení).  Průběžně vytvářet příznivé podmínky pro přijetí reformy v cílových skupinách i v celé veřejnosti. 14

Základní charakteristika projektu: „evidence based“  Formulace cílů projektu vychází: –ze světových trendů: projekt OECD Review of Tertiary Education, expertní hodnocení systému terciárního vzdělávání v ČR: domácí: Background study, zahraniční: Country note; –z výzkumů již provedených na cílových skupinách: výzkumy studentů VŠ (2004, 2006, Eurostudent 2005), výzkumy potenciálních uchazečů o studium na VŠ (PISA 2003, 2006), výzkum akademických pracovníků: (2005), výzkumy veřejného mínění ke vzdělávání a jeho reformám: (2003, 2006); –z probíhající veřejné debaty o stavu terciárního vzdělávání potřebě jeho reformy (semináře, kulaté stoly, atd.)‏ –z programového prohlášení vlády (a z něho vyplývajících vládních úkolů). 15

Základní charakteristika projektu: „evidence based“  Základní parametry v rámci reformních kroků budou nastavovány za základě: : –výzkumu studentů VŠ (Eurostudent 2009, opakování výzkumu z roku 2005)‏ –výzkumu uchazečů o studium na VŠ (2009)‏ –výzkumu absolventů VŠ (2009, naváže na výzkum REFLEX)‏ –výzkumu akademických pracovníků (2009, naváže na výzkum akademických pracovníků z roku 2005)‏ –výzkumu vnějších aktérů (2009)‏ 16 Připomínka jednoho z hodnotitelů: „V projektové žádosti není specifikováno jakým způsobem byly zjištěny potřeby cílových skupin a omezuje se pouze na obecná konstatování. Projekt by měl stavět na objektivním vědeckém zdůvodnění potřeby reformní změny ve vztahu k jednotlivým cílovým skupinám s komplexní informací o dopadech na ně (pozitivních/negativních, krátkodobých/dlouhodobých apod.).“

Vazby na další IPn projekty 17

Aktivity 1.Koordinace reformních kroků, vytváření podmínek pro jejich přijetí a implementaci, politická ekonomie reformy (11/2008 – 10/2011). 2.Vyhodnocení veřejné diskuse k první verzi Bílé knihy terciárního vzdělávání, příprava verze určené k předložení vládě (11/2008 – 6/2009). 3.Příprava věcného záměru zákona o terciárním vzdělávání (11/2008 – 4/2009). 4.Příprava paragrafového znění zákona o terciárním vzdělávání (1/2009 – 10/2010).. 18

Aktivity 5.Příprava věcného záměru zákona o finanční pomoci studentům (11/2008 – 10/2009) 6.Příprava paragrafového znění zákona o finanční pomoci studentům (1/2009 – 10/2010). 7.Příprava návrhu na zřízení Centra správy financování terciárního vzdělávání (11/2008 – 10/2011). 8.Konference a semináře k reformě terciárního vzdělávání s mezinárodní účastí (11/2008 – 10/2011). 19

Časové určení 20

Časové určení 21 Připomínka jednoho z hodnotitelů: „Navazující klíčové aktivity se v projektu překrývají. Není vysvětleno proč k tomuto „překryvu“ dochází. “

1. Lidské zdroje – osobní náklady Kč  Hlavní expertní tým – koncepční změny, řízení legislativní práce, garanti klíčových aktivit, politická ekonomie reformy po podání zákonů, včetně případného vrácení k přepracování  Další expertní tým – rozpracování koncepcí dle pokynů, návrhy variant koncepčních změn  Zahraniční expertní tým – konfrontace navržených změn, oponentura, návrhy, doplnění, zahraniční zkušenosti  Manažerský a administrativní tým projektu 2. Cestovní náhrady Kč  Cestovné je plánováno do zemí s modely financování studentů, o kterých se uvažuje jako o modelech pro naši legislativu: Maďarsko systém nízkoúročených půjček, Nizozemský model financování vysokého školství a finanční pomoci studentům, Estonsko efektivita financování vysokého školství a finanční pomoci studentům, USA intenzivní seminář k finanční pomoci studentům a financování vysokého školství. Základní principy rozpočtu

1. Zařízení a kancelář Kč  Základní vybavení kanceláře pro expertní týmy a administrativní tým včetně nákladů na provoz místní kanceláře 2. Nákup služeb Kč  Tisk koncepčních materiálů, tisk vazba kopírování pracovních textů  Nákup odborné literatury  Překlady a tlumočení  Nákup dat ČSÚ  Výzkum uchazečů, studentů, akademických pracovníků a stakeholderů  Tvorby simulačních modelů,analýzy, studie  Legislativní podpora (v průběhu tvorby právních předpisů, ale také aktivní podpora v rámci projednávání návrhu zákona v Legislativní radě vlády, v PSP, v Senátu a při vrácení k přepracování v rámci politické ekonomie reformy  Náklady na konference, semináře, kulaté stoly, workshopy  Grafické zpracování, distribuce tisk informačních letáků o reformě Základní principy rozpočtu

 Vysoké částky rozpočtu tvoří výzkumy.  Základní parametry reformních kroků budou nastavovány za základě výzkumu studentů VŠ (Eurostudent 2009, opakování výzkumu z roku 2005)‏, výzkumu uchazečů o studium na VŠ (2009), výzkumu absolventů VŠ (2009, naváže na výzkum REFLEX), výzkumu akademických pracovníků (2009, naváže na výzkum akademických pracovníků z roku 2005), výzkumu vnějších aktérů (2009)‏  Výzkumy, studie a analýzy uhrazené v rámci služeb v projektu povede ke zjišťování potřeb cílových skupin, evidence pro politickou ekonomii reformy.  Tato evidence poskytne dostatek důkazů o tom, že reforma je nezbytná, v zásadě uskutečnitelná a že její prosazení přinese prospěch všem, i když v delší časové perspektivě.  Poradní sbor pro reformy bude pravidelně seznamován s výsledky výzkumů a podpůrnou evidencí reforem. Dojde také k aktivnímu zapojení členů Poradního sboru do reformního úsilí. Základní principy rozpočtu