Školení meteorologů CPP a RPP zaměřené na problematiku znečištění ovzduší Příspěvky dle zkušeností pobočky Ostrava k bodům: … poznámky k imisním limitům 4. Praktické dopady provozování SVRS v MS a OL krajích 11. Analýza vybraných smogových situací 5. Systém upozorňování na výrazný/neobvyklý vzestup krátkodobých koncentrací znečišťujících látek v ČHMÚ (související s haváriemi nebo jinými mimořádnými událostmi) 7. Staniční síť AIM ČHMÚv MS a OL krajích 8. Současně dostupné provozních aplikace a nástroje ke sledování znečištění ovzduší používané na pobočce Ostrava 9. Spolupráce CPP-RPP a ÚOČO-OOČO (konzultace problémů, situací, vyloučení příp. chyb a závad, pohotovost – dosažitelnost odborných pracovníků) 10. Kompetence v poskytování informací veřejnosti, médiím, zdrojům atd.

Imisní limity pro ochranu zdraví Directive 2008/50/EC on ambient air quality and cleaner air for Europe, NV 597/2006 Sb. PM2.5: 25 µg.m-3 cílový limit od 2010 a imisní limit od 2015 + průměrný ukazatel expozice 2. fáze: 20 µg.m-3 od 2020… … v roce 2013 Komise přezkoumá s ohledem na nové poznatky o dopadech na zdraví a životní prostředí, technickou proveditelnost a zkušenosti členských států s cílovou hodnotou

WHO Air Quality Guidelines 1987+ The guidelines are intended to provide background information and guidance to (inter)national and local authorities in making risk assessment and risk management decisions. In establishing pollutant levels below which exposure - for life or for a given period of time - does not constitute a significant public health risk, the guidelines provide a basis for setting standards or limit values for air pollutants. Although the guidelines are considered to be protective to human health they are by no means a “green light” for pollution, and it should be stressed that attempts should be made to keep air pollution levels as low as practically achievable. In general, the guidelines address single pollutants, whereas in real life exposure to mixtures of chemicals occurs, with additive, synergistic or antagonistic effects. It is a policy issue to decide which specific groups at risk should be protected by the standards and what degree of risk is considered to be acceptable. These decisions are influenced by differences in risk perception among the general population and the various stakeholders in the process, but also by differences in social situations in different countries, and by the way the risks associated with air pollution are compared with risks from other environmental exposures or human activities. National standards may therefore differ from country to country and may be above or below the respective WHO guideline value.

WHO Air Quality Guidelines 2000 & Global Update 2005 SO2 µg.m-3 24 hod: 125* vs. 20 1 hod: 350 vs. -- 10 min: -- vs. 500 * 2000 guideline level NO2 µg.m-3 rok: 40 vs. 40 1 hod: 200 vs. 200 O3 8 hod: 120 vs. 100 µg.m-3 Rok - ng.m-3 Cd rok: 5 vs. 5 C6H6 rok: 5 vs. no safe level Ni rok: 20 vs. no safe level As rok: 6 vs. no safe level BaP rok: 1 vs. --

USA - National Ambient Air Quality Standards US EPA, http://www. epa (1) Not to be exceeded more than once per year. (2) Final rule signed October 15, 2008. (3) The official level of the annual NO2 standard is 0.053 ppm, equal to 53 ppb, which is shown here for the purpose of clearer comparison to the 1-hour standard (4) To attain this standard, the 3-year average of the 98th percentile of the daily maximum 1-hour average at each monitor within an area must not exceed 100 ppb (effective January 22, 2010). (5) Not to be exceeded more than once per year on average over 3 years. (6) To attain this standard, the 3-year average of the weighted annual mean PM2.5 concentrations from single or multiple community-oriented monitors must not exceed 15.0 µg/m3. (7) To attain this standard, the 3-year average of the 98th percentile of 24-hour concentrations at each population-oriented monitor within an area must not exceed 35 µg/m3 (effective December 17, 2006). (8) To attain this standard, the 3-year average of the fourth-highest daily maximum 8-hour average ozone concentrations measured at each monitor within an area over each year must not exceed 0.075 ppm. (effective May 27, 2008) (9) (a) To attain this standard, the 3-year average of the fourth-highest daily maximum 8-hour average ozone concentrations measured at each monitor within an area over each year must not exceed 0.08 ppm. (b) The 1997 standard—and the implementation rules for that standard—will remain in place for implementation purposes as EPA undertakes rulemaking to address the transition from the 1997 ozone standard to the 2008 ozone standard. (c) EPA is in the process of reconsidering these standards (set in March 2008). (10) (a) EPA revoked the 1-hour ozone standard in all areas, although some areas have continuing obligations under that standard ("anti-backsliding"). (b) The standard is attained when the expected number of days per calendar year with maximum hourly average concentrations above 0.12 ppm is < 1. (11) (a) Final rule signed June 2, 2010. To attain this standard, the 3-year average of the 99th percentile of the daily maximum 1-hour average at each monitor within an area must not exceed 75 ppb.

USA - National Ambient Air Quality Standards US EPA, http://www. epa Primary standards set limits to protect public health. Secondary standards set limits to protect public welfare, including protection against visibility impairment, damage to animals, crops, vegetation, and buildings. (1) Due to a lack of evidence linking health problems to long-term exposure to coarse particle pollution, the agency revoked the annual PM10 standard in 2006 (effective December 17, 2006). (2) Not to be exceeded more than once per year on average over 3 years. (3) To attain this standard, the 3-year average of the weighted annual mean PM2.5 concentrations from single or multiple community-oriented monitors must not exceed 15.0 µg/m3. (4) To attain this standard, the 3-year average of the 98th percentile of 24-hour concentrations at each population-oriented monitor within an area must not exceed 35 µg/m3 (effective December 17, 2006).

Smogový varovný a regulační systém pro oblast Ostravska SVRS pro oblast Ostravska již od poloviny 90. let 20. století: SO2 a NOX, od 1993 také „polétavý prach“ (tj. bez rozlišení velikosti částic) - zákon ČNR č. 389/1991 Sb., Vyhláška MŽP ČR č.279/1993 Sb. Limity pro vyhlašování signálů v µg.m-3: + podmínky trendu a předpoklad trvání Zodpovědnost vyhlašování: OPIN, později OOČO

Smogový varovný a regulační systém pro oblast Ostravska Přehled vydaných signálů (většina po splnění podmínky 24hod SO2+2*PA)

Smogový varovný a regulační systém pro oblast Ostravska Poté bez vyhlašování SVRS, koncentrace PA/PM10 nebyl ve „Smogové vyhlášce“ 553/2002 Sb. Po smogové situaci v II/2005 provoz informačního systému PM10 pro KÚ MS kraje Novela „Smogové vyhlášky“ od 2009: zvláštní imisní limity pro PM10 - 100 a 150 µg.m-3 + podmínky trendu a předpoklad trvání … pouze na jediné reprezentativní stanici … 12hodinové klouzavé průměry pro PM10 MS kraj: každoroční jistota smogových situací s PM10

SVRS v Olomouckém kraji Hodnocení imisní situace v Olomouckém kraji pro potřeby Krajského regulačního řádu“ (II/2010) = podrobný rozbor imisní situace během zimních období 1995/96–2009/10: nedošlo ke splnění podmínek pro vydání signálu regulace ani upozornění z důvodu překročení ZIL pro SO2 a NO2 došlo ke splnění podmínek pro vydání signálů regulace a upozornění z důvodu překročení ZIL pro PM10 překračování ZIL pro PM10 je během zimních období obvyklé a lze ho očekávat i během následujících let lze předpokládat, že stejně jako v uplynulých letech nebude docházet pravidelně každé zimní období k překračování ZIL pro regulaci

SVRS v Olomouckém kraji Vzhledem k následujícím skutečnostem lze doporučit, že mají-li být regulační plány v Olomouckém kraji vybudovány, pak spíše na úrovni obcí nežli na úrovni krajské významnými zdroji znečištění jsou rovněž mobilní, lokální a domácí zdroje. Imisní příspěvek těchto zdrojů při nepříznivých rozptylových podmínkách stoupá, neboť se jedná o nízké zdroje. Jejich případná regulace je však problematická. Samostatnou zásadní otázkou technického posouzení je, zda by bylo skutečně možné dosáhnout významného snížení emisí PM10 regulací zdrojů během smogové situace, tj. detailně posoudit schopnost a technickou možnost zdrojů znečišťování ovzduší regulaci emise dané škodliviny realizovat a ekonomicky vyhodnotit dopad případné regulace. Vzhledem k tomu, že k nejnepříznivějším rozptylovým situacím a překračování ZIL dochází často při teplotách výrazně pod bodem mrazu, je nutno posoudit rovněž účelnost a schopnost zdrojů (např. zdrojů tepla) omezit emise během takovýchto období. ke splnění podmínek pro vydání signálu regulace nebude pravděpodobně docházet pravidelně každé zimní období, je nutno uvážit i efektivnost vynaloženého úsilí a prostředků pro případné vybudování krajského regulačního řádu. Zdroje emisí TZL v Olomouckém kraji ovlivňují podstatně znečištění ovzduší zejména ve svém okolí a jejich meziměstský a regionální vliv není velký (viz Aktualizace programu ke zlepšení kvality ovzduší Olomouckého kraje)

Praktické dopady provozování SVRS v MS a OL krajích Spolupráce s KÚ MSK dlouhodobě výborná, krajský regulační řád přímo navázán na ústřední RŘ. Spolupráce s obcemi - místní regulační řády: různé zkušenosti - více viz RPP OV „informační podpora“ ČHMÚ: aktivní hlídání překročení ZIL a sdělování obcím vs. navázání na ÚRŘ Spolupráce s OI ČIŽP OV dlouhodobě dobrá, s OI ČIŽP OL nebyla dosud nutná Kompetence ČIŽP a ČHMÚ se nekříží, není prostor pro spory.

Praktické dopady provozování SVRS v MS a OL krajích Regulační řády zdrojů nejsou veřejné, obsahují opatření k omezení emisí různého rozsahu: odstavení zařízení z provozu nebo snížení rychlosti výroby u zařízení spékacích pásů spol. ArcelorMittal Ostrava a.s. nebo TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. snížení výkonu zdroje (elektrárna/teplárna) …vysoké komíny však mohou emitovat nad inverzní vrstvu preference jiných paliv než tuhých omezení manipulace s prašnými materiály resp. omezení prašnosti při manipulaci (převoz v cisternách, zaplachtování…) větší pozornost nestandardním stavům omezení údržby, stavění, demolicí… Zpřísňující balíček MS kraje: posunutí doby regulace už do fáze „upozornění“, což prakticky znamená, že provozovatelé vyjmenovaných zdrojů začnou regulovat ještě před vyhlášením smogové situace a tím napomůžou snížit negativní důsledky na její průběh

Praktické dopady provozování SVRS v MS a OL krajích Kvantifikace vlivu snížení emisí na imisní koncentrace není. Průměrné koncentrace PM10 na Ostravsko-Karvinsku při vícedenních epizodách (bez regulace): 159 / 216 / 197 µg.m-3 ... 1. / 2. / 3. a další den epizody Předpoklad z prezentace MSK (Ostrava, 6.4.2011):

průměrný počet dnů za rok Analýza vybraných smogových situací Četnost prům. 24h koncentrací PM10, X/1999–II/2009 průměrný počet dnů za rok

Analýza vybraných smogových situací Relativní četnosti směru větru v % - větrné růžice dny předcházející a následující po epizodě dny v průběhu epizody

Analýza vybraných smogových situací Vyhlašování a odvolávání signálů ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? Naměřené 1hod průměrné koncentrace PM10

Analýza vybraných smogových situací Vyhlašování a odvolávání signálů 2. maximální koncentrace PM10 1 hod naměřené 12 hod klouzavé průměrné 24hod klouzavé průměrné

Analýza vybraných smogových situací Problémy k řešení Návrh změn ze zkušeností ČHMÚ při provozování RŘ v průběhu zimních sezón 2009–2010 a 2010–2011, připravené OOČO+RPP OV+UL v dubnu 2011 Změny by dle našeho názoru na základě prodiskutovaných zkušeností, jednoznačně vedly k pružnějšímu, provozně efektivnějšímu a v neposlední řadě také širší veřejnosti lépe srozumitelnějšímu a přehlednějšímu vyhlašování/odhlašování jednotlivých signálů upozornění a regulace, resp. celkovému vnímání této problematiky Vyhláška č. 373/2009 Sb. obsahuje také některé faktické chyby, které je nezbytné napravit. Navrhujeme provést změny s platností od zimní sezóny 2011–2012, tj. od 1. 10. 2011. Návrh opatření v rámci ČHMÚ.

Analýza vybraných smogových situací Návrh změn Vyhlášky č. 373/2009 Sb. Umožnění pružnějšího odvolání signálů vyhl. pro PM10: sjednotit formulace pro všechny škodliviny, tj. zkrátit interval 24hodin bez překročení ZIL na 12 hodin, resp. až na 3 hodiny i pro PM10 pro PM10 v případě rychlého a výrazného zlepšení imisní situace posuzovat odvolání signálů podle 1hodinových koncentrací PM10 Upřesnění počtu stanic splňujících podmínky pro vyhlášení signálů „…alespoň na jedné měřicí stanici reprezentativní pro vymezené území přičemž trend hodinových koncentrací těch znečišťujících látek, pro něž byl překročen zvláštní imisní limit, je za posledních 6 hodin rostoucí alespoň na polovině měřicích stanic reprezentativních pro vymezené území…“ Revize škodlivin sledovaných v rámci SVRS zrušit regulaci zdrojů na základě překročení ZIL SO2

Analýza vybraných smogových situací Interní doporučení (opatření v rámci ČHMÚ) Přehledně prezentovat informace (stav a předpovědi) meteorologických podmínek pro rozptyl znečišťujících příměsí v atmosféře a regionální vyhodnocení imisní situace s předpokladem dalšího vývoje odkazem pod mapkou „Ovzduší“. Tyto informace jsou vydávány ostravskou i ústeckou pobočkou ČHMÚ, uživatel se k nim ovšem z nabídky části „Ovzduší“ v současné době nedostane (stav k 04/2011). Zpřístupnit veřejně tabulky s trendy koncentrací. Urychleně dokončit vyhlašování signálů SVRS prostřednictvím SW enGINe (shodně se SIVS) a prezentaci vyhlášených signálů v integrovaném prostředí na portálu. Distribuce informací o vyhlášení/odvolání signálů SVRS (bulletiny VMCZ52 a WOCZ52). Při distribuci e-mailem (formou maillistu) by bylo vhodné zablokovat možnost odpovědi, všichni příjemci informací pak dostávají „SPAMy“ o potvrzení příjmu nebo o nepřítomnosti příjemců zpráv apod. Doporučujeme zvážit revizi zdrojů regulovaných v rámci SVRS. Možnou cestou je postupné objektivní stanovení příspěvku jednotlivých zdrojů k celkové imisní zátěži. Ve shodě s ČIŽP by bylo možné i zohlednit technologické možnosti efektivní regulace jednotlivých zdrojů. Otázkou je, zda to má být ČHMÚ, kdo sestavuje seznamy regulovaných zdrojů.

Systém upozorňování na výrazný/neobvyklý vzestup krátkodobých koncentrací znečišťujících látek v ČHMÚ (související s haváriemi nebo jinými mimořádnými událostmi) Vznik/impuls: Léto 2011, problém s únikem SO2 z lagun v Ostravě „Dnes v noci na 23.9.2011 se vyskytly mimořádně vysoké koncentrace SO2 na stanicích Ostrava-Fifejdy, Ostrava-Přívoz a Bohumín s maximální hodnotou na stanici Ostrava-Přívoz a to 4318 mikrogramů/m3. Tyto extrémně vysoké koncentrace pravděpodobně souvisí s probíhajícími pracemi na odstraňování ropných lagun bývalého podniku Ostramo v Ostravě-Mariánských Horách. Extrémní hodnoty koncentrací SO2 v ranních hodinách poklesly.” Diskuse s MŽP o informování apod.  „krizová komunikace” ČHMÚ – ČIŽP - MŽP

Systém upozorňování na výrazný/neobvyklý vzestup krátkodobých koncentrací znečišťujících látek v ČHMÚ (související s haváriemi nebo jinými mimořádnými událostmi) Maximální 1h koncentrace SO2 22. -23. 9. 2011 O.-Fifejdy 2234 µg.m-3 O.-Přívoz 4318 µg.m-3 Bohumín 546 µg.m-3 1h limit = 350 µg.m-3, překročení povoleno max. 24krát za rok

Klouzavé 24h průměrné koncentrace SO2, 22.-24.9.2011 Systém upozorňování na výrazný/neobvyklý vzestup krátkodobých koncentrací znečišťujících látek v ČHMÚ (související s haváriemi nebo jinými mimořádnými událostmi) Klouzavé 24h průměrné koncentrace SO2, 22.-24.9.2011 Ostrava-Fifejdy nadlimitní (> 125 µg.m-3) 24h koncentrace od 22.9. 16:00 do 23.9. 18:00 SELČ

Historicky nejvyšší maximální roční 1h průměrné koncentrace SO2 v µg Historicky nejvyšší maximální roční 1h průměrné koncentrace SO2 v µg.m-3 Poznámka: Krátkodobá měření dostupná od r. 1986 na několika stanicích, dřívější údaje neexistují

Historicky nejvyšší maximální roční 24h průměrné koncentrace SO2 v µg Historicky nejvyšší maximální roční 24h průměrné koncentrace SO2 v µg.m-3 Pořadí nazev_lokality rok roc_max 1 Kolín-poliklinika 1982 8928 2 Vidžín 1986 6931 3 Větrušice 6929 4 Stehelčeves 6928 5 Prostějov-Svatoplukova 6923 6 Č.Buděj.-Novohradská 1987 6638 7 Olomouc-OHS 1985 8 Opava-Nákladní ul. 9 Kroměříž-Slovan 6633 10 Ústí n.L.-Brná 6043 11 Studenec 3590 12 Měděnec 3290 13 Pha7-Dukelských hrdinů 3193 14 Litvínov-Mírové nám. 2977 15 Příbram VIII-nemocnice 1989 2956 16 Ústí n.L.-Chabařovice 2273 17 Pha2-Jana Masaryka 1981 2237 18 Podlesí 2220 19 Pha9-Novovysočanská 2195 20 Most-SNP 2189   … 868 Ostrava-Přívoz 2011 660 2261 Ostrava-Fifejdy 408

Systém upozorňování na výrazný/neobvyklý vzestup krátkodobých koncentrací znečišťujících látek v ČHMÚ (související s haváriemi nebo jinými mimořádnými událostmi) Struktura a fungování systému: sledování aktuálních koncentrací v reálném čase nejenom s ohledem na SVRS časově náročné  automatizovaný systém lokální řešení na pobočce Ostrava řešení systémové  aplikace ALARM: viz prezentace ing. J. Ostatnické, ISKO

ČHMÚ - sledování a hodnocení znečištění ovzduší ČHMÚ je ústředním státním ústavem České republiky pro obory čistota ovzduší, hydrologie, jakost vody, klimatologie, meteorologie, poskytující objektivní odborné služby přednostně pro státní správu; dle pověření MŽP provozuje v oblasti znečištění ovzduší: Státní imisní síť na území ČR ČHMÚ je národní referenční laboratoří zodpovědnou za QA/QC v oblasti imisí v České republice Informační systém kvality ovzduší ČR Emisní databázi … autorizace a akreditace systému imisního monitoringu  metody a postupy měření … informování, posudky, modelování, publikace, projekty…

ČHMÚ - sledování znečištění ovzduší

Aktuální informace o znečištění ovzduší Automatická monitorovací stanice Regionální sběrné centrum Centrální databáze ČR Mezinárodní výměna WWW imisní monitoring Informační linka 596 900 265 (MS a OL kraje) Informace pro úřady apod. Teletext ČT str. 178 – 181 http://www.chmi.cz

Aktuální informace o znečištění ovzduší ČHMÚ zodpovídá za úplnost a kvalitu údajů pouze na stanicích, které spravuje (viz položka "Vlastník" u zveřejňovaných údajů).

ČR vs. Evropa Evropské agentura pro životní prostředí (European Environment Agency EEA), např.: http://www.eea.europa.eu/themes/air/airbase http://air-climate.eionet.europa.eu/databases/airbase http://www.eea.europa.eu/maps/ozone/map http://eyeonearth.cloudapp.net EEA rovněž vydává souhrnné hodnotící zprávy - viz http://www.eea.europa.eu/publications

Staniční síť ČHMÚ - připravované změny viz prezentace NOČO RNDr. J.Macouna

Informace o současně dostupných a příp Informace o současně dostupných a příp. vývoji nových provozních aplikací a nástrojů ke sledování znečištění ovzduší, příp. možnosti modelování (projekty?) Informace…

Spolupráce CPP-RPP a ÚOČO-OOČO Informace o současně dostupných a příp. vývoji nových provozních aplikací a nástrojů ke sledování znečištění ovzduší, příp. možnosti modelování (projekty?) Konzultace problémů, situací, vyloučení příp. chyb a závad Pohotovost pracovníků OOČO mimo pracovní doby - dosažitelnost odborných pracovníků: návaznost na Systém upozorňování na výrazný/neobvyklý vzestup krátkodobých koncentrací znečišťujících látek v ČHMÚ (související s haváriemi nebo jinými mimořádnými událostmi)

Kompetence v poskytování informací veřejnosti, médiím, zdrojům atd. RPP: informace o aktuální situaci OOČO: vše další… … poskytneme-li (nejen OOČO) jakoukoliv informaci o znečištění ovzduší médiím, musíme o jejím obsahu informovat MŽP. Informaci zasíláme e-mailem na tiskový odbor MŽP pí. ředitelce Mgr. Iloně Chalupské (Ilona.Chalupska@mzp.cz) s údaji o daném médiu a tématu, v kopii vedoucímu OOČO a řediteli pobočky.