Vznik a historie tzv. “mediálních rad” Rozpravy o českých médiích na téma "volby do mediálních rad" FSV UK 26. února 2014

Zákon 468/91 z umožnil a legalizoval vznik soukromých R a TV stanic. Vytvořil též orgán výkonu státní správy v této oblasti Federální radu pro rozhlasové a televizní vysílání (1) Federální rada má devět členů z řad odborníků, osobností a představitelů veřejného života, z nichž tři volí Federální shromáždění, tři Česká národní rada a tři Slovenská národní rada. Členové Federální rady jsou voleni na dobu šesti let. vzorem byla francouzský regulátor CSA - Conseil supérieur de l'audiovisuel 9 členů -3 jmenuje prezident, 3 Senát, 3 Národní shromáždění Federální rada RTV – pramáti všech dalších mediálních rad Doporučení Parlamentního shromáždění Rady Evropy 1147 (1991): „Při plnění svých cílů by měly být rozhlas a televize odpovědné orgánu nezávislému na vysílání a nezávislému na vládě, ve kterém by byly zastoupeny relevantní regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy a který by byl sám odpovědný (ovšem nepřímo) parlamentu.“

Dva druhy “mediálních rad” ustavených v letech Rada ČR pro rozhlasové a televizní vysílání - orgán státní správy sui generis (tzv. velká rada) § 4, odst.2 zákona č. 231/2001 Sb. Rada je správní úřad, který vykonává státní správu v oblasti rozhlasového a televizního vysílání, převzatého vysílání a v oblasti audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání (…) dohlíží na zachovávání a rozvoj plurality programové nabídky a informací v oblasti rozhlasového televizního vysílání a převzatého vysílání, dbá na jeho obsahovou nezávislost a plní další úkoly stanovené tímto zákonem a zvláštními právními předpisy. - Rada Českého rozhlasu, Rada České televize, Rada ČTK - kontrolní orgán veřejnosti (tzv. malé rady) § 4 odst. 1 zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi (1) Orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti České televize je Rada České televize (dále jen "Rada"). Rada má 15 členů. Členy Rady volí a odvolává Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky (dále jen "Poslanecká sněmovna") tak, aby v ní byly zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy. § 4 odst 1 zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlase (1) Orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti Českého rozhlasu je Rada Českého rozhlasu (dále jen "Rada"). Rada má devět členů. Členy Rady volí a odvolává Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky (dále jen "Poslanecká sněmovna") tak, aby v ní byly zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy. § 4 odst. 1. Zákona č. 517/1992 Sb., o České tiskové kanceláři (1) Orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu tiskové kanceláře je Rada tiskové kanceláře (dále jen "Rada"). Rada má sedm členů. Členy Rady volí a odvolává Česká národní rada.

Proměny RČRRTV (tzv. „velké Rady“) v létech motto: nezávislost mediálních rad na politických stranách a vládě může ohrožovat nejen způsob jmenování, ale i způsob odvolávání RČRRTV - zřízena zákonem 103/1992 z 21. února, po rozpadu ČSFR jediný regulátor 1992 – vznik Rady na osobnostním základě Členové Federální RTV mohli být odvoláváni jen jednotlivě z vyjmenovaných důvodů, ovšem zákon o RČRRTV předpokládal odvolání Rady jako celku: §5 (4) Česká národní rada může odvolat Radu, nesplní-li Rada povinnost podle §2 odst. 2. tohoto zákona §2 (2) Rada je povinna předkládat České národní radě zprávu o stavu vysílání a o své činnosti, a to nejméně jednou ročně nebo vždy, když o to Česká národní rada požádá Poslanci v novele 36/1993 paragraf §5(4) rozšířili o větu "nebo pokud Česká národní rada neschválí závěrečný účet Rady nebo opětovně neschválí zprávu o činnosti Rady". čímž posílili svoji kontrolu nad RČRRTV – sněmovní většina mohla kdykoli odvolávat cokoli leden 1993 – RČRRTV uděluje celoplošnou televizní licenci CET května 1993 – RČRRTV unikla odvolání, když druhé hlasování o zprávě skončilo 88 pro 88 proti 9. srpna zpráva RČRRTV podruhé neschválena, RČRRTV jako celek odvolána

Proměny RČRRTV (tzv. „velké Rady“) v letech motto: nezávislost mediálních rad na politických stranách a vládě může ohrožovat nejen způsob jmenování, ale i způsob odvolávání srpen 1994 – volba nové RČRRTV již v režii politických stran, které sem vysílají své reprezentanty – od té doby se Rada vůli Sněmovny již nevzepřela prosinec 1995 – okleštění pravomocí Rady, možnost rušení licenčních podmínek prosinec 1997 – rozšíření Rady na 13 členů (požadavek opozice po volbách 1996) 17. května 2001 – nový vysílací zákon 231/2001 přejímá praxi starého zákona téměř beze změn (místo RČRRTV nyní RRTV) staré znění: Rada má devět členů. Členy Rady volí a odvolává Česká národní rada, a to tak, aby v Radě byly zastoupeny různé názorové proudy. nové znění: Radu tvoří 13 členů, které jmenuje a odvolává předseda vlády na návrh Poslanecké sněmovny, a to neprodleně po obdržení návrhu. zůstal zde i způsob odvolání celé Rady Poslanecká sněmovna může předsedovi vlády navrhnout odvolání Rady, neplní-li Rada opakovaně závažným způsobem povinnosti uvedené v § 5 a v odstavcích 1 a 2 nebo pokud opětovně neschválí pro závažné nedostatky výroční zprávu.§ 5 (Mezistupeň předsedy vlády vložen do zákona po televizní krizi, rozhodující moc však zůstává ve Sněmovně)

Proměny RČRRTV (tzv. „velké Rady“) v letech dubna 2003 – Poslanecká sněmovna na zvláštním zasedání odvolává RRTV jako celek – po prohrané arbitráži ve věci televize Nova květen nová RRTV sestavena z kandidátů většinově z řad vládnoucí koalice ČSSD, KDU/ČSL, US-DEU, opozice zde prosadila 4 kandidáty současná situace RRTV – její politický význam poklesl digitalizace a četné další novely zmenšily význam obsahové regulace vysílání: §25 (5) Rada licenci žadateli o licenci neudělí pouze tehdy, pokud žadatel nesplňuje podmínky podle § 13 odst. 3 nebo pokud navrhovaná programová skladba nesplňuje požadavky podle § 31 a § 32 odst. 1 nebo by udělení licence bylo v rozporu se závazky vyplývajícími z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv.§ 13 odst. 3§ 31 a § 32 odst. 1 V tomto znění je licence téměř nároková, dostane ji každý, kdo požádá a splňuje základní podmínky (beztrestnost - §13, vysílání obsahu neodporujícího zákonu §31 a §32). V současné době je důležitý Úřad Rady, nikoli Rada, která je se 13 členy naddimenzovaná (FCC v USA má pět členů)

Proměny Rady ČT v letech – právní základ motto: nezávislost mediálních rad na politických stranách a vládě může ohrožovat nejen způsob jmenování, ale i způsob odvolávání zákon 483/91 o ČT – složení a odměňování Rady – původní znění: §4 (1) Orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu tvorby a šíření programů České televize je Rada České televize (dále jen „Rada“) Rada má devět členů. Členy Rady volí a odvolává Česká národní rada, a to tak, aby v ní byly zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy zákon 483/91 o ČT – odvolávání Rady – původní znění: (3) Česká národní rada může odvolat Radu, neplní-li Rada opakovaně své povinnosti podle §8 odst. 1 písm. a), b) a c), §8 odst. 2 tohoto zákona, anebo konstatuje-li Česká národní rada v průběhu šesti měsíců svými usneseními opakovaně, že Česká televize neplní své poslání podle § 2 tohoto zákona (§2 plnění úkolů veřejné služby)

Proměny Rady ČT v letech 1992–2014 – volba ředitele ledna 1992 – volba první Rady ČT: Jiří Grygar (předseda – astrofyzik), Petr Fleischmann (politolog), Karel Kühnl (redaktor SE), Jiří Růžička (psycholog), Vladimír Svoboda (malíř). Jan Trefulka (spisovatel), Františekl Trnka (hudební skladatel), Jiří Zajíc (redaktor Čro), Jaromír Zemina (historik umění) 26. února 1997 – volba druhé Rady ČT Jan Jirák (předseda – pedagog), Alena Kinclová (advokátka), Václav Erben (spisovatel), Pavek Kabzan (redaktor) Juraj Podkonický (právník), František Schildberger (básník a publicista) – 2 dubna 1997 zvoleni zbylí tři členové: Vladislav Kučík (spisovatel), Petr Weiss (sexuolog), Jiří Zajíc (redaktor Čro) 4. února 1998 – Rada zvolila generálním ředitelem (od 1.4.) Jakuba Puchalského 24. února 1998 – Sněmovna určuje odměny pro členy Rady ČT a ČRo - Předsedové 20 tisíc Kč měsíčně, místopředsedové Kč měsíčně, členové 13 tisíc Kč měsíčně. Do té doby bylo členství v Radě honorováno jako veřejná funkce dle §134 odst.1 zákoníku práce.

Proměny Rady ČT v letech 1992–2014 – cesta k TV krizi 8. prosince 1999 – Rada hlasovala o odvolání GŘ Jakuba Puchalského – 5 pro 4 proti – z Rady rezignuje Petr Weiss 15. prosince 1999 – Jakub Puchalský oznamuje svoji rezignaci 26. ledna 2000 – Rada volí GŘ Dušana Chmelíčka (proti vůli politických stran) 2. února na členství v Radě rezignují Alena Kinclová, Václav Erben, František Schildberger, novým předsedou se stává Vladislav Kučík 10. března 2000 – Sněmovna odvolala celou Radu ČT, 13. dubna 2000 – zvolena třetí Rada ČT Miroslav Mareš (politolog – předseda ODS), Václav Erben (spisovatel ČSSD), Pavel Kabzan (redaktor KDU/ČSL), Jana Dědečková (podnikatelka ODS), Petr Hájek (ČSSD), František Mikš (ODS), Miloš Rejchrt (US), dodatečně zvoleni Jiří Kratochvíl (ČSSD) a Marcella Marboe-Hrabincová (nestranická nominace) 12. prosince 2000 – Rada odvolává GŘ Dušana Chmelíčka 20. prosince 2000 – Rada jmenuje GŘ Jiřího Hodače – začínají protesty

Proměny Rady ČT v letech 1992–2014 – změny po TV krizi ledna 2001 – mimořádná schůze Sněmovny – první usnesení proti ČT ledna 2001 – druhé usnesení Sněmovny o tom, že ČT neplní své poslání, Rada ČT odvolána, přijata novela zákona o České televizi 39/2001 Hlavní změna: Rada ČT rozšířena na 15 členů, po dvou letech se třetina obměňuje Kromě toho kandidáty již nenavrhují poslanci, ale „organizace a sdružení představující kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy“. Ve Sněmovně vznikl volební výbor, který má udělat předvýběr kandidátů a předložit k hlasování plénu Sněmovny počet kandidátů, který je trojnásobný k počtu členů Rady, které je třeba zvolit. Po čtyřech měsících 25. května Sněmovna zvolila čtvrtou Radu ČT ve složení: Jan Mrzena, Zdena Hůlová, Bohumil Fanta, Helena Fibingerová, Zdeně Forman, Milan Horálek, Svatopluk Karásek, Milan Knížák, Erazim Kohák, Petr Kučera, Ladislav Miler, Jiří Presl, Jana Šilerová, Lucie Weissová, Pavel Žáček

Současný stav Rady ČT a Rady ČRo před doplňujícími volbami Rada ČT: Milan Uhde (předseda), Jaroslav Dědič, Dana Eklová, René Kühn, Antonín Bajaja, Jan Brandejs, Michal Jankovec, Petr Koutný, Jiří Kratochvíl, Radek Mezuláník, Josef Pavlata, Jiří Presl, Jan Prokeš, Jiří Závozda jedno místo neobsazené, podtrženým končí mandát Také zákon o ČRo se po televizní krizi měnil – novela zákona z května 2002 změnila po „televizním“ vzoru navrhování členů Rady, nicméně Rada Čro zůstala v počtu devět Rada ČRo Tomáš Ratiborský (předseda), Michal Stehlík, Bohuš Zoubek, Petr Šafařík, Milan Badal, Ervín Kukuczka, Ivan Tesař, Tomáš Kňourek jedno místo neobsazené, podtrženým končí mandát Možnost odvolání Rady jako celku Sněmovnou je stejné u ČT i ČRo: (3) Poslanecká sněmovna může Radu odvolat, neplní-li Rada opakovaně své povinnosti stanovené tímto zákonem, nebo pokud Poslanecká sněmovna dvakrát po sobě neschválí Výroční zprávu o činnosti České televize nebo Výroční zprávu o hospodaření České televize. (3) Poslanecká sněmovna může Radu odvolat, neplní-li Rada opakovaně své povinnosti stanovené tímto zákonem nebo pokud Poslanecká sněmovna dvakrát po sobě neschválí Výroční zprávu o činnosti Českého rozhlasu nebo Výroční zprávu o hospodaření Českého rozhlasu.

Po roce 2003 četné pokusy o tzv. trojnožku (Dostál) a dvojnožku (Senát), všechny byly neúspěšné. Studentská iniciativa Inventura demokracie požadovala změnu nominace mediálních rad, 2009 Strana Zelených vychází jejím požadavkům vstříc - návrh zákona – 9 členů (Senát, Sněmovna, prezident) - neprošel můj názor: změna volby a odvolávání mediálních rad řeší problémy fungování veřejnoprávních médií jen částečně některé problémy jsou systémové a provokují otázky: jsou Rady ČT a ČRo orgánem dozorčím? nebo správním? kdo a jak by měl jmenovat jejich členy? měly by být obsazovány zástupci široké veřejnosti nebo odborníky? měla by být činnost členů Rady honorována platem nebo náhradami za vykonávání veřejné funkce? (Současný stav – ČT a Čro vyplácejí členu Rady 80 %, místopředsedovi 103 % a předsedovi Rady 127 % průměrného měsíčního platu organizace.)

Stav roku 1992 (1) Do púsobnosti Rady náleží: a) jmenovat a odvolávat generálního ředitele České televize (dále jen „ředitel“) a na jeho návrh ředitele televizních studií b) schvalovat rozpočet a závěrečný účet České televize c) schvalovat na návrh ředitele Statut České televize, d) zřizovat a zrušovat televizní studia České televize (dále jen „televizní studia“), s výjimkou Televizního studia Praha, Televizního studia Brno a Televizního studia Ostrava, e) rozhodovat o stížnostech týkajících se ředitele (2) Rada předkládá České národní radě výroční zprávu o činnosti a hospodaření České televize. Rada hospodaří podle vlastního rozpočtu. (3) Náklady na činnost Rady a odměny jejích členů se hradí z prostředků České televize Stav roku 2014 (po novele z roku 2001) (1) Do působnosti Rady náleží: a) jmenovat a odvolávat generálního ředitele a na jeho návrh ředitele televizních studií; rozhodnutí o odvolání generálního ředitele musí být písemně odůvodněno a nejpozději do 7 dnů ode dne jeho doručení generálnímu řediteli uveřejněno Radou způsobem umožňujícím dálkový přístup, b) schvalovat rozpočet České televize, přehled pohledávek a závazků a účetní závěrku České televize podle zvláštního právního předpisu, ověřenou auditorem podle zvláštního právního předpisu; do doby schválení rozpočtu hospodaří Česká televize podle svého dlouhodobého plánu ekonomického rozvoje, c) kontrolovat účelné a hospodárné využívání finančních zdrojů a majetku České televize podle schváleného rozpočtu a na zjištěné nedostatky písemně upozorňovat generálního ředitele, d) sledovat naplňování požadavků práva Evropských společenství na transparentnost finančních vztahů v České televizi, e) schvalovat na návrh generálního ředitele Statut České televize, f) předkládat Poslanecké sněmovně ke schválení Kodex České televize, který stanoví zásady naplňování veřejné služby v oblasti televizního vysílání; porušení Kodexu České televize je kvalifikováno jako porušení pracovní kázně podle zvláštního zákona, g) schvalovat návrhy generálního ředitele na zřizování nebo zrušení televizních studií (§ 9 odst. 9) a návrhy podle § 9 odst. 8, h) rozhodovat o stížnostech týkajících se generálního ředitele, i) dohlížet na plnění úkolů veřejné služby v oblasti televizního vysílání (§ 2 a 3) a na naplňování zásad vyplývajících z Kodexu České televize a za tím účelem vydávat stanoviska a doporučení týkající se programové nabídky, j) schvalovat dlouhodobé plány programového, technického a ekonomického rozvoje, k) zřizovat dozorčí komisi (§ 8a), schvalovat její kontrolní řád (§ 8a odst. 7) a stanovit výši odměn členů dozorčí komise (§ 8b odst. 4), l) určovat mzdu generálního ředitele. (4) Rada ani její členové nesmějí přímo zasahovat do výroby a vysílání televizních pořadů. Rada ČT

Stav roku 1992 (1) Do púsobnosti Rady náleží: a) jmenovat a odvolávat generálního ředitele Českého rozhlasu (dále jen „ředitel“) a na jeho návrh ředitele rozhlasových studií b) schvalovat rozpočet a závěrečný účet Českého rozhlasu c) schvalovat na návrh ředitele Statut Českého rozhlasu, d) zřizovat a zrušovat regionální rozhlasová studia Českého rozhlasu (dále jen „rozhlasová studia“), s výjimkou rozhlasových studií v Plzni, v Českých Budějovicích, v Praze, v Ústí nad Labem, v Hradci Králové, v Brně a v Ostravě. e) rozhodovat o stížnostech týkajících se ředitele (2) Rada předkládá České národní radě výroční zprávu o činnosti a hospodaření Českého rozhlasu. Rada hospodaří podle vlastního rozpočtu. (3) Náklady na činnost Rady a odměny jejích členů se hradí z prostředků Českého rozhlasu Stav roku 2014 (po novele z roku 2002) (1) Do působnosti Rady náleží: a) jmenovat a odvolávat generálního ředitele a na jeho návrh ředitele rozhlasových studií Českého rozhlasu (dále jen "rozhlasová studia"); rozhodnutí o odvolání generálního ředitele musí být písemně odůvodněno a nejpozději do 7 dnů ode dne jeho doručení generálnímu řediteli uveřejněno Radou způsobem umožňujícím dálkový přístup, b) schvalovat rozpočet a závěrečný účet Českého rozhlasu a kontrolovat plnění rozpočtu Českého rozhlasu, c) schvalovat na návrh generálního ředitele Statut Českého rozhlasu, d) předkládat Poslanecké sněmovně ke schválení Kodex Českého rozhlasu, který stanoví zásady naplňování veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání; porušení Kodexu Českého rozhlasu je kvalifikováno jako porušení pracovní kázně podle zvláštního zákona, e) schvalovat návrhy generálního ředitele na zřizování nebo zrušení rozhlasových studií (§ 9 odst. 8) a návrhy podle § 9 odst. 7, f) rozhodovat o stížnostech týkajících se generálního ředitele, g) dohlížet na plnění úkolů veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání (§ 2 a 3) a na naplňování zásad vyplývajících z Kodexu Českého rozhlasu a za tím účelem vydávat doporučení týkající se programové nabídky, h) schvalovat dlouhodobé plány programového, technického a ekonomického rozvoje, i) zřizovat dozorčí komisi (§ 8a) a stanovit výši odměn členů dozorčí komise (§ 8a odst. 7), j) určovat mzdu generálního ředitele. (…) (4) Rada ani její členové nesmějí přímo zasahovat do tvorby a vysílání rozhlasových pořadů. Rada ČRo

Zájemci o problematiku a srovnání s jinými zeměmi mohou nalézt další informace v dokumentech Vysílání veřejné služby v zemích Evropské Unie, jeho organizace a fungování – studie Parlamentního institutu dostupné na Studie: Skladba a úloha rady zastupující veřejnost u média veřejné služby a aplikace německého modelu v České republice dostupné na rady-zastupujici-verejnost-u-media-verejne-sluzby-a-aplikace-nemeckeho- modelu-v-ceske-republice / Děkuji za pozornost Milan Šmíd, FSV UK