Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávání zaměstnanců Střediska sociálních služeb městské části Praha 9 je finančně podpořeno z Evropského sociálního fondu v rámci realizace projektu č. CZ.2.17/1.1.00/34309 s názvem „Vzdělávání zaměstnanců Střediska sociálních služeb“, jehož realizace byla zahájena 1.6.2012 a bude ukončena 31.1.2014. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Přednášející : Mgr. Daniel MAZUR Téma přednášky: „Zákon o sociálních službách a Standardy kvality v sociálních službách“

3.Východiska právní úpravy oblasti sociálních služeb Listina základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku ČR (čl. 3 Ústavy ČR) Čl. 10 odst. 1 LZPS – „Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno.“ Čl. 30 LZPS- „Občané mají právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci, jakož i při ztrátě živitele.“ Podrobnosti stanoví zákon, dále je třeba zohlednit čl. 41 odst. 1 LZPS Práv uvedených v čl. 28-31… (Hospodářská, kulturní a sociální práva, Hl.IV) LZPS je možné se domáhat pouze v mezích zákonů, které toto ustanovení provádějí

4.Zákon o sociálních službách Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách Základním cílem zákona je zajistit potřebným lidem, kteří se nacházejí v nepříznivé sociální situaci, pomoc a podporu prostřednictvím sociálních služeb a stanovit pravidla pro jejich poskytování. Jedná se o první ucelenou právní úpravu problematiky sociálních služeb, která byla do doby účinnosti, tzn. 1.1.2007 upravována více než desítkami vyhlášek.

5.Pozitiva zákona 108/2006 Sb. Právní vymezení sociálních služeb Definování požadavků v oblasti zajišťování kvality sociálních služeb; povinnost registrace poskyovatelů sociálních služeb. Stanovení kontrolních mechanizmů poskytování služeb Odstranění nesourodé a roztříštěné úpravy Jasné stanovení rolí sociálních pracovníků a pracovníku v sociálních službách; vymezení povinností celoživotního vzdělávání a zvyšování kvalifikace pracovníků v sociálních službách

6. Negativa zákona č. 108/2006 Sb. Tím, že se jedná o zákonnou úpravu, podléhá jakákoliv změna složitému legislativnímu procesu, což vede k nízké flexibilitě (zejména ve vymezení sociálních služeb. Použitím taxativního vymezení jednotlivých služeb a druhů zařízení stal se systém uzavřeným pro případné nové služby a způsoby jejich poskytování

7. Podzákonná právní úprava Na podkladě zmocnění uvedeného v ust § 119 odst. 2 ZoSS byla MPSV vydána vyhláška č. 505/2006 Sb., k provedení zákona o sociálních službách. Vyhláška detailněji rozpracovává jednotlivé části zákona zejména způsoby hodnocení schopností klientů zvládat základní životní potřeby, stanovuje rozsah základních činností u jednotlivých sociálních služeb a maximální výši úhrad za tyto služby. Obsahuje celkem čtyři přílohy.

8. Přílohy Vyhlášky č. 505/2006 Sb. Příloha č. 1 – Vymezuje schopnosti klientů zvládat základní životní potřeby (mobilita, orientace, komunikace, stravování apod.) Příloha č. 2 – Obsahuje standardy kvality sociálních služeb (celkem 15 standardů) Příloha č. 4 – Stanovuje obory vzdělání, po jejichž absolvování se následně nevyžaduje absolvování kvalifikačního kurzu pro pracovníky v sociálních službách K Příloha č. 2 – část V. Vyhlášky stanoví Kritéria hodnocení standardů § 38 odst. 1 – výborně, dobře, částečně, není plněno (bodové hodnocení 3-0 bodů) Příloha č. 3 - zrušena

9. Omezení pohybu osob Podle čl. 8 odst. 2 LZPS – „Nikdo nesmí být stíhán nebo zbaven svobody jinak než z důvodů a způsobem, který stanoví zákon.“ Podle čl. 5 odst. 1 EÚLP – „Nikdo nesmí být zbaven svobody, kromě následujících případů…, písm. e) zákonné držení osob, aby se zabránilo šíření nakažlivé nemoci, nebo osob duševně nemocných, alkoholiků, narkomanů nebo tuláků; ZoSS v ust. § 89 stanovuje opatření omezující pohyb osob

10. Ust. § 89 ZoSS opatření omezující pohyb osob Zásadně nelze používat opatření omezující pohyb osob. Existuje však výjimka. Přímé ohrožení zdraví a života klienta a jiných fyzických osob, a to za stanovených podmínek po nezbytně nutnou dobu. Opatření lze použít pouze tehdy, pokud byla neúspěšně použita jiná opatření pro zabránění takového ohrožujícího jednání osoby; v pořadí – slovní zklidnění situace, a jiné způsoby např. odvedení pozornosti, rozptýlení, aktivní naslouchání. Klienta je třeba vhodným způsobem informovat, že může být vůči němu použito opatření omezující jeho pohyb. Ustanovení řeší omezení pohybu již v rámci poskytované služby, zejména se bude jednat o pobytové služby, ale je Problematické vůbec umístění klienta do zařízení poskytující pobytové služby jelikož podle ustálené judikatury ESLP se jedná o zbavení osobní svobody i tehdy, pokud osoba sice není uzavřena v určitém zařízení –budově nebo vymezeném prostoru, ale přestoje pod úplnou kontrolou a efektivní kontrolou pracovníků daného zařízení. V této souvislosti bral ESLP v úvahu i to, že se mohl stěžovatel pohybovat v rámci přilehlé vesnice, k čemuž však potřeboval mít povolení personálu. Personál ařízení také zcela disponoval osobními doklady a finančními prostředky klienta. V kontextu sociálních služeb je zbavení osobní svobody předpokládáno jako dobrovolné. Není tato problematika právně upravena. Z toto pohledu Domácí právní řád by měl být v tomto ohledu dostatečně přesný???

11. Opatření omezující pohyb osob Zásada volby nejmírnějšího opatření. Zásada volby metod poskytování sociálních služeb tak, aby bylo možné předcházet konfliktním situacím. Nejprve lze zasáhnout fyzickými úchopy, poté umístění klienta do místnosti zřízené k bezpečnému pobytu, popř. na podkladě ordinace přivolaného lékaře a za jeho přítomnosti podat léčivé přípravky

12. Činnost po užití opatření k omezení pohybu osob Informovat bez zbytečného odkladu zákonného zástupce nebo opatrovníka klienta nebo určenou osobu. Záznam do evidence případů použití opatření omezující pohyb osob v požadovaném rozsahu Rozsah nacionále klienta, počátek, ukončení a místo omezení, důvod, nacionále zaměstnanců, podání léků, popis situace vedoucí k omezení, zázanm o informování zz, opatrovníka, urč os., popis poraníní klienta, popis jak byl klient informován o možnosti užití omezení.

13. Smlouva o poskytování sociálních služeb Upravena v ust. § 90 a § 91 ZoSS Ust. § 91 odst. 5 ZoSS uvádí: „Pro uzavírání smlouvy o poskytnutí sociální služby a právní vztahy z této smlouvy se použijí ustanovení občanského zákoníku.“ Smlouvu mezi sebou uzavírají klient (popř. opatrovník, zástupce) a poskytovatel sociální služby. Forma smlouvy je písemná, v některých stanovených případech, není písemná forma smlouvy vyžadována, pokud jedna ze smluvních stran písemnou formu nenavrhne § 91 odst. 5 je vyjádřen soukromoprávní charakter závazku. OZ občansko právní vztahy vznikají z právních úkonů nebo jiných skutečností dle § 2, § 488 OZ závazkový vztah je pr. Vz. Ze kterého věřiteli vzniká právo na plnění (pohledávka) od dlužníka a dlužníku vzniká povinnost splnit závazek. § 1721 NOZ Ze závazku má věř. Vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo na splnění dluhu uspokojit. Závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu nebo z jiné právní skutečnosti Písemná forma obligatorně § 39-52, 57,58,64,67 a 68, v podstatě pobytové soc. služby a další PÍsemná forma na návrh § 54,56, 60, 60a, 65 a 70, nepžaduje se písemná forma poskytnutí soc. služby dítěti na podkladě rozhodnutí soudu a nařízení ústavní výchovy, výchovného opatření nebo předběžného opatření.

14. Náležitosti smlouvy o poskytování sociálních služeb Podle ust. § 91 odst. 2 ZoSS. Označení smluvních stran. Druh poskytované sociální služby. Rozsah poskytování sociální služby. Místo a čas poskytování sociální služby. Výši úhrady za sociální služby sjednané v rámci výše úhrad stanovené v § 73-77. Ujednání o dodržování vnitřních pravidel stanovených poskytovatelem pro poskytování sociálních služeb. Výpovědní důvody a výpovědní lhůty. Doba platnosti smlouvy. Pravidla doporučuji přiložit jako přílohu smlouvy a dohodnout i způsob případné změny. Jedná se o minimální náležitosti smlouvy Poskytoval může odmítnout uzavřít pouze pokud neposkytuje soc. službu, nemá dostatečnou kapacitu, zdravotní stav žadatele poskytnutí vylučuje, v době 6 měs. Vypověděl žadateli smlouvu z důvodu jejích porušení. Žadatel je ovinen předložit před uzavřením smlouvy lékařský posudek Osoba, která není podle lékařského posudku schopna sama jednat a nemá zákonného zástupce nebo opatrovníka, zatupuje při jednánío uzavření smlouvy OÚ obce s rozšířenou působností a to dle místa bydliště žadatele nebo úřad v místě zařízení (pokud jde o pobytové služby v zařízení soc. služeb nebo lůžkovém zdravotnickém zařízení. Pozor bude se jednat o osobu, které nebyla omezena svéprávnost (měla by opatrovníka). To znamená, že podmínkou je souhlas této osoby s uzavřením smlouvy. Nedobrvolná detence je možná podle NOZ (§105 a násl.) pouze ve zdravotnických zařízeních ze zákonných důvodů § 38 odst. 1, ZZS Odmítnutí musí být písemně oznámeno žadateli s uvedením důvodů

15. Zastoupení podle NOZ Předběžné prohlášení (§ 38 NOZ) – „ V očekávání vlastní nezpůsobilosti právně jednat může člověk projevit vůli, aby jeho záležitosti byly zpravovány určitým způsobem, nebo aby je zpravovala určitá osoba, nebo aby se určitá osoba stala jeho opatrovníkem.“ Prohlášení lze provést buď formou veřejné listiny (notářského zápisu) nebo soukromou listinou opatřenou datem a potvrzenou dvěma svědky (uvedou svoji identifikaci) Obdobným způsobem lze prohlášení odvolat, dále zničí-li listinu obsahující prohlášení ten, kdo jej učinil, má to také účinky odvolání. Nápomoc při rozhodování (§ 45 NOZ) – „Potřebuje-li člověk nápomoc při rozhodování, protože mu v tom duševní porucha působí potíže, třebaže nemusí být omezen na svéprávnosti, může si s podpůrcem ujednat poskytování podpory; podpůrců může být i více.“ O nápomoci je třeba uzavřít smlouvu, přičemž smlouva nabývá účinnosti po schválení soudem (písemná forma) nebo je smlouva uzavřena přímo před soudem projevem vůlí stran Z pohledu osob NOZ zavádí nové pojmy Právní osobnost (§15/1)-způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti (způsobilost mít práva a povinnosti OZ) Svéprávnost (§ 15/2)- způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (právnímu jednání) (způsobilost k právním úkonům OZ) Právní osobnosti ani svéprávnosti se nikdo nemůže vzdát a to ani zčásti Soukromá listina – svědci pouze osoby, které na prohlášení a jeho obsahu nemají zájem,nejsou nevidomé, neslyšící, němé nebo neznámého jazyka, ve kterém se prohlášení pořizuje. Svědci misí prohlášení podepsat a být schopni potvrdit schopnost prohlašujícího jednat a obsah jeho prohlášení Veřejná listina pokud určuje opatrovníka v budoucnu je třeba tyto údaje zapsat do neveřejného seznamu (dle notářského řádu) Tlumočení listiny svědkem, který listinu nepsal a všicni svědci musí ovládat způsob dorozumívání Podpůrce nesmí ohrozit zájmy podporovaného nevhodným ovlivňováním, nesmí se obohatit, postupuje v souladu s rozhodnutími podporovaného, může namítat neplatnost právního jednání podporovaného, v případě písemné formy, může připojit svůj podpis s označením funkce a popřípadě i údaje o podpoře

16. Zastoupení dle NOZ Zastoupení členem domácnosti (§ 49 NOZ)- „Brání-li duševní porucha zletilému, který nemá jiného zástupce, samostatně jednat, může ho zastupovat jeho potomek, předek, sourozenec, manžel nebo partner, nebo osoba, která se zastoupeným žila před vznikem zastoupení vev společné domácnosti alespoň tři roky.“ Ke vzniku zastoupení se vyžaduje schválení soudu. Zastoupení se vztahuje pouze na obvyklé záležitosti, odpovídající životním poměrům zastoupeného. Nelze udělit souhlas se zásahem do osobní integrity člověka s trvalými následky. Zástupce je oprávněn nakládat s finančními prostředky zastoupeného, a to do výše životního minima jednotlivce, pro obstarání obvyklých záležitostí. Zastoupení zaniká zejména odmítnutím zastupovaní zastoupeným, jmenováním opatrovníka soudem, a dále pokud je uzavřena smlouva o nápomoci při rozhodování, účinností smlouvy v rozsahu v jakém je zastoupený způsobilý jednat Posloupnost Opatrovník, Nápomocník, člen domácnosti, podstatné je v jaké záležitosti, opatrovník v rozsahu stanoveným soudem, nápomocník účinnou smlouvou

17. Omezení svéprávnosti člověka Zcela opuštěn model úplného zbavení svéprávnosti, nadále lze svéprávnost pouze omezit a to v rozsahu v jaké člověk není pro duševní poruchu, která není jen přechodná, schopen právně jednat. Omezit svéprávnost může pouze soud, který v rozhodnutí vymezí rozsah v jakém způsobilost člověka právně jednat omezil. Rozhodnutí o omezení svéprávnosti nezbavuje člověka práva samostatně právně jednat v běžných záležitostech každodenního života. Omezit svéprávnost lze buď pouze na dobu potřebnou k vyřízení určité záležitosti nebo na určitou dobu (max. 3 roky), uplynutím doby omezení zaniká, pokud nebylo zahájeno řízení o prodloužení doby omezení (nejdéle na rok). Opatrovník je upraven obdobně jako doposud, pouze soud má přihlédnou k přání opatrovance, jeho potřebám a podnětům osob opatrovanci blízkých

18. Kontrola poskytování sociálních služeb Inspekce poskytování sociálních služeb § 97 a násl. ZSS Návštěvy míst, kde se nachází nebo mohou nacházet osoby omezené na svobodě veřejnou mocí nebo v důsledku závislosti na poskytované péči (ust. § 1 odst. 3 zák. č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv) Ad. 2. podle § 1 odst. 4 se působnost ochránce podle odst. 3 vztahuje na písm. C) také místa, kde se nachází nebo mohou nacházet osoby omezené na svobodě v důsledku závislosti na poskytované péči, zejména zařízení sociálních služeb a jiná zařízení poskytující obdobnou péči, zdravotnická zařízení a zařízení sociálně-právní ochrany dětí. Dle § 10 odst. 1 Každý má právo obracet se s písemným podnětem na Ochránce ve věci, která patří do jeho působnosti (lze také ústně do protokolu) - Dle § 21a ZoVOP pro návvštěvy „zařízení“ a sledování vyhoštění platí přiměřeně ust. § 15 a 16.

19. Návštěvy veřejného ochránce práv Ochránce je oprávněn s vědomím vedoucích zařízení, a to i bez předchozího upozornění, vstupovat do všech prostor zařízení a provádět šetření (§ 15 ZoVOP) Šetřením rozumíme nahlížení do spisů, kladení otázek jednotlivým zaměstnancům zařízení, rozmluva s osobami umístěnými v zařízení (bez přítomnosti jiných osob). Další povinnosti zařízení jsou např. na žádost ochránce poskytnout informace a vysvětlení, předložit spisy a jiné písemnosti… Podle § 15/4 pro účely šetření na žádost ochránce osoba k tomu oprávněná podle zvláštního zákona zprostí jednotlivé zaměstnance povinnosti mlčenlivosti, nelze se dovolávat smluvně převzaté povinnosti mlčenlivosti, Mlčenlivost dle § 100ZoSS – zprosti může pouze ten v jehož zájmu tuto povinnost mají, ale u osob s omezením svéprávnosti §55 a násl. Může opatrovník dle § 1469/2 NOZ opatrovník jedná zpravidla společně s opatrovancem, jedná-li opatrovník samostatně

20. Závazky z deliktů (NOZ) Dříve byl užíván pojem odpovědnost za škodu. Prevence předcházení škodám § 2900 NOZ Škoda způsobená tím, kdo nemůže posoudit následky svého jednání § 2920 NOZ Škoda způsobená osobou s nebezpečnými vlastnostmi § 2923 NOZ Škoda na odložené věci § 2945 NOZ Škoda na vnesené věci § 2946 NOZ Škoda způsobená informací nebo radou § 2950 NOZ Podstatné NOZ již nepracuje s pojmem škoda - , ale s pojmem újma ve smyslu újmy na zdraví, újma nemajetkové povahy a újma na jmění (majetku) – škoda §2894 V případě náhrady nemajetkové újmy- se jedná o zadostiučinění Nepřípustná jsou ujednání, které předem vylučují nebo omezují povinnost k náhradě újmy způsobené člověku na přirozených právech, úmyslně nebo z hrubé nedbaosti

21. Okolnosti vylučující protiprávnost Náhoda § 2904 NOZ – „Újmu způsobené náhodou nahradí ten, kdo dal ze své viny k náhodě podnět, zejména tím, že poruší příkaz nebo poškodí zařízení, které má nahodilé události zabránit.“ Nutná obrana § 2905 NOZ – při odvracení bezprostředně hrozícího nebo trvajícího útoku není povinen ten kdo způsobí útočníkovi újmu mu tuto nahradit; to neplatí je-li obrana zcela zjevně nepřiměřená újmě útočníka způsobené odvracením útoku nebo je-li zjevné, že napadenému hrozí újma nepatrná Krajní nouze § 2906 NOZ – Kdo odvrací od sebe nebo jiného přímo hrozící nebezpečí újmy, není povinen k náhradě takto způsobené újmy, nebylo-li za daných okolností možné odvrátit nebezpečí jinak. Způsobený následek nesmí být zjevně stejně závažný nebo ještě závažnější než újma, která hrozila. Svolení poškozeného Doplnit svolení poškozeného

22. Náhrada újmy Způsob náhrady § 2951 NOZ – primárně uvedením do předešlého stavu, není-li to možné nebo žádá-li to poškozený v penězích Nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním – v penězích nebo jiným dostatečně účinným odčiněním újmy Hradí se skutečná škoda a to , co poškozenému ušlo (ušlý zisk) Náhradu újmy lze snížit rozhodnutím soudu Náhrada při ublížení na zdraví – škůdce hradí peněžitou náhradu újmy (bolestné, ztížení společenského uplatnění a další) – ji neexistují žádné tabulky a výše bude záležet na soudu Dnes se škoda hradí primárně v penězích. V případě dluhu má poškozený právo aby ho škůdce dluhu zprostil. Další náhrada např. náklady spojené s péčí, náklady pohřbu, peněžití dávky (ztráta na výdělku) Existují další náhrady, např. náhrada při poranění zvířete, náhrada nemajetkové újmy

23. Pracovně-právní odpovědnost Upravena v zákonu č. 262/2006 Sb., zákoník práce (§ 248 a násl.) Prevence – povinnost předcházení škodám má jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec § 248 – zaměstnavatel má povinnost zajišťovat zaměstn. Takové podmínky, aby mohli řádně plnit pracovní úkoly, bez ohrožení zdraví a majetku, pokud zjistí závady je povinen je odstranit - je oprávněn , z důvodů ochrany majetku) provádět kontrolu věcí, které zam. Vnáší a odnáší (v nezbytném rozsahu) § 249 – zaměstnanec je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na majetku, zdraví ani bezdůvodnému obohacení, hrozí-li škoda je povinen na ni upozornit nadřízeného; pokud je třeba zákroku k odvrácení škody je povinen zakročit (ne pokud tomuto brání důležitá okolnost nebo by tím ohrozil sebe nebo ostatní zaměstnance

24. Odpovědnost zaměstnance za škodu Obecná odpovědnost – zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovního úkolu nebo v přímé souvislosti s ním Pokud byla škoda také způsobena porušením povinnosti zaměstnavatele odpovědnost zaměstnance se poměrně omezí Zaměstnavatel je povinen prokázat zavinění zaměstnance s výjimkou (odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách, které je zam. povinen vyúčtovat, odpovědnost za ztrátu svěřených věcí)

25. Prokazování odpovědnosti zaměstnance Skutková podstata pracovněprávní odpovědnosti Objekt – pracovněprávní vztah daný pracovní smlouvou Subjekt- deliktně způsobilý zaměstnanec a jeho specifické postavení Chování subjektu – při plnění pracovní úkolů nebo v přímé souvislosti s ním Protiprávnost – chování v rozporu se závaznou normou, pokynem zaměstnavatele Zavinění – úmyslné nebo hrubě nedbalostní Škoda – majetková x nemajetková újma Příčinná souvislost mezi chováním a škodou

26. Diskuze Otevřená témata

Děkuji všem za účast Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti