Znečištění a využití oceánů Škola: Cyrilometodějské gymnázium a střední odborná škola pedagogická Brno Označení: CZ.1.07/1.5.00/34.0981, VY_32_INOVACE_syn01 Autor Mgr. Lukáš Synek Vzdělávací obor: Zeměpis Tematická oblast: Krajinná sféra Téma: Globální ekologické problémy současného světa Určeno pro: Gymnázia a střední školy Vytvořeno dne: 2.3.2013 Klíčová slova: Krajina, ekologie, atmosféra, znečištění ovzduší, skleníkový efekt, globální klimatické změny, klimatický systém Metodický popis: Rozsah: 1 vyučovací hodina Chápání klimatického systému Procvičení učiva s atlasem Komunikativní práce se studenty během prezentace a studenti mezi sebou

Hydrosféra – světový oceán Co pro tebe znamená oceán, moře? …místo, kde strávíš příjemnou dovolenou? …zpestření všedního jídelníčku mořskými pochoutkami? …..?

Dovedeš si představit naši planetu bez oceánů? http://www.technologijos.lt/n/mok slas/gamta_ir_biologija/S-34938/

Význam oceánů Pokrývají více než 70% povrchu Země (podle toho by se naše planeta měla nazývat spíše Voda než Země:-)) Obsahují více než 97% vody na Zemi Ale jejich význam pro celou planetu je často podceňován!!!

Zamysli se nad tím, jakou nepostradatelnou úlohu hraje oceán pro naši planetu tedy i pro člověka. Své úvahy se pokus shrnout stručné v 7 bodech:

Představují rozhodující zásobu vody na Zemi Nenahraditelná úloha při vytváření a ovlivňování klimatu Zmírňuje teplotní rozdíly Nejvýznamnější složka v koloběhu vody na Zemi Obsah sinic v oceánech produkuje více než 50% kyslíku na Zemi Mořské řasy a korálové útesy pohlcují atmosférický CO2, čímž snižují skleníkový efekt (v mořích je vázáno 2x více C než v ekosystémech souše)

Korálové útesy představují mimořádnou druhovou rozmanitost a jsou ekologicky nepostradatelné (místo rozmnožování většiny ryb) Významný přírodní zdroj pro člověka (rybolov, těžba surovin…) Umožňují nejekologičtější způsob dopravy (většina nákladní přepravy se uskuteční po moři, pro globální obchod klíčová) Význam cestovního ruchu ….

Negativní vlivy člověka na oceán V Několika stručných bodech se pokus shrnout zásadní případy poškození mořských ekosystémů člověkem

Znečištění moří Zvyšování acidity oceánů Drancování přírodních zdrojů z mořského prostředí

Znečištění moří Nejvíce ohrožené jsou pobřeží pobřeží má klíčový význam pro lidstvo i přírodu, kde se jejich zájmy střetávají: Z přírodního hlediska oblast hojného zdroje potravy a rozmnožování a biokoridorů Pro člověka výhodná oblast koncentrace svých aktivit - více než ½ lidstva žije 100km od pobřeží

Zdroje znečištění: 1) řeky Z kanalizace, zemědělství – eroze půdy – půdní částice kalí vodu, brání fotosyntéze v hloubce, dusí ryby a jsou nositelem toxických látek, hnojiva, chemické postřiky – pesticidy…, které se hromadí v potravním řetězci) atmosférické srážky (škodliviny z dopravy a průmyslu…)

Lodní doprava – většinou ropou a jejími produkty: 1/3 pochází z běžného provozu (nakládka a vykládka zboží, vypouštění nefiltrovaných odpadních vod z vyplachování tankerů… 13% z havárií cisternových lodí ½ znečištění ropou pochází z pevniny samotné

Víte že: Ropné látky vytváří tenkou a hustou vrstvu, která snižuje možnost výměny plynů mezi oceánem a atmosférou a tím i fotosyntézu – důsledek je nedostatek potravy pro vodní živočichy i ptáky. Těm ropa ničí tepelně- izolační vlastnosti peří (jen na pobřeží VB uhyne ročně takto přes 250 000 ptáků v důsledku „běžného znečištění“ ropnými produkty). I po odstranění ropných skvrn zůstávají jedovaté látky v prostředí

Pro člověka ropné katastrofy znamenají hospodářské ztráty z rybolovu omezení využití mořských chaluh (výroba léčiv) omezení rekreace apod.

Oceán přímo jako uložiště nebezpečných odpadů (radioaktivní zbytky z elektráren nebo jaderných zkoušek - Rusko, Čína, USA) Působení odpadních plastů – z lodí, pobřeží, rybářských sítí…(hubení nebo zraňování živočichů) Působení patogenních organismů (bakterie, viry, paraziti) – nebezpečná je v tomto směru konzumace měkkýšů (v Peru v roce 1991 si takto vzniklá epidemie cholery vyžádala desítky tisíc obětí)

Zdroje znečištění oceánů

Likvidace havárie plošiny Deepwater Horizon – Mexický záliv 21 Likvidace havárie plošiny Deepwater Horizon – Mexický záliv 21. duben 2010

Únik ropných látek v Černém moři

Ropné skvrny na jezeře Maracaibo - Venezuala

Rekreační využití pobřeží Mar Del Plata - Argentina

Znečištění pobřeží - Hawai

Změny pH v mořské vodě vlivem člověka v letech 1700 - 1990

Důsledky zakyselení oceánů: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/transcoded/2/24/Impacts_of_o cean_acidification_(NOAA_EVL,_360p).ogv/Impacts_of_ocean_acidification_(NOA A_EVL,_360p).ogv.360p.webm

Použité informační zdroje Internetové odkazy: http://cs.wikipedia.org/wiki/Montrealský_protoko l http://cs.wikipedia.org/wiki/Globální_oteplování Knižní publikace: 1) Kol.autorů. Školní atlas světa. 1. vyd. Praha: Kartografie Praha, a. s. ,2006. ISBN 80-7011- 730-2) CHALUPA, P. a kol., Zeměpis 8 pro základní školu Lidé a hospodářství. 2.vyd. Praha:SPN 2009, ISBN 978- 80- 7235-439-9