Zodpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné správy Rigorózní práce BPPX117206/R Mgr. Karin Plincnerová Bratislava 2013

Veřejná moc Autoritativní rozhodování o právech a povinnostech subjektů Nerovné postavení Moc státní, výkonná a soudní + ostatní (samospráva) Vymezené případy, kdy stát vystupuje jako soukromoprávní subjekt

Právní akty veřejné správy Abstraktní správní akty Jedním z typů právních úkonů, s nimiž správní právo spojuje právní důsledky Normativní správní akt = obecně platný právní předpis vydaný zmocněným orgánem nebo správním úřadem k provedení zákona Znaky: podzákonnost, obecnost, jednostrannost, abstraktnost Náležitosti: pravomoc, zákonnost, vykonatelnost, vynutitelnost, publikace Publikace ČR: vláda a ústřední správní úřady ve Sbírce zákonů a kraje ve Věstníku právních předpisů kraje a obce na úřední desce a musí umožnit dálkový přístup Publikace SR: vláda a ústřední správní úřady ve Sbírce zákonů a územní celky ve Věstníku právních předpisů vlády, na úřední desce a musí umožnit dálkový přístup Pravomoc - Vydat nařízení na základě zákonného zmocnění Zákonnost - Soulad se zákonem a nařízeními vyšší právní síly Vykonatelnost - vymahatelnost Vynutitelnost - vynucení splnění povinnosti

Právní akty veřejné správy Konkrétní správní akty Jednostranný správní úkon (správní rozhodnutí), kterým správní úřad v konkrétním případě řeší právní poměry jmenovitě určených osob Náležitosti: kompetence, obsahové (výrok, odůvodnění, poučení), formální, vedlejší Vlastnosti: platnost, účinnost, právní moc (vykonatelnost, vynutitelnost) Kompetence – věcná, místní, funkční -> vyjadřuje hmotněprávní působnost a pravomoc i procesně právní působnost k vydání rozhodnutí + pravomoc = souhrn právních prostředků k provedení působnosti (působnost určuje, kdo rozhoduje; pravomoc, co rozhoduje) Obsahová – výrok, odůvodnění, poučení Formální – dané zákonem; vedlejší – časové doložky, příkazy apod.

Konkrétní správní akty Vady Způsobující nezákonnost Vady způsobující nezákonnost jsou vadami náležitostí kompetenčních, obsahových, formálních či procedurálních Porušení hmotněprávní nebo procesně právní normy Ochrana dobré víry Způsobující věcnou nesprávnost Chybné využití správního uvážení

Konkrétní správní akty Vady Formálně vadné akty Administrativní chyby – psaní, počty … Akty nicotné Vydané věcně nepříslušným SprO Právně nebo fakticky neuskutečnitelné, nesplnitelné, vnitřně rozporné, nebo trpí takovými vadami, že akt není možné považovat za rozhodnutí

Nezákonné rozhodnutí Apelační princip – přezkum po stránce skutkové i právní Kasační princip – přezkum po stránce právní – mimořádný opravný prostředek Revizní princip – 2. stupeň řízení – pouze právní stránka Nezákonnost musí vést ke zrušení rozhodnutí Apelační - Zjistí-li správní orgán přezkoumávající správní rozhodnutí pochybení, má možnost rozhodnutí zrušit, vady odstranit a vydat nové rozhodnutí, nebo věc vrátit správnímu orgánu prvního stupně k novému projednání u odvolání a přezkoumání rozhodnutí v rámci správního soudnictví Kasační ; revizní – 1.st SprO nesprávně aplikoval právní normu

Nesprávný úřední postup Nesprávný úřední postup se neodrazí v obsahu rozhodnutí a nevede k němu Tj. pochybení v činnostech před vydáním rozhodnutí, na jejichž základě je rozhodnutí vydáno, nejsou nesprávným úředním postupem, ale nezákonným rozhodnutím SprO musí vystupovat ve vrchnostenské pozici vůči subjektu o jehož právech či povinnostech rozhoduje Porušení procesních postupů stanovených normou, které je schopno způsobit újmu

Odpovědnost Za porušení primární povinnosti vzniká na základě odpovědnosti sekundární povinnost s cílem reparace. Subjektivní Vyžaduje zavinění ve formě úmysl / nedbalost Formální typové znaky skutkové podstaty – objekt, objektivní stránka, subjekt, subjektivní stránka Objektivní Bez ohledu na zavinění Může vzniknout i bez porušení primární povinnosti Výjimečně se lze liberovat

Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu Podmínky musí být splněny kumulativně! Porušení právní povinnosti Vzniklá škoda Kauzální nexus Promlčení – neuplatní-li poškozený své právo v zákonem stanovené lhůtě, je jeho právo na náhradu značně omezeno Obecná subjektivní lhůta – 2 roky Obecná objektivní lhůta – 3 roky (10 let škoda na zdraví)

Odpovědnost státu za škodu Právní úprava - z. č. 82/1998 Sb. Výkon státní správy Státní orgány zřízené k plnění funkcí státu FO a PO pověřené výkonem státní správy ÚSC – výkon státní správy v přenesené působnosti Objektivní odpovědnost bez možnosti liberace Stát odpovídá za škodu – o.s.ř., Sprř, s.ř.s., t. ř. + notář, exekutor – při současném splnění 3 podmínek – existence rozhodnutí zrušeného pro nezákonnost / nesprávný úřední postup +vzniklá škoda + kauzální nexus Důkazní břemeno leží na poškozeném Zahrnuje činnost notářů, exekutorů, České lékárnické komory, České stomatologické komory, České lékařské komory

Typy škod Škoda na věci Jiná škoda Nemajetková újma Náklady na uvedení věci do původního stavu nebo pořízení obdobné věci Jiná škoda Projevuje se v majetkové sféře poškozeného (nezvětšení majetku, snížení majetku) Nemajetková újma Zásah do práv na ochranu osobnosti u FO, porušení práva na ochranu dobrého jména u PO Újma za porušení práva na osobní svobodu Neoprávněná vazba, výkon trestu nad rámec rozsudku Zahrnuje činnost notářů, exekutorů, České lékárnické komory, České stomatologické komory, České lékařské komory

Příslušný orgán k řešení náhrady škody Ministerstvo spravedlnosti – o.s.ř., t.ř., nezákonné rozhodnutí vydané soudem ve správ. soudnictví, notář, soud.exekutor ministerstva a jiné ÚSÚ – v oblasti své věcné působnosti + nezákonné rozhodnutí vydané soudem ve správ.soudnictví Ministerstvo financí – pokud není možné určit příslušný orgán Česká národní banka – věcná působnost ČNB + orgán dohledu nad finančními trhy Nejvyšší kontrolní úřad – nezákonné rozhodnutí / nesprávný úřední postup NKÚ Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových – dohodnuté jednání § 6 z. č. 201/2002 Sb. Min. spr. – soud musí zrušit rozhodnutí ÚSC v samostatné působnosti, a toto rozhodnutí musí být nezákonné ÚSÚ - soud musí zrušit rozhodnutí SprO v oblasti věcné působnosti, a toto rozhodnutí musí být nezákonné ČNB - § 2a z.č. 6/1993 Sb., o ČNB – ČNB je součástí Evropského systému dohledu nad finančními trhy (ESFS); transpozice Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU ze dne 24. listopadu 2010 s ohledem na pravomoci Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy). Podstata transpozice směrnice spočívá v oprávnění nebo povinnosti spolupráce ČNB, jako vnitrostátního orgánu dohledu nad finančními trhy, s evropskými orgány dohledu: Evropským orgánem pro bankovnictví; Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy; a Evropskou radou pro systémová rizika. NKÚ – kontrola hospodaření se státním majetkem, plnění státního rozpočtu, státní závěrečný účet, zadávání státních zakázek …

Odpovědnost ÚSC za škodu Analogicky s odpovědností státu za škodu Kumulativní podmínky pro vznik odpovědnosti Při výkonu samostatné působnosti Nezákonné rozhodnutí dle SprŘ – nárok na náhradu škody má účastník Mimo SprŘ – nárok na náhradu škody má ten, komu vznikla škoda Nesprávný úřední postup Není povinnost předběžného projednání

Předběžné projednání ..

Odpovědnost státu za škodu - oblast řízení bezpečnosti Z. č. 239/2000 Sb. + 240/2000 Sb. – škoda vznikla PO a FO v příčinné souvislosti se ZaLP nebo cvičeními, resp. s krizovými opatřeními 1 liberační důvod – poškozený způsobil škodu sám nebo ji zapříčinil Náhradu škody při MU poskytuje stát prostřednictvím Krajského úřadu – subjektivní lhůta 6 měsíců, objektivní lhůta 5 let V případě škody při ZaLP v zahraničí poskytuje náhradu MV ČR Náhradu škody při KS poskytuje orgán KŘ

Odpovědnost státu za škodu – oblast výkonu státní správy nestátními subjekty PO a pFO – svěřen výkon státní správy -> úřední osoby Stráže – vodní, lesní, rybářská apod. Škoda musí vzniknout v souvislosti s plněním úkolu stráže, tj. nepostrádá místní, časový a věcný vztah k této činnosti

Odpovědnost státu za škodu – SR Z. č. 514/2003 Z.z., o zodpovednosti za škodu sposobenú při výkone verejnej moci Blíže specifikuje pojmy veřejná moc a orgán veřejné moci

Základní pojmy Výkon veřejné moci je rozhodování a úřední postup orgánů veřejné moci o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech FO a PO Orgán veřejné moci je státní orgán, orgán ÚSC, veřejnoprávní instituce, orgán zájmové samosprávy, FO a PO, který byl svěřen výkon veřejné moci Stát zodpovídá za škodu vzniklou nezákonným rozhodnutím, nezákonným zatčením, zadržení nebo zbavením osobní svobody, rozhodnutím o trestu, ochranném opatření nebo rozhodnutím o vazbě, nesprávným úředním postupem objektivní odpovědnost bez možnosti liberace

Příslušný orgán k řešení náhrady škod Ministerstvo spravedlnosti – o.s.ř., t.ř., škoda notáře a exekutora + není-li možné určit příslušný orgán Ministerstvo vnitra – t.ř. – způsobil vyšetřovatel nebo policie Ministerstvo financí – t.ř. – způsobil vyšetřovatel celní správy Ministerstva nebo jiné ÚSO st.spr. – škoda ve věcné příslušnosti nebo nesprávnou implementací normy EU Generální prokuratura – o.s.ř., t.ř. nebo s.ř. + způsobil ji Úřad speciální prokuratury, krajská nebo okresní prokuratura NKÚ, Národní banka Slovenska, PO, kterým byl svěřen výkon Národní rada SR Soudní rada SR Soud po předběžném projednání – je vázán rozhodnutím SprO o zrušení nebo změně pro nezákonnost / nespr. úř. postup Legislativní proces nemůže být nesprávným úředním postupem; Všechny orgány jsou sui generis, proto byly v zákoně vyjmenovány

Nezákonné rozhodnutí Právo na náhradu škody má - účastník řízení, ten, se kterým mělo být jednáno jako s účastníkem, ten, komu vznikla škoda Rozhodnutí musí být pravomocné a pro nezákonnost změněno nebo zrušeno a zároveň byl proti němu podán řádný opravný prostředek Výjimku z podmínky pravomocného rozhodnutí je předběžně vykonatelné rozhodnutí (př. předběžně vykonatelného rozhodnutí – povinnost vydat věc) V ČR je nutné využít všechny zákonné opravné prostředky, tedy i mimořádné

Nesprávný úřední postup Porušení povinnosti orgánu učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě Nečinnost orgánu Průtahy v řízení Jiný nezákonný zásah do práv a právem chráněných zájmů FO a PO

Předběžné projednání, náhrada škody Povinnost předběžného projednání na základě písemné žádosti poškozeného u příslušného orgánu Pokud příslušný orgán neuspokojí nárok na náhradu škody do 6 měsíců ode dne přijetí žádosti, může se poškozený obrátit na soud Náhrada škody Hradí se skutečná škoda a ušlý zisk + penězi vyjádřená nemajetková újma Hradí se náklady řízení z řízení, ve kterém bylo vydáno nezákonné rozhodnutí, nebo ve kterém došlo k nesprávnému úřednímu postupu + náklady právního zastoupení Součástí nejsou náklady na předběžné projednání V případě, že je žádost podaná u nepříslušného orgánu, ten ji postoupí; účinky zůstávají zachované

Lhůty Subjektivní lhůta – promlčení za 3 roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě, kdy bylo nezákonné rozhodnutí oznámeno (doručeno) Objektivní lhůta – promlčení za 10 let ode dne, kdy bylo nezákonné rozhodnutí oznámeno (doručeno); neplatí pro škodu na zdraví, škodu způsobenou rozhodnutím o zatčení, zadržení nebo jiným zbavením osobní svobody, škodu způsobenou rozhodnutím o trestu, ochranném opatření nebo rozhodnutím o vazbě Během předběžného projednání se lhůta staví, max na 6 měsíců Právo na regresní úhradu po škůdci se promlčí za 1 rok ode dne úhrady celé náhrady škody, nabytí právní moci trestního rozsudku nebo disciplinárního opatření proti osobě, která škodu způsobila

Regresní náhrada povinnost požadovat náhradu po škůdci v plné výši poskytnutého plnění V případě škody způsobené soudcem – po disciplinárním řízení nárok státu na regres není: nezákonné rozhodnutí územní samosprávy v oblasti přenesené státní správy bylo vydáno proto, že se územní samospráva řídila nesprávným právním názorem příslušného orgánu státní správy nárok na regres vylučuje nárok na náhradu škody podle zvláštních předpisů Systém je nastaven: stát uhradí škodu, vyžaduje ji po orgánu, který škodu způsobil, a ten orgán ji vyžaduje po odpovědném zaměstnanci. Vše je povinností!

Ústřední evidence vede Ministerstvo financí obsahuje: orgán jednající jménem státu, způsob, jakým vznikla škoda uplatněný nárok na náhradu uspokojení nároku na náhradu příslušný orgán do 15 dnů oznámí Ministerstvu financí podání žádosti o předběžné projednání

Zodpovědnost ÚSC za škodu Analogicky jako odpovědnost státu za škodu Škoda vznikla při výkonu samosprávy Nezákonné rozhodnutí Řeší starosta obce nebo předseda samosprávného kraje Právo na náhradu škody má účastník řízení, ten, s kým mělo být jednáno jako s účastníkem, ten, komu vznikla škoda

Procesní aktivita poškozeného - SR V případě rozhodnutí SprO- odvolání/rozklad § 53 a násl. z. 71/1967 Zb. Nelze použít stížnost (§4 odst. 1 písm. d) z. 9/2010 Z.z.) Podmínka pro úspěšné uplatnění nároku na náhradu škody V případě rozhodnutí SprO - přezkum dle § 65 z. 71/1967 Zb. Není podmínkou pro úspěšné uplatnění nároku na náhradu škody V případě nečinnosti SprO stížnost (§3 odst. 1 písm. a) z. 9/2010 Z.z.) -> upozornění prokurátora (§28 z. 153/2001 Z.z.)-> žaloba (§250t – 250u z. 99/1963 Zb.) Následuje stížnost k ESL -

Procesní aktivita poškozeného - SR V případě nečinnosti soudu Stížnost (§ 62 an. Z. 757/2004 Z.z., o súdoch) Podnět veřejnému ochránci práv (Z. 564/2001 Z.z., o verejnom ochrancovi práv) Ústavní stížnost (§49 an. Z. 38/1993 Zb., o organizácii Ústavného súdu) V případě nezákonného uložení trestu, ochranného opatření, vazby – stížnosti proti každému úkonu (obvinění, vazby …) Stížnost k ESL Povinnost vyčerpat zákonné vnitrostátní opravné prostředky 6 měsíců ode dne konečného rozhodnutí ve věci

Předběžné projednání, náhrada škody - SR Žadatel/poškozený podá písemnou žádost u příslušného SprO Náležitosti žádosti => úkon směřující vůči SprO, posuzuje se podle obsahu ne podle označení Kdo, co navrhuje, čeho se domáhá (petit) včetně vyčíslené škody, kterému SprO je určena, označení účastníků, podpis Výše náhrady škody za nemajetkovou újmu = min. 1/30 průměrné nominální měsíční mzdy za předcházející rok za každý i započatý den (cca 26 E) Skutečná škoda Ušlý zisk Při určování nemajetkové újmy se zohledňuje osoba poškozeného, jeho dosavadní život, prostředí, ve kterém žije; závažnost vzniklé újmy a okolnosti, za kterých újma vznikla; závažnost následků v soukromém i společenském životě

Procesní aktivita poškozeného - ČR V případě rozhodnutí SprO – odvolání/rozklad § 81 a násl SprŘ+ přezkum § 94 - § 95 z. SprŘ obnova řízení - § 100 SprŘ V případě nečinnosti SprO - Podnět nadřízenému SprO; žaloba pro nečinnosti SprO § 79 a násl. s.ř.s. – nevydání meritorního rozhodnutí, osvědčení V případě nečinnosti soudu Stížnost § 171 a násl. Zákona o soudech a soudcích; žaloba proti nečinnosti soudu § 79 a násl. s.ř.s. Lhůty: odvolání/rozklad - § 83 – 15 dní od oznámení = doručení; při vadách v poučení 15 dnů od oznámení opravného usnesení § 70 věta 1., nejpozději 90 dnů od původního oznámení rozhodnutí. Neoznámené rozhodnutí – subjektivní lhůta 30 dnů, objektivní 1 rok od oznámení poslednímu účastníkovi Přezkum - § 94-95 –zahájení řízení do 2 měs ode dne podnětu (subjektivní), nejpozději do 1 roku od právní moci meritorního rozhodnutí (objektivní) – obě lhůty jsou prekluzivní Obnova - § 100 – subjektivní 3 měsíce, objektivní 3 roky od právní moci rozhodnutí Žaloba proti nečinnosti – 1 rok od marného uplynutí lhůty pro vydání rozhodnutí (zmeškání nelze prominout) Stížnost na nečinnost soudu – k předsedovi okresního soudu; vyřízení stížnosti do 2 měsíců, při průtazích do 1 měsíce od doručení + návrh na určení lhůty

Procesní aktivita poškozeného - ČR V případě nezákonného rozhodnutí o vazbě, trestu, ochranném opatření Dovolání § 265b - § 265s k Nejvyššímu soudu Podává nejvyšší státní zástupce nebo obhájce V občanském soudním řízení dovolání § 236 – 243d -Rozhoduje Nejvyšší soud ČR žaloba pro zmatečnost § 228 a násl. o.s.ř. V trestním řízení Dovolání § 265a a násl. trestního řádu Stížnost pro porušení zákona – ministr spravedlnosti - § 266 a násl. tr.ř. Lhůty: odvolání/rozklad - § 83 – 15 dní od oznámení = doručení; při vadách v poučení 15 dnů od oznámení opravného usnesení § 70 věta 1., nejpozději 90 dnů od původního oznámení rozhodnutí. Neoznámené rozhodnutí – subjektivní lhůta 30 dnů, objektivní 1 rok od oznámení poslednímu účastníkovi Přezkum - § 94-95 –zahájení řízení do 2 měs ode dne podnětu (subjektivní), nejpozději do 1 roku od právní moci meritorního rozhodnutí (objektivní) – obě lhůty jsou prekluzivní Obnova - § 100 – subjektivní 3 měsíce, objektivní 3 roky od právní moci rozhodnutí Žaloba proti nečinnosti – 1 rok od marného uplynutí lhůty pro vydání rozhodnutí (zmeškání nelze prominout) Stížnost na nečinnost soudu – k předsedovi okresního soudu; vyřízení stížnosti do 2 měsíců, při průtazích do 1 měsíce od doručení + návrh na určení lhůty Dovolání – 2 měsíce od doručení napadeného rozhodnutí (v právní moci) Žaloba pro zmatečnost – 3 měsíce, objektivní 3 roky Stížnost pro porušení zákona – Nejvyšší soud -

Procesní aktivita poškozeného - ČR V trestním řízení Obnova řízení - § 277 a násl. Tr.ř. Ve správním řízení Přezkum § 94 a násl. SprŘ Obnova řízení - § 100 a násl. SprŘ V soudním řízení správním Žaloba proti rozhodnutí SprO § 65 s.ř.s. Kasační stížnost § 102 a násl. – proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve spr. Ř. – řeší Nejvyšší správní soud Lhůty: Přezkum - § 94-95 –zahájení řízení do 2 měs ode dne podnětu (subjektivní), nejpozději do 1 roku od právní moci meritorního rozhodnutí (objektivní) – obě lhůty jsou prekluzivní Obnova - § 100 – subjektivní 3 měsíce, objektivní 3 roky od právní moci rozhodnutí Žaloba proti rozhodnutí – 2 měsíce od doručení rozhodnutí, při ochraně veřejného zájmu objektivní 3 roky Kasační stížnost – 2 týdny od doručení rozhodnutí

Předběžné projednání, náhrada škody - ČR Žadatel/poškozený podá písemnou žádost u příslušného SprO Náležitosti žádosti => úkon směřující vůči SprO, posuzuje se podle obsahu ne podle označení Kdo, co navrhuje, čeho se domáhá (petit) včetně vyčíslené škody, kterému SprO je určena, označení účastníků, podpis Výše náhrady škody za nemajetkovou újmu = Za první dva roky 15000 Kč, další rok po 15 tis Kč V případě, že SprO neuhradí škodu, resp. uhradí částečně -> soud Při určování nemajetkové újmy se zohledňuje osoba poškozeného, jeho dosavadní život, prostředí, ve kterém žije; závažnost vzniklé újmy a okolnosti, za kterých újma vznikla; závažnost následků v soukromém i společenském životě