Jaká má být úloha ČŠI - podpora učitelů, nebo kontrola škol? David Greger david.greger@pedf.cuni.cz Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání Kulatý stůl SKAV a EDUin, 19.11.2012

Zpráva OECD o evaluaci a hodnocení Hodnocení na všech úrovních (vzdělávací systém, škola, učitel, žák) má zdůrazňovat charakter formativního hodnocení (viz kulatý stůl 19.4.2012) Formativní hodnocení zahrnuje 3 procesy: Sděluje učícímu se (příp. škole, vzděl. systému), kam směřuje (tedy vzdělávací cíle). KAM SMĚŘUJI? Identifikuje a popisuje, kde se „učící se“ (příp. škola, vzděl. systém) na cestě k cíli nachází (co mu/ji jde a co nikoliv). KDE JSEM? Popisuje kroky, které mají být učiněny, aby „učící se“ (příp. škola, vzděl. systém) stanovených cílů dosáhl. JAK TAM DOJÍT? Bod 3 je nutnou součástí formativního hodnocení, a i zpráva OECD doporučuje ČR, aby inspekce dávala školám i podporu.

3 procesy formativního hodnocení a role ČŠI Cíle vzdělávání: KAM SMĚŘUJI? Není rolí ČŠI, ale stanovuje společnost (očekávání) a MŠMT (kodifikace) Hodnocení současného stavu ve vztahu k cílům (kritériím ČŠI?) KDE JSEM? Toto ČŠI primárně dělá, otázkou je, jak kvalitní zpětnou vazbu školám poskytuje, jak kvalitní je hodnocení? Jaká je kvalita dat (validita a reliabilita měřících nástrojů) ČŠI? Popisuje kroky, které mají být učiněny, aby „učící se“ (příp. škola, vzděl. systém) stanovených cílů dosáhl. JAK TAM DOJÍT? Toto ČŠI nedělá a říká, že to není její úloha; OECD doporučuje, že to dělat má, je to i trend v inspekčních systémech v Evropě. Tam, kde to inspekce nedělá, existuje jiný orgán (resp. proces), který školám poskytuje podporu pro zlepšování se (tzv. kritický přítel). V ČR nikdo jiný není!

Ad 2) Jaká je kvalita měřících nástrojů ČŠI? Odborná veřejnost o validitě a reliabilitě používaných nástrojů neví nic. Měly by být odborně vytvářeny i oponovány. Jsou? Měly by (nejen) dle OECD dobře pokrývat/hodnotit významné aspekty kvality procesů vzdělávání ve škole? Pokrývají? Existují indicie toho, že je co zlepšovat: Např. společný projekt ČŠI a SBI (Sächsisches Bildungsinstitut) a z jeho závěrečné zprávy cituji (s. 41-43): evaluátoři SBI poukázali na možný problém s reliabilitou: „Jedna z velmi důležitých pozitivních zkušeností, která by měla být předána českým kolegům spočívá v důležitosti jednotného náhledu na vnímání kvality, která by mohla být dosažena například společnými celorepublikovými hospitacemi inspektorů nebo větším důrazem na sjednocení celého procesu. … Vytváření závěrečného hodnocení školy je u ČŠI ponecháno do značné míry na úvaze inspektorů. Zprůměrování výsledných hodnot by možná mohlo přispět k větší objektivitě celého procesu.

Ad 2) Zhodnocení spolupráce ČŠI a SBI z pohledu českých inspektorů: Vzhledem k rozdílnosti obou systémů je zřejmé, že oblast externí evaluace tvoří v Sasku komplexní systém oddělený od kontroly a není tudíž tolik vázaný dohledem nad dodržováním platných předpisů… saští kolegové provádějí „jenom“ interní evaluaci… (D.G. ovšem díky tomu důkladněji) … Hospitační záznam ani sledování vyučovacích hodin nemá v našem současném systému a pojetí hodnocení školy jako instituce tak výraznou a komplexní roli jako v systému saském… Rovněž rozhovor se žáky, rodiči a učiteli jako standardní nástroj evaluace … bychom mohli v ČR převzít jako příklad dobré praxe… Konečně nás zaujal i způsob prezentace výsledků externí evaluace ve škole, při které je přítomen celý pedagogický sbor.

Ad 2) kvalita měření (dat) ČŠI? Validita a reliabilita Validita = obsahová platnost → Validní je takové měření, které skutečně měří to, co jsme zamýšleli měřit. Reliabilita = spolehlivost měření → Reliabilní je takové měření, které nám při opakované aplikaci dává shodné výsledky, pokud se stav pozorovaného objektu nemění. → Jaké jsou pozorovací archy, a další používané nástroje ČŠI? Jaká je shoda hodnotitelů? (inter-rater reliability) Nereliabilní měření nemůže být ani validní!!! Bylo by vhodné zadat odborné a nezávislé posouzení reliability a validity nástrojů ČŠI, případně tvorba nových nástrojů.

Ad 2) Názory ředitelů na inspekční činnost (N = 43 ředitelů ZŠ, kde proběhla v minulém roce inspekční návštěva) Aneb Je co zlepšovat! Inspektoři shromáždili dostatečné množství dat k náležitému zhodnocení školy. (souhlas ČR = 61 %, IRL = 73 %, NED = 72 %, Štýrsko/AUT = 75 %, SWE = 60 %). Zpětná vazba získaná od inspektorů byla pro naší školu užitečná. (souhlas ČR = 54 %, NED = 83 %, Štýrsko/AUT = 72 %, SWE = 83 %). Celkově jsem přesvědčen/a, že hodnocení škol inspekcí je smysluplná věc. (souhlas ČR = 42 %, IRL = 76 %, NED = 71 %, Štýrsko/AUT = 56 %, SWE = 80 %).

Ad 2) Názory ředitelů na inspekční činnost (N = 43 ředitelů ZŠ, kde proběhla v minulém roce inspekční návštěva) Výsledná písemná inspekční zpráva nám pomohla identifikovat oblasti, ve kterých se musíme jako škola zlepšit. (souhlas ČR = 35 %, IRL = 82 %, NED = 71 %, Štýrsko/AUT = 66 %, SWE = 86 %). Inspektoři poukázali na slabá místa (problémové oblasti) školy, která jsme si sami dostatečně neuvědomovali. (souhlas ČR = 15 %, IRL = 35 %, NED = 21 %, Štýrsko/AUT = 32 %, SWE = 35 %).

Ad 3) Poskytnout škole podporu, aby se zlepšovala (popsat kroky, jak dál) Zpráva OECD formuluje jasná doporučení, aby se ČŠI zaměřila na podporu škol, neříká však, jak to má probíhat! V ČR není žádný jiný systém (organizace či proces), který by mohl poskytovat podporu. Je to tedy otázka pro MŠMT, chce zřídit nějaký jiný způsob podpory školám, nebo tuto roli očekává od ČŠI? Mělo by být jasné zadání od MŠMT! MŠMT by mělo vycházet ze zjišťování potřeb terénu (komunikovat s jeho zástupci).

Citace ze závěrů zprávy OECD, s. 5 …jednu z výzev pro ČR představuje skutečnost, že stávající externí hodnocení (ČŠI) se spíše zaměřuje na soulad se zákony, než na zlepšování kvality škol… Proto by se proces externího hodnocení měl více zaměřit na zkvalitňování práce škol a odklonit se od současného modelu, který je postaven na „dodržování předpisů“.

Citace ze závěrů zprávy OECD, s. 5 To by znamenalo doporučovat kroky ke zlepšování všem hodnoceným školám a nesoustřeďovat se pouze na ty, které vykazují nižší úroveň. Rámec pro hodnocení škol, jednotlivá kritéria i otázky, na jejichž základě se formují úsudky a volí metody hodnocení, by měly být jednoznačněji zacíleny na proces vzdělávání a výuky a na vztah mezi její kvalitou a výsledky žáků.

Ad 3) ČŠI a podpora učitelů/škol OECD však nespecifikuje, jak přesně to má fungovat. Tuto otázku řeší i v jiných vzdělávacích systémech a inspekce v Evropě se typicky spíše vyhýbají poskytování „jakýchkoliv rad“. Zvláště netypické je dávat doporučení učitelům k tomu, jak zlepšit výuku (dočetl jsem se, že to dělají pouze v Estynu – Wales). Trend směřuje k většímu poskytování zpětné vazby i doporučení pro další rozvoj školy, ovšem formy jsou všude opatrné!

Ad 3) ČŠI a podpora učitelů/škol To, že většina inspekcí v Evropě neposkytuje zpětnou vazbu a doporučení učitelům, však neznamená, že to nemůžeme a nemáme dělat, jako např. Estyn (inspekce ve Walesu). Nedívejme se pouze, co dělají inspekce v Evropě dnes, ale ptejme se, kde budou/mohly by být za 20 let! Inspektoři mají unikátní znalosti, zkušenosti a informace o systému a fungování škol, mají srovnání řady škol a zkušenosti z návštěv mnoha škol. Tyto informace mohou být užitečné pro další rozvoj kvality vzdělávání a jednotlivých škol, proto inspektoráty v Evropě hledají cesty, jak toho využít, především větší otevřeností a zapojením také dalších osob krom inspektorů do inspekční činnosti, sdílením zkušeností nejlepší praxe (publikováním, předáváním doporučení na dobrou praxi v okolí pro vedení školy , apod.)

Ad 3) Možné (dílčí) inspirace pro změnu inspekční činnosti ze zahraničí, má doporučení Odejmout ČŠI kontrolní funkci, převést ji na jiné orgány státní správy (fin. úřady, zřizovatelé apod.) a zaměřit se více na evaluaci fungování škol s důrazem na procesy vzdělávání spíše než na soulad s legislativou. Toto by měla být priorita i před tematickými zprávami (příliš mnoho tematických šetření za rok může odvádět od hlavní činnosti. Jiné úkoly od MŠMT, které odvádějí od hlavní činnosti – evaluace škol. Zapojit do inspekce další osoby, které mohou mít vzít užitek z účasti na inspekci a snáze tyto zkušenosti přenášet do fungování (svých) škol. V zahraničí vidíme zapojování především ředitelů, ale také rodičů (zástupci rad škol), dokonce i zástupci zřizovatelů.

Ad 3) Možné (dílčí) inspirace ze zahraničí pro změnu inspekční činnosti v ČR, aneb některá má doporučení 3) Některé inspekční systémy např. omezují funkční období inspektora, který se po jejím uplynutí vrací (se všemi získanými zkušenostmi) zpět do školy. 4) Publikování příkladů dobré praxe, především v souvislosti s tematicky zaměřenými inspekcemi. ČŠI (2010) např. Tematická zpráva „Podpora rozvoje čtenářské gramotnosti v předškolním a základním vzdělává“ k tomu vznikla i publikace Košťálová, Šafránková, Hausenblas, Šlapal: „Čtenářská gramotnost jako vzdělávací cíl pro každého žáka“ pro podporu učitelů při rozvíjení čtenářské gramotnosti ve školách. Je však i zde se kam posouvat, viz. srovnání s tematickou zprávou Estyn na téma Effective practice in tackling poverty and disadvantage in schools.