Legislativní otázky (část 1) Mgr. Hana Nenutilová Ministerstvo životního prostředí Odbor legislativní Jednání pracovní skupiny „KÚ a IPPC“ - Jihlava 18. 06. 2014

Obsah Některé dopady nového občanského zákoníku - vztah stavby a pozemku - občanská sdružení Forma stanovení lhůty pro vyjádření účastníků řízení u tzv. nepodstatné změny integrovaného povolení Nahrazování závazného stanoviska podle stavebního zákona v integrovaném povolení Neposkytnutí součinnosti povolujícímu úřadu ze strany insolvenčního správce zařízení v režimu IPPC

Některé dopady nového občanského zákoníku – vztah stavby a pozemku Návrat k zásadě „stavba je součástí pozemku“ („superficies solo cedit“) Nutnost řešení otázky již realizovaných staveb, u nichž je vlastník stavby odlišný od vlastníka pozemku Stavba spojená se zemí pevným základem, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, a je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nestává součástí pozemku a je nemovitou věcí (§ 3055 odst. 1) Totéž platí o stavbě ve spoluvlastnictví, je-li některý ze spoluvlastníků i vlastníkem pozemku nebo jsou-li jen někteří spoluvlastníci stavby spoluvlastníky pozemku

Některé dopady nového občanského zákoníku – vztah stavby a pozemku Vlastník pozemku, na němž je zřízena stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, má ke stavbě předkupní právo a vlastník stavby má předkupní právo k pozemku. (§ 3056 odst. 1) Předkupní právo vlastníka pozemku se vztahuje i na podzemní stavbu na stejném pozemku, která je příslušenstvím nadzemní stavby. K ujednáním vylučujícím nebo omezujícím předkupní právo se nepřihlíží Ve chvíli, kdy se vlastníkem pozemku i stavby stane jedna a táž osoba, se stavba stává součástí pozemku a pro tyto nemovitosti potom již superficiální zásada trvale platí Oblast ŽP – průmyslové stavby – ty nově postavené již budou vždy součástí pozemku

Některé dopady nového občanského zákoníku – vztah stavby a pozemku Vodní díla Specifická kategorie v aplikaci superficiální zásady Podle § 55 odst. 1 vodního zákona jsou všechna vodní díla stavbami – veřejnoprávní definice , která nemá žádné dopady do soukromoprávní sféry Tato definice neznamená, že jsou všechna vodní díla také stavbami a samostatnými nemovitými věcmi v občanskoprávním smyslu (podle NOZ) Samostatná problematika vodních děl „nespojených se zemí pevným základem (např. některé vodní nádrže, hráze, náhony, úpravy koryt vodních toků) - tato vodní díla nejsou stavbami a samostatnými věcmi ve smyslu NOZ (a nebyly ani podle OZ – též viz judikatura) - pro tato vodní díla vždy platí zásada „stavba je součástí pozemku“ od 1. 1. 2014, pokud byl vlastník pozemku a vlastník vodního díla odlišný, vlastník pozemku se stává vlastníkem vodního díla

Některé dopady nového občanského zákoníku – občanská sdružení Zrušení zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů Tedy zrušení formy „občanské sdružení“ Do konce roku 2013 mohla občanská sdružení změnit formu na obecně prospěšnou společnost, souhlasili-li všichni členové Pokud občanská sdružení formu nezměnila, na základě NOZ nastala automatická přeměna na „spolek“ od 1. 1. 2014 Změna právní formy z občanského sdružení na spolek nemá žádný vliv z hlediska účastenství v řízení o vydání IP podle § 7 odst. 1 písm. e) V případě občanských sdružení přeměněných na spolky i nově zakládaných spolků je jednoznačně dána kontinuita s předchozí právní úpravou Pro účastenství v řízení je rozhodné, zda je předmětem činnosti spolku prosazování a ochrana profesních zájmů nebo veřejných zájmů podle zvláštní právních předpisů

Forma stanovení lhůty k vyjádření účastníků řízení u tzv Forma stanovení lhůty k vyjádření účastníků řízení u tzv. nepodstatných změn integrovaného povolení Zákon o integrované prevenci v tomto ohledu neobsahuje speciální právní úpravu (a neobsahoval ji ani před novelou č. 69/2013 Sb.) Je třeba vycházet ze správního řádu § 39 odst. 1 – usnesení o určení lhůty k provedení úkonu – pokud ji nestanoví zákon a je-li toho zapotřebí § 36 odst. 1 SŘ – usnesení, do kdy mohou účastníci řízení účastníci řízení činit své návrhy § 36 odst. 3 SŘ - právo účastníků mít možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, nestanoví-li zákon jinak Pokud tedy úřad stanoví účastníkům řízení lhůtu k vyjádření, je tak třeba učinit formou usnesení.

Nahrazování závazného stanoviska podle stavebního zákona v integrovaném povolení § 122 odst. 1 stavebního zákona – pro vydání kolaudačního souhlasu stavebník opatří závazná stanoviska dotčených orgánů vyžadovaná zvláštními právními předpisy (odkaz mj. na vodní zákon, zákon o ochraně ovzduší) § 33 písm. o) zákona o integrované prevenci (doplněno novelou č. 69/2013 Sb.) – KÚ dotčeným orgánem mj. při vydání kolaudačního souhlasu, pokud se vydání správních aktů, které jsou podkladem pro kolaudační souhlas, nahrazuje postupem v řízení o vydání integrovaného povolení KÚ dotčeným orgánem ve smyslu § 136 správního řádu, má oprávnění podle § 136 odst. 2 až 5 (nahlížení do spisu atd.) Úprava kompetencí dotčených orgánů až na výjimky ponechána na zvláštních právních předpisech Z pouhé skutečnosti, že je určitý správní orgán podle zvláštního zákona dotčeným orgánem, nevyplývá jeho kompetence k vydání závazného stanoviska Na KÚ jako dotčený orgán při vydání kolaudačního souhlasu se tedy ustanovení § 122 odst. 1 stavebního zákona nevztahuje.

Neposkytnutí součinnosti povolujícímu úřadu ze strany insolvenčního správce zařízení v režimu IPPC § 246 odst. 1 insolvenčního zákona – prohlášením konkursu přechází na správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníku, pokud souvisí s majetkovou podstatou V rámci výše uvedených činností správce mj. zajišťuje provoz dlužníkova podniku Lze tedy dovodit, že správce je v souvislosti s provozem dlužníkova podniku povinen poskytnout potřebnou součinnost orgánům veřejné správy, včetně správních orgánů na úseku ochrany životního prostředí § 36 odst. 1 insolvenčního zákona – povinnost insolvenčního správce postupovat při výkonu funkce svědomitě a s odbornou péčí S případnou stížností na insolvenčního správce je třeba obrátit se na příslušný insolvenční soud Sankcí za neplnění povinností insolvenčního správce může být až zproštění funkce

Děkuji Vám za pozornost. Hana.Nenutilova@mzp.cz