Právnická fakulta MU Brno březen 2017 © petr průcha Procesní postupy a jejich zvláštnosti podle živnostenského zákona v souvislostech hmotného práva Právnická fakulta MU Brno březen 2017 © petr průcha
Správní řád Správní řád ve svém ustanovení § 1 odst. 2 stanoví: Tento zákon nebo jeho jednotlivá ustanovení použijí, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Správní řád přitom, vedle úpravy správního řízení, počítá také s některými dalšími postupy.
Odkaz v § 1 odst. 2 správního řádu míří na řadu úprav Jedná se např. o předpisy sankční, stavební, vodohospodářské, katastrální, živnostenské, ale i o předpisy dopravní, nebo o předpisy sociálního zabezpečení, zdravotnické, školské apod., které se takto stávají základem pro příslušná tzv. zvláštní správní řízení.
Výchozí právní úprava na úseku režimu procesních postupů u živnostenské správy zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (subsidiárně)
Živnostenské úřady - obecní živnostenské úřady - krajské živnostenské úřady - živnostenský úřad České republiky
Obecní živnostenské úřady odbory obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, a na území hlavního města Prahy živnostenské odbory úřadů městských částí určených Statutem hlavního města Prahy zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností.
Těžiště postupů podle správního řádu u obecních živnostenských úřadů v režimu správního řádu - jako správní orgány I. stupně vznik, změna a zánik živnostenského oprávnění živnostenská kontrola sankce podle živnostenského zákona jako centrální registrační místo - přijímá přihlášky k registraci nebo oznámení určené správci daně od osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění, - přijímá oznámení osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění o vzniku volných pracovních míst nebo jejich obsazení
Působnost krajských živnostenských úřadů v režimu správního řádu rozhodují o odvolání proti rozhodnutím obecních živnostenských úřadů ve svém správním obvodu, spolupracují na úseku živnostenského podnikání s příslušnými správními úřady, v jejichž působnosti jsou odvětví, ve kterých se provozuje živnostenské podnikání, s hospodářskými komorami, podnikatelskými svazy a sdruženími, jsou oprávněny vyžadovat od ústředních správních úřadů potřebná stanoviska a vyjádření,
Povaha činnosti živnostenských úřadů činnost živnostenských úřadů je svou povahou výkonem státní správy činnosti vykonávané obecními živnostenskými úřady a krajskými živnostenskými úřady jsou výkonem státní správy v přenesené působnosti
Pojem a znaky živnosti Činnost provozovaná - samostatně - soustavně - vlastním jménem - na vlastní odpovědnost - za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem
Z judikatury NSS Provozuje-li fyzická osoba, byť dlouhodobě a samostatně, soustavnou činnost pod vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, aniž by měla živnostenské oprávnění, nejedná se o provozování živnosti ve smyslu § 2 zákona č. 455/1991 Sb., živnostenského zákona. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 9. 2007, čj. 5 Afs 148/2006-50
Podmínky provozování živnosti - podmínky všeobecné, - svéprávnost, - bezúhonnost. - podmínky zvláštní - odborná nebo jiná způsobilost
Z judikatury NSS Požadavku bezúhonnosti, jakožto všeobecné podmínce provozování živnosti podle § 6 odst. 1 písm. c) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), musí fyzická osoba vyhovovat po celou dobu živnostenského podnikání, nikoliv pouze na jeho začátku. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2003, čj. 5 A 11/2002-33
Odpovědný zástupce Odpovědného zástupce je povinen ustanovit : - podnikatel, který je fyzickou osobou a nesplňuje zvláštní podmínky provozování živnosti - podnikatel, který je právnickou osobou, pro živnosti vyžadující splnění zvláštních podmínek provozování živnosti
Vznik živnostenského oprávnění živnosti ohlašovací (procedura převážně bez povahy správního řízení) - oprávnění vzniká dnem ohlášení živnosti koncesované (procedura s povahou správního řízení) - oprávnění vzniká dnem právní moci rozhodnutí o udělení koncese
. u ohlašovacích živností v případě, že subjekt ucházející se o živnostenské oprávnění splňuje zákonem předepsané všeobecné i zvláštní podmínky provozování živnosti, k založení živnostenského oprávnění stačí, aby zamýšlené provozování živnosti předepsaným způsobem ohlásil u koncesovaných živností je pro vznik oprávnění k jejich provozování třeba, aby stát, reprezentovaný živnostenským úřadem, nejprve posoudil žádost uchazeče o živnostenské oprávnění a na jeho základě výkon živnostenského zákona povolil, a to rozhodnutím o udělení tzv. koncese
Formulářové podání Ohlášení živnosti nebo žádost o koncesi se předkládají na tiskopisu vydaném Ministerstvem průmyslu a obchodu. Fyzická i právnická osoba může společně s ohlášením živnosti nebo žádostí o koncesi na příslušném živnostenském úřadu též - podat přihlášku k registraci nebo oznámení určené správci daně za předpokladu, že nemá zákonem uloženu povinnost podávat tato podání správci daně v elektronické podobě, - oznámit vznik volného pracovního místa nebo jeho obsazení.
. Prolomení místní příslušnosti ohlášení či žádost o koncesi je možné provést, resp. podat, u kteréhokoliv obecního živnostenského úřadu na území ČR, a to bez ohledu na místo bydliště podnikatele - fyzické osoby, či místo sídla podnikatele - právnické osoby, stejně jako bez ohledu na místo podnikání ohlásit živnosti, či podat žádost o koncesi, je možné také učinit prostřednictvím, a to taktéž "kteréhokoliv" kontaktního místa veřejné správy kontaktními místy (tzv. Czech POINT) jsou notáři, krajské úřady, matriční úřady, obecní úřady stanovené prováděcím předpisem, zastupitelské úřady stanovené prováděcím předpisem, držitelé poštovní licence a Hospodářská komora České republiky - viz zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů .
Průkaz živnostenského oprávnění výpis ze živnostenského rejstříku do vydání výpisu stejnopis ohlášení s prokázaným doručením živnostenskému úřadu, a to i prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy, nebo pravomocné rozhodnutí o udělení koncese pozn.: do 30.6.2008 se jako průkazy živnostenského oprávnění vydávaly u živností ohlašovacích živnostenské listy, a u živností koncesovaných koncesní listiny.
Změny živnostenského oprávnění podnikatel je povinen živnostenskému úřadu oznámit všechny změny a doplnění týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny pro ohlášení živnosti nebo žádost o koncesi, a předložit doklady o nich do 15 dnů ode dne jejich vzniku živnostenský úřad provede zápis změn do živnostenského rejstříku, změní rozhodnutí o udělení koncese a podle okolností případu vydá výpis, nebo informuje podnikatele o provedeném zápisu; příp. rozhodne o pozastavení provozování živnosti nebo o zrušení živnostenského oprávnění
Zánik živnostenského oprávnění Živnostenské oprávnění zaniká: - smrtí podnikatele, nepřechází-li na právní nástupce, - zánikem právnické osoby, nepřechází-li na právní nástupce, - uplynutím doby, pokud bylo živnostenské oprávnění omezeno na dobu určitou, - výmazem zahraniční osoby povinně zapsané v obchodním rejstříku nebo jejího předmětu podnikání z obchodního rejstříku, - stanoví-li tak zvláštní právní předpis, - rozhodnutím živnostenského úřadu o zrušení živnostenského oprávnění.
Živnostenská kontrola předmět živnostenské kontroly režim výkonu živnostenské kontroly důsledky učiněných zjištění
Režim výkonu živnostenské kontroly výkon živnostenské kontroly se řídí zákonem č. 255/2012 Sb., kontrolní řád samotný živnostenský zákon stanoví, že - podnikatel je oprávněn přizvat v průběhu kontroly jím zvolenou třetí osobu; nepřítomnost třetí osoby není důvodem k přerušení kontroly
Sankční řízení - pokuty za neoprávněné provozování činnosti, která je živností (přestupky i jiné správní delikty) - fyzické i právnické osoby (do 1 000 000,- Kč) l - pokuty za porušení jiných povinností - přestupky (do 100 000,- Kč) - jiné správní delikty (do 1 000 000,- Kč) - blokové pokuty (do 5 000,- Kč)
. Z judikatury NSS Správní orgán ukládající pokutu za jiný správní delikt je povinen přihlédnout k osobním a majetkovým poměrům pachatele tehdy, pokud je podle osoby pachatele a výše pokuty, kterou lze uložit, zřejmé, že by pokuta mohla mít likvidační charakter, a to i v případech, kdy příslušný zákon osobní a majetkové poměry pachatele v taxativním výčtu hledisek rozhodných pro určení výše pokuty neuvádí. Správní orgán vychází při zjišťování osobních a majetkových poměrů z údajů doložených samotným účastníkem řízení, případně z těch, které vyplynuly z dosavadního průběhu správního řízení či které si opatří samostatně bez součinnosti s účastníkem řízení. Nelze-li takto získat přesné informace, je správní orgán oprávněn stanovit je v nezbytném rozsahu odhadem. pokuta dle § 35 odst. 3 písm. h/ zákona č. 111/1994 Sb. (taxislužba) Podle Usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20.4.2010, čj. 1 As 9/2008-133 (www.nssoud.cz)
Dotazy, diskuse