Správní trestání III Řízení o přestupcích

Prameny právní úpravy Řízení o přestupcích zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich – část třetí (§ 112 odst. 4, 5, 6) zák. č. 500/2004 Sb., správní řád - uplatní se subsidiárně (dnes § 51 PZ) některé zvláštní zákony (upřesňují, upravují odlišně, vyloučí obecnou úpravu) další zákony a prováděcí právní předpisy EÚLP (vyhl. pod č. 209/1992 Sb.)

Základní principy řízení o přestupcích zásada stíhání jen ze zákonných důvodů, zásada spravedlivého, řádného procesu zásada legality (opakem je zásada oportunity), zásada oficiality princip ne bis in idem zásada presumpce neviny právo na projednání přestupku v přiměřené lhůtě zásada materiální pravdy zásada vyhledávací, vyšetřovací

Ne bis in idem nikdo nesmí být stíhán a potrestán opětovně pro týž skutek (aspekt hmotněprávní a procesní) Totožnost osoby Totožnost skutku Pravomocné rozhodnutí

zásada ne bis in idem Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. července 2004, sp. zn. 11 Tdo 738/2003, T 736 (Trestní rozhodnutí NS)- Význam pravomocného rozhodnutí o přestupku z hlediska uplatnění zásady ne bis in idem v trestním řízení Usnesení NS ČR ze dne 12. 12. 2007, sp. zn. 5 Tdo 1399/2007 – blokové řízení

Překážky řízení Překážka litispendence (§ 77 odst. 1), odložení věci (76 odst. 2), zastavení řízení (§ 86 odst. 4) Překážka res iudicata (§ 77 odst. 2). O skutku již bylo pravomocně rozhodnuto v přestupkovém řízení nebo v trestním řízení tak, že jsou uvedena rozhodnutí Skutek se nestal, nespáchal jej obviněný, nepodařilo se prokázat Skutek je TČ nebo totožným P nebo není přestupkem Rozhodnutí o odklonech

Zásada presumpce neviny navazuje na princip řádného zákonného procesu § 69 odst. 2 stanoví, že "Dokud není pravomocným rozhodnutím o přestupku vyslovena vina obviněného, hledí se na něj jako na nevinného„ nevylučuje presumpci určitých skutkových nebo právních okolností

Presumpce neviny 1.projevuje se především v rámci shromažďování podkladů pro rozhodnutí a dokazování, zásada "nemo tenetur se ipsum accusare" 2. v etapě rozhodování, pravidlo in dubio pro reo 3. Správní orgán je povinen zacházet s obviněným nestranně a nezaujatě, musí obviněného poučit o jeho právech a poskytnout mu plnou možnost jejich uplatnění

Právo na projednání přestupku v přiměřené lhůtě Hmotněprávní – stanovení vhodné promlčecí doby Procesní - lhůty pro vydání rozhodnutí (§ 71 SŘ), pro vyřízení podnětů k zahájení řízení z moci úřední (§ 42), lhůty pro zahájení řízení (§ 80 odst. 2, úprava zkrácených řízení a vydávání příkazu Kritéria nepřiměřenosti délky řízení povaha řízení, postup orgánů státu, chování účastníka řízení (obviněného).

Příslušnost správních orgánů Věcná příslušnost obecní úřad u přestupků podle § 60 odst. 2 správní orgán, o němž to stanoví zvláštní zákon (§ 60 odst. 1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností (§ 60 odst. 1) Funkční příslušnost Komise pro projednávání přestupků (§ 61) Obecní úřad(§ 60) Ne komise rady obce (§ 103 odst. 2)

Nedostatek věcné příslušnosti byl vždy teorií chápán jako důvod nulity Vedení přestupkového řízení „civilním“ správním orgánem (§ 4 odst. 6) Ústřední správní úřad ve věcech přestupků (§ 103 odst. 3 a 4) Předání věci podle § 64 odst. 2 věcně a místně příslušnému správnímu orgánu

Místní příslušnost je určena místem, kde byl přestupek spáchán (§ 62 odst. 1), u FO místem, kde podezřelý má nebo měl naposledy trvalý pobyt (§ 62 odst. 2), u PO a PFO místem, kde podezřelý - má nebo měl naposledy své sídlo, - vykonává nebo vykonával svoji činnost, - má nebo měl svůj nemovitý majetek. místem, kde přestupek vyšel nejdříve najevo (§ 62 odst. 4)

Účastníci řízení o přestupku § 68 – taxativní výčet účastníků řízení Obviněný Poškozený Vlastník věci Účastníkem řízení není osoba přímo postižená spácháním přestupku (§ 71)   zákonný zástupce mladistvého obviněného (§ 72) osoba, která má právní zájem na výsledku řízení osoba, která podala podnět k zahájení řízení

Obviněný Kdy se osoba stává obviněným (§ 69 odst. 1) Je účastníkem, bez kterého nelze řízení vést Má v řízení obecná práva účastníka řízení a řadu zvláštních práv (zejména vyplývající z práva na obhajobu)

Poškozený Účastníkem jen v tzv. adhezním řízení Kdy se stává poškozeným Může uplatňovat jen nárok na náhradu majetkové škody (škoda skutečná i ušlý zisk) nebo na vydání bezdůvodného obohacení, nikoli na náhradu nemajetkové újmy (nulita) Rozdíly a vztah mezi nároky

Řízení o náhradě škody Je součástí řízení o přestupku Povinnost vyrozumět osoby (§ 70 odst. 1) Návrh na náhradu škody – náležitosti, včasnost (§ 70 odst. 2) Podmínky pro rozhodnutí v adhezním řízení (rozhodnutí o vině, splněny hmotněprávní podmínky, škoda prokázána, není překážka rozhodnutí, nelze v příkazním řízení)

Rozhodnutí o nároku na náhradu škody Správní orgán uloží obviněnému povinnost nahradit škodu (§ 89 odst. 2) Náhradu škody nepřizná a odkáže poškozeného na soud nebo jiný orgán (§ 89 odst. 2 a 3) Opožděný návrh – usnesením odkáže na soud (§ 89 odst. 5) Škoda již uhrazena – vyrozumí o nemožnosti rozhodovat o nároku (§ 89 odst. 4) bylo-li již rozhodnuto, vyrozumí o nemožnosti rozhodovat (§ 70 odst. 3)

Procesní způsobilost Podle § 29 odst. 1 správního řádu je vázána na hmotněprávní svéprávnost § 18 a 19 PZ Obviněný nemůže být zbaven možnosti samostatně uplatňovat svá práva Nesvéprávnost x nepříčetnost Procesní způsobilost právnické osoby splývá s její deliktní způsobilostí. V řízení jedná osoba podle § 30 SŘ (§ 21 a násl. o.s.ř.)

Předprocesní instituty Podávání vysvětlení - § 137 správního řádu Zajištění důkazu - § 138 správního řádu Odložení věci - § 76 PZ § 76 odst. 1, 2,4 - obligatorní odložení, § 76 odst. 5 fakultativní Forma usnesení, resp. usnesení poznamenávané do spisu (§ 76 odst. 3 PZ, § § 76 odst. 3 SŘ)

Formy, způsoby řízení o přestupku Nezkrácené řízení o přestupku Zvláštní druhy řízení Společné řízení (§ 88) Řízení o náhradě škody a o vydání bezdůvodného obohacení (§ 89) Příkazní řízení (§ 90) Příkazní řízení na místě (§ 91 a 92)

Zahájení řízení o přestupku Zahájení řízení z moci úřední (§ 78 odst. 2) Doručením oznámení o zahájení řízení podezřelému z přestupku, nebo Ústním vyhlášením takového oznámení (např. podle § 143 odst. 5 SŘ). Společné řízení doručením oznámení všem podezřelým Náležitosti oznámení (vymezení skutku, předběžná právní kvalifikace, formální náležitosti)

Zahájení řízení se souhlasem postižené osoby Dříve tzv. návrhové přestupky Postup správního orgánu poučení přímo postižené osobu o tom, že přestupkové řízení lze zahájit a vést pouze s jejím souhlasem a určení lhůty k podání souhlasu (§ 79 odst. 1) nedá-li osoba souhlas, odložení věci podle 76 odst. 4, resp. zastaví, pokud již řízení bylo zahájeno (§ 86 odst. 1 písm. m) dá-li souhlas, zahájí řízení, resp. v něm pokračuje, vzala-li osoba souhlas zpět (§ 79 odst. 3 – kdykoli do vydání rozhodnutí o odvolání), správní orgán řízení zastaví podle § 86 odst. 1 písm. n.

Ústní jednání Na rozdíl od PZ 1990 není obligatorní fází řízení o přestupku – srov. § 80 odst. 1 PZ – SO může nařídit ústní jednání. § 80 odst. 3 – na požádání poškozeného  Nařídit jednání musí (§ 80 odst. 2) na požádání obviněného, je-li to nutné k hájení jeho práv, jinak návrh zamítne usnesením je-li to nezbytné pro zjištění skutkového stavu je-li obviněný mladistvým.

Shromažďování podkladů pro rozhodnutí Odpovědnost má správní orgán (vyšetřovací, vyhledávací zásada) Provedení a odmítnutí důkazů navržených obviněným Dokazování – podle správního řádu výslech obviněného (§ 82 odst. 1)

Postavení obviněného Obviněný (§ 82 odst. 2) není povinen dokazovat žádné skutečnosti svědčící v jeho prospěch, není povinen vypovídat, nesmí být k výpovědi ani k doznání donucován, doznání nezbavuje správní orgán povinnosti přezkoumat všechny okolnosti případu. existují-li pochybnosti o jeho vině, je třeba podle pravidla in dubio pro reo rozhodnout ve prospěch obviněného.

Zajišťovací prostředky podle PZ Záruka za splnění povinnosti Obecně upravena v § 147 SŘ Slouží k zajištění splnění povinnosti, která by mohla být uložena v řízení o přestupku Formou rozhodnutí (§ 147 odst. 3 SŘ), příkazem, u peněžité záruky i příkazovým blokem v příkazním řízení na místě (§ 83 odst. 3, § 92 odst. 1)

Zákaz zrušení, zániku nebo přeměny právnické osoby Účelem je znemožnit „únik z odpovědnosti“ Nesmí být zjevně nepřiměřené vzhledem k povaze a závažnosti přestupku (§ 84 odst. 1) Důsledky uložení zákazu - § 84 odst. 5 Forma rozhodnutí, odvolání nemá odkladný účinek Jakmile pominou důvody, rozhodnutí správní orgán zruší (§ 84 odst. 4)

Skončení řízení o přestupku rozhodnutím, kterým se obviněný uznává vinným - § 93 odst. 1, též ve formě příkazu nebo příkazu na místě (příkazového bloku) rozhodnutím, kterým se obviněný uznává vinným jako právní nástupce - § 93 odst. 2 rozhodnutím o schválení dohody o narovnání (§ 87, § 93 odst. 3) zastavením řízení (usnesením, resp. usnesením poznamenaným do spisu) § 86

Společné řízení Podle § 88 přestupkového zákona se koná tehdy, Subjektivní souvislost (v osobě), souběh přestupků Objektivní (ve věci), jestliže přestupky několika osob spolu souvisejí, např. spolupachatelství Přestupky, jejichž skutková podstata se týká porušení právních povinností vyskytujících se ve stejné oblasti veřejné správy Příslušný k projednání je týž správní orgán (věcně, funkčně i místně)

Společné řízení Přibírání dalších skutků do řízení (§ 88 odst. 3., § 78 odst. 4). Možnost vyloučení jednotlivého skutku V odvolacím řízení Ukládání nákladů řízení

obsah výrokové části Popis skutku s označením místa, času a způsobu spáchání Právní kvalifikaci skutku Vyslovení viny Forma zavinění u přestupku FP Druh a výměru správního trestu Výrok o započtení doby do doby zákazu činnosti Uložení ochranného opatření Výrok o nároku na náhradu škody nebo na vydání BO Výrok o náhradě nákladů řízení

Schválení dohody o narovnání Dohoda mezi obviněným a poškozeným o vypořádání vzájemných vztahů, vyžaduje schválení správním orgánem, je meritorním řešením řízení o přestupku Podmínky pro schválení dohody (§ 87 odst. 1) takový způsob vyřízení věci není v rozporu s veřejným zájmem, je dostačující obviněný prohlásí, že spáchal skutek, pro který je stíhán, obviněný uhradil poškozenému škodu nebo vydal bezdůvodné obohacení složil na účet SO peněžní částku určenou k veřejně prospěšným účelům

Zastavení řízení Podle NPZ se vydává usnesení, u vypočtených důvodů pouze usnesení poznamenané do spisu (§ 86 odst. 1 – návětí a odst. 2) Konstrukce § 76 odst. 3 PZ z roku 1990 ve znění zákona č. 204/2015 Sb. Důvody obligatorního zastavení (§ 86 odst. 1, 4), fakultativní (§ 86 odst. 5)