Právo mezinárodního obchodu – 2. seminář JUDr. Klára Svobodová

Aplikační test VÚ – Příklad 1 Český prodávající, zapsaný v obchodním rejstříku pod firmou David Novák – výroba cihel, a kupující, společnost Schweizerischer Bau GmbH se sídlem zapsaným v Německu uzavřeli dne 27.7.2009 smlouvu na dodávku 120 palet obvodových izolačních cihel. Zboží mělo být dodáno ze skladiště prodávajícího ve Znojmě do závodu kupujícího v Basileji (Švýcarsko). Ve smlouvě byla rovněž obsažena doložka: „Veškeré spory vzniklé z této smlouvy a v souvislosti s ní budou řešeny před českými soudy.“

Aplikační test VÚ – Příklad 1 Kvalifikace vztahu jako kupní smlouvy Povinnosti stran podle článků 30 a 53 – ANO Cihly – movitá, hmotná věc – spadá pod VÚ (ani není vyloučeno článkem 2) Není smlouva o dílo podle článku 3

Aplikační test VÚ – Příklad 1 Mezinárodní prvek Strany mají místa podnikání v různých státech – ČR, Švýcarsko Oba státy jsou ke dni uzavření smlouvy smluvními státy VÚ VÚ se použije podle článku 1/1 a)

Aplikační test VÚ – Příklad 1 Strany nevyloučily použití VÚ jako celku Výhrady – výhrada ČR k článku 1/1 b) není relevantní Časová působnost je splněna: ČR – 1.1.1993 Švýcarsko – 1.3.1991

Aplikační test VÚ – Příklad 2 Společnost Expas se sídlem v Kanadě uzavřela se společností Imporet (sídlo a místo podnikání Madrid, Španělsko) smlouvu, podle níž měla ze své pobočky v Birminghamu (Velká Británie) dodat španělské společnosti potravinářské stroje. Ve smlouvě byly mimo jiné i následující doložky: Tato smlouva se řídí Úmluvou OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží. Veškeré spory vzniklé z této smlouvy budou řešeny před španělskými soudy.

Aplikační test VÚ – Příklad 2 Kvalifikace vztahu jako kupní smlouvy Povinnosti stran podle článků 30 a 53 – ANO Potravinářské stroje – movitá, hmotná věc – spadá pod VÚ (ani není vyloučeno článkem 2) Není smlouva o dílo podle článku 3

Aplikační test VÚ – Příklad 2 Mezinárodní prvek Strany mají místa podnikání v různých státech – VB, Šp. VB není smluvním státem VÚ -> nelze použít článek 1/1 a) Sudiště ve Španělsku – článek 1/1 b) – rozhodné právo je anglické – VÚ není jeho součástí Strany si použití VÚ zvolily – soubor pravidel

Aplikační test VÚ – příklad 3 Společnost ZOS s administrativním sídlem ve Velké Británii objednala pro svůj závod v Brně od společnosti TROP se sídlem v Portugalsku 0,5t oliv bez pecky s mandlí. Dodávka měla být provedena ze závodu společnosti TROP ve Španělsku pomocí nezávislého přepravce do závodu společnosti ZOS v Brně. Smlouva byla uzavřena dne 1.9.2009. Ve smlouvě byly obsaženy tyto doložky:

Aplikační test VÚ – příklad 3 Tato smlouva se řídí českým právem. Veškeré spory vzniklé z této smlouvy budou řešeny u RS při HK ČR a AK ČR třemi rozhodci. Kromě aplikačního test zvažte i vyplnění mezer VÚ.

Aplikační test VÚ – příklad 3 Kvalifikace vztahu jako kupní smlouvy Povinnosti stran podle článků 30 a 53 – ANO Olivy – movitá, hmotná věc – spadá pod VÚ (ani není vyloučeno článkem 2) Není smlouva o dílo podle článku 3

Aplikační test VÚ – příklad 3 Mezinárodní prvek Strany mají místa podnikání v různých státech – ČR, Španělsko Oba státy jsou ke dni uzavření smlouvy smluvními státy VÚ VÚ se použije podle článku 1/1 a)

Aplikační test VÚ – příklad 3 Strany nevyloučily použití VÚ jako celku Výhrady – výhrada ČR k článku 1/1 b) není relevantní Časová působnost je splněna: ČR – 1.1.1993 Španělsko – 1.8.1991

Aplikační test VÚ – příklad 3 Mezery VÚ Vnější – článek 4, 5 Rozhodné právo určené na základě MPS fora -> české právo Vnitřní – článek 7 odst. 2 Obecné zásady, na kterých stojí VÚ

Aplikační test VÚ – příklad 4 Společnost SuperExport (se sídlem a místem podnikání v Brně) má pobočky po celé EU, mj. i ve Velké Británii. SuperExport uzavřela smlouvy se společností FastEnough Inc. (sídlo a místo podnikání Chicago, USA), podle kterých se SuperExport zavázala zhotovit a dodat prostřednictvím své pobočky ve Velké Británii do Chicaga nábytek. První smlouva byla uzavřena 10.5.2009 a druhá smlouva byla uzavřena 31.8.2009 s tím, že FastEnough Inc. na základě zvláštního zadání od svého zákazníka požadovala zhotovení nábytku ze vzácného dřeva. Vzhledem k tomu, že britská pobočka nebyla schopna zajistit materiál včas, strany se dohodly, že FastEnough Inc. dodá britské pobočce SuperExport potřebný materiál sama.

Aplikační test VÚ – příklad 4 Ve smlouvách byla mimo jiné i následující doložka: „Tato smlouva se řídí Úmluvou OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží. Otázky neupravené smlouvou ani Vídeňskou úmluvou se budou řídit českým právem.“

Aplikační test VÚ – příklad 4 Smlouva z 10.5.2009 Kvalifikace vztahu jako kupní smlouvy Povinnosti stran podle článků 30 a 53 – ANO nábytek – movitá, hmotná věc – spadá pod VÚ (ani není vyloučeno článkem 2) Není smlouva o dílo podle článku 3

Aplikační test VÚ – příklad 4 Mezinárodní prvek Strany mají místa podnikání v různých státech – USA, Velká Británie Velká Británie není ke dni uzavření smlouvy smluvním státem VÚ VÚ se nepoužije podle článku 1/1 a) Pro další úvahu bychom měli znát sudiště – nicméně strany si zvolily právo české – výhrada k článku 1/1 b)

Aplikační test VÚ – příklad 4 Nicméně strany si zvolily VÚ – jako soubor pravidel – bude použita v mezích kogentních norem českého práva

Aplikační test VÚ – příklad 4 Smlouva z 31.8.2009 Kvalifikace vztahu jako kupní smlouvy Povinnosti stran podle článků 30 a 53 – ANO Nábytek – movitá, hmotná věc – spadá pod VÚ (ani není vyloučeno článkem 2) Objednatel dodává podstatnou část materiálu k výrobě – smlouva o dílo => VÚ se nepoužije

Aplikační test VÚ – příklad 4 Rozhodné právo – české – strany si je zvolily Co s doložkou o volbě VÚ v tomto případě? VÚ neupravuje práva a povinnosti stran smlouvy o dílo Přednost vždy dostanou kogentní normy českého práva

Forma smlouvy - příklad Kupující z USA a prodávající z Mexika se setkají na veletrhu, kde zahájí jednání o koupi nářadí s elektronickou regulací. Vedle jednání během veletrhu si obě strany vymění i několik emailů a telefonátů. Během jednoho telefonátu mexický kupující sdělil prodávajícímu: „Můžete mi tedy dodat 450 elektrických vrtaček a 500 elektrických pil, CIF Mexiko, za 19.600 USD? Prodávající odpověděl: „Můžu je dodat za 22.000 USD.“ Kupující: „Vyjednáváte tvrdě, co takhle přidat náhradní díly k vrtačkám a jsme dohodnuti.“ Prodávající následně zaslal kupujícímu email v tomto znění: „Na vaši žádost jsem přidali náhradní díly k vrtačkám a odešleme zboží zítra nákladními vozy.“ Kupující pak zanechal prodávajícímu zprávu na záznamníku: „Obdržel jsem váš email, zní to dobře.“ Prodávající odešle nářadí do Mexika, avšak kupující odmítne dodávku převzít s tím, že smlouva mezi stranami nevznikla. Prodávající zažaluje kupujícího za porušení smlouvy. Kupující namítá, že žádná smlouva nevznikla, protože podle relevantních ustanovení obchodního zákoníku USA (UCC § 2-201) je podmínkou pro úspěšné uplatnění nároku skutečnost, že smlouva o koupi zboží, jehož cena převyšuje 5000 USD, byla uzavřena písemně nebo způsobem dokládajícím, že smlouva vznikla a byla podepsána stranou, proti níž nárok směřuje.

Forma smlouvy - příklad Aplikační test VÚ Kupní smlouva Články 30 a 53 – povinnosti stran – ANO Nářadí – hmotná, movitá věc, nevyloučená článkem 2 Není smlouva o dílo podle článku 3

Forma smlouvy - příklad Mezinárodní prvek Strany mají místa podnikání v různých státech – USA, Mexiko Oba státy jsou ke dni uzavření smlouvy smluvními státy VÚ => článek 1/1 a) Strany nevyloučily použití VÚ jako celku Žádná relevantní výhrada Časová působnost OK

Forma smlouvy - příklad Forma uzavření smlouvy Telefonická a emailová komunikace Okamžik uzavření smlouvy – odeslání emailu prodávajícím (shoda nabídky a přijetí) VÚ nevyžaduje písemnou formu smlouvy Strany se v tomto případě nedohodly jinak (+ praxe, zvyklosti) => forma uzavření smlouvy je v souladu s VÚ

Forma smlouvy Článek 11 – zásad bezformálnosti Článek 12 + článek 96 – výhrada Článek 13 – vymezení písemné formy Článek 29 – odst. 1 potvrzení zásady bezformálnosti, odst. 2 estoppel

Uzavírání smluv – příklad Německý prodávající zavolá českému kupujícímu: „Dodám vám 150 ks součástek po 50 EUR za kus, ale musíte mi dát písemnou odpověď do deseti dnů.“ Následující den prodávající opět volá kupujícímu: „Je mi líto, ale musím zrušit naši nabídku, jelikož máme problémy se zásobováním.“ Kupující odpoví: „Tímto přijímám vaši nabídku, jelikož jste učinil nabídku telefonicky včera, platí už od včerejška a sám jste mi dal na její přijetí 10 dnů, což jsem učinil, takže jsme uzavřeli smlouvu.“ Byl druhý telefonát prodávajícího zrušením či odvoláním nabídky? Je ústní přijetí nabídky kupujícím účinné, anebo je třeba písemného přijetí?

Uzavírání smluv – příklad Zhodnocení aplikace VÚ Telefonát prodávajícího = nabídka na uzavření smlouvy (článek 14) – stanovena lhůta k přijetí (článek 18/2) Nabídka je účinná od okamžiku, kdy dojde kupujícímu (článek 15/1) – u telefonické nabídky je to „hned“ Zrušení nabídky (článek 15/2) – musí dojít nejpozději s nabídkou – v našem případě NE

Uzavírání smluv – příklad Odvolání nabídky (článek 16) – musí dojít před odesláním přijetí a nesmí být neodvolatelná V našem případě je nabídka neodvolatelná Byla v ní stanovena lhůta k přijetí (článek 16/2 a))

Uzavírání smluv – příklad Přijetí nabídky prodávajícím Prohlášení kupujícího (článek 18/1) Prohlášení bylo učiněno ve lhůtě stanovené pro přijetí (článek 18/2) Telefonická forma – v pořádku podle článku 11 VÚ x ALE Prodávající si vymínil písemnou formu přijetí!

Uzavírání smluv - příklad Předpokládejme, že po úvodním telefonátu, ve kterém prodávající učinil nabídku, kupující zavolá ten samý den zpět: „Lituji, ale cena je příliš vysoká, vaši nabídku nemohu přijmout.“ Následující den však volá zpět: „Probral jsem vaši nabídku znova s finančním oddělením a rozhodnul jsem se nakonec pro přijetí vaší nabídky. Přijímáme vaši nabídku a do hodiny vám pošleme písemné potvrzení.“ Prodávající odpoví: „Je mi líto, ale už jste nabídku včera odmítli, takže se nedohodneme.“ Kupující namítá, že mu přece prodávající slíbil podržet nabídku otevřenou během 10 dnů a tedy podmínky splnil. Vznikla smlouva?

Uzavírání smluv - příklad Telefonát kupujícího – odmítnutí nabídky => zánik nabídky (článek 17) Druhý telefonát kupujícího – nová nabídka (článek 14) Nabídka by musela být prodávajícím přijata, aby došlo k uzavření smlouvy

Uzavírání smluv Část II -> možnost výhrady (článek 92) základní koncepce - vzájemně si korespondující úkony stran (nabídka, přijetí) srovnání s českou vnitrostátní úpravou (ObZ + OZ)

Nabídka články 14 – 17 nutné náležitosti podle VÚ určitost personální určitost obsahová – označení zboží, stanovení množství projev vůle navrhovatele být vázán v případě přijetí kupní cena nebo ustanovení umožňující její určení

Nabídka časové vymezení (články 15/1, 24, 18/2) zrušení – článek 15/2 odvolání – článek 16 zánik – odmítnutí, uplynutí doby pro přijetí, protinávrh (články 17, 18/2, 19/1)

Přijetí nabídky projev vůle nebo ekvivalentní jednání či nečinnost – musí vyjadřovat souhlas s nabídkou přijetí nemusí být ve stejné formě jako nabídka navrhovatel může stanovit formu přijetí, praktiky, zvyklosti mlčení či nečinnost samy o sobě nejsou souhlasem (x článek 6, praktiky, dohodnutá zvyklost) prohlášením jiným jednáním naznačujícím souhlas (článek 18 odst. 3)

Modifikované přijetí článek 19 -> odst. 1 – klasické pravidlo (mirror image rule) -> odst. 2 – modifikované přijetí -> odst. 3 – demonstrativní výčet – co je podstatná změna nabídky

Přijetí nabídky zpětvzetí přijetí – článek 22 účinnost přijetí – okamžikem dojití navrhovateli Uzavření smlouvy = v okamžiku, kdy se přijetí stalo účinným

Standardizované způsoby uzavírání smluv obchodní podmínky = předem zpracované, písemné, standardizované texty termínů, které lze použít pro neurčité množství podobných obchodních operací formulářové smlouvy

Obchodní podmínky a VÚ včlenění obchodních podmínek do smlouvy VÚ neobsahuje žádné výslovné pravidlo v rámci obecných pravidel o uzavírání smluv včlenění obchodních podmínek v rámci nabídky a jejího přijetí otázka platnosti včlenení je vnější mezerou VÚ VÚ neřeší ani vztah mezi ustanoveními obchodních podmínek a smlouvy

Včlenění obchodních podmínek Včleňovací doložka Zajištění známosti obchodních podmínek (otištění na zadní straně, přiložení, odkaz na obecně známé obchodní podmínky)

Obchodní podmínky – příklad Prodávající, společnost zřízená dle maďarského práva (místo podnikání na území Nizozemí), a kupující, společnost zřízená dle českého práva (sídlo a místo podnikání na území ČR), uzavřeli smlouvu o pravidelných dodávkách různých druhů oblečení. Při kontraktaci (mezi nepřítomnými) se objevily vedle základní nabídky i obchodní podmínky prodávajícího. V základní smlouvě na ně nebyl odkaz, nicméně byly přiloženy k nabídce. V těchto podmínkách bylo mimo jiné následující ustanovení: Tato smlouva se řídí nizozemským právem v platném znění. Příslušným pro řešení sporů je nizozemský soud určený dle místa podnikání prodávajícího. V základní smlouvě bylo obsaženo ustanovení o řešení sporů: Veškeré spory z této smlouvy budou řešeny u RS při HK a AK ČR. Rovněž zde byla doložka o volbě českého práva.

Obchodní podmínky - příklad Kde by mělo být zahájeno řízení? Jaké právo je rozhodné? Jak by se změnila situace, kdyby ve smlouvě byla včleňovací doložka?

Obchodní podmínky – příklad Zhodnocení aplikace VÚ Ve smlouvě chybí včleňovací doložka – obchodní podmínky nejsou součástí smlouvy (otázky platnosti včlenění obchodních podmínek do smlouvy – vnější mezera VÚ -> rozhodné právo (české) => žaloba u RS, české právo je rozhodné) Rozpor mezi ustanovením smlouvy a obchodními podmínkami – VÚ neřeší => rozhodné právo (české) => smlouva má přednost

Bitva forem Společnost Alex GmbH. se sídlem a místem podnikání v Německu zaslala společnosti Seneko, a.s. s místem podnikání v Brně nabídku na uzavření smlouvy. Předmětem smlouvy byla objednávka 50 kusů motorových pil tak, jak je spolu s cenou uváděl katalog společnosti Seneko. Na formuláři objednávky ještě před podpisem byla následující doložka: „Nedílnou součástí této objednávky jsou obchodní podmínky společnosti Alex.“ Podmínky byly ke smlouvě přiloženy. Společnost Seneko ve lhůtě tří dnů potvrdila objednávku doporučeným dopisem. V dopise byla před podpisem věta: „Společnost Seneko obchoduje jen na základě svých obchodních podmínek. Tyto jsou nedílnou součástí smlouvy“. Podmínky byly rovněž ke smlouvě přiloženy. Mezi podmínkami ovšem existují některé podstatné rozdíly. Společnost Seneko zboží v termínu připravila, společnost Alex převzala bez výhrad. Kupní cena byla zaplacena. Vznikla tady platná smlouva? Pokud ano, jaký je její obsah?

Bitva forem Zhodnocení aplikace VÚ Vznik smlouvy Modifikované přijetí podle článku 19/2 – jen u nepodstatných rozdílů mezi obchodními podmínkami – v našem případě NE Realizací plnění – dodání zboží, zaplacení kupní ceny

Bitva forem Obsah smlouvy Modifikované přijetí – tady ne Obsah „poslední nabídky“ Shodující se ustanovení

Bitva forem prodávající i kupující při uzavírání smlouvy použiji své obchodní podmínky, jejichž ustanovení si odporují dvě základní otázky: -> vznikla smlouva? -> jaký je její obsah?

Bitva forem dvě možná řešení bitvy forem tzv. last shot doctrine V rámci VÚ můžeme uvažovat i o modifikovaném přijetí (článek 19 odst. 2) tzv. knock – out rule

Bitva forem – příklad Francouzský kupující kontaktuje prodávajícího z USA za účelem koupě součástí do strojů v jeho továrně. Během vyjednávání o smlouvě prodávající vyšle do Francie na několik týdnů skupinu svých inženýrů a obchodních manažerů, aby získali detaily o účelu, k jakému hodlá kupující součásti použít. Tato skupina navštívila ředitelství společnosti kupujícího, jeho továrnu a seznámila se s jeho podnikatelskou činností. Po několika týdnech vyjednávání kupující zaslal prodávajícímu objednávku na součásti v celkové hodnotě 2 mil. USD s dodáním do Francie k datu 10. října, strany si sjednaly platbu proti předloženým dokumentům potvrzeným neodvolatelným dokumentárním akreditivem. Objednávka byla učiněna na jednostránkovém předtištěném formuláři. Na tomto formuláři byla velkými písmeny vytištěna následující doložka: „Prodávající nese odpovědnost za škodu způsobenou jakoukoli vadou v součástech, a to včetně nepřímé, následné škody a ušlého zisku.“

Bitva forem – příklad Prodávající odpoví rovněž zasláním jednostránkového standardizovaného formuláře potvrzující množství a cenu zboží i platební a dodací podmínky. Na tomto formuláři je rukou velkými písmeny dopsána následující doložka: „Prodávající opraví či nahradí jakékoli vadné součásti, avšak vylučuje tímto svou odpovědnost za jakoukoli jinou škodu včetně ušlého zisku

Bitva forem - příklad Prodávající dodal součásti do Francie v řádném termínu. Kupující zaplatil cenu oproti dokumentům ještě před dodáním součástí do Francie. K 1. listopadu byla dokončena montáž součástí do strojů v továrně kupujícího, avšak závada v součástech způsobila vážnou škodu na zařízení kupujícího. Tato škoda si vyžádala náhradu veškerého výrobního zařízení kupujícího. Kupující také přišel o několik výrobních zakázek a čelí tlaku několika zákazníků, kteří mu hrozí žalobami, což by kupujícího mohlo dovést k vyhlášení konkurzu. Kupující zažaloval prodávajícího ve Francii o navrácení kupní ceny 2 mil. USD a 10 mil. USD náhrady škody. Předpokládejme, že kupující by mohl podle francouzského práva takovýto nárok uplatnit. Prodávající namítá, že náhrada škody kupujícímu je omezena na náklady nahrazení vadných součástí.

Bitva forem – příklad Zhodnocení aplikace VÚ Nabídka i přijetí realizovány na formulářích – individualizované části se shodují, rozpor v standardizovaných částech Rozpor se týká odpovědnosti za škodu – podstatná změna – nelze uvažovat o modifikovaném přijetí

Bitva forem – příklad „poslední nabídka“ – formulář prodávajícího Kupující přijal tuto nabídku – přijal zboží a zaplatil kupní cenu Rozhodující je ustanovení ve formuláři prodávajícího – limitace náhrady škody (!platnost podle rozhodného práva)

Bitva forem – příklad Řešení dle pravidla knock-out Smlouva byla uzavřena – došlo k plnění Ustanovení o náhradě škody se nestala součástí smlouvy Při stanovení náhrady škody bude nutné vycházet z obecných ustanovení VÚ