Mgr. Rostislav Navláčil 8. Princip demokracie Občanská nauka 1. – 4. Název SŠ: SŠ-COPT Uherský Brod Autor: Mgr. Rostislav Navláčil Název prezentace (DUMu): 8. Princip demokracie Název sady: Občanská nauka Ročník: 1. – 4. Číslo projektu: CZ.1.07./1.5.00/34.0727 Datum vzniku: 18.8.2012 Uvedení autoři, není-li uvedeno jinak, jsou autory tohoto výukového materiálu a všech jeho částí. Tento projekt je spolufinancován ESF a státním rozpočtem ČR.

ANOTACE Záměrem výukového materiálů s názvem Princip demokracie je poskytnout souhrn učiva a upevnit znalosti z oblasti podob a forem demokracie. Jednotlivé DUMy v této sadě popíší tematické oblasti, které jsou probírány v předmětu Občanská nauka

Podoby a formy demokracie přímá demokracie - lid vykonává státní moc přímo rozhodnutím, vyslovením své vůle (referendem, přímou iniciativou) zastupitelská demokracie (reprezentativní, nepřímá) - lid vykonává státní moc prostřednictvím lidem volených zástupců a orgánů (parlamentu, přímo voleného prezidenta …)

Hlavní principy držitelem (zdrojem) politické moci je lid periodické volby povinnost odevzdat moc nejpozději po uplynutí volebního období nezměnitelnost maximální délky období ochrana politických menšin i jednotlivců

Znaky současných liberálních demokracií účinná a informovaná veřejná diskuse – k ní patří nejen svobodná a nezávislá média, ale i politická kultura, která je zpravidla kultivována historickými zkušenostmi dané společnosti zajištění lidských práv ochrana menšin a jejich práv a umožnění jejich integrace (zapojení do většinové společnosti)

dělba moci na zákonodárnou moc, výkonnou moc a soudní moc, byť v kontinentálním modelu není exekutiva od legislativy striktně oddělena, neboť bývá na parlamentu v různé míře závislá mechanismem vyslovování důvěry, resp. nedůvěry právní stát, spravedlivé (legitimní) zákony a účinné prosazování jejich dodržování transparentnost, průhlednost rozhodování, přehledné financování

rovnost šancí pro každého bez ohledu na jeho původ (například rovný přístup ke vzdělání, právní ochrana rovných a spravedlivých podmínek v podnikání) poskytnutí základních sociálních podmínek pro důstojný život všech

Historie první známá demokracie, antická, vznikla v řeckých městských státech (zejména v Athénách) a trvala přibližně 100 let – od poloviny pátého do poloviny čtvrtého století před naším letopočtem na počátku novověku se demokracie objevuje nejdříve v Anglii, která se postupně přetváří z monarchie v konstituční monarchii

V druhé polovině 18. století vzniká demokracie ve Spojených státech amerických, byť pod dobově místním názvem republikánství Demokratickým étosem byly živeny i některé proudy Velké francouzské revoluce. V průběhu 19. století vznikají z těchto zdrojů novodobé liberální demokracie po Evropě Během druhé poloviny 19. století a v prvních desetiletích 20. století dochází ke stále většímu rozšíření osob oprávněných volit

v době mezi dvěma světovými válkami dochází k selhání demokracií v řadě evropských států jako jsou předně Itálie a později Německo, ale i Španělsko, Portugalsko a četné další. Před druhou světovou válkou patřilo Československo k nejvyspělejším světovým demokraciím po druhé světové válce se v západní Evropě etablují demokratické země, zatímco demokracie v zemích sovětského vlivu jsou likvidovány. Sovětské satelity jsou řízeny totalitně

koncem 80. let dochází k rozpadu sovětského bloku a k restauraci demokracií (Polsko, Československo, Maďarsko a další státy), nebo k pokusům o zavedení funkční demokracie vlastně vůbec poprvé (např. Rusko). Předpovídá se zlatý věk demokracie kolem celého světa

Teorie demokracie demokracie je vědní předmět spadající do oboru politologie. Zabývá se podstatou hodnot i funkčních zákonitostí obsahu a procesů demokracie klasická liberální teorie vychází z premisy delegace a převádění úkolů voliči na zastupitele

konkurenční teorie demokracie více odráží skutečnou praxi a spíše předpokládá, že kandidáti soutěží na trhu politických osobností a stran, z nichž si volič vybírá a po volbách na ně má již jen omezený vliv zatímco první teorie spíše odráží koncepci demokratických hodnot, druhá přesněji popisuje praxi. Mezi oběma teoriemi a zastánci jejich směrů panuje určité napětí, které odráží i vztah ideál - realita

Podle formy politického rozhodování je možné demokracii dále rozdělit na: většinová (majoritní) demokracie - v praxi užívá některých mechanismů přímé demokracie za účelem prosazení většinového rozhodnutí lidu pluralitní (konsensuální) demokracie - politické rozhodování je výsledkem sporu a dohody zúčastněných skupin či jednotlivců

konsociační demokracie - přes zásadní nejednotnost a nemožnost efektivního použití předešlých způsobů je rozhodování uskutečňováno skrze dohodu úzkých a uzavřených zájmových skupin korporativní demokracie - obsahuje korporativní prvky; autoritativní systém demokracie, založený na korporativní struktuře společnosti, tedy společnosti bez politických stran nebo se sníženým vlivem politických stran

neokorporativní demokracie - je založená na vzájemném propojení zájmových skupin se státem participační demokracie - v ní se co největší množství jedinců a kolektivních subjektů podílí na co největším počtu rozhodnutí elitní demokracie - lid vládne jen díky aktu politických voleb, všechna ostatní rozhodování přináleží zvoleným elitám proximitní demokracie - možnost obyvatel regionu rozhodovat si o svých věcech sami

Omezená (autoritativní) demokracie autoritativní (řízená) demokracie - demokratické principy jsou jen formální zásady svobodných či polosvobodných voleb jsou potlačeny skutečnou moc má vláda vybrané části společnosti

Demokracie ve světě demokracie je dnes jeden z nejrozšířenějších způsobů řízení státu slovo demokracie se v průběhu 20. století stalo slovem s kladnou hodnotou a bývá zneužíváno i pro režimy zásadně demokratické, v nichž sice probíhají formálně volby, ale jejich příprava i průběh jsou kontrolovány vládnoucí skupinou

Kritika demokracie každé společenské zřízení je terčem kritiky jak zevnitř, tak zvenčí (ze strany jiných ideologií a forem vlády). Demokracie je dnes západním světem uznávána jako optimální forma vlády totalitní režimy kritizují demokracii za to, že je slabá, tj. že neumí reagovat rychle a účelně na nenadálé krize, jako jsou války nebo přírodní pohromy

demokracie nezajišťuje mezinárodní bezpečnost státu, války mezi demokratickými státy navzájem však nejsou obvyklé v současné době se stále častěji objevují názory, že nejsou dodržována některá základní lidská práva

Otázky a úkoly Vyjmenuj podoby a formy demokracie Co je to autoritativní demokracie

Zdroje pro textovou část EMMERTL,F. a kol Odmaturuj ze společenských věd. Nakladatelství DIDAKTIS spol. s r.o. DIDAKTIS 2004 ISBN: 80-86285-68-5 PhDr.HOŘEJŠOVÁ,H.CSc. Občanská nauka. Vydalo Naše vojsko a knižní obchod,s.p. Praha: 1994 ISBN: 80-206-0499-5 http://cs.wikipedia.org/wiki/Demokracie 2012-08-18