ZÁSADY DEMOKRACIE Mgr. Michal Oblouk.

Prezentace na téma: "ZÁSADY DEMOKRACIE Mgr. Michal Oblouk."— Transkript prezentace:

1 ZÁSADY DEMOKRACIE Mgr. Michal Oblouk

2 DEMOKRACIE z řeckého demos = lid, kratein = vládnout
vláda lidu – způsob, kterým lidé spravedlivě rozhodují o věcech, které se jich společně týkají forma vlády/typ politického režimu - všichni občané se rovně podílejí, přímo nebo nepřímo, na navrhování a přijímání zákonů, kterými se řídí jejich společnost nejrozšířenější způsob řízení státu - téměř všechny státy Evropy, Austrálie, Nový Zéland, Indie, Izrael, USA, Kanada, některé státy v Jižní Americe teorie demokracie - vědní předmět, obor politologie

3 POLITOLOGIE politická teorie
společenská věda o politice - zabývá se popisem a hodnocením politických jevů politická teorie politické instituce - ústava, forma vlády, veřejná správa strany, skupiny a veřejné mínění - politické strany, volby mezinárodní vztahy - mezinárodní politika, organizace a právo

4 PRINCIPY DEMOKRACIE HLAVNÍ PRINCIPY
držitelem (zdrojem) politické moci je lid opakující se volby povinnost odevzdat moc nejpozději po uplynutí volebního období nezměnitelnost maximální délky období ochrana politických menšin i jednotlivců

5 PRINCIPY DEMOKRACIE DALŠÍ PRINCIPY
účinná a informovaná veřejná diskuse zajištění lidských práv dělba moci na zákonodárnou, výkonnou a soudní moc právní stát - spravedlivé zákony a účinné prosazování jejich dodržování transparentnost - průhlednost rozhodování, přehledné financování rovnost šancí pro každého bez ohledu na jeho původ poskytnutí základních sociálních podmínek pro důstojný život všech právo na soukromé vlastnictví a svobodné podnikání svoboda tisku a projevu

6 DEMOKRACIE většinová (majoritní) - užívá některých mechanismů přímé demokracie za účelem prosazení většinového rozhodnutí lidu pluralitní (konsensuální) - politické rozhodování je výsledkem sporu a dohody zúčastněných skupin či jednotlivců, podíl na rozhodování mají i nepřímo zúčastněná zájmová a nátlaková hnutí konsociační - rozhodování je uskutečňováno skrze dohodu úzkých a uzavřených zájmových skupin korporativní - autoritativní systém demokracie, společnosti bez politických stran nebo se sníženým vlivem politických stran, profesní skupiny zaměstnanců jsou základem pro rozhodování ve společnosti, vytvářejí parlament, z něhož je složena vláda odborníků neokorporativní - založená na vzájemném propojení zájmových skupin se státem participační - co největší množství jedinců a kolektivních subjektů se podílí na co největším počtu rozhodnutí elitní - lid vládne jen díky aktu politických voleb, všechna ostatní rozhodování přináleží zvoleným elitám proximitní - schopnost a možnost obyvatel regionu rozhodovat si o svých věcech sami, být relativně soběstačný v řízení chodu společnosti

7 3 MOŽNOSTI DEMOKRATICKÉHO ROZHODOVÁNÍ
jednomyslná shoda – nikdo nesmí být vyloučen z možnosti podílet se na rozhodování, každý má mít stejnou šanci kombinace mezi přehlasováním menšiny většinou a dosažením shody – respektují se svobody a práva menšiny losování

8 HISTORIE první známá demokracie – antická, v řeckých městských státech, trvala přibližně 100 let (od pol. 5. do pol. 4. stol. př. n. l.) - vztahovala se jen na svobodné muže, kteří měli občanství městského státu po obsazení řeckých států Římem demokracie jako systém státního zřízení na dvě tisíciletí zaniká počátek novověku - demokracie v Anglii, přeměna na konstituční monarchii 2. polovina 18. století - demokracie v USA v průběhu 19. století vznikají z myšlenek Velké francouzské revoluce novodobé liberální demokracie v Evropě

9 HISTORIE během 2. poloviny 19. století a v prvních desetiletích 20. století - větší rozšíření osob oprávněných volit - všeobecné volební právo před 2. světovou válkou patřilo Československo k nejvyspělejším světovým demokraciím v meziválečném období dochází k selhání demokracií v řadě evropských států - Itálie, Německo po 2. světové válce - v západní Evropě demokratické země, v zemích sovětského vlivu likvidace demokracie - koncem 80. let rozpad sovětského bloku a znovuobnovení demokracií v oblasti třetího světa dochází k zavádění demokracií postupně

10 LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD
součást ústavního pořádku České republiky práva a svobody vyjadřují vztah mezi státem a občanem - zpravidla se jich může domáhat každý, jen některá jsou vázána na státní občanství obsah vychází z principů právního státu základní práva a svobody jsou nezadatelná, nezcizitelná, nepromlčitelná, nezrušitelná a jsou pod ochranou soudní moci autorem je Česká národní rada platí od r. 1992 má 44 článků členěných do šesti hlav

11 LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD
preambule obecná ustanovení lidská práva a základní svobody práva národnostních a etnických menšin hospodářská, sociální a kulturní práva právo na soudní a jinou právní ochranu společná ustanovení

12 MÍRA DEMOKRACIE VE SVĚTĚ

13 ZDROJE http://cs.wikipedia.org/wiki/Demokracie