Mgr. Rostislav Navláčil 6. Základní hodnoty a principy demokracie Název SŠ: SŠ-COPT Uherský Brod Autor: Mgr. Rostislav Navláčil Název prezentace (DUMu): 6. Základní hodnoty a principy demokracie Název sady: Občanská nauka Ročník: 1. – 4. Číslo projektu: CZ.1.07./1.5.00/34.0727 Datum vzniku: 15.8.2012 Uvedení autoři, není-li uvedeno jinak, jsou autory tohoto výukového materiálu a všech jeho částí. Tento projekt je spolufinancován ESF a státním rozpočtem ČR.

ANOTACE Záměrem výukového materiálů s názvem Základní hodnoty a principy demokracie je poskytnout souhrn učiva a upevnit znalosti z oblasti podob, znaků a forem demokracie Jednotlivé DUMy v této sadě popíší tematické oblasti, které jsou probírány v předmětu Občanská nauka

Demokracie vláda lidu, původně z řeckého (demos), lid a (kratein), vládnout, je forma vlády, případně státu, ve které je zdrojem moci lid

Podoby a formy demokracie přímá demokracie - lid vykonává státní moc přímo rozhodnutím, vyslovením své vůle (referendem, přímou iniciativou) zastupitelská demokracie (reprezentativní, nepřímá) - lid vykonává státní moc prostřednictvím lidem volených zástupců a orgánů (parlamentu, přímo voleného prezidenta …)

v liberální demokracii se menšina v rámci daných politických organizačních struktur podřizuje rozhodnutí většiny a tato většina je zároveň zavázána k respektování nezadatelných práv menšin a jednotlivců. V dnešní době je demokracie obecně považována za „nejméně špatný“ model vlády

Znaky demokracie držitelem (zdrojem) politické moci je lid periodické volby povinnost odevzdat moc nejpozději po uplynutí volebního období nezměnitelnost maximální délky období ochrana politických menšin i jednotlivců

Běžné znaky současných liberálních demokracií účinná a informovaná veřejná diskuse – k ní patří nejen svobodná a nezávislá média, ale i politická kultura, která je zpravidla kultivována historickými zkušenostmi dané společnosti zajištění lidských práv ochrana menšin a jejich práv a umožnění jejich integrace (zapojení do většinové společnosti)

dělba moci na zákonodárnou moc, výkonnou moc a soudní moc, byť v kontinentálním modelu není exekutiva od legislativy striktně oddělena, neboť bývá na parlamentu v různé míře závislá mechanismem vyslovování důvěry resp. nedůvěry. Justice ale musí být od exekutivy oddělena – být na ní nezávislá. Exekutiva je vázána odpovědností k lidu – buď přímo (v systému plné dělby moci), nebo nepřímo – přes zákonodárný sbor

právní stát, spravedlivé (legitimní) zákony a účinné prosazování jejich dodržování transparentnost, průhlednost rozhodování, přehledné financování, účinný veřejný dozor nad státní mocí rovnost šancí pro každého, bez ohledu na jeho původ (například rovný přístup ke vzdělání, právní ochrana rovných a spravedlivých podmínek v podnikání)

poskytnutí základních sociálních podmínek pro důstojný život všech

Podle formy politického rozhodování je možné demokracii dále rozdělit většinová (majoritní) demokracie - v praxi užívá některých mechanismů přímé demokracie za účelem prosazení většinového rozhodnutí lidu pluralitní (konsensuální) demokracie - politické rozhodování je výsledkem sporu a dohody zúčastněných skupin či jednotlivců

konsociační demokracie - přes zásadní nejednotnost a nemožnost efektivního použití předešlých způsobů je rozhodování uskutečňováno skrze dohodu úzkých a uzavřených zájmových skupin korporativní demokracie - obsahuje korporativní prvky; autoritativní systém demokracie, založený na korporativní struktuře společnosti, tedy společnosti bez politických stran nebo se sníženým vlivem politických stran

neokorporativní demokracie - je založená na vzájemném propojení zájmových skupin se státem participační demokracie - v ní se co největší množství jedinců a kolektivních subjektů podílí na co největším počtu rozhodnutí elitní demokracie - lid vládne jen díky aktu politických voleb, všechna ostatní rozhodování přináleží zvoleným elitám

proximitní demokracie - představuje schopnost a možnost obyvatel regionu rozhodovat si o svých věcech sami, lokálně, být relativně soběstačný v řízení chodu společnosti (ekonomická, politická, sociální, finanční soběstačnost), případně i v zajištění obchodu a produkce klíčových komodit a služeb, a být na takovou soběstačnost připraven pro období krize a společenských otřesů

Politické myšlenkové směry křesťanská demokracie (reprezentovaná lidovými stranami) je konzervativní proud pravého středu, který vychází z tradičních křesťanských, zejména katolických hodnot, jako je např. umírněná a sociální tržní ekonomika

sociální demokracie je levicový politický směr prosazující sociální stát, ve kterém jsou tržní mechanismy podřízeny státní sociální politické koncepci. (Sociální demokracie je tradiční označení demokratických levicových stran v germánských zemích; v románských zemích se jim naproti tomu obvykle říká socialistické

Omezená (autoritativní) demokracie ve státech, kde se establishment ztotožňuje s demokratickými principy jen formálně, je možné hovořit o autoritativní (řízené) demokracii. Při formálním respektování svobodných či polosvobodných voleb jsou potlačena některá lidská práva, nebo jejich většina, a skutečnou moc má vláda vybrané části společnosti

Demokracie ve světě demokracie je dnes jeden z nejrozšířenějších způsobů řízení státu. Mezi demokratické státy patří téměř všechny státy Evropy, Austrálie, Nový Zéland, Indie, Izrael, USA, Kanada či některé státy v Jižní Americe slovo demokracie se stalo slovem s kladnou hodnotou a bývá zneužíváno i pro režimy zásadně demokratické, v nichž sice probíhají formálně volby, ale jejich příprava i průběh jsou kontrolovány vládnoucí skupinou

Kritika demokracie Každé společenské zřízení je terčem kritiky jak zevnitř, tak zvenčí (ze strany jiných ideologií a forem vlády). Demokracie, přestože je dnes západním světem uznávána jako optimální forma vlády (nebo alespoň jako ta „nejméně špatná“), byla a je cílem rozličných námitek

Otázky a úkoly Vysvětli pojem demokracie Jaké jsou základní znaky demokracie Popiš politický směr sociální demokracie a co prosazuje

Zdroje pro textovou část EMMERTL,F. a kol Odmaturuj ze společenských věd. Nakladatelství DIDAKTIS spol. s r.o. DIDAKTIS 2004 ISBN: 80-86285-68-5 PhDr.HOŘEJŠOVÁ,H.CSc. Občanská nauka. Vydalo Naše vojsko a knižní obchod,s.p. Praha: 1994 ISBN: 80-206-0499-5 http://cs.wikipedia.org/wiki/Demokracie 2012-08-15