Legislativní technika EU a úskalí s ní spojená při vnitrostátní implementaci Petr Votava

Obsah 1) Uvedení do problematiky 2) Interinstitucionální dohoda z 22/12/1998 o společných pokynech k redakční kvalitě právních předpisů Společenství („Interinstitucionální dohoda“) 3) 4 + 1 typ implementačního úskalí

Slovo úvodem Masa evropské práva = cca 30.000 právních předpisů různorodé povahy S množstvím výjimek a zvláštních režimů Snaha o reformu = better regulation/smart regulation Usměrňovací mechanismy v této oblasti = Interinstitucionální dohody z let 1994, 1998, 2001

Interinstitucionální dohoda z 22/12/1998 (=„ID“) Upravuje společné pokyny k redakční kvalitě právních předpisů Společenství „Účelem těchto pokynů je poskytnout vodítko orgánům Společenství při přijímání právních předpisů…“ Pokyny – nejsou právně závazné slouží jako nástroje pro vnitřní použití v orgánech reflektují zásady právní jistoty a předvídatelnosti práva pro jednotlivce

Obecné zásady ID Znění právních předpisů je jasné, jednoduché a přesné Redakce právních předpisů odpovídá typu daného aktu (směrnice, nařízení, rozhodnutí aj.) Brát ohled na osoby při redakci aktu, na něž se má akt vztahovat, aby mohly zjistit svá práva a povinnosti Stejnorodost a přehlednost aktů co do jednotnosti terminologie, pravidel odkazů, standardizace struktury všech aktů Společenství

V praxi však dochází k těmto úskalím při vnitrostátní implementaci : 1) Problém zvolené formy unijního právního předpisu 2) Problém (ne)přehlednosti a jasnosti práva Unie 3) Novelizace směrnic nařízeními EU a naopak 4) Problematika prováděcích opatření 5) Časové hledisko – problematika včasné implementace unijní legislativy v členském státě

Forma unijního právního aktu Forma neodpovídá obsahu Směrnice nebo nařízení? Toto je obtížné stanovit, pokud je směrnice příliš kogentní povahy a podrobná Kopírování směrnic do vnitrostátního právního řádu Je v rozporu s čl. 288 SFEU Rozhodnutí nebo směrnice? – otázka obecnosti právních aktů Nařízení nebo směrnice? – fakultativní ustanovení nařízení se mnohdy tváří jako směrnice

Přehlednost a jasnost Nepřesné a neúplné odkazy v právních normách EU V rozporu se zásadou MINIMALISACE ODKAZŮ deklarovanou v ID Nařízení odkazující na směrnice sporné – adresátem směrnice je stát, nikoli jednotlivec sporné – na co ze směrnice vlastně nařízení odkazuje? Na tvrdé jádro („minimax“ směrnice) či na jiná fakultativní ustanovení ve směrnici?

Nejasný rozsah působnosti a nejednostnost terminologie Porušení ID v bodu 13 – příklad: nejasná formulace sm.2009/31/ES – je v působnosti státu netransponovat směrnici nebo nikoli? Porušení ID v bodě 6 – příklad: sm.2002/92/ES o zprostředkování pojištění a směrnice s antidiskriminační tématikou – rozdílný smysl termínu „usazení“ – výkladové obtíže

Novelisace směrnic prostřednictvím nařízení Jiný typ aktu (směrnice) novelisován jiným (nařízením) – běžný jev Pokud se směrnice ruší částečně či úplně, problémy nenastanou ALE dílčí novely týkající se jednoho slova nebo věty či její části=nařízení (jeho část) se okopíruje do vnitrostátního právního předpisu Rozpor s čl.288 SFEU – přímá použitelnost

Prováděcí opatření Týkají se předpisů přijímaných v rámci tzv. komitologie Upraveno čl. 290 SFEU PO by měla mít pouze doplňkový charakter, může mít charakter směrnice V tomto případě se implementuje ve vnitrostátním právu formou vyhlášky Nutno však upravit zmocňovací ustanovení přímo v zákoně, což je v kombinaci s krátkou transpoziční lhůtou obtížné

Časové hledisko Dlouhý legislativní proces v ČR Jaká část směrnice bude prováděna prostřednictvím zákona (zákonů) a jaká prováděcím předpisem? Pozor na zrychlené řízení o porušení smlouvy – čl. 260 (3) SFEU – sankce už v „nalézací“ fázi

Literatura a právní předpisy: Tvorba a implementace práva EU z pohledu vnitrostátního, Zemánek J. a kol., ISBN:978-80- 86855-81-3 Úvod do evropského práva, Svoboda P., ISBN: 978- 80-7400-334-9 Interinstitucionální dohoda a SFEU

Finis Coronat opus Děkuji za pozornost 