N_MaEk Manažerská ekonomika léto 2015 Ing. Arnošt Klesla, Ph. D N_MaEk Manažerská ekonomika léto 2015 Ing. Arnošt Klesla, Ph.D. cvičení 3 Efektivnost, výnosy, náklady, zisk, bod zvratu Rozsah: 10 hodin KS/ semestr. 5 kr. ukončení: zk. N_MaEk_B/cMMO: každou sudou středu 12:15–12:59 M01, každou sudou středu 13:00–13:45 M01, každou sudou středu 14:00–14:44 M01, každou sudou středu 14:45–15:30 M01

Osnova 1)Postavení podniku 2)Založení a život podniku 18.2. 3)Kapitálová a majetková výstavba podniku 4) Výnosy, náklady a hospodářský výsledek 25.2. 5) Modelování nákladů a analýza bodu zvratu 6)Kalkulace nákladů a cen v podniku 4.3. 7)Zásobování, výrobní činnost a odbyt 8)Financování a rozvoj podniku 18.3. 9)Řízení cash flow, běžné financování podniku 10)Rozhodování o investicích 8.4. 11) Analýza výsledků podnikové činnosti, controlling, interní audit 12) Strategie podniku, podnikatelský plán, průb. Test 22.4.

Témata cvičení 1. Podstata podnikání a podniku 18.2. 2. Maj.a kapit. struktura + optimalizace 25.2. 3. Efektivnost, výnosy, náklady, zisk, bod zvratu 4.3 4. Finanční a provozní páka 18.3. 5. Řízení oběžného majetku - krátkodobé.fin.řízení + ČPK 8.4. 6. Investice, controlling, interní audit, Strategie a plán 22.4.

Cíle předmětu Cílem předmětu je poskytnout studentům nezbytné vědomosti a dovednosti z oblasti manažerského řízení podniku.; Po úspěšném absolvování budou studenti schopni:; - aplikovat metody finanční analýzy; - aplikovat metody hodnocení investičních projektů; - využívat základní metody kalkulací nákladů; - vyhodnotit majetkovou a kapitálovou strukturu organizace.

Literatura povinná literatura SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika. 1.vydání. Praha: C.H.Beck, 2000. ISBN 80-7179-388-4.  MIKOVCOVÁ, H. SCHOLLEOVÁ, H. Praktikum podnikové ekonomiky pro bakalářské studium, Plzeň, Aleš Čeněk, 2009, ISBN 978-80-7380-209-7 SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. Praha: Grada Publishing, 2011. ISBN 978-80-247-3494-1. doporučená literatura KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. Praha, 2004. C.H.BECK.  VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Praha: VSE, 1998. 

Výukové metody a zakončení předmětu Přednášky a cvičení v prezenční formě, v prezenčním studiu povinná účast na cvičení 75 % Metody hodnocení Požadavky na zápočet: předepsaná účast na cvičeních, aktivní účast (prezentace vybraných témat) a absolvování průběžného písemného testu Požadavky na zkoušku: Závěrečný písemný test zahrnující průřezový okruh otázek. Student může doplnit písemné odpovědi ústním vysvětlením. Minimální skóre pro úspěšné zakončení předmětu je 60% správných odpovědí z písemných testů

Výnosy, náklady a hospodářský výsledek

Náklady jsou peněžní objemy, které podnik účelně vynaložil na získání výnosů; bez vazby na reálné platby. Tak se odlišují od výdajů. Náklady podniku tvoří: běžné provozní náklady (spotřeba materiálu, energie, osobní náklady); odpisy investičního majetku; ostatní provozní náklady; finanční náklady (úroky a jiné finanční náklady); mimořádné náklady (dary, odměny, mimořádné odměny).

Členění nákladů Ekonomická klasifikace: Mzdové náklady; Náklady na materiál a služby; Kapitálové náklady; Režijní náklady;

Členění nákladů 2. Náklady přímé a nepřímé: Přímé náklady jsou mzdy nebo přímý materiál, Nepřímé náklady jsou režie Některé přímé a nepřímé náklady mohou být kalkulovány v peněžních jednotkách, jiné mají nefinanční charakter (čas).

Členění nákladů 3. Kapitálové náklady:  (často se používá zkratka CAPEX z anglického capital expenditures), jinak investiční náklady, jsou náklady podniku na pořízení nového a obnovu starého (nejen) fyzického majetku, jako např. zařízení, nemovitosti, průmyslové a technické vybavení. V účetnictví jsou investiční výdaje započteny k účetním aktivům.

Členění nákladů 4. Manažerské pojetí nákladů Náklady fixní a variabilní, podle vztahu k objemu produkce Pracuje se s ekonomickými náklady, které zahrnují i oportunitní náklady (částka peněz, která je ztracena, když nejsou zdroje použity k financování lepší ušlé varianty s přihlédnutím k podstupovanému riziku). Náklady nejsou peněžní výdaje! Účetně musí vždy náklady souviset s výnosy v daném období!!

Klasifikace nákladů Druhové spotřeba (suroviny, materiál, energie, provozní média); odpisy (budov, strojů, výrobního zařízení, nástrojů, nehmotného IM); mzdové a ostatní osobní náklady (mzdy, platy, provize, sociální a zdravotní pojištění); finanční náklady (pojistné, placené úroky, poplatky); náklady na externí služby (opravy a údržba, nájemné, dopravné, cestovné).

Klasifikace nákladů Účelové: podle místa vzniku (nákladová střediska – cost center): výrobní: technologické náklady (jednicové - jsou podchyceny v THN); náklady na obsluhu a řízení (režijní - jsou rozpočtovány); režijní (náklady na správu podniku) podle výkonů (kalkulační třídění): přímé (souvisí přímo s určitým druhem výkonu); nepřímé (společné více výkonovým druhům). podle procesů (Activity Based Accounting ): – (procesní účetnictví): kalkulace podle dílčích procesů; ABC – Activity Based Costing – podle činností;

Výnosy jsou peněžní částky, které podnik generoval na základě svých podnikatelských aktivit za určité účetní období, a to bez vazby na reálné inkaso. Tím se odlišují od příjmů. Podkladem pro plánování výnosů je marketingový a obchodní plán. Výnosy podniku tvoří: provozní výnosy získané v provozně-hospodářské činnosti podniku; finanční výnosy získané z finančních investic; mimořádné výnosy získané z mimořádných aktivit (například odprodej nepotřebných aktiv)

Rozdíl mezi výnosy a náklady tvoří hospodářský výsledek podniku; Je-li > 0 , pak zisk – výnosy převýší náklady, Je-li < 0, pak ztráta – náklady převyšují výnosy, Funkce zisku: Kritérium pro rozhodování ve všech základních otázkách strategické výstavby podniku; Hlavní zdroj akumulace, tedy tvorby finančních zdrojů pro další rozvoj podniku; Základ rozdělování důchodů mezi vlastníky, investory a stát. Základní motiv veškerého podnikání; Důležitá součást měřítek výkonnosti (poměrové ukazatele, EVA, apod.)

Výkaz zisku a ztráty - Výsledovka Jestliže rozvaha (bilance podniku) je statická a zachycuje aktiva a pasiva v daném okamžiku sestavování rozvahy, výkaz zisků a ztrát se vztahuje vždy k určitému časovému intervalu Zisk měří rozsah, v jakém výnosy překročily v účetním období náklady vynaložené na tvorbu příjmu. Základní funkcí výsledovky je zjistit hospodářský výsledek běžného účetního období ve struktuře výnosů a nákladů, ale je také podkladem pro hodnocení ziskovosti vložených prostředků. Výsledovka se obvykle dělí na dva segmenty, a to na provozní a neprovozní. Provozní segment odráží výsledky hlavních, dlouhotrvajících činností společnosti. Neprovozní část sumarizuje účetní výsledky všech ostatních aktivit.

Struktura výkazu zisků a ztrát + tržby za prodej zboží− náklady na prodané zboží= obchodní marže + tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb− náklady související s provozní činností= provozní výsledek hospodaření + výnosy z finančních činností− náklady na finanční činnost= finanční výsledek hospodaření − daň z příjmu za běžnou činnost= výsledek hospodaření za běžnou činnost + mimořádné výnosy− mimořádné náklady− daň z příjmů z mimořádné činnosti= mimořádný výsledek hospodaření

Kategorie zisku

Výkaz zisku a ztráty - Výsledovka ukazuje, jakého hospodářského výsledku společnost dosáhla za sledované a minulé období. Výkaz zisku a ztrát je podle zákona o účetnictví povinnou součástí účetní závěrky. Forma výkazu zisku a ztráty je v ČR upravena, používá se buď ve zkrácené nebo plné verzi. Zájemce z ní získá základní přehled o hospodaření společnosti, velikosti tržeb, nákladů v základním členění (materiálové, mzdové, odpisy…) a výši zisku. Pro získání detailnějšího přehledu o hospodaření společnosti je vhodné si prostudovat i výroční zprávu a přílohu k účetní závěrce, kde bývají uvedeny další doplňující informace.

Plánování hospodářského výsledku Základním předmětem plánování je provozní HV, ve kterém se projevuje síla a využití investičního majetku. Finanční HV odráží strategii financování. Mimořádný HV zachycuje mimořádné operace (prodej majetku), obvykle jde o jednorázové úvahy ve strategickém plánování Ke stanovení základu daně z příjmů se dospěje korekcí zisku před zdaněním o: Přičitatelné položky (daňově neuznatelné položky); Odečitatelné položky (výnosy z cenných papírů, kladný rozdíl účetních a daňových odpisů); Odečty (daňové ztráty z minulých let, náklady na projekty V&V), 21

Originální anglická vyjádření různých forem zisku EBIT …… zisk před úroky a daněmi, koresponduje s naším PHV; NOPAT… tentýž zisk upravený o daňový úrokový štít = EBIT * (1 – sdp); EBT …… zisk před zdaněním (hrubý zisk) = EBIT – nákladové úroky; EAT …… zisk po zdanění (čistý zisk) = EBT – daně, Další známí ukazatelé odvození ze zisku jsou: EBDIT…… zisk před odpisy, úroky a daněmi = PHV + odpisy; EBITDA… zisk před úroky, daněmi, odpisy a amortizací = EBIT DA– amortizace.

Sestavování výsledovky pro potřeby manažerského plánování Plánování výnosů I Agregované přístupy určují prognózu budoucí výše tržeb jakožto časovou řadu - trendové křivky, které promítají trendy z předcházejícího období do vývoje v plánovacím časovém horizontu; - Nevýhodou agregovaných metod je, že nerespektují změny externích faktorů, které mohou objemy prodejů podniku ovlivňovat, ale ani strategii podniku v oblasti tržního zaměření produkce.

Sestavování výsledovky pro potřeby manažerského plánování Plánování výnosů II. Desagregovaný přístup je založen na rozčlenění výrobního programu do určitého počtu komodit, které se plánují separátně v členění podle konkrétních trhů. Přitom se vychází z: - marketingového výzkumu trhu; - ekonomické výhodnosti jednotlivých komodit (tržních cen); - zásadních rozhodnutí podniku z hlediska strategických cílů a strategií jejich dosažení; - identifikované míry rizika. Desagregovaný přístup umožňuje vytvářet scénáře tržeb, a tak posilovat připravenost podniku na zvládání situací při vzniku odchylek skutečnosti od plánovaných hodnot.

Modelování nákladů a analýza bodu zvratu

Modelování nákladů Fixní náklady – náklady se se změnou objemu výroby nemění, popř. se mění skokem, tj. jsou neměnné pouze v určitém intervalu (např. odpisy se nemění až do doby, než koupíme nový stroj) Variabilní náklady – náklady se mění v závislosti na objemu výroby a to buď proporcionálně (lineárně) – se změnou objemu výroby o 1 % se změní variabilní náklady také o 1 %, nebo nadproporcionálně (progresivně) – se změnou objemu výroby o 1 % se změní variabilní náklady o více než 1 %, nebo podproporcionálně (degresivně)– se změnou objemu výroby o 1 % se změní variabilní náklady o méně než 1 %.

Modelování nákladů CN = FN + VN vn = dCN/dQ = dVN/dQ CN = FN + vn*Q Nákladové funkce při homogenní výrobě a lineárním průběhu nákladů Vývoj celkových nákladů v závislosti na dosahovaném objemu výroby (Q) lze vyjádřit pomocí nákladové funkce. Celkové náklady (CN) se skládají ze dvou složek – fixních nákladů (FN) a variabilních nákladů (VN). CN = FN + VN Ze složky celkových variabilních nákladů můžeme zjistit variabilní náklady připadající na jeden kus výrobku (vn), které vyjadřují změnu celkových variabilních nákladů při změně objemu výroby (Q) o jeden kus. vn = dCN/dQ = dVN/dQ Nákladová funkce bude mít potom tvar: CN = FN + vn*Q Vynásobíme-li objem výroby v kusech cenou výrobku (P), získáme objem výroby vyjádřený v korunách (Q*)

Bod zvratu Q* = FN / (p- vn) V hodnotovém vyjádření Q x p  (anglicky break even point) je takové (kritické) množství produkce firmy, při kterém nevzniká žádný zisk ani ztráta. Dosahuje-li firma této produkce, pak se tržby rovnají nákladům. T = CN Dosazením za tržby a celkové náklady získáme rovnici: p*Q = FN + vn*Q Vzorec pro výpočet bodu zvratu po úpravě v naturálním vyjádření: Q* = FN / (p- vn) FN - fixní náklady podniku (celkové) p - cena ks vn - variabilní náklady na ks P – vn = tzv. příspěvek na úhradu fixních nákladů a tvorbu zisku. Je to částka, kterou přispívá každý výrobek (resp. každá koruna produkce) na uhrazení fixních nákladů a po jejich uhrazení dále na tvorbu zisku V hodnotovém vyjádření Q x p

Bod zvratu

Příklad: Firma potřebuje zjistit, kolik výrobků musí minimálně prodat, jestliže její fixní náklady činí 900 000 Kč, variabilní náklady na 1 výrobek činí 990 Kč a prodejní cena je 1 300 Kč. Bod zvratu =

Příklad: Bod zvratu = 900 000 1 300 – 990 = 2 904 ks Firma potřebuje zjistit, kolik výrobků musí minimálně prodat, jestliže její fixní náklady činí 900 000 Kč, variabilní náklady na 1 výrobek činí 990 Kč a prodejní cena je 1 300 Kč. Bod zvratu = 900 000 1 300 – 990 = 2 904 ks Bod zvratu nám ukáže, zda náš prodejní záměr bude mít vůbec smysl. Pokud zjistíme, že jsme schopni prodat 2 900 kusů výrobků a bod zvratu je 2 904 ks, znamená to, že nemá smysl se do výroby pouštět nebo bude nutné výrazně změnit náklady či cenu.

Bod zvratu pro více produktů Firmy většinou vyrábějí více druhů produktů, proto musíme vyjádřit bod zvratu v penězích. Bod zvratu pak vyjadřuje minimální výši tržeb, která bude potřebná k tomu, aby podnik začal dosahovat zisku. Bod zvratu pro více produktů = BEP = fixní náklady celkový krycí příspěvek : tržby

Příklad: Firma vyrábí dámské kožené a koženkové kabelky. Variabilní náklady u koženkové kabelky činí 570 Kč na 1 ks, u kožené kabelky 1 050 Kč. Cena koženkové kabelky je 890 Kč u kožené 1 650 Kč. Předpokládáme roční prodej 1 100 ks koženkových a 900 kožených kabelek. Fixní náklady činí 790 000 Kč. Položka koženková kožená plánované tržby 979 000 1 485 000 variabilní náklady celkem 627 000 945 000 krycí příspěvek 352 000 540 000 Bod zvratu = 790 000 (352 000 + 540 000) : ( 979 000 + 1 485 000) = 2 182 320 Kč Zisk začneme tvořit až po dosažení tržeb ve výši 2 182 320 Kč (pokud se nezmění poměr ve vyráběném sortimentu).

Modely Nákladové modely lze využít i pro nalezení objemu výroby (QZ), jež zajistí určitou výši zisku (Z). Je to takový objem výroby, při kterém platí podmínka, že tržby budou dost vysoké na to, aby pokryly celkové náklady a zisk

Modelování T = CN + Z P * Q = FN + vn * Q + Z Tedy Qz= FN + Z / p - vn Nákladové modely lze využít i pro nalezení objemu výroby (QZ), jež zajistí určitou výši zisku (Z). Je to takový objem výroby, při kterém platí podmínka, že tržby budou dost vysoké na to, aby pokryly celkové náklady a zisk: T = CN + Z P * Q = FN + vn * Q + Z Tedy Qz= FN + Z / p - vn

Modelování p = FN (+Z)/Q + vn Nákladové modely lze dále využít pro analýzu limit nákladů a ceny. Můžeme například zkoumat o kolik mohou maximálně vzrůst náklady nebo klesnout ceny, aby ještě podnik nebyl ztrátový. Obdobně můžeme položit otázku jak vysoké mohou být (při dané úrovni FN, p a Q) maximálně variabilní náklady na jednotku produkce, aby ještě nebyl podnik ztrátový. Minimální hranici ceny (při dané úrovni FN, b a Q) vyjádříme takto: p = FN (+Z)/Q + vn

Dodatek Kalkulace úplných a neúplných nákladů, bod zvratu Výklad s příklady

Kalkulace Kalkulace úplných nákladů Kalkulace neúplných nákladů jsou vhodné především pro účetnictví, kdy, cena je dána předem a výsledkem kalkulace je zjištění zisku na jednici, při použití této kalkulace vycházíme z toho, že každý prodaný kus přinese zisk. Kalkulace neúplných nákladů jsou účelnější pro finanční řízení, ukazuje, že ne každý objem prodeje nám pokryje fixní náklady a zajistí zisk.

Kalkulace úplných nákladů Kalkulace úplných nákladů stanovuje na tzv. kalkulační jednici výši nákladů a zisk. Kalkulační vzorec: Přímý materiál Přímé mzdy Ostatní přímé náklady Výrobní režie Vlastní náklady výroby Správní režie (příp. zásobovací režie) Vlastní náklady výkonu Odbytové náklady Úplné vlastní náklady výkonu Zisk Prodejní cena DPH Prodejní cena s daní

Kalkulace Předběžná kalkulace stanoví plánované náklady a zisk na kalkulační jednici sestavují se před zahájením produkce a jsou jedním z podkladů pro stanovení ceny vychází z rozpočtů. Výsledná kalkulace sestavují se po ukončení produkce sledují skutečné náklady a vychází z účetnictví účelem je porovnat skutečnost s předběžnou kalkulací a zjistit skutečný zisk.

Příklad: Firma se zabývá výrobou keramiky. Rozpočet výrobní režie pro keramické džbány činí 1 350 000 Kč, správní režie 780 000 Kč, odbytové náklady 225 000 Kč. Spotřeba materiálu činí 50 Kč/ks, přímé mzdy 120 Kč/ks, ostatní přímé náklady 42 Kč/ks, firma plánuje vyrobit 15 000 džbánů. Cena jednoho džbánu bez DPH činí 490 Kč. Sestavte předběžnou kalkulaci a zjistěte výši zisku na 1 džbán.

Řešení: Kalkulace 1 ks 15 000 ks 1. Přímý materiál 2. Přímé mzdy 3. Ostatní přímé náklady 4. Výrobní režie Vlastní náklady výkonu 5. Správní režie 6. Odbytové náklady Úplné vlastní náklady výkonu 7. Zisk Prodejní cena DPH Prodejní cena s DPH

Řešení: Kalkulace 1 ks 15 000 ks 1. Přímý materiál 750 000 2. Přímé mzdy 1 800 000 3. Ostatní přímé náklady 630 000 4. Výrobní režie 1 350 000 Vlastní náklady výkonu 4 530 000 5. Správní režie 780 000 5 310 000 6. Odbytové náklady 225 000 Úplné vlastní náklady výkonu 5 535 000 7. Zisk 1 815 000 Prodejní cena 7 350 000 DPH Prodejní cena s DPH

Řešení: Kalkulace 1 ks 15 000 ks 1. Přímý materiál 50 750 000 2. Přímé mzdy 120 1 800 000 3. Ostatní přímé náklady 42 630 000 4. Výrobní režie 90 1 350 000 Vlastní náklady výkonu 302 4 530 000 5. Správní režie 52 780 000 354 5 310 000 6. Odbytové náklady 15 225 000 Úplné vlastní náklady výkonu 369 5 535 000 7. Zisk 121 1 815 000 Prodejní cena 490 7 350 000 DPH Prodejní cena s DPH

Firma vyrábí 3 typy sedacích souprav s těmito náklady: Příklad: Firma vyrábí 3 typy sedacích souprav s těmito náklady: Položka Claudie Picoleta Beata přímý materiál 10 450 Kč 11 960 Kč 9 270 Kč plán produkce výkonová norma času 110 ks 10 h 130 ks 11 h 90 ks 8 h hodinový mzdový tarif 110 Kč rozpočet výrobní režie 435 000 Kč rozpočet správní režie 295 000 Kč odbytové náklady 230 000 Kč Sestavte předběžnou kalkulaci pro všechny typy sedacích souprav přirážkovou metodou (rozvrhovou základnou jsou přímé mzdy). Zisk činí 15 % z úplných vlastních nákladů výkonu. Zaokrouhlejte na celé koruny.

Řešení: Kalkulace Claudie Picoleta Beata 1. Přímý materiál 2. Přímé mzdy 3. Ostatní přímé náklady 4. Výrobní režie (122% z p. mezd) Vlastní náklady výkonu 5. Správní režie (82,5% z p. mezd) 6. Odbytové náklady (64% z p.m.) Úplné vlastní náklady výkonu 7. Zisk (15% z úpl. vl. n. výkonu) Prodejní cena DPH Prodejní cena s DPH

Řešení: Kalkulace Claudie Picoleta Beata 1. Přímý materiál 10 450 11 960 9 270 2. Přímé mzdy 1 100 1 210 880 3. Ostatní přímé náklady - 4. Výrobní režie (122% z p. mezd) 1 342 1 476 1 074 Vlastní náklady výkonu 12 892 14 646 11 224 5. Správní režie (82,5% z p. mezd) 908 998 726 13 800 15 644 11 950 6. Odbytové náklady (64% z p.m.) 704 774 563 Úplné vlastní náklady výkonu 14 504 16 418 12 513 7. Zisk (15% z úpl. vl. n. výkonu) 2 176 2 463 1 877 Prodejní cena DPH Prodejní cena s DPH

Příklad: Firma vyrobila 5 000 výrobků. Náklady na výrobu jsou uvedené v tabulce. Sestavte zjednodušenou výslednou kalkulaci a vyčíslete rozdíly předběžné a výsledné kalkulace. Položka Předběžná kalkulace na 1 ks Skutečnost 5 000 ks Výsledná kalkulace na 1 ks Rozdíl přímý materiál 350 1 745 000 přímé mzdy 290 1 452 000 VR, SR, ON 330 1 670 000 úplné vlastní náklady výkonu 970 4 867 000 zisk 150 prodejní cena (tržby) 1 120 5 600 000

Řešení: Položka Předběžná kalkulace na 1 ks Skutečnost 5 000 ks Výsledná kalkulace na 1 ks Rozdíl přímý materiál 350 1 725 000 345 úspora 5 Kč přímé mzdy 290 1 460 000 292 překročení 2 Kč VR, SR, ON 330 1 600 000 320 úspora 10 Kč úplné vlastní náklady výkonu 970 4 867 000 957 úspora 13 Kč zisk 150 prodejní cena (tržby) 1 120 5 600 000

Kalkulace neúplných nákladů jsou účelnější pro finanční řízení (než kalkulace úplných nákladů) pracuje s variabilními a fixními náklady a s různým prodaným množstvím fixní náklady se nerozvrhují na jednici, protože se pokládají za náklady nutné k chodu celého podniku

Výpočet kalkulace (postup) vykalkulujeme variabilní náklady, tzn. náklady, které můžeme stanovit stejně jako v kalkulaci úplných nákladů (pomocí norem). zjistíme výši tržeb = cena * kalkulované množství zjistíme tzv. krycí příspěvek - částku, která slouží k úhradě fixních nákladů a poté k tvorbě zisku jako: krycí příspěvek celkem = tržby - variabilní náklady celkem fixní náklady odečteme od krycího příspěvku v celkové výši, a tím zjistíme celkový zisk. Tím získáme náklady na jednici. Tato kalkulace ale pracuje s celkovými náklady, takže tyto hodnoty pak vynásobíme příslušným počtem kusů.

Příklad: Firma vyrábí dřevěné poličky Příklad: Firma vyrábí dřevěné poličky. Na jednu poličku spotřebuje materiál za 770 Kč, mzda činí 300 Kč, ostatní variabilní náklady jsou 230 Kč/ks. Fixní náklady činí 1 100 000 Kč. Cena poličky stanovena na 1 720 Kč. Předpokládáme prodej až 5 000 ks. Položka 1 ks 1 000 ks 3 000 ks 5 000 ks materiál 770 770 000 2 310 000 3 850 000 mzdy 300 300 000 900 000 1 500 000 ostatní variabilní náklady 230 230 000 690 000 1 150 000 variabilní náklady celkem 1300 1 300 000 3 900 000 6 500 000 cena (tržby) 1720 1 720 000 5 160 000 8 600 000 krycí příspěvek 420 420 000 1 260 000 2 100 000 - fixní náklady 1 100 000 zisk - 1 099 580 - 680 000 160 000 1 000 000 Výsledek ukazuje, že až určitý objem produkce nám zajistí zisk.

Sestavte kalkulaci neúplných nákladů pro předpokládaný objem prodeje: Příklad 1: Firma vyrábí kabelky spotřeba materiálu je 415 Kč/ks, mzdy 275 Kč/ks, ostatní variabilní náklady 95 Kč, fixní náklady 1 270 000 Kč prodejní cena činí 1 150 Kč (cena bez DPH). Sestavte kalkulaci neúplných nákladů pro předpokládaný objem prodeje: 3 000 ks, 5 000 ks.

ostatní variabilní náklady variabilní náklady celkem cena (tržby) Řešení: Položka 1 ks 3 000 ks 5 000 ks materiál mzdy ostatní variabilní náklady variabilní náklady celkem cena (tržby) krycí příspěvek - fixní náklady zisk Položka1 ks3 000 ks5 000 ksmateriál4151 245 0002 075 000mzdy275825 0001 375 000ostatní variabilní náklady95285 000475 000variabilní náklady celkem7852 355 0003 925 000cena (tržby)1 1503 450 0005 750 000krycí příspěvek3651 095 0001 825 000- fixní náklady1 270 000zisk- 1 269 635- 175 000550 000

ostatní variabilní náklady 95 285 000 475 000 Řešení: Položka 1 ks 3 000 ks 5 000 ks materiál 415 1 245 000 2 075 000 mzdy 275 825 000 1 375 000 ostatní variabilní náklady 95 285 000 475 000 variabilní náklady celkem 785 2 355 000 3 925 000 cena (tržby) 1 150 3 450 000 5 750 000 krycí příspěvek 365 1 095 000 1 825 000 - fixní náklady 1 270 000 zisk - 1 269 635 - 175 000 550 000 Položka1 ks3 000 ks5 000 ksmateriál4151 245 0002 075 000mzdy275825 0001 375 000ostatní variabilní náklady95285 000475 000variabilní náklady celkem7852 355 0003 925 000cena (tržby)1 1503 450 0005 750 000krycí příspěvek3651 095 0001 825 000- fixní náklady1 270 000zisk- 1 269 635- 175 000550 000

Příklad 2: Firma šije pánské kalhoty norma spotřeby látky je 2,5 m, norma spotřeby elektrické energie 0,5 kWh/1 kalhoty, výkonová norma činí 1,5 hod/1 kalhoty cena 1 m látky je 290 Kč, 1 kWh elektrické energie 4 Kč, hodinová mzda 80 Kč odpisy činí 700 000 Kč. cena je stanovena na 1 295 Kč (bez DPH) Na základě těchto údajů sestavte kalkulaci neúplných nákladů při prodeji 2 000 ks a 3 000 ks.

Řešení: Položka 1 ks 2 000 ks 3 000 ks materiál 725 1 450 000 2 175 000 mzdy 120 240 000 360 000 ostatní variabilní náklady 2 4 000 6 000 variabilní náklady celkem 847 1 694 000 2 541 000 cena (tržby) 1 295 2 590 000 3 885 000 krycí příspěvek 448 896 000 1 344 000 - fixní náklady 700 000 zisk - 699 552 196 000 644 000

Srovnání kalkulací úplných nákladů a neúplných nákladů .

Příklad: Firma sestavila následující kalkulaci úplných nákladů na jednici výkonu. Položka 1 ks 1. přímý materiál 570 2. přímé mzdy 280 3. výrobní režie 310 vlastní náklady výroby 1160 4. správní režie 70 vlastní náklady výkonu 1230 5. odbytové náklady 110 úplné vlastní náklady výkonu 1340 6. zisk 230 prodejní cena bez DPH 1570 Na základě kalkulace zpracujte rozpočet ve dvou variantách, a to na 1 000 ks a 4 000 ks.

Rozpočet vycházející z kalkulace úplných nákladů Řešení: Rozpočet vycházející z kalkulace úplných nákladů Položka 1 000 ks 4 000 ks 1. přímý materiál 570 000 2 280 000 2. přímé mzdy 280 000 1 120 000 3. výrobní režie 310 000 1 240 000 vlastní náklady výroby 1 160 000 4 640 000 4. správní režie 70 000 vlastní náklady výkonu 1 230 000 4 920 000 5. odbytové náklady 110 000 440 000 úplné vlastní náklady výkonu 1 340 000 5 360 000 6. zisk 230 000 920 000

Řešení: Kalkulace neúplných nákladů - ostatní variabilní náklady činily 215 Kč/ks a fixní náklady 1 500 000 Kč. Položka 1 ks 1 000 ks 4 000 ks materiál 570 570 000 2 280 000 mzdy 280 280 000 1 120 000 ostatní variabilní náklady 215 215 000 860 000 variabilní náklady celkem 1 065 1 065 000 4 260 000 cena (tržby) 1 570 1 570 000 6 280 000 krycí příspěvek 505 505 000 2 020 000 - fixní náklady 1 500 000 zisk - 1 499 495 - 995 000 520 000

Bod zvratu ukazuje minimální objem prodeje, od kterého podnik začne tvořit zisk při jeho výpočtu vycházíme z toho, že pokud prodej pokryje fixní náklady, pak každý další prodaný produkt vytváří zisk Bod zvratu (Break-even point) = fixní náklady = fixní náklady cena – variabilní náklady 1 ks krycí příspěvek 1 ks

Příklad: Bod zvratu = 900 000 1 300 – 990 = 2 904 ks Firma potřebuje zjistit, kolik výrobků musí minimálně prodat, jestliže její fixní náklady činí 900 000 Kč, variabilní náklady na 1 výrobek činí 990 Kč a prodejní cena je 1 300 Kč. Bod zvratu = 900 000 1 300 – 990 = 2 904 ks Bod zvratu nám ukáže, zda náš prodejní záměr bude mít vůbec smysl. Pokud zjistíme, že jsme schopni prodat 2 900 kusů výrobků a bod zvratu je 2 904 ks, znamená to, že nemá smysl se do prodeje pouštět nebo bude nutné výrazně změnit náklady či cenu.

Vysvětlivky: fixní náklady variabilní náklady celkové náklady tržby Grafické vyjádření bodu zvratu: 1 000 3 000 5 000 objem výroby 7 000 v tisících Kč Vysvětlivky: fixní náklady variabilní náklady celkové náklady tržby

Příklad 1: Fixní náklady činí 950 200 Kč a variabilní náklady 265 Kč na 1 výrobek. Vypočtěte, kolik by měl činit minimální prodej při ceně: a) 490 Kč b) 505 Kč c) 512 Kč

Řešení: 950 200 / 490 – 265 = 4 224 ks b) 950 200 / 505 – 265 = 3 960 ks c) 950 200 / 512 – 265 = 3 847 ks

Bod zvratu pro více produktů Firmy většinou vyrábějí více druhů produktů, proto musíme vyjádřit bod zvratu v penězích. Bod zvratu pak vyjadřuje minimální výši tržeb, která bude potřebná k tomu, aby podnik začal dosahovat zisku. Bod zvratu pro více produktů = BEP = fixní náklady celkový krycí příspěvek : tržby

Příklad: Firma vyrábí dámské kožené a koženkové kabelky. Variabilní náklady u koženkové kabelky činí 570 Kč na 1 ks, u kožené kabelky 1 050 Kč. Cena koženkové kabelky je 890 Kč u kožené 1 650 Kč. Předpokládáme roční prodej 1 100 ks koženkových a 900 kožených kabelek. Fixní náklady činí 790 000 Kč. Položka koženková kožená plánované tržby 979 000 1 485 000 variabilní náklady celkem 627 000 945 000 krycí příspěvek 352 000 540 000 Bod zvratu = 790 000 (352 000 + 540 000) : ( 979 000 + 1 485 000) = 2 182 320 Kč Zisk začneme tvořit až po dosažení tržeb ve výši 2 182 320 Kč (pokud se nezmění poměr ve vyráběném sortimentu).

Příklad: Firma vyrábí 3 druhy výrobků: výrobek A – variabilní náklady – 72 Kč výrobek B – variabilní náklady – 59 Kč výrobek C – variabilní náklady – 81 Kč Fixní náklady činí 450 000 Kč Vypočtěte bod zvratu, který je daný výši tržeb. Položka Výrobek A Výrobek B Výrobek C plánovaný prodej 5 000 12 000 3 000 tržby 460 000 840 000 300 000 variabilní náklady 360 000 708 000 243 000

Řešení: Bod zvratu = 450 000 (100 000 + 132 000 + 57 000) : (460 000 + 840 000 + 300 000) = = 2 491 695 Kč Zisk začneme tvořit až po dosažení tržeb ve výši 2 491 695 Kč (pokud se nezmění poměr ve vyráběném sortimentu).

Kalkulace neúplných nákladů pro více produktů Pokud vyrábíme více druhů, pak platí, že fixní náklady odečítáme v celkové výši. Zisk nevyčíslujeme pro jednotlivé produkty, ale za podnik jako celek.

Výroba vyvolává tyto náklady: Příklad: Firma vyrábí 3 000 výrobků A v ceně 1 250 Kč a 1 000 výrobků B v ceně 550 Kč. Výroba vyvolává tyto náklady: Položka Výrobek A Výrobek B materiál na 1 ks 450 210 mzdy na 1 ks 250 110 ostatní variabilní náklady na 1 ks 200 70 fixní náklady 750 000

Řešení: Položka Výrobek A 3 000 ks Výrobek B 1 000 ks Celkem materiál 1 350 000 210 000 1 560 000 mzdy 750 000 110 000 860 000 ostatní variabilní náklady 600 000 70 000 670 000 variabilní náklady celkem 2 700 000 390 000 3 090 000 tržby 3 750 000 550 000 4 300 000 krycí příspěvek 1 050 000 160 000 1 210 000 fixní náklady zisk 460 000 Firma dosáhne zisku ve výši 460 000 Kč, jestliže prodá všechny výrobky.

Úloha 1: Firma Dexon, s. r. o., vyrábí dva typy centrálních reprobeden, a to: DCP 350 – plánuje vyrobit 2 300 ks, prodejní cena 2 950 Kč DCX 150 – plánuje vyrobit 3 700 ks, prodejní cena 1 690 Kč Fixní náklady při výrobě činí 2 200 000 Kč, náklady pro centrální reprobedny jsou uvedeny v tabulce. Položka DCP 350 DCX 150 spotřeba materiálu 930 517 mzdy 752 411 ostatní variabilní náklady 512 379 Sestavte kalkulaci neúplných nákladů pro oba typy reprobeden.

Řešení: Položka DCP 350 2 300 ks DCX 150 3 700 ks Celkem materiál 2 139 000 1 912 900 4 051 900 mzdy 1 729 600 1 520 700 3 250 300 ostatní variabilní náklady 1 177 600 1 402 300 2 579 900 variabilní náklady celkem 5 046 200 4 835 900 9 882 100 tržby 6 785 000 6 253 000 13 038 000 krycí příspěvek 1 738 800 1 417 100 3 155 900 fixní náklady 2 200 000 zisk 955 900 Firma dosáhne zisku ve výši 955 900 Kč, jestliže prodá všechny reprobedny.

Firma vyrábí 3 typy autorádií s těmito náklady v Kč: Úloha 2: Firma vyrábí 3 typy autorádií s těmito náklady v Kč: Položka DCN 150 DCN 250 DCN 350 MP3 objem prodeje (ks) 800 650 500 přímý materiál 1 130 1 270 1 550 přímé mzdy 790 825 1 200 ostatní variabilní náklady 190 229 240 cena bez DPH 2 900 3 350 4 390 fixní náklady 950 000 Sestavte kalkulaci neúplných nákladů.

Řešení: Položka DCN 150 800 ks DCN 250 650 ks DCN 350 MP3 500 ks Celkem materiál 904 000 825 500 775 000 2 504 500 mzdy 632 000 536 250 600 000 1 768 250 ostatní variabilní náklady 152 000 148 850 120 000 420 850 variabilní náklady celkem 1 688 000 1 510 600 1 495 000 4 693 600 tržby 2 320 000 2 177 500 2 195 000 6 692 500 krycí příspěvek 666 900 700 000 1 998 900 fixní náklady 950 000 zisk 1 048 900

K čemu je užitečný krycí příspěvek krycí příspěvek nám ukáže, který z našich produktů se vyplatí nabízet a který ne, ukáže nám to lépe než kalkulace úplných nákladů a nepotřebuje k tomu vyčíslit zisk. nejpřínosnější by mohl být ten produkt, jehož krycí příspěvek je nejvyšší, ale nemusí to být vždy pravda, protože nejvyšší bude pravděpodobně u toho produktu, jehož se prodá nejvíce. z tohoto důvodu je potřebné zjistit krycí příspěvek na jednici.

Jak vypočítat krycí příspěvek na jednici Dva možné postupy: vydělením celkového krycího příspěvku objemem produkce, výpočtem krycí příspěvek na jednici = cena - variabilní náklady na jednici. Nejvýnosnější je ten produkt, který bude mít nejvyšší krycí příspěvek na jednici.

Příklad Položka Výrobek A Výrobek B Celkem objem prodeje (ks) 3 000 1 000 variabilní náklady 1 ks 1530 750 tržby 5 980 000 1 528 000 7 508 000 fixní náklady 1 500 000 Řešení 1 Variabilní náklady celkem 1 530 * 3 000 = 4 590 000 750 * 1 000 = 750 000 Krycí příspěvek celkem 5 980 000 – 4 590 000 = = 1 390 000 1 528 000 – 750 000 = = 778 000 Krycí příspěvek na 1 ks 1 390 000 : 3 000 = 463 778 000 : 1 000 = 778

Položka Výrobek A Výrobek B Celkem objem prodeje (ks) 3 000 1 000 variabilní náklady 1 ks 1530 750 tržby 5 980 000 1 528 000 7 508 000 fixní náklady 1 500 000 Řešení 2 Průměrná cena 1 ks 5 980 000 : 3 000 = = 1 993 1 528 000 : 1 000 = = 1 528 Krycí příspěvek na 1 ks 1 993 – 1 530 = 463 1 528 – 750 = 778 Oba produkty mají krycí příspěvek kladný, a tím přispívají k pokrytí fixních nákladů.

Na základě těchto údajů zjistěte: a) výhodnost jednotlivých produktů; Úkol 1: Firma vyrábí 3 druhy výrobků, další potřebné údaje jsou uvedeny v tabulce: Položka Výrobek A Výrobek B Výrobek C plánovaný prodej 12 000 5 000 3 000 tržby 612 000 400 000 96 000 variabilní náklady 42 65 30 fixní náklady 200 000 Na základě těchto údajů zjistěte: a) výhodnost jednotlivých produktů; b) zda dosáhneme zisku při zadaném objemu prodeje; c) zda dosáhneme zisku, jestliže snížíme produkci výrobku C na 1 500 ks a zvýšíme prodej výrobku B na 8 000 ks.

Řešení: a) b) Položka Výrobek A Výrobek B Výrobek C Průměrná cena 1 ks Krycí příspěvek na 1 ks b) Položka Výrobek A 12 000 ks Výrobek B 5 000 ks Výrobek C 3 000 ks Celkem tržby variabilní náklady krycí příspěvek fixní náklady 200 000 zisk - 11 000

Řešení: a) b) Položka Výrobek A Výrobek B Výrobek C Průměrná cena 1 ks 612 000 : 12 000 = 51 400 000 : 5 000 = 80 96 000 : 3 000 = 32 Krycí příspěvek na 1 ks 51 – 42 = 9 Kč 80 – 65 = 15 32 – 30 = 2 b) Položka Výrobek A 12 000 ks Výrobek B 5 000 ks Výrobek C 3 000 ks Celkem tržby 612 000 400 000 96 000 1 108 000 variabilní náklady 504 000 325 000 90 000 919 000 krycí příspěvek 108 000 75 000 6 000 189 000 fixní náklady 200 000 zisk - 11 000

c) Položka Výrobek A 12 000 ks Výrobek B 8 000 ks Výrobek C 1 500 ks Celkem tržby 612 000 640 000 48 000 1 300 000 variabilní náklady 504 000 520 000 45 000 1 069 000 krycí příspěvek 108 000 120 000 3 000 231 000 fixní náklady 200 000 zisk 31 000

Provozní páka Znázorňuje nám jak se celkové náklady a zisk mění se změnami objemu výroby, když podnik přechází na vyšší stupeň mechanizace, automatizace a robotizace. Obecně platí, že mechanizace, automatizace a robotizace zvyšují podíl fixních nákladů v celkových nákladech. Provozní páka (Operating laverage) - charakterizuje podíl fixních nákladů v celkových nákladech podniku. Je-li vysoký podíl fixních nákladů na celkových nákladech podniku dochází k tomu, že relativně malá změna v tržbách způsobí velkou změnu v provozním zisku. To nazýváme stupeň provozní páky (degree of operating leverage) a vyjadřujeme jej v procentech.

Provozní páka Stupeň provozní páky je definován jako procentní změna zisku vyvolaná jednoprocentní změnou prodaného množství. % změna zisku Z Z1 - Z0 / Z0 stupeň provozní páky = ----------------------- = -------------------------- % změna tržeb T T1 - T0 / T0 Stupeň provozní páky má však i negativní vliv, a to na riziko podnikání. Platí: Čím je vyšší provozní páka podniku, tím je vyšší i jeho podnikatelské riziko. V období konjunktury jsou na tom lépe podniky s vysokým stupněm provozní páky tj. s relativně vysokými fixními náklady Při poklesu výroby v období recese mají výhodu podniky s relativně vysokými variabilními náklady a tudíž nízkým stupněm provozní páky.

Bod zvratu a výsledek hospodaření – Příklad  Společnost X vyrábí jeden druh výrobku, který plánuje prodávat za jednotkovou cenu 400 Kč. Při výrobě 1 kusu výrobku jsou spotřebovány jednotkové variabilní náklady ve výši 150 Kč. Celkové fixní náklady firmy činí 350 tis. Kč. Plán prodeje je stanoven na 1600 ks, roční kapacita umožňuje vyrobit 1900 ks. Vypočítejte: Výrobkovou marži připadající na jeden výrobek Bod zvratu v objemu produkce Výsledek hospodaření: Při splnění plánované výroby a prodeje výrobků Při naplnění kapacity výroby Při poklesu jednotkové ceny o 10 % Po realizaci marketingové akce , v jejímž důsledku dojde k nárustu prodeje nad plán o 5% a současně vzroste spotřeba celkových nákladů na tuto akci o 40 tis. Kč Po změně výrobní strategie k dražšímu materiálu, což vedlo ke zvýšení variabilních nákladů i prodeje o 10%.

1) Výrobková marže (krycí příspěvek) VM (Kp) = p – vn VM = 400 – 150 = 250 Kč

2) Bod zvratu BEP = FN / (pj – vnj) BEP = 350.000 / (400 – 150) = 350.000 / 250 = 1.400 ks

3) Výsledek hospodaření: VH = pj * Q – vnj * Q – FN = (pj – vnj) * Q – FN a) Splnění plánované výroby a prodeje výrobku – pro 1600 ks HV1 = (400 – 150) * 1.600 – 350.000 HV1 = 50.000 Kč Plánovaný zisk činí 50 tis. Kč.

b) Naplnění kapacity výroby – pro 1900 ks HV2 = (400 – 150) * 1900 – 350.000 HV2 = 125.000 Kč Při plném využití kapacity výroby by zisk podniku dosáhl 125 tis. Kč.

c) Pokles jednotkové ceny o 10 % - na 360 Kč / ks VH3 = (360 – 250) * 1600 – 350.000 VH3 = - 14.000 Kč Při poklesu jednotkové ceny o pouhých 10 % předchází podnik do ztráty a výroba se stává neefektivní.

d) Marketingová akce = zvýšení prodeje o 5 % (1680 ks) a doplňkové náklady 40 tis. Kč (růst FN) VH4 = (400 – 150) * 1680 – 350.000 – 40.000 VH4 = 420.000 – 390.000 = 30 000 Kč Marketingová akce by vedla k nižšímu než původně plánovanému zisku, a to o 20 tis. Kč (50 – 30), a proto by neměla být realizována.