léto Skupiny: N_MaEk/MMO a RMO

Prezentace na téma: "léto Skupiny: N_MaEk/MMO a RMO"— Transkript prezentace:

1 léto 2014 27.2. Skupiny: N_MaEk/MMO a RMO
N_MaEk Manažerská ekonomika 2. cvičení Náklady a výnosy, klasifikace nákladů, manažerské pojetí nákladů, variabilní a fixní náklady, st.ot.22,23 léto 2014 27.2. Skupiny: N_MaEk/MMO a RMO

2 Majetková a kapitálová struktura podniku, rozvaha, finanční páka + 7
Majetková a kapitálová struktura podniku, rozvaha, finanční páka + 7. Value Based Management, optimalizace kapitálové struktury podniku st.ot.28,Opálka,29Bok Náklady a výnosy, klasifikace nákladů, manažerské pojetí nákladů, variabilní a fixní náklady, st.ot.22Strouhal,Šustr,Láchová, 23 Zahradníčková,Zetková Kalkulace nákladů, rozpočty. st.ot.22 Podéšť,Štika 6.3. Finanční plánování st.ot.18., Úloha zisku v podnikání, vztahy mezi ziskem, objemem výroby, cenou a náklady, analýza bodu zvratu, stanovení limitu variabilních a fixních nákladů a limitů ceny, provozní páka. st.ot Financování podniku – klasická finanční analýzy, pyramidové rozklady ukazatelů a souhrnné ukazatele. Cizoměnové operace (finanční deriváty – forwardy, futures, opce). st.ot.24, Řízení provozního kapitálu, řízení cash flow. st.ot Metody posuzování efektivnosti investic, plánování investic, zdroje financování st.ot.26 Šustrová,27 Tichá, Růžková 17.4 Řízení rizik při investičním rozhodování, investiční portfolio. st.ot.30 Vorlíčková, Listopad Controlling a interní audit, strategické scénáře, tvorba finančních rezerv.

3 Cíle předmětu Po absolvování předmětu student získá základní znalosti a dovednosti manažerských praktik, které jsou předpokladem pro výkon vrcholových řídících a ekonomických funkcí. Předmět Manažerská ekonomika se opírá o základní aplikace manažerské ekonomiky do podnikatelských, řídících a rozhodovacích procesů. Studenti si zopakují a propojí znalosti podnikové ekonomiky, účetnictví, makro- a mikroekonomie. Studenti získají základní přehled o kategoriích manažerské ekonomiky, funkcích a provázanosti činností v rámci podnikové architektury.

4 Literatura povinná literatura
SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. Praha: Grada Publishing, ISBN ŠULÁK, M., VACÍK, E. Měření výkonnosti firem. Praha: EUPRESS, ISBN FOTR, J., SOUČEK, I. Investiční rozhodování a řízení projektů. Praha: Grada, ISBN doporučená literatura KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. Praha: C. H. Beck, ISBN ŠULÁK, M., VACÍK, E., IRCINGOVÁ, J. Teze k přednáškám předmětu Řízení podnikatelských projektů. Plzeň: ZČU, ISBN MAŘÍK, M. a kol. Metody oceňování podniku. Praha: Ekopress, ISBN

5 Náklady jsou peněžní objemy, které podnik účelně vynaložil na získání výnosů; opět bez vazby na reálné platby. Tak se odlišují od výdajů. Náklady podniku tvoří: běžné provozní náklady (spotřeba materiálu, energie, osobní náklady); odpisy investičního majetku; ostatní provozní náklady; finanční náklady (úroky a jiné finanční náklady); mimořádné náklady (dary, odměny, mimořádné odměny).

6 Náklady Náklady podniku tvoří: běžné provozní náklady (spotřeba materiálu, energie, osobní náklady); odpisy investičního majetku; ostatní provozní náklady; finanční náklady (úroky a jiné finanční náklady); mimořádné náklady (dary, odměny, mimořádné odměny).

7 Členění nákladů Ekonomická klasifikace: Mzdové náklady;
Náklady na materiál a služby; Kapitálové náklady; Režijní náklady;

8 Členění nákladů 2. Náklady přímé a nepřímé:
Přímé náklady jsou mzdy nebo přímý materiál, Nepřímé náklady jsou režie Některé přímé a nepřímé náklady mohou být kalkulovány v peněžních jednotkách, jiné mají nefinanční charakter (čas).

9 Členění nákladů 3. Kapitálové náklady:
Sledování dlouhodobého financování závazků Umožňuje analyzovat položky, které se v běžném hotovostním rozpočtování neobjevují (odpisy)

10 Členění nákladů 4. Manažerské pojetí nákladů
Náklady fixní a variabilní Pracuje se s ekonomickými náklady, které zahrnují i oportunitní náklady (částka peněz, která je ztracena, když nejsou zdroje použity k financování lepší ušlé varianty s přihlédnutím k podstupovanému riziku). Náklady nejsou peněžní výdaje! Účetně musí vždy náklady souviset s výnosy v daném období!!

11 Druhové Klasifikace nákladů
spotřeba (suroviny, materiál, energie, provozní média); odpisy (budov, strojů, výrobního zařízení, nástrojů, nehmotného IM); mzdové a ostatní osobní náklady (mzdy, platy, provize, sociální a zdravotní pojištění); finanční náklady (pojistné, placené úroky, poplatky); náklady na externí služby (opravy a údržba, nájemné, dopravné, cestovné).

12 Účelové: podle místa vzniku (nákladová střediska – cost center):
Klasifikace nákladů Účelové: podle místa vzniku (nákladová střediska – cost center): výrobní: technologické náklady (jednicové - jsou podchyceny v THN); náklady na obsluhu a řízení (režijní - jsou rozpočtovány); podle výkonů (kalkulační třídění): přímé (souvisí přímo s určitým druhem výkonu); nepřímé (společné více výkonovým druhům). podle procesů (Activity Based Accounting ): – (procesní účetnictví): kalkulace podle dílčích procesů; ABC – Activity Based Costing – podle činností;

13 Bod zvratu Analýza bodu zvratu (BEP Break-Even-Point), neboli objemu prodaných výkonů, při kterém dosažené výnosy uhradí vynaložené náklady. Jedná se o nástroj krátkodobého rozhodování, který modeluje matematicky a graficky vztahy mezi náklady, výnosy, ziskem a objemem produkce. Vychází z členění nákladů na fixní a variabilní a slouží především ke zjištění: kritického množství produkce, minimální prodejní ceny, maximálně přípustných nákladů. Analýza bodu zvratu poskytuje nejen primární rozhodnutí o tom, kolik má podnik vyrobit a prodat, aby se tržby a náklady rovnaly, ale také kolik by měl podnik vyrobit a prodat, aby dosáhl plánovaného zisku, protože z tržeb musí být uhrazeny nejen náklady, ale také zisk.

14 Bod zvratu

15 Bod zvratu Q (BZ) = FN / (p- vn) TR = TC p*q = FN + vn*q
Bod zvratu (anglicky break even point) je takové množství produkce firmy, při kterém nevzniká žádný zisk ani ztráta. Dosahuje-li firma této produkce, pak se tržby rovnají nákladům. Při spuštění kolmice na horizontální osu procházející průsečíkem celkových nákladů a výnosů zjistíme jaké minimální množství variabilního výstupu je nutné pro výsledný zisk roven nebo větší než nula. Zvyšováním produkce Q od tohoto bodu dále budeme dosahovat vyšších zisků. Vzorec pro výpočet bodu zvratu: Q = FN / (p-b) FN - fixní náklady p - cena ks b - variabilní náklady na ks Bod zvratu (anglicky break even point) je takové množství produkce firmy, při kterém nevzniká žádný zisk ani ztráta. Dosahuje-li firma této produkce, pak se tržby rovnají nákladům. Při spuštění kolmice na horizontální osu procházející průsečíkem celkových nákladů a výnosů zjistíme jaké minimální množství variabilního výstupu je nutné pro výsledný zisk roven nebo větší než nula. Zvyšováním produkce Q od tohoto bodu dále budeme dosahovat vyšších zisků. Vzorec pro výpočet bodu zvratu: Q = FN / (p-b) FN - fixní náklady p - cena ks b - variabilní náklady na ks Bod zvratu (anglicky break even point) je takové množství produkce firmy, při kterém nevzniká žádný zisk ani ztráta. Dosahuje-li firma této produkce, pak se tržby rovnají nákladům. Při spuštění kolmice na horizontální osu procházející průsečíkem celkových nákladů a výnosů zjistíme jaké minimální množství variabilního výstupu je nutné pro výsledný zisk roven nebo větší než nula. Zvyšováním produkce Q od tohoto bodu dále budeme dosahovat vyšších zisků. Vzorec pro výpočet bodu zvratu: Q = FN / (p-b) FN - fixní náklady p - cena ks b - variabilní náklady na ks Bod zvratu (anglicky break even point) je takové množství produkce firmy, při kterém nevzniká žádný zisk ani ztráta. Dosahuje-li firma této produkce, pak se tržby rovnají nákladům. Při spuštění kolmice na horizontální osu procházející průsečíkem celkových nákladů a výnosů zjistíme jaké minimální množství variabilního výstupu je nutné pro výsledný zisk roven nebo větší než nula. Zvyšováním produkce Q od tohoto bodu dále budeme dosahovat vyšších zisků. Vzorec pro výpočet bodu zvratu: Q = FN / (p-b) FN - fixní náklady p - cena ks b - variabilní náklady na ks Bod zvratu Bod zvratu (anglicky break even point) je takové množství produkce firmy, při kterém nevzniká žádný zisk ani ztráta. Dosahuje-li firma této produkce, pak se tržby rovnají nákladům. Vzorec pro výpočet bodu zvratu v naturálním vyjádření: TR = TC p*q = FN + vn*q Q (BZ) = FN / (p- vn) FN - fixní náklady p - cena ks vn - variabilní náklady na ks V hodnotovém vyjádření Q x p p – vn marže p-vn/p příspěvek k tržbám

16 Příklad - BEP Příklad – BEP
Podnik vyrábí ročně ks produktu za cenu 1250,- Kč. Variabilní náklady jsou 850,- Kč/ks, celkové fixní náklady jsou celkem Kč. Vypočítejte: Marži výkonu a příspěvek k tržbám výrobku Plánovaný zisk za rok Bod zvratu v naturálním a hodnotovém vyjádření

17 Příklad 1: Fixní náklady činí Kč a variabilní náklady 265 Kč na 1 výrobek. Vypočtěte, kolik by měl činit minimální prodej při ceně: a) 490 Kč b) 505 Kč c) 512 Kč

18 Řešení: 950 200 / 490 – 265 = 4 224 ks b) 950 200 / 505 – 265 = 3 960 ks c) 950 200 / 512 – 265 = 3 847 ks

19 Bod zvratu pro více produktů
Firmy většinou vyrábějí více druhů produktů, proto musíme vyjádřit bod zvratu v penězích. Bod zvratu pak vyjadřuje minimální výši tržeb, která bude potřebná k tomu, aby podnik začal dosahovat zisku. Bod zvratu pro více produktů = fixní náklady celkový krycí příspěvek : tržby

20 Příklad: Firma vyrábí dámské kožené a koženkové kabelky. Variabilní náklady u koženkové kabelky činí 570 Kč na 1 ks, u kožené kabelky Kč. Cena koženkové kabelky je 890 Kč u kožené 1 650 Kč. Předpokládáme roční prodej ks koženkových a 900 kožených kabelek. Fixní náklady činí Kč. Položka koženková kožená plánované tržby variabilní náklady celkem krycí příspěvek Bod zvratu = (352   000) : ( 979   000) = 2  Kč Zisk začneme tvořit až po dosažení tržeb ve výši 2 182 320 Kč (pokud se nezmění poměr ve vyráběném sortimentu).

21 Firma vyrábí 3 druhy výrobků: výrobek A – variabilní náklady – 72 Kč
Příklad: Firma vyrábí 3 druhy výrobků: výrobek A – variabilní náklady – 72 Kč výrobek B – variabilní náklady – 59 Kč výrobek C – variabilní náklady – 81 Kč Fixní náklady činí 450 000 Kč Vypočtěte bod zvratu, který je daný výši tržeb. Položka Výrobek A Výrobek B Výrobek C plánovaný prodej 5 000 12 000 3 000 tržby variabilní náklady

22 Řešení: Bod zvratu = 450 000 (100     000) : (460     000) = = 2 491 695 Kč Zisk začneme tvořit až po dosažení tržeb ve výši 2  Kč (pokud se nezmění poměr ve vyráběném sortimentu).

23 Kalkulace neúplných nákladů pro více produktů
Pokud vyrábíme více druhů, pak platí, že fixní náklady odečítáme v celkové výši. Zisk nevyčíslujeme pro jednotlivé produkty, ale za podnik jako celek.

24