Použití pracovněprávních předpisů při výkonu veřejné služby JUDr. Věra Hrouzková 20. 6. 2017
Použití pracovněprávních předpisů při výkonu veřejné služby Obsah: Pracovní doba a doba odpočinku Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Používané pojmy: vykonavatel veřejné služby organizátor
1. Pracovní doba a doba odpočinku Právní úprava: část čtvrtá zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“)
1. Pracovní doba a doba odpočinku Vybrané základní pojmy: pracovní doba doba odpočinku dvousměnný a třísměnný pracovní režim nepřetržitý provoz pracovní pohotovost noční práce rozvržení pracovní doby rovnoměrně a nerovnoměrně
1. Pracovní doba a doba odpočinku Pracovní doba = doba, během níž je vykonavatel povinen konat práci + doba, během níž je vykonavatel připraven na pracovišti organizátora konat práci podle jeho pokynů Doba odpočinku = doba, která není dobou pracovní Dvousměnný (třísměnný) pracovní režim = takový režim práce, v němž se vykonavatelé vzájemně pravidelně střídají ve 2 (3)směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích
1. Pracovní doba a doba odpočinku Nepřetržitý provoz = provoz, který vyžaduje výkon práce 24 hodin denně po 7 dnů v týdnu Pracovní pohotovost = doba, během níž je vykonavatel připraven k výkonu práce mimo pracoviště organizátora, která musí být vykonána mimo rámec jeho směn Noční práce = práce konaná mezi 22. a 6. hodinou
1. Pracovní doba a doba odpočinku Rovnoměrné rozvržení pracovní doby = takové rozvržení, při němž organizátor rozvrhuje na jednotlivé týdny stejný počet hodin Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby = takové rozvržení, při němž organizátor nerozvrhuje na jednotlivé týdny stejný počet hodin („krátký a dlouhý týden“)
1. Pracovní doba a doba odpočinku Jednotlivé kroky organizátora ve vztahu k pracovní době: Stanovení pracovní doby týdně (= kolik týdně) Rozvržení pracovní doby (= jak) Stanovení harmonogramu pracovní směn Stanovení začátku a konce pracovních směn Stanovení pravidel pro přestávky v práci Zpětná kontrola zaručeného odpočinku
1. Pracovní doba a doba odpočinku Stanovení pracovní doby týdně jednosměnný pracovní režim – nejvýše 40 hodin týdně dvousměnný pracovní režim – nejvýše 38,75 hodiny týdně třísměnný a nepřetržitý pracovní režim – nejvýše 37,5 hodiny týdně POZOR – mladiství nejvýše 40 hodin v součtu u všech subjektů, pro které konají práci
1. Pracovní doba a doba odpočinku 2. Rozvržení pracovní doby rovnoměrně nerovnoměrně – nutné vyrovnávací období
1. Pracovní doba a doba odpočinku 3. Stanovení harmonogramu pracovních směn rovnoměrné rozvržení pracovní doby – určení, které dny budou pracovní nerovnoměrné rozvržení pracovní doby – stanovení harmonogramu směn na celé vyrovnávací období + seznámení vykonavatele s tímto harmonogramem (rovněž s každou změnou)
1. Pracovní doba a doba odpočinku 4. Stanovení začátku a konce pracovních směn délka směny nejvýše 12 hodin, mladiství nejvýše 8 hodin vykonavatel je povinen být za začátku směny na svém pracovišti, odcházet z něj může až po jejím skončení
1. Pracovní doba a doba odpočinku 5. Stanovení pravidel pro přestávky v práci přestávky na jídlo a oddech (nejpozději po 6 hodinách nepřetržitého výkonu práce v rozsahu nejméně 30 minut x mladiství nejpozději po 4,5 hodinách), 1 část alespoň 15 minut, nezapočítávají se do pracovní doby bezpečnostní přestávky – mohou se krýt s přestávkou na jídlo a oddech, započítávají se do pracovní doby technologické přestávky – započítávají se do pracovní doby
1. Pracovní doba a doba odpočinku 6. Kontrola zaručeného odpočinku nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami – nejméně 11 hodin x mladiství nejméně 12 hodin (staršímu 18 let lze ve stanovených případech – viz § 90 odst. 2 ZP - zkrátit až na 8 hodin) nepřetržitý odpočinek v týdnu – nejméně 35 hodin x mladiství nejméně 48 hodin – nařídit lze práce uvedené v § 91 odst. 3 ZP (= jedná-li se o jiné než vyjmenované práce, lze jejich výkon dohodnout)
1. Pracovní doba a doba odpočinku Další souvislosti ve vztahu k pracovní době evidence pracovní doby - § 96 odst. 1 ZP pracovní pohotovost – je nutné ji nejprve dohodnout, poté lze nařídit mladistvým a těhotným je zakázána práce přesčas (= nelze ani dohodnout, jedná se o absolutní zákaz)
2. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Právní úprava: část pátá ZP vyhl. č. 180/2015 Sb. (o zakázaných pracích a pracovištích) nař. vl. č. 495/2001 Sb. (bližší podmínky poskytování OOPP) nař. vl. č. 21/2003 Sb. (technické požadavky na OOPP)
2. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci zákon č. 373/2011 Sb. (specifické zdravotní služby) vyhl. č. 79/2013 Sb. (prováděcí vyhláška ke specifickým zdravotním službám) vyhl. č. 432/2003 Sb. (kategorizace prací)
2. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci vstupní lékařská prohlídka? vazba na základní povinnost organizátora nepřipustit, aby vykonavatel konal práci, která je mu zakázána a práci, jejíž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti (§ 103 odst. 1 a) ZP)
2. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Pro srovnání - uchazeč o zaměstnání: - před uzavřením pracovní smlouvy vstupní lékařská prohlídka vždy při uzavření některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr v případě, že jde o práci rizikovou nebo součástí práce má být činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny zvláštními právními předpisy pokud se uchazeč vstupní lékařské prohlídce nepodrobí, ač měl, platí právní fikce, že je zdravotně nezpůsobilý = možná pokuta až 2 000 000 Kč
2. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci POZOR mladiství musí absolvovat lékařské vyšetření před výkonem práce VŽDY
2. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Vstupní lékařská prohlídka u poskytovatele pracovnělékařské péče nebo u registrujícího poskytovatele, jde-li o práce zařazené do 1. kategorie prací kategorizace prací: - postup dle vyhl. č. 432/2003 Sb., - v kategorii 1 práce s nejnižšími riziky možného ohrožení zdraví, - vykonavatele je třeba seznámit s tím, do jaké kategorie je daná práce zařazena
2. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Další povinnosti organizátora: zajistit poskytnutí první pomoci zajistit dodržování zákazu kouření zajistit školení o právních a dalších předpisech k BOZP poskytovat osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP), je-li toho zapotřebí k odstranění či minimalizaci rizik možného ohrožení zdraví
2. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci OOPP musí chránit, nesmí ohrožovat, nesmí bránit ve výkonu práce, musí splňovat stanovené požadavky rovněž pracovní oděv a obuv, mycí, čistící a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje OOPP se poskytují podle vlastního seznamu poskytování OOPP nelze nahradit finančním protiplněním povinnost kontrolovat používání OOPP
2. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Jak s pracovními úrazy? - neuplatní se zákonné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání = pojištění kryjící škodu na zdraví nebo majetku, kterou vykonavatel způsobí nebo která mu bude způsobena = refundace
2. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Vybrané povinnosti vykonavatele dbát o svoji bezpečnost účastnit se školení k BOZP dodržovat právní a ostatní předpisy, s nimiž byl řádně seznámen, jakož i pokyny organizátora bezodkladně oznamovat svůj pracovní úraz oznamovat nedostatky a závady na pracovišti nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovišti organizátora a v pracovní době i mimo tato pracoviště a nevstupovat na pracoviště pod jejich vlivem
Děkuji za pozornost. JUDr. Věra Hrouzková HR Consult s.r.o.