PhDr. Mgr. František NEUWIRTH Zákon o registru smluv Dopady na zdravotnický sektor po 1. červenci 2017 Mgr. František KORBEL, Ph.D. PhDr. Mgr. František NEUWIRTH

Zákon o registru smluv – změny od 1. července 2017 Většina ustanovení účinná od 1. července 2016 Od 1. července 2017 vstupuje v účinnost: ustanovení, podle něhož smlouva podléhající uveřejnění nabývá účinnosti nejdříve dnem uveřejnění (§ 6); a sankce neplatnosti neuveřejněné smlouvy (§ 7).

Zákon o registru smluv – projednávaná novela Poslanecký návrh (tisk 699) – původním záměrem bylo vyjmout Budvar Řada pozměňovacích návrhů – další výjimky z uveřejňování Senát poslanecký návrh „proškrtal“, doplnil a vrátil Sněmovně zpět (konec dubna) Čeká se, zda Sněmovna setrvá na svém původním znění, nebo zda schválí senátní návrh

Zákon o registru smluv – projednávaná novela Sněmovní návrh nerozporovaný Senátem – liberalizace písemné formy : Nové znění § 8 odst. 2: „Smlouva, na niž se vztahuje povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv, musí být uzavřena písemně, nebo jiným způsobem umožňujícím uveřejnění smlouvy prostřednictvím registru smluv.“ Bylo by možné uzavřít smlouvu nejen písemně, ale např. i konkludentním jednáním na základě písemné objednávky.

Zákon o registru smluv – projednávaná novela Senátní návrh - dodávky léčiv a zdravotnických prostředků : Nový odst. 3 v § 6: Nezávisle na uveřejnění prostřednictvím registru smluv nabývá účinnosti smlouva, která byla uzavřena za účelem zajištění dodávek léčiv nebo zdravotnických prostředků určených k poskytování zdravotních služeb. Smlouva se uveřejní, ale odklad účinnosti se ale nepoužije. Do § 8 odst. 2 se doplňuje: V případě smlouvy uzavřené za účelem stanoveným v § 6 odst. 3 se uveřejní alespoň údaje stanovené v § 5 odst. 5 písm. a) až d), a to do 15 dnů od uzavření smlouvy; tím není dotčena možnost postupovat podle § 5 odst. 6. Postačilo by tedy uveřejnit jen metadata?

§ 1 Předmět úpravy – co je „smlouva“ ? Tento zákon upravuje zvláštní podmínky účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv prostřednictvím registru smluv a registr smluv. Co je smlouva? Písemná forma smlouvy - problém písemnosti akceptace u objednávek léčiv a zdr. prostředků. V praxi nemocnice uveřejňuji jen objednávky bez akceptace. Tedy patrně neplatně. Vyřeší novela? Přílohy a všeobecné obchodní podmínky – součásti smlouvy? Uveřejňují se i dodatky a změny smlouvy?

§ 2 Povinně uveřejňované smlouvy (1) V Registru smluv se povinně uveřejňuje soukromoprávní smlouva jakož i smlouva o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jejíž stranou je … Která strana má povinnost uveřejnit? Povinný subjekt? Ex lege žádná. Možno sjednat. Poté § 2913 OZ Kdo kontroluje vklad do registru? Kdo odpovídá za správnost a za začernění (osobní údaje a obchodní tajemství)? Přetrvává mýtus, že uveřejnění je povinností nemocnice. Nemocnice ve smlouvách trvají na tom, že to ony musejí mít právo uveřejnit. V praxi dodavatelé léčiv a zdr. prostředků uveřejňují jen minimum smluv; většinou vše nemocnice. Riziko pro nemocnice: mohou opomenout začernit obchodní tajemství (viz případ Pfizer).

§ 2 Povinně uveřejňované smlouvy Nejčastěji uveřejňované smlouvy ve zdravotnickém sektoru: smlouvy o dodávkách léčiv, zdr. prostředků a zdr. materiálu (často jen objednávky); smlouvy o klinickém hodnocení; smlouvy o neintervenčních studiích; smlouvy o výpůjčce zdravotnického prostředku; darovací a grantové smlouvy; smlouvy o poskytnutí obratového bonusu; risk-sharingové smlouvy a jiné smlouvy uzavírané zdr. pojišťovnami.

§ 2/1 Povinné subjekty a) Česká republika (tj. organizační složky státu dle z.č. 219/2000) b) územní samosprávný celek „ÚSC“ včetně MO a MČ c) státní příspěvková organizace d) státní fond e) veřejná výzkumná instituce nebo veřejná vysoká škola f) dobrovolný svazek obcí g) regionální rada regionu soudržnosti h) příspěvková organizace ÚSC i) ústav založený státem nebo ÚSC j) o. p. s. založená státem nebo ÚSC k) státní podnik nebo národní podnik l) zdravotní pojišťovna m) Český rozhlas nebo Česká televize

§ 2/1 Co je většinová majetková účast ? n) právnická osoba, v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné osoby Kritérium ovládání (§ 74 ZOK) nahrazeno kritériem majetkové účasti, a to nikoli při založení, ale průběžně Účast na základním kapitálu (§ 30 ZOK) – s.r.o., a.s., družstvo Nedopadá na právnické osoby bez základního kapitálu? Spolky? Nadace a nadační fondy? Univerzitní nemocnice? – projednávaný zákon o univerzitních nemocnicích nepočítá s jejich zařazením do seznamu povinných osob Změní novela? (PO, „která nemá průmyslovou nebo obchodní povahu“)

§ 3/1 Obecné výjimky z povinnosti uveřejnění Prostřednictvím registru smluv se neuveřejňují informace, které nelze poskytnout při postupu podle předpisů upravujících svobodný přístup k informacím (tj. zejm. zákona č. 106/1999 Sb.), tedy zejména: utajované informace § 7 InfZ osobní údaje § 8a InfZ (někdy!) obchodní tajemství § 9 InfZ (někdy!) autorská práva a práva duševního vlastnictví § 2/3 a 11/2c InfZ

Ochrana osobních údajů Informace týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údaje povinný subjekt poskytne jen v souladu s právními předpisy, upravujícími jejich ochranu. (§ 8a InfZ) Osobním údajem se rozumí jakákoliv informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. [§ 4 písm. a) ZOOÚ] Není-li dána výjimka, připadá v úvahu začernění zejm. jména, e- mailové adresy a telefonu. Samotné vlastnoruční podpisy začerňovat vždy.

Výjimky z ochrany osobních údajů Souhlas subjektu údajů Zákonná licence - výjimky umožňující zpracování i bez souhlasu subjektu údajů, § 5 odst. 2 ZOOÚ, zejm. d) oprávněně zveřejněné osobní údaje (tj. veřejné seznamy a rejstříky, občanskoprávní licence dle § 88 a 89 OZ aj.) f) údaje o veřejně činné osobě, funkcionáři či zaměstnanci veřejné správy, které vypovídají o jeho veřejné anebo úřední činnosti, o jeho funkčním nebo pracovním zařazení + § 10 ZOOÚ – proporcionalita!

Výjimky z ochrany osobních údajů Tudíž, nelze začernit: jméno podepisující osoby, je-li zapsána v obch. rejstříku jméno „veřejného zaměstnance“ – v jakých případech? Smlouvy o klinickém hodnocení Nemocnice obvykle trvají na začernění jména hlavního zkoušejícího. Je správné jej začernit? Nejedná se o veřejného zaměstnance?

Ochrana obchodního tajemství Pokud je požadovaná informace obchodním tajemstvím, povinný subjekt ji neposkytne (§ 9 InfZ). Zákonné znaky obchodního tajemství (§ 504 OZ): (i) konkurenční významnost; (ii) určitelnost; (iii) ocenitelnost; (iv) běžná nedostupnost v příslušných obchodních kruzích; (v) souvislost se závodem; (vi) adekvátní utajování vlastníkem. → nutné kumulativní splnění všech podmínek! Veřejně přístupné informace nejsou obchodním tajemstvím

Rozsudek NSS z 16.5.2007, 3 Ads 33/2006 (1272/2007 Sb. NSS) Aby určitá skutečnost spadala pod rozsah ochrany obchodního tajemství, nestačí ji takto podle § 9 odst. 1 InfZ označit, ale musí splňovat zákonné definiční znaky obchodního tajemství vymezené v zákoně. → tj. Obchodní tajemství nelze jen tvrdit a jen obtížně jej lze prokázat u celé smlouvy!

Rozsudek NSS z 31. 7. 2006, A 2/2003 (1469/2008 Sb. NSS) Ochrana obchodního tajemství nevzniká evidencí nebo zápisem, ani uvedením do smlouvy, ale vzniká (a zaniká – pozn. aut.) okamžikem naplnění všech pojmových znaků obchodního tajemství. → Obchodní tajemství je kategorií objektivní, a proto se o ní nestačí jen dohodnout.

Průlom do obchodního tajemství (§ 9/2 InfZ) Při poskytování informace, která se týká používání veřejných prostředků, se nepovažuje poskytnutí informace o rozsahu a příjemci těchto prostředků za porušení obchodního tajemství. Nelze chránit: rozsah využití veřejných prostředků identifikaci příjemce veřejných prostředků účel využití veřejných prostředků! (judikatura)

Rozsudek NSS z 9.12.2004, 7 A 118/2002 (654/2005 Sb. NSS) Smyslem úpravy § 9 odst. 2 InfZ je umožnit veřejnou kontrolu hospodaření s veřejnými prostředky. Jelikož samotná informace o ceně nevypovídá o tomto způsobu hospodaření, je nutné společně s ní vždy poskytnout informaci o předmětu plnění, za něž se cena poskytuje. → tj. Informace o využití veřejných prostředků nelze chránit jako obchodní tajemství!

Obchodní tajemství – co (ne)lze začernit? Cena, za kterou nemocnice nakupuje léčiva či zdr. prostředky Nelze začernit, průlom do obch. tajemství Bonusová smlouva: kritéria pro výplatu bonusu a jeho výše V praxi se vždy začerňuje – obch. tajemství dodavatele. ? Průlom do obch. tajemství – veřejné prostředky (zdravotní pojištění) Darovací a grantová smlouva ? Účel daru či grantu

Obchodní tajemství – co (ne)lze začernit? Smlouva o klinickém hodnocení Protokol ? Rozpočet - cena, za kterou nemocnice poskytuje zadavateli služby (např. RTG, vyšetření pacientů, atd.) ? Některé parametry klinického hodnocení – počet zařazených pacientů Nelze začernit veřejně přístupné údaje – databáze SUKLu, registr klin. hodnocení EU Čísla bankovních účtů Vždy začerňovat

§ 3/2 Výjimky dle ZRS Povinnost uveřejnit se nevztahuje na: b) technickou předlohu, návod, výkres, projektovou dokumentaci, model, způsob výpočtu jednotkových cen, vzor a výpočet, Co to je? d) smlouvu, jejíž plnění je prováděno převážně mimo území ČR, e) smlouvu uzavřenou adhezním způsobem, jejíž smluvní stranou je právnická osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. e), k), l) nebo n), s výjimkou smluv uzavřených na základě zadávacího řízení podle zákona o veřejných zakázkách, Problém určení adheze, § 1798 OZ h) smlouvu, jejíž alespoň jednou smluvní stranou je a. s., jejíž cenné papíry byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu, jde-li o a. s., v níž má stát nebo ÚSC sám nebo s jinými ÚSC většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby,

§ 3/2 Výjimky dle ZRS i) smlouvu, jestliže výše hodnoty jejího předmětu je 50 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo nižší, Jde o hodnotu předmětu smlouvy, nikoli výši peněžitého plnění Limit dopadá i na nepeněžitá plnění i na dlouhodobé smlouvy Definice hodnoty v § 492 OZ (cena obvyklá) Definice ceny obvyklé v § 2 z. č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku (Cena, která by byla dosažena při prodeji obdobného majetku nebo služby v obvyklém obchodním styku ke dni ocenění. Obvyklá cena vyjadřuje hodnotu věci a určí se porovnáním.) Problém štěpení smluv, oceňování bezúplatných plnění, smluv na dobu neurčitou atd. 5 x roční plnění > 50 000 Kč, nebo 4 roky podle ZZVZ?  

§ 5 Co je „uveřejnění smlouvy“ ? Legislativní zkratka! „Uveřejněním smlouvy“ prostřednictvím registru smluv se rozumí: vložení elektronického obrazu textového obsahu smlouvy v otevřeném a strojově čitelném formátu a metadat do registru smluv. Pořádková lhůta: 30 dnů od uzavření smlouvy. Naskenová smlouva bez strojově čitelné vrstvy – neplatné uveřejnění

§ 5/5 Povinná metadata (5) Smlouva, která nebyla uveřejněna nebo jejíž metadata neobsahují a) identifikaci smluvních stran, b) vymezení předmětu smlouvy, c) cenu, příp. hodnotu předmětu smlouvy, lze-li ji určit, d) datum uzavření smlouvy, se nepovažuje za uveřejněnou prostřednictvím registru smluv. dobrovolná metadata = další položky dle technického řešení MV Má přednost povinnost uveřejnění metadat, nebo ochrana informací ve smlouvách podle § 3? Např. ochrana osobních údajů vers. identifikace smluvních stran?

§ 6 Následky ne/uveřejnění ? (1) Smlouva, na niž se vztahuje povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv, nabývá účinnosti nejdříve dnem uveřejnění. Použije se poprvé pro smlouvy uzavřené od 1. července 2017. Dřívější nebo pozdější účinnost? (2) Nezávisle na uveřejnění prostřednictvím registru smluv nabývá účinnosti smlouva, která byla uzavřena za účelem odvrácení nebo zmírnění újmy hrozící bezprostředně v souvislosti s mimořádnou událostí ohrožující život, zdraví, majetek nebo životní prostředí. Mimořádnou událost vykládáme podle smyslu dle obecného významu slov, nikoli jen dle zvláštních zákonů (např. § 2 a/ zák. č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému)

§ 7 Zrušení smlouvy (1) Nebyla-li smlouva, která nabývá účinnosti nejdříve dnem uveřejnění, uveřejněna prostřednictvím registru smluv ani do tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena, platí, že je zrušena od počátku. Použije se poprvé pro smlouvy uzavřené od 1. července 2017. Obdobné následky jako absolutní neplatnost Kogentní charakter, nutně přednostní použití před § 580 a 586 OZ Zachování subsidiární použitelnosti § 574 OZ (preference platnosti smluv v případě pochybností)? Spíše ano, jde o základní zásadu. Zachování použitelnosti § 576 OZ (oddělitelnost platných částí) a § 578 (bezvýznamnost chyb v psaní nebo v počtech) Řešení následků narovnání, vypořádání bezdůvodného obohacení dle § 2991 OZ

§ 7/2 Beneficium ne-zrušení smlouvy ? Přijato jako pozměňovací návrh v PSP v reakci na hraniční charakter některých důvodů pro odepření informací dle InfZ: To (zrušení smlouvy – pozn. aut.) neplatí, pokud nebyla uveřejněna pouze část smlouvy nebo byla nesprávně vyloučena z uveřejnění metadata z důvodu ochrany obchodního tajemství, provede-li se oprava do 30 dnů ode dne zjištění nesouladu se zákonem, za podmínky dosavadní dobré víry, nebo od doručení rozhodnutí nadřízeného orgánu nebo soudu, na jehož základě má být neuveřejněná část smlouvy nebo dotčená metadata poskytnuta dle InfZ (zjištění ve smyslu péče dle § 4, resp. 5 OZ). → Aplikace i u jiných důvodů než v případě obchodního tajemství?

§ 8 Společná a přechodná ustanovení (3) Byla-li smlouva uzavřena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a po nabytí účinnosti tohoto zákona byla uzavřena dohoda, kterou se taková smlouva doplňuje, mění, nahrazuje nebo ruší, uveřejní se prostřednictvím registru smluv spolu s touto dohodou i dotčená smlouva. Retroaktivní účinky, nutno vykládat pouze ex nunc Bez sankce (§ 9) Otázka změn smlouvy – § 1901 n. OZ vers. § 100, § 219, 220 ZZVZ Otázka vztahu rámcových a prováděcích smluv? Provazování záznamů – ID záznamu

§ 8/4 Zamezení duplicity uveřejnění (4) Je-li uveřejněna smlouva, která má být uveřejněna podle zákona o veřejných zakázkách, je tím splněna povinnost uveřejnit ji dle (Z)ZVZ; to platí obdobně o údajích uveřejňovaných jako metadata. Lhůty pro zveřejnění → 15 dní podle § 219 ZZVZ nebo → 30 dní podle § 5 ZRS ? V jakém režimu uveřejňovat: výši skutečně uhrazené ceny, rámcové dohody, zrušení smlouvy, zrušení zadávacího řízení, podstatnou změnu smlouvy ? → Společné stanovisko MMR a ÚOHS

§ 8/ 5 Vztah k jiným povinnostem uveřejnění (5) Je-li uveřejněna smlouva, která má být uveřejněna podle jiného zákona, je tím splněna povinnost uveřejnit ji podle takového jiného zákona; jiným zákonem se rozumí (pouze): a) § 10d zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, b) zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, jde-li o smlouvu, o níž mají být informace veřejně přístupné prostřednictvím informačního systému výzkumu, vývoje a inovací, c) koncesní zákon, jde-li o smlouvu, o níž mají být informace veřejně přístupné prostřednictvím rejstříku koncesních smluv, d) zákon o kolektivním vyjednávání, jde-li o kolektivní smlouvu vyššího stupně, která má být zpřístupněna na webu MPSV. § 8/ 6 Absence dozoru MV ČR Plnění povinností podle tohoto zákona nepodléhá dozoru nebo kontrole podle zákonů o územních samosprávných celcích.

Děkujeme Vám za pozornost! Mgr. František Korbel, Ph.D. frantisek.korbel@havelholasek.cz PhDr. Mgr. František Neuwirth frantisek.neuwirth@havelholasek.cz