Název SŠ: SŠ-COPT Uherský Brod Autoři: Mgr. Milan Pechal, Ing. Zdeněk Hlavačka Název prezentace (DUMu): Puškohledy – rozdělení Název sady: Optika pro puškařské obory Ročník: 1. – 4. Číslo projektu: CZ.1.07./1.5.00/ Datum vzniku: Uvedení autoři, není-li uvedeno jinak, jsou autory tohoto výukového materiálu a všech jeho částí. Tento projekt je spolufinancován ESF a státním rozpočtem ČR. 1

Anotace Tato sada výukových materiálů s názvem „Optika pro puškařské obory“ má za úkol seznámit žáky vyšších ročníků puškařských oborů SŠ, kteří se v uvedené tématice vzdělávají, s možností využití optiky při výuce a zároveň je seznámit s teorií optiky.

Anotace Jednotlivé prezentace v této sadě postupně seznamují žáky s optikou, jejím použitím a to jak pro sportovní tak pro lovecké účely. Po seznámení s teorií a taky na základě dosavadních zkušeností, musí žák umět zvolit patřičný puškohled a jeho správné uchycení ke zbrani. Závěrem jsou žáci seznámeni se způsoby ošetřování puškohledů a velmi důležitým postupem v seřizování puškohledů. Důležitá je i ochrana puškohledů na zbrani před mechanickým a jiným poškozením.

Puškohledy – rozdělení Nejpoužívanějším optickým přístrojem v myslivecké praxi jsou puškohledy ( často se používá pojem zaměřovací dalekohledy, i když tento výraz je určen spíše pro vojenskou oblast ). Záměrná osnova puškohledu nahrazuje hledí a mušku zbraně a v kombinaci se zvětšením umožňuje přesnou střelbu na různé vzdálenosti. Konstrukce optického systému nám pak zajišťuje stejně ostré vidění záměrné osnovy i pozorovaného cíle.

Puškohledy – rozdělení Podle konstrukce lze puškohledy rozdělit na množství různých typů. Základní rozdělení lze provést podle zvětšení, respektive podle toho zda má puškohled pevné ( fixní ) nebo variabilní zvětšení. V této oblasti je trend vývoje poměrně jednoznačný – z důvodu mnohem širšího použití zaznamenávají velký rozmach přístroje s variabilním zvětšením.

Puškohledy – rozdělení Rozdělení podle účelu použití jsme uvedli již v kapitole o zvětšení optických přístrojů, takže pouze pro přehlednost : puškohledy s pevným ( fixním ) zvětšením se vyrábějí od 4násobného ( střelba na kratší vzdálenosti, vzduchovky, malorážky ) přes 6násobné až po nejpoužívanější 7 a 8násobné.

Puškohledy – rozdělení Variabilní puškohledy lze rozdělit na „naháňkové“ ( zvětšení 1,1-4x ; 1,25-4x ; nebo nejmodernější 1-6x ; průměr objektivu většinu 24 mm ), dále univerzální modely „pro šoulačku“ ( zvětšení 1,5-6x nebo 1,7-10x ; průměr objektivu většinu 42 mm ) a nejrozšířenější typy pro „posedový“ způsob lovu ( zvětšení 2,5-10x ; 3-12x ; 2-12x nebo nejnovější 2,5-15x ; průměr objektivu většinu 50 nebo 56 mm ).

Puškohledy – rozdělení Speciální kategorií pro lov na velké vzdálenosti nebo sportovní střelbu jsou modely 4-16x nebo 6-24x. Faktorem popisujícím rozsah zvětšení je takzvaný „zoom-faktor“ – udává nám podíl největšího a nejmenšího zvětšení ( např. u puškohledu 3-9 je zoom faktor 3, pro 3-12 je zoom 4, pro 2-12 je zoom 6 ). Následující obrázek nám ukazuje rozdíl mezi puškohledem se 4násobným a s 6násobným zoomem.

Puškohledy – rozdělení Snahou všech výrobců je vyrobit puškohledy s největším zoom faktorem, který umožňuje co nejširší oblast použití puškohledu – na jedné straně malé zvětšení a velké zorné pole pro střelbu na běžící zvěř na nadháňce, na straně druhé velké zvětšení umožňující střelbu na velkou vzdálenost.

Puškohledy – rozdělení Mezi myslivci se často tvrdí, že puškohledy s fixním zvětšením mají lepší světelnost za šera a že variabilní puškohledy nedrží nástřel při změně zvětšení. Oba názory jsou v podstatě nepravdivé.

Puškohledy – rozdělení Při stejném zvětšení a stejném průměru objektivu nelze u špičkových přístrojů rozeznat rozdíl ve světelnosti mezi pevným a variabilním zvětšením. Laboratorně změřitelné rozdíly nejsou pouhým okem rozeznatelné. Stejná situace je i nástřelu, u špičkových přístrojů je rozdíl mezi nejmenším a největším zvětšením, z pohledu lovce naprosto zanedbatelný, daleko pod hodnotou rozptylu zbraně a střeliva.

Puškohledy – rozdělení Z pohledu konstrukce tubusu puškohledu se dnes setkáváme se dvěma průměry střední části tubusu a to 25,4 mm ( 1“ ) nebo 30 mm. Výjimečně se setkáme s jinými průměry např. 34 mm. V první řadě je nutno uvést, že průměr tubusu nemá žádný vliv na světelnost přístroje ! Paprsek světla je u v obou případech koncentrován do úzkého svazku a z tohoto pohledu je úplně jedno jaký je průměr tubusu.

Puškohledy – rozdělení V Evropě se převážně používají puškohledy o průměru 30 mm, což souvisí s oblibou variabilních přístrojů a osvětlených záměrných osnov. Naopak „tenčí“ puškohledy vesměs vynikají malou hmotností a pro svůj elegantní tvar se často montují na úzké a elegantní zbraně určené např. pro vysokohorský lov.

Puškohledy – rozdělení Vysoce kvalitní puškohledy disponují ochranným povrchem, který je zvláště tvrdý, odolný proti poškrábání. Bez problémů vydrží i hrubší zacházení a i po letech vypadá stále nově. Velmi důležitý je vnitřní povrch tubusu, který musí povrchově upraven tak aby nedocházelo k odrazům světla uvnitř puškohledu ( mikrostruktura ) a aby bylo možno používat přístroj i ve dne „v protisvětle“.

Puškohledy – rozdělení Jako materiál pro výrobu tubusu byla dříve používána ocel, v současné době většina výrobců používá lehké slitiny hliníku. U firmy Swarovski Optik se pro dosažení maximální pevnosti vyrábí tubus z jednoho kusu plného materiálu ( tyčoviny ) a hmotnost celého puškohledu se pohybuje okolo půl kilogramu !

Kontrolní otázka Popiš rozdělení puškohledů

Zdroje pro textovou a obrazovou část Obrazová i textová část vychází z publikace SWAROVSKI OPTIK. Úvod do vysokohodnotné lovecké optiky. Další podklady pro tuto prezentaci přinesly interní materiály a konzultace se zástupcem firmy Swarovski Optik panem Ing. Zdeňkem Hlavačkou