Téma č. 2: Rovnovážný výstup hospodářství Petr Musil Základy ekonomie II

Struktura Pojetí ekonomické rovnováhy Agregátní poptávka, agregátní nabídka Rovnovážný výstup v dlouhém období Rovnovážný výstup v krátkém období Určení rovnovážného výstupu v modelu multiplikátoru Určení rovnovážného výstupu pomocí úspor a investic Změna rovnovážného výstupu – proces multiplikace

Pojetí ekonomické rovnováhy obecně: ekonomická rovnováha nastává, pokud vše, co je vyrobeno odpovídá objemu toho, co je nakoupeno důležité: odpovídá ekonomické rovnováze jakákoli rovnost produkce a objemu nákupů? úhel pohledu → keynesiánci vs. klasičtí ekonomové potenciální produkt = maximální dlouhodobě udržitelný výkon ekonomiky, při němž jsou plně využity zdroje plné využití zdrojů ≠ využití všech disponibilních zdrojů potenciální produkt odpovídá produktu při rovnováze na trhu výstupu i na trhu VF (např. rovnováha trhu práce)

Pojetí ekonomické rovnováhy eko.rovnováha dle klasických ekonomů: ekonomika je v rovnováze, dosahuje-li skutečný výkon ekonomiky potenciálního produktu eko.rovnováha dle keynesiánců: ekonomika je v rovnováze, pokud vše, co je vyrobeno, je zároveň nakoupeno – to může nastat i pod úrovní potenciálního produktu → problém nedostatečného využití kapacit (nezaměstnanost) rovnováha spojená s úrovní potenciálu = rovnováha v dlouhém období (v LR) rovnováha v keynes. pojetí = rovnováha v krátkém období (v SR)

Agregátní poptávka Agregátní poptávka (AD, Aggregate Demand) = součet všech zamýšlených nákupů při dané úrovni cenové hladiny AD = C+I+G+NX AD je tím vyšší čím vyšší jsou výdaje na spotřebu, investice, vládní nákupy či čistý export pro tuto chvíli uvažujeme pouze dvousektorovou ekonomiku (domácnosti + firmy), tedy AD = C+I

Agregátní nabídka Agregátní nabídka (AS, Aggregate Supply) = součet všech zamýšlených prodejů při dané úrovni cenové hladiny AS závisí na produkčních možnostech dané ekonomiky (produkční funkci) AS je tím větší, čím více VF je zapojeno do výroby a čím efektivněji jsou VF využívány velikost produktu značíme Y

Ekonomická rovnováha nastává, pokud AD = AS, neboli, pokud C+I+G+NX=Y

Rovnovážný výstup v LR odpovídá rovnosti AD a Y při dosažení potenciálního produktu ekonomiky, tedy: pokud AD = Y* dlouhodobě ekonomika dosahuje úrovně potenciálního produktu proč ne krátkodobě? různá vysvětlení – dozvíme se příště

Rovnovážný výstup v SR je ovlivňován především velikostí agregátní poptávky v SR platí: rovnovážný výstup ekonomiky je tím větší, čím větší je AD, neboli: čím více domácnosti, firmy, vlády a zahraniční subjekty nakupují naši produkci, tím většího rovnovážného výstupu bude dosaženo

Určení rovnovážného výstupu v modelu multiplikátoru jde o model, vysvětlující determinaci rovnovážného výstupu v krátkém období uvažujeme dvousektorovou ekonomiku – v ekonomice fungují pouze firmy a domácnosti, ekonomika je uzavřená krátkodobě je cenová hladina fixní pro rovnováhu platí: Y = AD jelikož jen 2 sektory, pak: Y = C+I důležité je, jak se chovají spotřební a investiční výdaje v závislosti na úrovni důchodu (Y)

Určení rovnovážného výstupu v modelu multiplikátoru – spotřební funkce spotřební výdaje domácností jsou částečně závislé na úrovni Y spotřební funkce: C = C 0 + mpc.Y C... výdaje domácností na spotřebu C 0... autonomní výdaje na spotřebu, tj. nezávislé na velikosti Y (výdaje, které domácnosti vydávají vždy, bez ohledu na důchod) mpc... mezní sklon ke spotřebě (marginal propensity to consume) = ΔC/ΔY, neboli změna spotřebních výdajů v důsledku změny důchodu o jednotku mpc є ‹0;1›, neboli: z každé dodatečné koruny důchodu můžeme na spotřebu vydat minimálně nulu nebo maximálně 1 korunu

Určení rovnovážného výstupu v modelu multiplikátoru – spotřební funkce AD Y 45° C0C0 AD=C 0 +mpc.Y ΔYΔY ΔCΔC Y0Y0 AD 0 E

pro důchod platí: Y=C+S S... úspory; ta část disponibilního důchodu, kterou domácnosti nevynaloží na spotřebu funkce úspor: S = ‒ S 0 + mps.Y S... úspory domácností ‒ S 0... autonomní úspory, tj. úspory při nulovém důchodu, jsou záporné a odpovídají velikosti autonomní spotřeby mps... mezní sklon k úsporám (marginal propensity to save) = ΔS/ΔY, neboli jakou část z dodatečné koruny důchodu domácnosti uspoří mps є ‹0;1› - domácnosti mohou z dodatečné koruny důchodu uspořit minimálně nulu, maximálně korunu mps + mpc = 1 Určení rovnovážného výstupu v modelu multiplikátoru – funkce úspor

Y AD 45 o C0C0 C=C 0 +mpc.Y S=-S 0 +mps.Y -S 0 Y0Y0 Vytváření úspor Y1Y1 C1C1 C=Y, S=0 C0C0 Y 0 = Y1Y1 S C Y ΔYΔY ΔCΔC Rozpouštění úspor ΔYΔY ΔSΔS

Na čem závisí spotřební výdaje a úspory? v tomto pojetí (keynesiánském) pouze na: důchodu velikosti mpc a mps autonomní složky spotřeby a úspor na důchodu nezávisí (částečně na velikosti úrokové míry)

Investiční výdaje závisí na: úrokové míře – čím nižší úroková míra, tím vyšší ochota investovat očekávání investice zde chápeme jako nezávislé na důchodu – investiční výdaje jsou autonomní Určení rovnovážného výstupu v modelu multiplikátoru – investiční výdaje

Investiční funkce I i I i2i2 I1I1 i1i1 I2I2 Y I I závislost na úrokové míře závislost na důchodu

Určení rovnovážného výstupu v modelu multiplikátoru – domácnosti a firmy Pro úroveň rovnovážného výstupu platí: vše, co firmy zamýšlely při dané cenové hladině prodat bylo poptáváno a nakoupeno, tedy: Y = C + I a jelikož platí: Y = C + S, pak pro rovnovážný výstup platí: C + S = C + I, a tedy: S = I, neboli rovnovážného výstupu je dosaženo, pokud se úspory rovnají investicím

Y AD 45 o C 0 + I AD=C 0 +mpc.Y+I C Y0Y0 Hromadění zásob Y>AD, S>I Y1Y1 AD 1 Y=AD S=I AD 0 Y 0 = Y1Y1 S C Y Rozpouštění zásob Y<AD, S<I C0C0 I I C Y SI= Určení rovnovážného výstupu v modelu multiplikátoru – domácnosti a firmy

Proces obnovování rovnováhy Y>AD Hromadění zásob Výrobci omezují výrobu Výstup klesá, až platí……Y = AD Y < AD Úbytek zásob Výrobci zvyšují výrobu Výstup roste, až platí……Y = AD

Určení rovnovážného výstupu pomocí úspor a investic Y S, I I S=-S 0 +mps.Y -S 0 Y0Y0 Hromadění zásob: Y>AD, S >I Y1Y1 I S=I, Y=AD S1S1 S2S2 Rozpouštění zásob Y<AD, S<I Y2Y2 již víme, že musí platit S = I

Změna rovnovážného výstupu ke změně rovnovážného výstupu může dojít díky: a) změně autonomních výdajů na spotřebu b) změně investičních výdajů c) změně mpc pokud a) a b), pak dochází k tzv. multiplikačnímu procesu – přírůstek důchodu X násobný vůči přírůstku autonomních výdajů pokud c), mění se sklon funkce AD

Proces multiplikace  I  Y  C  S Firmy se rozhodnou zvýšit investice o 10. Tento prvotní výdaj v podobě investice vyvolá řadu druhotných (spotřebních) výdajů Předpokládejme, že investice vzrostly o 10mld. a mpc=0,8 10 0,8.10= 80,2.10= 28 0,8.8= 6,40,2.8= 1,66,4 0,8.6,4= 5,12 0,2.6,4= 1,28 5, součet … … …

Změna výstupu  Y =  I +  I.mpc +  I.mpc 2 +  I.mpc 3 +… +  I.mpc n Součet nekonečné geometrické řady 1 k = 1-mpc 1  Y =.  I 1 - mpc Jednoduchý výdajový multiplikátor (multiplikátor investic) Multiplikační proces funguje oběma směry, tj. pokud autonomní výdaje klesnou, rovnovážný výstup klesne X násobně

Multiplikační proces při zvýšení investic Y AD C 0 + I AD=C 0 +mpc.Y+I Y0Y0 Y 0 ´ C 0 + I´  I AD´=C 0 +mpc.Y+I´  Y

Dopad zvýšení mpc na rovnovážný produkt Y AD C0C0 C=C 0 +mpc.Y S=-S 0 +mps.Y -S 0 S=-S 0 +mps´.Y C=C 0 +mpc´.Y ΔYΔY

Extrémní případ: mpc = 0 Y AD C0C0 C=C 0

Extrémní případ: mpc = 1 Y AD C0C0 C=C 0 +Y = =